Bahrajn: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

16. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky: Království Bahrajn
Arabsky v českém přepisu: Mamlaka Al-Bahrajn
Anglicky: Kingdom of Bahrain
Arabsky v anglickém přepisu: Mamlakat al Bahrayn

  • král: JKV HAMAD bin Isa Al Khalifa
  • předseda vlády: JKV KHALIFA bin Salman Al Khalifa
  • první místopředseda vlády: JKV SALMAN bin Hamad Al Khalifa
  • místopředseda vlády: JV MUHAMMAD bin Mubarak Al Khalifa
  • místopředseda vlády: JV ALI bin Khalifa bin Salman Al Khalifa
  • místopředseda vlády: JV Jawad bin Salim al-ARAIDH
  • místopředseda vlády: JV KHALID bin Abdallah Al Khalifa
  • ministr, člen kabinetu: Muhammad bin Ebrahim al Mutawa
  • ministr vnitra: RASHID bin Abdallah bin Ahmad Al Khalifa
  • ministr zahraničních věcí: KHALID bin Ahmad bin Muhammad Al Khalifa
  • ministr financí: Salman bin Ahmed Mohammed Al Khalifa
  • ministr vzdělávání: Majid bin Ali Hasan al-NUAYMI
  • ministr energetiky a vodohospodářství: Abd al-Husayn MIRZA
  • ministr spravedlnosti a islámských záležitostí: KHALID bin Ali Al Khalifa
  • ministr pro místní rozvoj a městské plánování: Issa, bin Abdallah Khalaf
  • ministr práce a sociálního rozvoje: Jamil Muhammad Ali HUMAYDAN
  • ministr dopravy a telekomunikací: KAMAL bin Ahmad Muhammad
  • ministr bytové výstavby: Basim bin Yacub al-HAMAR
  • ministr pro záležitosti Poradního shromáždění a Sněmovny reprezentantů: Ghanim bin Fadhil al-BUAYNAYN
  • ministryně zdravotnictví: Faeq bint Saeed Al-Saleh
  • ministr mládeže a tělovýchovy: Aymen Tawfiq almoayyed
  • ministr obrany: Abdulla Al Nuaimi
  • ministr průmyslu a obchodu: Zayid bin Rashid al-ZAYANI
  • ministr informací: Ali bin Muhammad al-RUMAYHI
  • ministr ropného průmyslu Muhammad bin Khalifa Al Khalifa
  • ministr královského dvora: KHALID bin Ahmad bin Salman Al Khalifa
  • ministr královského dvora pro následný dohled: AHMAD BIN ATIYATALLAH Al Khalifa
  • ministr pro záležitosti královského dvora: ALI bin Isa bin Salman Al Khalifa

(Stav ke dni 15.5.2019)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (2018):

  • počet obyvatel celkem: 1 503 091*

z toho

  • Bahrajnci: 689 714
  • cizinci: 813 377

Průměrný roční přírůstek: 1,9 %

Demografické složení:

  • muži: 62,74 %
  • ženy: 37,26 %

Zdroj: Bahrain Open Data Portal

Věková struktura:

  • 0–14 let 19,7 %
  • 15–24 let 15,9 %
  • 25–54 let 56,2 %
  • 55–64 let 5,5 %
  • 65 let a více 2,7 %

Národnostní složení:

  • Bahrajnci: 46,0 %
  • ostatní Arabové:4,7 %
  • Asiaté: 45,5 %
  • Afričané: 1,6 %
  • Evropané: 1,0 %
  • ostatní: 1,2 %

Náboženské složení:

  • muslimové: 70,3 %
  • křesťané: 14,5 %
  • hinduisté: 9,8 %
  • buddhisté: 2,5 %
  • židé: 0,6 %
  • ostatní: 2,3 %

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 44 %

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2014 2015 2016 2017 2018
HDP v mil. USD (v stálých cenách)* 33 780,80 31 120 32 133 32 939,80 33525,5
Reálný růst HDP v % 4,5 2,9 3 2,5 1,8
HDP/obyv v USD (stálé ceny)* 22679,8 22 381,60 22 308,70 21 861,20 22304,3
Podíl na tvorbě HDP v % (v běžných cenách)  
Těžební průmysl 23,3  13,3  11,11  12,41  15,23

Zpracovatelský průmysl

 

14,9  17,3  18,09  18,53  17,65
Stavební průmysl 6,4  7,4  7,89 8,10  8,21
Elektřina a voda 1,3  1,4  1,35 1,30  1,31
Ostatní výroba 1,0  1,1  1,26 1,26  1,26
Služby 53,2  59,4  60,29  58,39  56,34
Míra inflace v % 2,7 2 2,7 0,9 2,1
           
Míra nezaměstnanosti v %** 4,3 4,1 3,7 3,8 4,3
Kurs měny k USD 0,3768 0,3768  0,3768  0,3768 0,377

 *Zdroj: nezávislé zdroje, Bahrain Open Data Portal, sekce National Accounts

** Bahrajn údaje o míře nezaměstnanosti nezveřejňuje, dostupné jsou pouze údaje o zaměstnanosti a podílu zaměstnaného obyvatelstva k celkovému obyvatelstvu, a to k roku posledního censu v 2010. Taktéž metodika výpočtu pravděpodobně zahrnuje jen úzkou skupinu obyvatelstva. Dle statistik pracovní síly je zaměstnáno cca 600 000 osob z celkových 1,5 mil. obyvatel. Bahrajnských občanů je zaměstnáno pouze cca 60 000.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rozpočtové údaje v mil. BHD (fixní kurz 1 BHD =2,65 USD, 1 USD = 0,376 BHD)

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy

2 790

2 793

2 097  2 177 

2 238

2 371

- z toho ropa a plyn

2 406

2 404

1 824  1 883 

1 725

1 796

Výdaje

3 624

3 707

 3 601 3 682 

3 579

3 687

Saldo

-833 

-914

 -1 504 -1 505 

-1 341

-1 315

saldo rozpočtu k HDP v %

-9,72 -3,45 -18,4 -17,93 -15,15 -13,6

Zdroj: Ministry of finance

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Hodnoty v následující tabulce jsou uvedeny v mil. BHD (1BHD = 2,65USD)  a částky devizových rezerv vyjadřují stav ke konci roku

 

2014

 2015

2016

2017

2018

Saldo běžného účtu

572,7

-282,8

 -561,3

-601,5

-834,7

Saldo kapitálového a finančního účtu

-863,7

-325,3

 963,3

 595,7

1 481,4

Devizové rezervy

-271,2

999,0

 414,9

 -62,3

176,4

Zdroj: Central Bank of Bahrain, Statistical Bulletin 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu řídí Central Bank of Bahrain, dříve nazývaná Bahrain Monetary Agency (BMA).

Bahrajn je nazýván finančním centrem Blízkého východu, které bylo vybudováno v 70. a 80. letech minulého století, kdy se sem z Libanonu přestěhovaly tamější banky z důvodu občanské války. Motivací byla zejména blízkost rozvíjejícího se trhu zemí Zálivu, nedostatečně vyspělá úroveň saudských bank (Bahrajn řadu let fungoval jako bankovní a pojišťovací obsluha obchodu KSA – nyní je tomu jen z části), transparentní obchodní prostředí a regulace bankovního sektoru podle mezinárodních standardů. 

Bankovnictví je v současnosti jedním ze základních pilířů bahrajnské ekonomiky, finanční sektor se podílí na tvorbě HDP ze 17 %. Na ostrově jsou pro jeho výhodnou polohu, infrastrukturu, daňové a regulační prostředí i tradici také základny desítek mezinárodně působících bank (tzv. offshore banking units) a stovek jiných finančních institucí a společností. Celkem bylo vydáno BMA více než 360 licencí finančním institucím různého typu, z toho více než 160 licencí bankám a bankovním institucím, dalších více než 160 licencí pojišťovacím společnostem a též více než 10 licencí brokerským společnostem.

Na Bahrajnu jsou licencovány rovněž některé regionální bankovní instituce, zejména např. Islamic Investment Bank.

Největší místní komerční banky jsou:

National Bank of Bahrain

  • Bank of Bahrain & Kuwait
  • Al Ahli Commercial Bank
  • Bahrain Islamic Bank
  • Bahrain Saudi Bank
  • Standard Chartered Bank
  • Grindlays Bahrain Bank

Nejvýznamnější pojišťovny jsou:

  • Bahrain National Insurance
  • Bahrain & Kuwait Insurance
  • Al Ahli Insurance
  • United Insurance
  • Norwich Union Insurance
  • Gulf Union Insurance & Reinsurance

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Většina z celkově mála daní na Bahrajnu jsou daně nepřímé. Prakticky jedinou přímou daní je daň ze zisku naftařských a petrochemických společností ve výši 46 %, splatná je ve 12 splátkách následujících po příslušném daňovém období. 

Z obvyklých daní nejsou například zavedeny daň z fyzických ani právnických osob nebo daň darovací. Neexistuje ani srážková daň (witholding tax) obvyklá v KSA nebo Ománu.

Přehled hlavních nepřímých daní:

  • Spotřební daň na benzín: 12 %
  • Daň z pronájmu nemovitostí: 12 %
  • Daň z hotelového ubytování: 5 %

Od 1.1.2019 byla zavedena daň z pčidané hodnoty (DPH) ve výši 5 %. Prahem pro povinnou přihlášku plátce daně je 37 500 BHD, prahem pro dobrovolné přihlášení  18750 BHD.

Spotřební daně jsou uplatňovány ve výši 100% na tabákové výrobky a energetické nápoje. Nealkoholické sycené nápoje jsou daněny sazbou 50%.

Obecná výše cla je 5% (CIF), přišemž na alkoholické nápoje činé 225% a na cigarety 200%.

Převod nemovitostí podléhá kolkovnému ve výši 2%.

Pronájem rezidenčních nebo komerčních prostor podléhá městské dani ve výši 10% uplatňované na občany třetích zemí.


zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: