Bangladéš

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoDháka
Počet obyvatel172 mil.
Jazykbengálština
Náboženstvíislám (91 %), hinduismus (8 %), ostatní
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuMohammed Shahabuddin
Hlava vládySheikh Hasina Wazed
Název měnybangladéšská taka (BDT)
Cestování
Časový posun+5 hod. (v létě +4hod.)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Eliška Žigová
Ekonomický úsekMgr. Eva Kopecká, Mgr. Adam Podhola
Konzulární úsekMgr. Nicole Machová
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 460,20
Hospodářský růst (%) 7,10
Inflace (%) 7,70
Nezaměstnanost (%) 5,00

Bangladéš, oficiálně Bangladéšská lidová republika, je země v jižní Asii. Je to osmá nejlidnatější země na světě s populací přesahující 172 milionů lidí. Bangladéš sdílí pozemní hranice s Indií a Myanmarem. Na jižním pobřeží země vystupuje do Bengálského zálivu.

Bangladéš tvoří suverénní část historické oblasti Bengálska, která byla rozdělena během rozdělení Britské Indie v roce 1947. V zemi převládají bengálští muslimové. Historie nezávislého bangladéšského státu se datuje od roku 1971, kdy proběhla Bangladéšská válka za nezávislost. Boje probíhaly mezi tehdejším Západním Pákistánem (dnešní Pákistán) a Východním Pákistánem (dnešní Bangladéš), které byly v době konfliktu spojeny v jednom státu. Během konfliktu došlo k rozsáhlým válečným zločinům, exodu 10 milionů bangladéšských uprchlíků a 30 milionů vnitřně vysídlených.

Nový stát Bangladéš se v roce 1972 stal prvním ústavně sekulárním státem v jižní Asii. Islám byl prohlášen za státní náboženství až v roce 1988. V roce 2010 Nejvyšší soud Bangladéše zároveň v ústavě potvrdil sekulární princip.

Bangladéš je parlamentní republika založená na westminsterském systému. Bengálci tvoří 98 % celkové populace Bangladéše a velká muslimská populace Bangladéše z něj činí třetí největší zemi s muslimskou většinou. Úředním jazykem Bangladéše je bengálština.

Země se skládá z osmi divizí, 64 okresů a 495 podokresů. Hlavní a největší město Dháka je ekonomickým, politickým a kulturním centrem země. Největší námořní přístav Chittagong je druhým největším městem. Podle odhadů až 75% obyvatel žije na venkově. V důsledku ozbrojeného konfliktu v Myanmaru je Bangladéš útočištěm pro téměř 1 milion rohingských uprchlíků.

Bangladéš je většinou označován za chudou rozvojovou zemi, zároveň se však jedná o jednu z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik na světě. Bangladéšská ekonomika je hodnocená jako 33. největší na světě podle nominálního HDP a 29. největší podle PPP.

Bangladéš čelí mnoha výzvám, včetně nepříznivých dopadů změny klimatu, chudoby, negramotnosti, korupce, autoritářství a porušování lidských práv. Míra chudoby se však od roku 2011 snížila na polovinu.

Země má v roce 2026 oficiálně vystoupit z kategorie nejméně rozvinutých zemí, která ji doposud přináší specifické preference a výsady. Nejkonkrétnější a nejvýznamnější ztrátou v tomto ohledu bude bezcelní a bezkvótový přístup na trh pro exportované zboží ze země.

Mapa globálních oborových příležitostí – Bangladéš (MZV) (70.97 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Bangladéš (344.01 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

  • Bangladéšská lidová republika (The People’s Republic of Bangladesh)

Prezident:

  • Mohammed Shahabuddin (ve funkci od 24. 4. 2023)

Složení vlády:

Kabinet se skládá z ministrů se samostatným portfoliem a tzv. státních ministrů s dílčími pravomocemi, kteří spadají pod úřad některého z ministrů a ministryň. Vláda je složena z 25 kabinetních ministrů, 19 státních ministrů a 3 náměstků ministrů. Předsedkyně vlády Sheikh Hasina stojí zároveň v čele ministerstva veřejné správy, ministerstva obrany, divize ozbrojených sil, ministerstva energetiky a nerostných surovin.

  • Ministr financí: AHM Mustafa Kamal
  • Ministr průmyslu: Nurul Majid Mahmud Humayun
  • Ministr obchodu: Tipu Munshi
  • Ministr plánování: M. A. Mannan
  • Ministr zemědělství: Md Abdur Razzaque
  • Ministr vnitra: Asaduzzaman Khan Kamal
  • Ministr zdravotnictví a rodiny: Zahid Maleque
  • Ministr pro místní správu, rozvoj venkova a družstev: Md Tazul Islam
  • Ministr rybářství a domácích zvířat: SM Rezaul Karim
  • Ministr životního prostředí, lesů a klimatických změn: Md Shahab Uddin
  • Ministr půdy: Saifuzzaman Chowdhury
  • Ministr pošt, telekomunikací a informačních technologií: Mustafa Jabbar
  • Ministr pro záležitosti osvobozenecké války: A. K. M. Mozammel Haque
  • Ministr pro záležitosti Chittagong Hill Tracts: Bir Bahadur Ushwe Shing
  • Ministr textilu a juty: Golam Dastagir Gazi
  • Ministr pozemní dopravy a mostů: Obaidul Quader
  • Ministr informací: Hasan Mahmud
  • Ministryně školství: Dr. Dipu Moni
  • Ministr práva, spravedlnosti a parlamentních záležitostí: Anisul Huq
  • Ministr zahraničí: AK Abdul Momen
  • Ministr železnic: Md Nurul Islam Sujan
  • Ministr vědy a technologií: Architect Yeafesh Osman
  • Ministr potravin: Sadhan Chandra Majumder
  • Ministr pro sociální blaho: Nuruzzaman Ahmed
  • Ministr pro zaměstnávání a blaho zahraničních pracovníků: Imran Ahmad

Politické tendence:

Rok 2023 je pátým rokem funkčního období staronové vlády Awami League a také rokem dalšího upadání vlivu hlavní opoziční Bangladéšské národní strany. Předsedkyně Awami League Sheikh Hasina, nejdéle sloužící premiérka v historii Bangladéše, pokračuje v ekonomických reformách s cílem zvyšování životní úrovně obyvatel Bangladéše. Na začátku roku 2024 se budou v Bangladéši konat parlamentní volby, které s největší pravděpodobností znova ovládne aktuálně nejsilnější vládní strana. Lídryně opoziční Bangladéšské národní strany a její předsedkyně Khaleda Zia se stále nachází v domácím vězení a stranu nepřímo z exilu vede její syn Tarique Rahman.

Bangladéš hostí již pátým rokem více než 1 milionu rohingských uprchlíků z Myanmaru, jejichž přítomnost nadále destabilizuje politickou a bezpečnostní situaci v zemi. Bangladéšská vláda usiluje o jejich bezpečnost, trvalou a udržitelnou repatriaci do Myanmaru.

1.2. Zahraniční politika země

Indie je historicky a i geograficky nejpřirozenějším partnerem Bangladéše. Vztahy mezi oběma zeměmi, zejména na politické úrovni, byly v uplynulém období přátelské. Mezi hlavní posuny ve vzájemných vztazích patřily v roce 2022 v oblasti obchodu a průmyslu oznámení o vyjednávání a o uzavření Komplexní dohody o hospodářském partnerství (Complex Economic and Partnershio Agreement, CEPA), která má pomoci zvýšit vzájemný obchod. K dalšímu prohloubení vztahů s Indií brání dohoda o řece Teesta a přetrvávající antidumpingová opatření na bangladéšský export juty a jutových výrobků. Bangladéš není příliš spokojen s poměrně nevýraznou rolí Indie v případě repatriace rohingských uprchlíků a rovněž negativně vnímá indickou sensitivitu ohledně vztahů Bangladéše s Čínou. Přetrvávajícím problémem z roku 2019 je i novela zákona o občanství, která usnadnila nemuslimským migrantům z Bangladéše (stejně jako z Pákistánu a Afghánistánu) získání indického občanství, nikoliv však muslimským.

Dalším významným zahraničním partnerem Bangladéše je Čína. Vzájemné vztahy jsou založeny především na obchodní a investiční spolupráci. V roce 2022 nedošlo k zásadním zvratům v bilaterálních vztazích. Čína trvale podporuje Bangladéš realizací infrastrukturních staveb, poskytováním zvýhodněných půjček a investiční spoluprací. Výstavba mostu přes řeku Padma, Padma Bridge Rail Link Project, která je financována zvýhodněnými půjčkami od čínské vlády, je v současné době největším mezivládním projektem v rámci čínského rozvojovoého a ekonomického programu nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative). Tunel budovaný pod řekou Karnaphuli je jediným tunelem pod řekou v jižní Asii, který je financován z koncesních půjček od čínské vlády. Kromě toho čínské společnosti staví i železnici v oblasti Cox‘s Bazar. V sektoru energetiky je s čínskou pomocí realizována řada velkých infrastrukturních projektů, jako jsou elektrárny Gulashao (365 MW), Payra (1320 MW), Alam (1320 MW), Patuakhali (1320 MW) a Barishal (350 MW).

Vztahy mezi Bangladéšem a USA se v roce 2022 se nadále posilovaly. USA mají strategický zájem o jejich další prohlubování a to především s ohledem na zapojení Bangladéše do jejich Strategie k Indo-Pacificku (Indo-Pacific Strategy). Bangladéš si ale nechce komplikovat vztahy s Čínou a proto otálí s razantnějším stanoviskem k implementaci vzájemných projektů s USA a snaží se tyto vztahy balancovat. V roce 2022 Bangladéš realizoval s USA řadu společných vojenských cvičení v oblasti Bengálského zálivu. USA jsou zároveň největším investorem v Bangladéši. Vztahy mezi USA a Bangladéšem poškodilo uvalení sankcí na vybrané členy elitní vojenské jednotky (RAB), které se mají podle USA podílet na vážném porušování lidských práv, únosech a zabíjení.

Kvůli krvavým historickým reminiscencím dlouhodobě negativní vztahy existují mezi Bangladéšem a Pákistánem.

Evropská unie má v Bangladéši své diplomatické zastoupení prostřednictvím Delegace EU v Dháce. EU je pro Bangladéš největším exportním trhem. Vztahy EU s Bangladéšem byly v posledním období soustředěny do oblasti formování pravidel po vystoupení Bangladéše z kategorie nejméně rozvinutých zemí (Least Developped Countries, LDC), stavu pracovních práv, humanitární pomoci v rohingské uprchlické krizi a v oblasti lidských práv. EU rovněž pravidelně poskytuje Bangladéši humanitární pomoc v řešení následků přírodních katastrof. EU pomohla Bangladéši i v roce 2022 v návaznosti na devastující záplavy na severu země.

EU prohlásila, že Bangladéši nebude přiznán preferenční systém GSP+, o který Bangladéš usiluje, dokud nebude implementovat 27 základních úmluv OSN o pracovních reformách, lidských právech a správě věcí veřejných. EU vyslovila znepokojení nad ustanovením zákona o digitální bezpečnosti (Digital Security Act, DSA), který je často zneužíván proti demokratické opozici, novinářům a lidskoprávním aktivistům Také pro EU je Bangladéš důležitý partner v rámci implementace EU strategie pro Indo-Pacifik. V roce 2022 EU navrhla Bangladéši uzavřít Dohodu o spolupráci a partnerství s cílem posílit dialog mezi oběma stranami.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

Podle posledního pravidelného sčítání lidu z roku 2022 žilo v Bangladéši 165,18 mil. obyvatel. Hustota osídlení činí 1 100 obyvatel/km2. Průměrný roční přírůstek je 0,95 % a v roce 2023 měl počet obyvatel Bangladéše překročit 172 milionů.

Demografické složení:

Kolem 98 % obyvatelstva tvoří Bengálci. Zbytek tvoří domorodé skupiny. Vláda Bangladéše uznává 27 domorodých etnických skupin v rámci zákona o kulturních institucích pro malé antropologické skupiny z roku 2010.

Úřední jazyk:

Oficiálním jazykem je bengálština.

Vyznání:

Hlavní náboženství: muslimové (91 %), hinduisté (8 %), další (1 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Bangladéš je 33. největší ekonomikou světa a v regionu jižní Asie se po Indii řadí jako druhá nejrychleji rostoucí ekonomika. Ekonomika Bangladéše zůstala po pandemii covidu-19 jako jedna z mála zemí v kladných číslech a rychle se zotavila. V roce 2022 jeho ekonomika zaznamenala růst 7,1 % HDP. Příjem na obyvatele se zvýšil v témže roce na 7440 USD. Inflace zaznamenala nárůst na 7,1 %, což bylo způsobeno vysokým nárůstem globálních cen pohonných hmot a recesí světové ekonomiky. I přes narůstající vývoz se bangladéšský obchodní deficit za rok 2022 prohloubil a to na 33,9 mld. USD.

Vláda Bangladéše se aktuálně řídí podle 8. pětiletého plánu (2021–2025), který zahrnuje sedm strategických témat: růst založený na pracovní síle a orientovaný na export, zemědělskou diverzifikaci, dynamiku domácích malých a středních podniků, sektor moderních služeb, podnikání založené na ICT a zahraniční zaměstnanost. Plán klade důraz také na zmírňování rizika změny klimatu a udržitelnou urbanizaci.

Cílem osmé vládní pětiletky je dosáhnout 8,5 % růstu HDP do roku 2025. Podle nového plánu chce vláda dosáhnout statusu země s vyššími středními příjmy do FY2031 a statusu země s vysokými příjmy do FY2041. Mezi hlavní vývozní artikly patří textil a textilní výrobky, zemědělské produkty, produkty z juty. Mezi hlavní dovozní produkty patří ropa a olej, cenné kovy a suroviny a elektrické stroje a vybavení.

Ukazatel 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) 3,45 6,94 7,10 5,50 6,60
HDP/obyv. (USD/PPP) 5 955,83 6 579,13 7 440,00 8 080,00 8 680,00
Inflace (%) 5,69 5,55 7,70 6,40 5,70
Nezaměstnanost (%) 5,40 5,23 5,00 5,10 4,30
Export zboží (mld. USD) 30,78 39,27 44,77 47,01 50,63
Import zboží (mld. USD) 45,78 67,85 82,10 86,20 91,98
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -16,39 -32,62 -33,97 -34,05 -35,82
Průmyslová produkce (% změna) 1,12 15,52 6,00 9,00 9,80
Populace (mil.) 167,42 169,36 171,20 173,00 174,70
Konkurenceschopnost N/A N/A N/A N/A N/A
Exportní riziko OECD 5/7 5/7 5/7 5/7 N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,10
Veřejný dluh (% HDP) 33,00
Bilance běžného účtu (mld. USD) -18,66
Daně 2023
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

Fiskální deficit se mírně snížil na 5,1 % HDP. Saldo běžného účtu se pravidelně snižuje. Také zadluženost je v porovnání s ostatními státy jižní Asie poměrně nízká. Pozitivním jevem je rekordní výše devizových rezerv. Devizová rezervy se ke konci března 2023 dostaly na úroveň 31,14 mld. USD, což je téměř o 13 miliard USD méně než před rokem. Na vině jsou rostoucí náklady za dovoz pohonných hmot v důsledku války na Ukrajině a nastupující světové recesi.

Deficit běžného účtu platební bilance tvoří 2,1 % HDP. Odhad vládního dluhu pro rok 2022 je podle Mezinárodního měnového fondu (International Montary Fund, IMF) 39,0 % HDP. Zadluženost je poměrně nízká. K lednu 2023 celkový dluh dosahoval 166 mld. USD, z čehož 93 mld. USD tvořil domácí dluh a 73 mld. USD zahraniční dluh. Bangladéš v kontextu globální recese požádal IMF o nový úvěr ve výši 4,5 mld. USD. Uspokojivá je také výše remitencí, které dosáhly v osmém měsíci fiskálního roku 2023–2023 hodnoty 14.01 mld. USD.

Podle IMF Bangladéš musí pokračovat v reformách. V první řadě jde nutnost zvyšování daňových příjmů, což je zásadní pro zvýšení veřejných investic na podporu chudých a zranitelných lidí. Bangladéš by měl zejména reformovat zákony tak, aby zabránil nesplácení úvěrů. To si vyžádá modernizaci daňového systému a zlepšení ve výběru příjmů, například zjednodušením struktury sazeb DPH. Reformy finančního sektoru za účelem posílení bankovní regulace a dohledu a zlepšení správy a řízení společností a právních systémů jsou kruciální. Ekonomika bude také vyžadovat zvýšení produktivních investic podpořených modernizovaným politickým rámcem. Tyto reformy v kombinaci s úsilím o posílení soukromých investic a diverzifikaci exportu by měly pomoci vytvořit podmínky pro zvýšení odolnosti bangladéšské ekonomiky a podpořit dlouhodobý, inkluzivní a udržitelný růst.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém v Bangladéši zastřešuje Centrální banka (Bangladesh Bank, BB). V zemi dále působí celkem 61 bank, z toho jsou 4 znárodněné banky (Agrani Bank, Janata Bank, Sonali Bank a Rupali Bank) a 5 bank kontrolovaných vládou (Bangladesh Krishio Bank, Bangladesh Shilpa Bank, Bangladesh Shilpa Rin Sangstha, Bangladesh Small Industries and Commerce Bank – BASIC a Rajshahi Krishi Unnayan Bank).

Vedle těchto bank působí ještě v zemi 10 zahraničních bank plus 33 nebankovních finančních institucí. Bangladéš je známý systémem mikrofinancování, kterým se zabývá v zemi kolem 600 organizací. Bankovní systém je přesycený, velmi křehký, je zatížen nesplácenými úvěry, korupcí a přezaměstnaností. Vysoké úroky a špatná úvěrová politika mají dlouhodobý negativní dopad na ekonomiku země. Akciový trh je nerozvinutý, obchoduje se přibližně s 200 tituly s nízkou likviditou. Hlavní burzy jsou v Dháce a Chittagongu.

2.4. Daňový systém

Podle analytiků má Bangladéš jednu z nejvyšších sazeb daně z příjmů právnických osob a složitý daňový systém, což odrazuje investory. Daně z příjmu právnických osob se pohybují v osmi kategoriích. Telekomunikační operátoři, banky a finanční instituce a výrobci cigaret – hlavní plátci daní – platí daň ve výši 40 % až 45 %. Nejnižší sazbu mají zpracovatelé juty (10 %) a výrobci oblečení (12 %). Obecně platí, že sazba daně z příjmů právnických osob pro nekótované společnosti je 35 % a pro kótované společnosti 25 %. Obchodní komory již několik let požadují snížení daně z příjmů právnických osob.

Od 1. července 2019 platí nový zákon o DPH o čtyřech hlavních sazbách, které se odklánějí od původních jednotných 15 %. Podle nového systému sazby DPH činí 5 %, 7,5 %, 10 % a 15 %. Experti kritizují, že zavedení tolika sazeb jde proti základům zákona.

Bangladéšský nedostatečný tok příjmů ve srovnání s velikostí ekonomiky a rozvojových prací je velmi znepokojivý. Poměr daní k HDP je jedním z nejnižších na světě a hluboko pod ostatními v regionu.

Podrobnosti k daním je možné získat na stránce Bangladéšského úřadu pro výběr příjmů (Bangladesh National Board of Revenue).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemná obchodní bilance je dlouhodobě pasivní a rok od roku se zvyšuje. Pro rok 2022 saldo obchodní bilance činilo 23,49 miliardy CZK. Mezi hlavní vývozní položky ČR do Bangladéše patří mléčné výrobky, elektronika a stroje. Hlavní dovozní položky ČR z Bangladéše jsou oděvní výrobky.


2018 2019 2020 2021 2022
Import z ČR (mld. CZK) 1,18 1,10 0,90 1,04 1,22
Export do ČR (mld. CZK) 12,30 13,70 13,70 16,98 24,71
Saldo s ČR (mld. CZK) 11,16 12,62 13,11 15,94 23,49

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3 Název zboží Hodnota (mil. CZK) Podíl z celku (%)
022 Mléko, smetana a mléčné výrobky (ne máslo a sýry) 476,11 39,00
724 Stroje textilní a kožedělné a jejich díly j.n. 329,70 27,00
874 Přístroje měřící, kontrolní, analyzační, řídící j.n. 100,43 8,00
871 Přístroje a zařízení optické j.n. 57,32 5,00
772 Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj. 40,28 3,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3 Název zboží Hodnota (mil. CZK) Podíl z celku (%)
845 Součásti oděvní z materiálu textilního i pletené ap. 9 611,73 38,90
841 Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené, háčk.) 4 995,37 20,22
842 Oděvy a prádlo dámské, dívčí (ne pletené, háčkované) 3 367,70 13,63
844 Oděvy a prádlo dámské, dívčí pletené, háčkované 3 166,07 12,81
843 Oděvy a prádlo pánské, chlapecké pletené, háčkované 1 363,98 5,52

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je dlouhodobě největším vývozním trhem pro bangladéšské zboží. Bangladéš profituje z preferenčního zacházení ve prospěch nejméně rozvinutých zemí, která je známa také pod názvem Všechno kromě zbraní (Everything But Arms, EBA). EBA zaručuje Obecný preferenční systém (Generalised Scheme of Preferences, GSP) po časově neurčené období a není podrobována pravidelnému přezkumu. Bangladéš má díky tomuto systému jednostranně pozitivní obchodní bilanci s EU. Saldo obchodní bilance je aktivní a za rok 2022 činilo rekordních 20,22 miliardy EUR. Mezi hlavní importní položky do EU patří oděvní výrobky, textil, obuv a mražené ryby.


2018 2019 2020 2021 2022
Import z EU (mil. EUR) 3 214,10 2 952,00 2 232,40 2 827,60 3 648,90
Export do EU (mil. EUR) 13 380,40 14 198,40 11 345,60 13 009,80 23 872,70
Saldo s EU (mil. EUR) -11 987,60 -13 339,70 -11 300,40 -12 908,20 -20 223,80

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Saldo obchodní bilance se zeměmi mimo EU je pro Bangladéš negativní. V roce 2021 saldo tvořilo 7,13 miliardy EUR, z nichž export tvořil 31,60 miliardy EUR a import tvořil 38,73 miliardy EUR. Data pro rok 2022 nejsou zatím známá. Mezi hlavní exportní země patří Čína (10,34 miliardy USD), Indie (5,82 miliardy USD) a Singapur (4,41 miliardy USD).


2018 2019 2020 2021 2022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 26 022,30 23 765,30 23 931,40 31 601,70 N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 31 195,70 25 106,30 25 375,90 38 735,40 N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) 5 173,40 1 341,00 1 444,50 7 133,70 N/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Vláda Bangladéše aktivně vyhledává zahraniční investice, zejména v oděvním průmyslu, lehké výrobě, energetice, energetice, zemědělství a sektorech infrastruktury. Vláda nabízí řadu investičních pobídek v rámci své průmyslové politiky a exportně orientované růstové strategie. Podle Konference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development, UNCTAD) Bangladéš v roce 2021 obdržel čistý příliv přímých zahraničních investic ve výši 2,8 miliardy USD.

ČR neeviduje žádné výrazné investice z Bangladéše.

3.3. FTA a smlouvy

Vláda Bangladéše aktuálně vyjednává Dohodu o volném obchodu (Free Trade Agreement, FTA) s 11 státy, mezi nimiž jsou např. Indie, Kanada, Austrálie, Indonésie nebo Japonsko. Vláda Bangladéše přijala iniciativu za účelem vytvoření nových obecných zásad pro preferenční dohody a dohody o volném obchodu. Ministerstvo obchodu již požádalo Bangladéšskou komisi pro obchod a cla (Bangladesh Trade and Tariff Commission, BTTC), aby připravila aktualizovaný návrh politických pokynů k preferenčním obchodním dohodám (Preferential Trade Agreement, PTA) a dohodám o volném obchodu (FTA). Země podepsala v roce 2009 PTA s Bhútánem. Vláda vyjednává o uzavření PTA s Nepálem.

EU úzce spolupracuje s Bangladéšem v rámci dohody o spolupráci mezi EU a Bangladéšem uzavřené v roce 2001. Tato dohoda poskytuje široký prostor pro spolupráci, který se rozšiřuje na obchod a hospodářský rozvoj, lidská práva, řádnou správu věcí veřejných a životní prostředí. Jako nejméně rozvinutá země Bangladéš těží z nejvýhodnějšího režimu dostupného v rámci všeobecného systému preferencí EU, konkrétně z ujednání Všechno kromě zbraní (Everything But Arms, EBA). EBA uděluje 46 nejméně rozvinutým zemím – včetně Bangladéše – bezcelní a bezkvótový přístup do EU pro vývoz všech produktů s výjimkou zbraní a střeliva. V roce 2022 EU navrhla Bangladéši uzavřít Dohodu o spolupráci a partnerství (Partnership and Cooperation Agreement, PCA), která má za cíl posílit dialog mezi oběma stranami v otázkách globálního zájmu a má dát vzájemným vztahům nový právní základ.

Smlouvy s ČR:

  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti (Praha 12. 11. 2019, v platnost vstoupila 15. 1. 2021)
  • Dohoda o podpoře obchodu a hospodářské spolupráci mezi vládou České republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky (Praha 21. 5. 2019)
  • Kulturní dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Bangladéšské lidové republiky (Dháka 13. 5. 1981)

3.4. Rozvojová spolupráce

Bangladéš je čistým příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. EU je jedním ze tří největších zahraničních donorů. Hlavní oblasti, kde EU pomáhá Bangladéši, jsou hospodářský rozvoj, lidská práva, řádná správa věcí veřejných a životní prostředí. EU vyčlenila v rámci svého víceletého indikativního programu EU pro Bangladéš 2021–2027 pomoc ve výši až 306 milionů EUR. Prioritami jsou pro EU rozvoj lidského kapitálu, zelený inkluzivní rozvoj a inkluzivní vládnutí.

ČR dlouhodobě podporuje Bangladéš prostřednictvím humanitární pomoci a malých lokálních projektů (MLP). MLP se zaměřují na posilování ekonomických aktivit nejvíce ohroženého obyvatelstva. Pro rok 2023 MZV ČR podpořilo jeden MLP v celkové výši 500 tisíc Kč na podporu rohingských uprchlíků a hostitelské komunity v oblasti Cox´s Bazar. MZV ČR podpořilo v roce 2023 realizaci projektu humanitární pomoci rohingským uprchlíkům a hostitelské komunity ve výši 5 milionů Kč. Realizátorem projektu je Diakonie ČCE.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Civilní letectví, vesmír

Poptávka po letecké dopravě je daná rozlohou země a limitovaným rozsahem železniční a silniční sítě. Bangladéš potřebuje stavět nová letiště, případně rozšiřovat či modernizovat ta stávající. Očekává se, že se velikost leteckého průmyslu za patnáct let ztrojnásobí. České firmy se mohou uplatnit zejména v segmentech letecké infrastruktury a zvýšení bezpečnosti letového provozu (radary). Totéž platí také o letadlech menších rozměrů, která se vyrábějí i v ČR. K úspěchům leteckého průmyslu v regionu by mohly dále přispět dodávky takzvaných mobilních letišť.

▶ Energetika

Zájem o restrukturalizaci a modernizaci energetického sektoru souvisí s potřebami zvyšující se průmyslové produkce a zároveň s tlakem na snížení devastace životního prostředí. Do sektoru bude potřeba podle vládních odhadů do roku 2041 investovat 82,5 mld. USD. Primární spotřebě energie dominuje zemní plyn, následuje topný olej, ropa, uhlí, vodní energie a solární energie. Vláda má v plánu vystavět další jaderné elektrárny a zejména instalovat solární fotovoltaické systémy. Perspektivními obory jsou i dodávky zařízení pro energetiku (náhradní díly) a zapojení do přípravných prací a následné vlastní těžby zemního plynu.

▶ Voda a životní prostředí

Bangladéš trpí každoročními rozsáhlými záplavami, které způsobují znečištění zdrojů pitné vody. Vláda proto připravila ambiciózní plán, který má primárně zajistit zdroje pitné vody a zvýšit odolnost krajiny proti změnám klimatu. Vláda Bangladéše počítá s investicemi ve výši 43 mld. USD. Uplatnění najdou firmy se zaměřením na budování hydromelioračních zařízení, protipovodňových děl, vodohospodářských integračních systémů nebo na projektování a simulační modelování.

▶ Obranný průmysl

Rozpočet bangladéšské armády je každoročně navyšován a poskytuje značný prostor pro dodávky vybavení pro bezpečnostní složky státu. Vláda připravila desetiletý plán Forces Goal 2030 s cílem modernizace bangladéšské armády. Pro české firmy může být výhodou, že bangladéšské orgány usilují o diverzifikaci svých partnerů pro vojenskou spolupráci a zároveň rozšíření portfolia dodavatelů v oblasti obranného průmyslu. České firmy mohou být úspěšné nejenom v klasických zbrojních výrobcích, ale zejména v oblasti elektronické ochrany, proti-minových rušiček, osobních ochranných prostředků, radarových simulátorů a protichemické obrany.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Zemědělství se podílí na tvorbě bangladéšského HDP z 15 % a země má ideální podmínky pro zvýšení zemědělské produkce. Poptávka je po technologiích v potravinářském průmyslu, zejména na zpracování ovoce, zeleniny, mléčných produktů a konzervárenství. Bangladéš poptává také technologie na zpracování nápojů. Solidní perspektivy existují i v dovozu drůbežího masa. Bangladéš se potýká s nedostatkem techniky pro kvalitní a rychlé zpracování zemědělské produkce. Pro investory představuje vysoký potenciál zejména mrazírenský průmysl.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Čeští podnikatelé se mohou v Bangladéši setkat s celou řadou kulturních odlišností, které je potřeba mít na vědomí.

4.2. Oslovení

Tituly jsou v Bangladéši důležité a je pravděpodobné, že Vás bude partner oslovovat pomocí profesního titulu. Je zároveň žádoucí oslovovat partner pane, paní nebo slečno, následovaného jejich příjmením.

4.3. Obchodní schůzka

Bangladéš je muslimská země a je zapotřebí dodržovat veškerá pravidla chování, která z toho vyplývají. Pátek je dnem pracovního klidu a v Bangladéši se nepracuje. Oproti tomu se chodí do práce v neděli. Obchodní schůzky mohou mít zpoždění. Pro obchodní jednání se počítá s formálním oblečením. Pro zahájení komunikace je běžné potřesení rukou. Obchodní jednání bývají delší, než je zvykem na Západě, tj. začínají typickými konverzacemi o počasí, sportu, rodině obchodníka apod. Důležitým (pozitivním) faktorem jsou dárky, které si Bangladéšané rádi vyměňují (např. sladkosti, suvenýry z cizích zemí, ne však alkohol).

4.4. Komunikace

Osobní schůzky jsou preferovány před komunikací prostřednictvím telefonů, dopisů nebo e-mailů. Při obchodních jednáních je preferována angličtina

4.5. Doporučení

Před uzavřením obchodu by české firmy měly prověřit registraci a bonitu svých bangladéšských obchodních partnerů. Informace je možné získat na následujících kontaktech:

Seznam obchodních komor v Bangladéši je možné najít na webu EDB – Chambers List

Rovněž doporučujeme využít k prověření obchodních partnerů či tendrů Honorární generální konzulát ČR v Dháce.

4.6. Státní svátky

  • 1. leden – Nový rok
  • 21. únor – Den mučedníků & Den bengálského jazyka – Shahid Dibash (Language Martyrs‘ Day)
  • 17. březen – Bangabandhu Day (narozeniny Šejka Mujibura Rahmana)
  • 26. březen – Den nezávislosti
  • 30. březen – Shab-e-Barat
  • 14. duben – Bengálský Nový rok
  • 1. květen – Svátek práce
  • 7. květen – Jumatul Bidah
  • 10. květen – Night of Destiny
  • 3. květen – Eid-al-Fitr (konec Ramadánu)
  • 14.–15. květen – Eid-al-Fitr Holiday
  • 26. květen – Buddha Purmina (narození Budhy)
  • 20. červenec – Eid-ul-Azha
  • 21.–22. červenec – Eid-ul-Azha Holiday
  • 15. srpen – National Mourning Day
  • 19. srpen – Ashura
  • 30. srpen – Janmashtami
  • 15. říjen – Durga Puja
  • 19. říjen – Maulud Nabi (narozeniny Proroka)
  • 16. prosinec – Den vítězství

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Pomoc v orientaci na trhu mohou poskytnout obchodní komory jako je Bangladéšská federace obchodních a průmyslových komor (Federation of Bangladesh Chambers of Commerce and Industry, FBCCI) nebo Dhácká obchodní a průmyslová komora (Dhaka Chamber of Commerce and Industry, DCCI). Obchodní komory mohou být nápomocné při analýze obchodních příležitostí a vyhledání potenciálních místních partnerů. Před jejich kontaktováním je vhodné věc koordinovat se ZÚ Dillí nebo přímo konzultovat s Honorárním konzulátem ČR v Dháce.

Jako v jiných asijských zemích je žádoucí do obchodních aktivit zapojit místního konzultanta, který rozumí místnímu trhu a má nezbytné kontakty. Pro uzavření obchodu je preferovaný osobní kontakt. Bangladéšané nejsou zvyklí uzavírat obchody na dálku. Vyjednávání je poměrně zdlouhavé, většinou je zapotřebí několik obchodních jednání, kdy dojde nejdříve k navázání „přátelského vztahu“.

Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Vláda Bangladéše provádí politiku tržně orientované ekonomiky. Podporuje dovozy určené k rozvoji klíčových odvětví průmyslu. Kontrola dovozu se projevuje v rozdílné úrovni výše cel a v uplatňování dodatečného cla u některých výrobků. Na druhé straně vláda osvobozuje dovoz vybraných výrobků a služeb od DPH, na jejichž rozvoji má zájem. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole Daňový systém.

Podmínky pro dovoz zboží jsou poměrně liberální a hlavně sledují cíl urychlit modernizaci země. Navíc Bangladéš má jen malou výrobní základnu a většinu výrobků musí dovážet. Dovozní politika sleduje zjednodušení celních tarifů, potlačení dovozů luxusního zboží zavedením zvláštní vyšší sazby, zjednodušení dovozů moderních technologií a umožnění výhodných dovozů pro exportně orientovaná odvětví průmyslu a dovozů kvalitního vybavení pro zdravotnická zařízení.

V souladu s dohodami WTO vláda provedla nezbytné změny v celním zákoně z roku 1969 a formulovala pravidla pro zahájení šetření a uložení cla na antidumpingová, vyrovnávací a ochranná opatření. Tarify zůstávají hlavním nástrojem obchodní politiky Bangladéše.

Celní plán je zveřejněn na začátku každého rozpočtového roku a je považován za nedílnou součást celního zákona z roku 1969. Celní sazby lze nalézt na stránkách bangladéšského celního úřadu

Celní zákon Bangladéše také stanoví Alternativní řešení sporů (ADR). Celkově je možné konstatovat, že bangladéšská ekonomika patří mezi poměrně otevřené ekonomiky, trh je relativně dobře zásoben (ve velkých městech) zbožím z dovozu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro české podnikatele existuje několik forem a způsobů působení na trhu v Bangladéši. Zde jsou některé z nich:

  • Export: České podniky mohou exportovat své zboží a služby do Bangladéše. Je důležité se seznámit s místními dovozními předpisy, cly a daňovými sazbami.
  • Agentury a distributoři: České podniky mohou spolupracovat s místními agenty a distributory, kteří mohou zastupovat jejich zájmy a pomáhat při prodeji zboží a služeb v Bangladéši.
  • Joint venture:České firmy mohou vstoupit do společných podniků s místními partnery, což umožňuje sdílení zdrojů, znalostí trhu a rizik
  • Franchising: České firmy mohou poskytovat franšízy bangladéšským podnikatelům, což jim umožní rozšířit svou značku na nové trhy.
  • Založení dceřiné společnosti: České firmy mohou založit dceřinou společnost v Bangladéši, která jim umožní řídit své aktivity na místní úrovni a lépe se přizpůsobit místním podmínkám.
  • Investice: České firmy mohou investovat do bangladéšských podniků, například formou kapitálového vkladu nebo úvěru.

Před vstupem na bangladéšský trh je důležité provést důkladný průzkum trhu a získat nezbytná povolení a licence. Doporučuje se také konzultovat místní obchodní komoru nebo Honorárním konzulátem ČR v Dháce, které může poskytnout cenné informace a podporu při hledání vhodných obchodních partnerů a navigaci v místních právních a daňových předpisech.

5.3. Marketing a komunikace

Při vstupu na bangladéšský trh je důležité, aby české firmy zvážily několik faktorů při vytváření a provádění marketingových strategií. Zde je několik doporučení pro účinný marketing v Bangladéši:

  • Kulturní citlivost: Je důležité respektovat a pochopit místní kulturu, náboženské a sociální hodnoty. Vytvářejte marketingové kampaně, které respektují tyto hodnoty a nevyvolávají kontroverzi.
  • Jazyková bariéra: Bengálština je úředním jazykem Bangladéše. Zvažte překlad marketingových materiálů do bengálštiny, aby byly snadno srozumitelné pro místní obyvatelstvo. V některých případech může být vhodné také použít angličtinu, zejména pokud je váš cílový trh vyšší třída nebo podniky.
  • Digitální marketing: Internet a sociální média mají v Bangladéši stále větší význam. Využijte online platformy, jako jsou Facebook, Instagram, YouTube nebo LinkedIn pro propagaci vašeho produktu či služby. Místní digitální marketingové agentury vám mohou pomoci s efektivní online reklamou.
  • Tradiční média: I přes rostoucí vliv digitálních médií stále hrají roli tradiční média, jako jsou noviny, časopisy, televize a rozhlas. Zvažte využití těchto médií pro dosažení širšího publiku.
  • Místní sítě a partnery: Spolupracujte s místními obchodními partnery, distributory nebo agenty, kteří mají znalosti místního trhu a mohou pomoci přizpůsobit marketingovou strategii místním potřebám.
  • Účast na veletrzích a konferencích: Účast na místních veletrzích a konferencích může být skvělou příležitostí pro prezentaci vašich produktů či služeb, navázání kontaktů s potenciálními zákazníky a obchodními partnery a získání přehledu o konkurenci.
  • Cenová strategie: V Bangladéši mohou být ceny důležitým faktorem při rozhodování o nákupu. Přizpůsobte svou cenovou strategii místním tržním podmínkám a konkurenci
  • Zákaznická podpora: Poskytujte efektivní a spolehlivou zákaznickou podporu v místním jazyce. Místní obyvatelstvo oceňuje firemní zástupce, kteří jsou ochotni pomoci a nabídnout řešení v případě problémů nebo dotazů.
  • Personalizace:Personalizace marketingových sdělení a nabídek pro různé segmenty trhu může zlepšit účinnost vaší kampaně. Uvažujte o demografických, geografických a psychologických aspektech svého cílového trhu při vytváření marketingových strategií.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Bangladéš je členem WTO ve skupině nejméně rozvinutých zemí. Jeho zákonodárství na ochranu duševního vlastnictví není plně kompatibilní se zákony vyspělých zemí.

V září 2017 meziministerská schůzka rozhodla o připojení Bangladéše ke Smlouvě o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT), mezinárodní smlouvě spravované Světovou organizací duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO) zahrnující 145 smluvních zemí. PCT je jednou ze tří smluv o ochraně práv duševního vlastnictví. Vláda zároveň přijala iniciativy vedoucí k tomu, aby se stávající zákony o právech duševního vlastnictví přizpůsobily ochraně místních inovací, vynálezů a výtvorů.

Podle Asociace softwarových a informačních služeb v Bangladéši (Bangladesh Association of Software and Information Services, BASIS) zákon o autorských právech z roku 2005 a patentový zákon z roku 2011 nejsou dostatečné k zajištění ochrany inovací, vynálezů a výtvorů. Stávající zákony o ochraně duševního vlastnictví musí být aktualizovány a pozměněny.

V oblasti práv duševního vlastnictví vláda přijala iniciativy, jejichž cílem je změnit a zavést nové právní předpisy v souladu se Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, TRIPS). Národní politika duševního vlastnictví z roku 2018 byla již schválena vládním kabinetem Bangladéše. Navrhovaný celní zákon z roku 2018 rovněž obsahuje ustanovení o kontrole, zabavení a zadržování zásilek padělaného nebo pirátského zboží.

Problematika ochrany duševního vlastnictví patří do portfolia oddělení patentů a designu na Ministerstvu průmyslu Bangladéše a oddělení autorských práv na Ministerstvu pro kulturní záležitosti Bangladéše.

5.5. Trh veřejných zakázek

Informace o nově vypsaných veřejných zakázkách je možno získat na webových stránkách Delegace EU v Dháce

A na dalších stránkách:

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Využívání místních soudů se nedoporučuje pro vysokou korupci a pomalost. Naprosto nejdůležitější podmínkou pro působení v teritoriu je navázat spolupráci s místním kvalitním konzultantem. Při sjednávání kontraktu se doporučuje dohodnout platbu neodvolatelným a potvrzeným akreditivem.

Problémy mohou vyplývat především ze špatně dohodnutých platebních podmínek, a to zvláště u nových, neznámých firem. Při navazování nových obchodních kontaktů je nutno pečlivě zvažovat pozvání k jednáním do České republiky. Český partner si musí ohodnotit důležitost kontraktu a nutnost osobní návštěvy. Každopádně se osvědčuje vyžádat si od bangladéšského partnera konkrétní obchodní údaje a reference na jeho předchozí obchodní činnost.

Potenciálním rizikem je politická a bezpečnostní situace v Bangladéši. Překážky v podnikání a investování v Bangladéši kladou především časté výpadky elektřiny vedoucí k zastavení výroby, špatná infrastruktura, korupce, nepředvídatelné výkyvy cen a časté celonárodní stávky (tzv. hartály), které narušují obchodní plány.

V praxi bude ale většina problémů souviset se specifiky místního (rozvojového) trhu. Je nutno počítat se zaměstnáváním místního konzultanta, který pomůže překonat byrokratické překážky.

Některé zahraniční firmy v poslední době ukončily svou činnost v zemi a stěžovaly si na obtížnou vymahatelnost kontraktů, byrokracii a nepružný soudní systém. Případné investice doporučujeme realizovat ve zvláštních exportních zónách.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy

Turisté, kteří budou cestovat do Bangladéše ze zemí, kde nemá Bangladéš své stále zastoupení, mezi nimiž je i Česká Republika, mohou obdržet vízum po příletu (visa on arrival) na mezinárodním letišti v Dháce. Zahraniční investoři, vývozci a účastnici seminářů organizovaných vládou mohou také získat vízum po příletu. Musí ale doložit platné dokumenty. Pro aktuální platné informace ohledně cestování do Bangladéše kvůli panademii Covid-19 sledujte webové stránky Velvyslanectví Bangladéše v Berlíně, pod které spadá i Česká republika.

Bezpečnost a bezpečností doporučení

Před každou cestou do Bangladéše je doporučováno informovat se o aktuálním vývoji situace, pokud jde o přírodní jevy a také případná bezpečnostní rizika. Česká republika zde nemá velvyslanectví. Pro Bangladéš je akreditován zastupitelský úřad České republiky v Dillí. V Dháce působí Honorární konzulát – kontaktní údaje viz níže.

V Bangladéši existují území, kam je přístup cizincům zakázán nebo se nedoporučuje. V jihovýchodní části země se nachází oblast Chittagong Hill Tracts (zahrnuje okresy Rangamati, Khagrachari a Bandarban), kde může být pohyb omezen dle aktuálních nařízení místních úřadů.

Veřejná doprava, a pohyb v rámci země

K rychlému přesunu do vzdálenějších částí země lze použít letecké spojení, přičemž ceny letenek jsou velmi příznivé. Železniční síť je sice v Bangladéši poměrně hustá, na mnoha místech ale bohužel nemá návaznost přes řeky. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem v Bangladéši je autobus. Zvláštností Bangladéše jako přímořské země protkané množstvím řek je rozvinutý systém lodní dopravy.

Pojištění a zdravotní péče

Ve větších městech lze najít zdravotní péči na přijatelné úrovni, přestože hygienické standardy zdravotnických zařízení jsou v porovnání s evropskými zvyklostmi výrazně nižší. Ve venkovských oblastech je situace mnohem horší. Obecně platí, že do Bangladéše by měly jezdit pouze osoby v dobrém zdravotním stavu a vybavené příslušnými očkováními. Je vhodné si s sebou vzít pravidelně užívané léky a navštívit v případě potřeby pouze renomovaného anglicky mluvícího lékaře. Zdravotní péči si zahraniční návštěvníci musí hradit v hotovosti. Je proto vhodné mít dostatečnou finanční zásobu a před cestou sjednat zdravotní pojištění.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V Bangladéši je omezeno zaměstnávání cizinců, v rámci firmy nesmí jejich počet překročit 5 % všech zaměstnanců. Zahraniční pracovník může v Bangladéši pracovat pouze pět let. K práci v Bangladéši je nutné pracovní vízum a povolení. Žádost o vízum je třeba podat na nejbližším zastoupení Bangladéše (Bangladéš nemá v ČR rezidentní zastoupení, nejbližší velvyslanectví Bangladéše je v Berlíně), podrobnější informace lze nalézt na vládním webu pro víza.

Pracovní povolení vyřizuje bangladéšské ministerstvo vnitra.

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

ČR nemá s Bangladéšem uzavřenou žádnou bilaterální dohodu o vzájemném poskytování zdravotních služeb. Proto je nutno mít dostatek hotovosti a mít sjednané cestovní pojištění pokrývající náklady na pohotovostní pátrání a záchranu a ošetření během pobytu v Bangladéši.

5.9. Veletrhy a akce

Informace o výstavách a veletrzích v Bangladéši možno nalézt na webových stránkách Export Promotion Bureau, na webech bangladéšského ministerstva obchodu nebo na stránkách Board of Investment či na webech obchodních a průmyslových komor, jako je FBCCI.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Bangladéš je akreditované Velvyslanectví ČR v Dillí v Indii.

Velvyslanectví ČR v Indii
Adresa: 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi – 110021
Tel.: +91-11-24155200
E-mail: newdelhi@embassy.mzv.cz
Web: https://www.mzv.cz/nd
Facebook: https://www.facebook.com/czech.embassy.newdelhi
E-mail obchodního oddělení: commerce_delhi@mzv.cz
E-mail konzulárního oddělení: delhi.consular@gmail.com
Pracovní doba: pondělí–pátek 8:00–16:30

Honorární konzulát ČR v Bangladéši
Vedoucí úřadu: p. A. S. M. Mohiuddin Monem
Adresa: Monem Business District, Level 2, East Tower 111, Bir Uttam C. R. Dutta Road, Dhaka -1205, Bangladesh
Tel.: (+ 88) 02-9676855, 9665534, 9668638, 8610679
E-mail: dhaka@honorary.mzv.cz
Web: www.czechrepublicbd.com
Provozní doba úřadu: neděle–čtvrtek 10:30–12:30

Delegace Evropské unie v Bangladéši
Adresa: Plot 7 Rd No 84, Gulshan 2, Dhaka 1212, Bangladesh
Tel.: +880 2 5566 8057
Fax: +880 2 22226 3118
E-mail: delegation-bangladesh@eeas.europa.eu
Web: https://eeas.europa.eu/delegations/bangladesh_en

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Telefonní kód země: +880
  • Policie: 8-665-513
  • Záchranná zdravotnická služba: 199
  • Hasiči: 9-555-555.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Teritorium: Asie | Bangladéš | Zahraničí

Doporučujeme