Ázerbájdžán: Zahraniční obchod a investice

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Baku (Ázerbájdžán)

Ázerbájdžán zůstal i v roce 2018 poměrně otevřenou zemí, napevno integrovanou do světové ekonomiky. To vše navzory skutečnosti, že Ázerbájdžán dosud nevstoupil do Světové obchodní organizace (WTO) a úspěšné uzavření přístupových rozhovorů se v dohledné době nepředpokládá. Podíl zahraničního obchodu na tvorbě HDP dosáhl úrovně 90%. Celkový objem zahraničního obchodu v roce 2018 představoval hodnotu 30,9 mld. USD, z toho export 1,7krát převyšuje import.

Při srovnání s rokem 2017 se po překonané krizi objevuje trend růstu objemu ázerbájdžánského zahraničního obchodu o plných 36%. Tento stav je ovšem dán růstem cen ropy a zemního plynu po převážnou většinu roku 2018, tedy obou hlavních vývozních artiklů. Co do objemu, zůstal ázerbájdžánský export na prakticky stejné úrovni jako v roce 2017. Kladné saldo zahraniční obchodu dosáhlo úrovně bezmála 8 mld. USD.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Celková obchodní bilance

 

         v mil. USD

procent. vyjádření   k předešlému roku

obrat

import

export

bilance

obrat

import

export

2010

27 960,8

6 600,6

21 360,2

14 759,6

120,0

105,0

125,3

2011

36 326,9

9 756,0

26 570,9

16 814,9

103,9

145,3

88,7

2012

33 360,9

9 652,9

23 908,0

14 255,1

89,3

96,9

86,2

2013

34 687,9

10 712,5

23 975,4

13 262,9

106,3

109,1

105,1

2014

31 016,3

9 187,7

21 828,6

12 640,9

94,1

85,4

98,0

2015

20 645,9

9 221,4

11 424,5

2 203,1

66,6

100,4

52,3

2016

17 801,2

8 532,3

9 268,9

736,6

86,2

92,5

81,1

2017

22 593,6

8 780,0

13 811,6

5 029,6

126,9

102,9

149,0

2018

30 923,6

11 464,9

19 458,6

7 993,7

136,9

130,6

140,9

Zdroj: Ázerbájdžánská celní správa (http://www.customs.gov.az/)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU nadále zůstává největším obchodním partnerem Ázerbájdžánu, za posledních 8 let na země EU připadalo 46,6 % jeho obchodního obratu. EU je současně pro Ázerbájdžán největším exportním a importním trhem  (53,5 % a 30,8% resp.). Země EU dovážejí z Ázerbájdžánu hlavně ropu a ropné produkty a vyvážejí do AZE stroje, dopravní prostředky, potraviny a spotřební zboží.

 

Ázerbájdžánský export, 10 nejdůležitějších zemí (údaje v mil. USD)

 

Země

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

celkem

Celkem

21 360,2

26 570,9

23 908,0

23 975,4

21 828,6

12 729,1

13 457,6

13 811,6

19 458,6

177 100,1

z toho EU

10 891,8

16 124,2

11 529,5

11 513,3

11 632,1

 7 249,8  7 869,5  7 452,3  10 579,0

94 841,5

z toho SNS

1 983,1

2 924,4

1 252,0

1 509,6

838,1

526,4

663,6

1 050,0

1 138,0

 11 886,1

 

1.

Itálie

7 044,1

9 341,0

5 548,0

5 989,6

4 805,6

2 254,3

4 333,7

4 406,4

5 879,8

49 602,7

2.

Francie

1 856,5

4 036,6

1 775,6

1 131,1

1 523,4

864,1

626,4

337,4

441,8

12 593,0

3.

Česká republika*

(1 194,0)

(1 725,7)

(1 629,3)

(1 372,8)

(1 878,4)

(1 048,0) 478,5 1 024,5 (1 222,0)  (11 573,3)

4.

Izrael

1 744,8

817,5

1 666,6

1 260,6

1 766,9

801,5 664,1 639,0 1 310,8  10 672,1

5.

Indonésie

782,1

913,1

1 757,3

2 771,8

2 012,3

477,8

77,6

465,1

597,5

9 854,7

6.

Turecko

170,9

455,8

600,0

526,0

502,5

1 477,3 1 185,7 1 366,3 1 826,0  8 110,4

7.

Německo

9,9

523,3

964,7

1 356,7

1 925,5

1 224,0 610,8 450,5 780,8  7 846,4

8.

USA

1 628,0

1 804,6

1 600,8

990,2

745,8

337,7

80,7

61,2

331,5

7 580,6

9.

Ruská federace

773,5

1 187,3

959,8

1 077,8

640,2

417,8

409,3

587,0

665,7

6 718,6

10.

Indie

299,6

366,8

1 890,6

1 098,4

778,2

270,2

552,0

365,5

819,5

6 441,1

* V oficiálních statistikách jsou dodávky ropy do ČR zahrnuty v rámci ázerbájdžánského exportu do Itálie. Údaje v závorkách představují faktický objem exportu z Ázerbájdžánu do ČR dle ČSÚ.

 

 Ázerbájdžánský import, 10 nejdůležitějších zemí (údaje v mil. USD)

 

Země

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

celkem

Celkem

6 600,6

9 755,9

9 652,8

10 712,5

9 187,6

9 216,7

8 489,1

8 782,0

11 465,0

77 261,8

z toho EU

1 671,3

3 148,1

2 670,1

3 763,3

3 103,6

3 000,1

2 214,3 1 942,9 2 328,7

23 842,4

z toho SNS

2 051,1

2 553,5

2 378,0

2 553,2

2 083,2

1 961,1

2 158,6

2 396,2

2 862,1

18 946,0

 

1.

Ruská federace

1 145,0

1 641,0

1 378,4

1 505,1

1 314,4

1 437,9

1 641,7

1 554,3

1 885,2

13 503,2

2.

Turecko

771,4

1 302,4

1 520,4

1 463,8

1 286,6

1 171,4

1 181,6

1 273,7

1 576,9

11 548,3

3.

Čína

587,6

628,2

631,8

566,3

697,0

511,9 703,8 854,5 1 196,7

6 378,1

4.

Německo

607,0

845,2

779,9

823,0

703,6

690,0

390,5

443,7

659,9

5 943,1

5.

Velká Británie

302,7

485,7

496,1

1 333,9

978,3

553,3

495,2

239,9

263,7

5 149,1

6.

USA

206,2

630,4

715,6

376,4

563,4

847,4 471,6 720,6 527,2

5 059,1

7.

Ukrajina

465,5

557,7

539,0

589,0

419,5

309,7

286,8

460,0

469,8

4 097,2

8.

Itálie

118,3

254,5

261,6

249,2

240,5

587,8 332,4 318,7 340,1

2 735,4

9,

Japonsko

146,3

174,9

243,1

288,4

240,5

558,1 282,7 170,4 383,9

2 488,2

10.

Francie

136,1

608,8

185,8

425,4

157,3

212,3

150,2

154,7

183,1

2 213,8

 

---

       

 

       

 

16.

Česká republika**

103,3

186,8

141,1

170,3

112,8

115,3

108,4

86,7

74,4

1 099,1

 ** Údaje dle statistik ČSÚ.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura ázerbájdžánského importu v roce 2017
komodita dovoz v tisících USD %
stroje a zařízení 1 866 664.8 21.3
železo, ocel barevné kovy 1 060 731.2 12.1
výrobky chemického průmyslu 831 045.9 9.5
potravina a nápoje (vč. alkoholu a cigaret) 736 016.6 8.4
vozidla, vagóny, letadla 597 826.8 6.8
zelenina a produkty z ní 559 519.0 6.4
guma, plasty 428 011.4 4.9
nerostné suroviny, uhlovodíky 417 031.7 4.7
oděvy a textil 315 977.9 3.6
živá zvířata a výrobky živočišného původu 255 431.6 2.9
nábytek, další výrobky spotřebního průmyslu 232 968.4 2.7
dřevo, dřevěné výrobky 213 768.7 2.4
keramické a skleněné výrobky 190 446.1 2.2
zdravotnická technika, nástroje 175 703.8 2.0
živočišné či rostlinné tuky a oleje 148 319.8 1.7
papír, výrobky z papíru 144 296.1 1.6
obuv 71 569.6 0.8
drahé kovy, perly a drahokamy 30 847.7 0.4
kůže, kožešiny 19 267.7 0.2
umělecké předměty 2 050.5 0.0
ostatní 484 512.2 5.5
Celkem 8 782 007.5 100

 

 

Komoditní struktura ázerbájdžánského exportu v roce 2017
komodita dovoz v tisících USD %
nerostné suroviny, uhlovodíky 12 403 616.0 89.8
zelenina a produkty z ní 518 356.7 3.8
železo, ocel barevné kovy 245 050.6 1.8
drahé kovy, perly a drahokamy 141 565.0 1.0
potravina a nápoje (vč. alkoholu a cigaret) 110 900.0 0.8
guma, plasty 102 514.2 0.7
výrobky chemického průmyslu 79 562.4 0.6
oděvy a textil 76 836.5 0.6
stroje a zařízení 50 449.0 0.4
živočišné či rostlinné tuky a oleje 17 046.9 0.1
kůže, kožešiny 15 153.3 0.1
živá zvířata a výrobky živočišného původu 12 606.8 0.1
vozidla, vagóny, letadla 11 520.5 0.1
keramické a skleněné výrobky 7 893.5 0.1
zdravotnická technika, nástroje 6 831.0 0.0
papír, výrobky z papíru 5 443.6 0.0
nábytek, další výrobky spotřebního průmyslu 2 429.9 0.0
dřevo, dřevěné výrobky 1 129.6 0.0
obuv 386.9 0.0
umělecké předměty 137.0 0.0
ostatní 2 195.0 0.0
Celkem 13 811 624.4 100

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Současná ekonomická situace v Ázerbájdžánu představuje především příležitost. Z jedné strany jde o mimořádně vhodné období pro provedení ekonomických reforem, které by snížily závislost ekonomiky na těžbě energetických surovin a současně vytvořily transparentní a stabilní prostředí pro soukromé podnikání. První kroky v tomto směru již Ázerbájdžán podniká.

V prvním čtvrtletí roku 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celních procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek, zaměřených na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvláštních ekonomických zón. Právě jedna taková zóna vzniká v rámci nového ázerbájdžánského mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku. Více informací je možné najít zde: http://portofbaku.com/en/FTZ/ .

Kromě toho v Ázerbájdžánu existuje řada technologických parků s různými úlevami pro investory. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Do ázerbájdžánské ekonomiky bylo v roce 2016 vloženo celkem 14,3 miliard AZN (8,5 miliard USD dle tehdejšího kurzu), což znamenalo pokles o 44% oproti předcházejícímu roku. Z celkového objemu připadalo 9 mld. AZN (56%) na tzv. národní, z velké části přímé, rozpočtové investice. Stejně jako v loňském roce zůstal největším příjemcem investic stavební sektor, na který připadlo 11,7 mld. AZN (74%) celkových prostředků.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Ázerbájdžán zatím nepředstavil žádný souhrný plán investičních pobídek kromě těch, které se týkaly tzv. Production Sharing Agreements v ropném a plynném průmyslu, ačkoliv k tomu určený zákon o vytvoření zvláštních ekonomických zón byl přijat již 25. prosince 2009. Tzv. performance requirements na nové investice nejsou vyžadovány, avšak investoři, účastňující se privatizace státních firem na sebe často přijímají specifické závazky, týkajících se zpravidla budoucích investic a zachování pracovních míst.

Zahraniční investoři nejsou nuceni nakupovat zboží  a služby od místních dodavatelů a ani pro ně není stanoveno procento povinného vývozu. S výjimkou několika stáních monopolů, není podmínkou, aby občan Ázerbájdžánu držel ve smíšeném podniku nějaký objem akcií. Investoři v rámci PSA mají práva povinnosti regulovány speciální dohodou o založení PSA.

V současné době  neexistuje právní norma, nařizující zahraničnímu investorovi najímat místní pracovní sílu, nicméně v Parlamentu diskuse na toto téma běží. Zaměstnavatel musí získat licenci od Ministerstva práce, pokud se rozhodne najmout místní pracovní sílu. Cizinci, pracující v zemi, se musí zaregistrovat na imigračním úřadě v místě jejich bydliště a získat pracovní povolení od Ministerstva práce. Vedoucí zastoupení zahraničních firem a jejich zástupci k práci nepotřebují pracovní povolení, protože nejsou považováni za tzv. migrující pracovní sílu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: