Bangladéš: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

                                                                                Obchodní bilance za posledních 5 let v mld. USD

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

 

31,20

29,93

33,32

35,91

36,21

Dovoz

 

40,1

38,22

39,17

42,38

54,46

Bilance

 

-8,9

-8,29

-6,05

-6,47

-18,25

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie jako celek zůstává hlavním exportním trhem Bangladéše se zhruba 52 % podílu na celkovém vývozu země.  V posledním fiskálním roce exportoval Bangladéš do EU zboží za více než 21 miliard USD, dovoz z EU představoval 3 miliardy USD. 

Pokud jde o jednotlivé země, hlavními exportními partnery jsou: USA 16,3 %, Německo 16,1 %, Velká Británie 10,9 %, V. Británie 10,9 %, a Francie – 5,5 %. Hlavními dovozními partnery jsou: Čína 27,01 %, Indie 15,2 %, méně pak Japonsko 4,11 %, Singapur 3,4 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Příjmy z vývozu se zvýšily především díky růstu vývozu zemědělských produktů, keramických výrobků, řemeslných výrobků, bavlny a bavlněných výrobků, pleteniny, domácího textilu, zboží z juty, chemických výrobků, tkaných oděvů apod. Na druhou stranu klesly exportní výnosy zejména u ropných produktů, strojírenských výrobků, čaje, výrobků z plastu, kůže a koženého zboží a zmrazených potravin. Největší vývozní položkou jsou výrobky oděvního průmyslu,  zemědělské produkty, kůže a kožené výrobky, juta a výrobky z juty, mražené potraviny.

U položek dovozu hrají hlavní roli stroje a strojní zařízení, ropné produkty, paliva, zemědělské výrobky, bavlna, příze a hnojiva.  

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V následujících 15 letech chce mít Bangladéš 100 zón volného obchodu (EPZ - Export Processing Zones). EPZ. Schváleno jich již bylo 79 (56 veřejných a 23 soukromých) a v provozu jich je již 17:

  • Chittagong: první EPZ v Bangladéši (1980), převažují zde textilní firmy
  • Dhaka: druhá EPZ (1993), specializace na moderní technologie

Dalšími zónami jsou Adamjee, Comilla, Ishwardi, Karnafuli, Mongla,Uttara a v roce 2017 dokončená průmyslová ekonomická zóna Meghna, hospodářská zóna Mirsarai, zvláštní hospodářská zóna turistiky Naf, ekonomická zóna Sabrang, ekonomická zóna Moulvibazar, hospodářská zóna Jamalpur, ekonomická zóna Sirajganj, ekonomická zóna Sonargaon, a hospodářská zóna Akij.

Společnosti, které působí v těchto zónách, většinou mají daňové úlevy, snazší a spolehlivější přístup k potřebným zdrojům energií a v neposlední řadě mohou využívat mnohem jednodušší úřední postupy a další výhody. Tyto zóny spravuje samostatná instituce Bangladesh Export Processing Zone Authority (BEPZA), viz http://www.bepza.gov.bd/.

Podle pobídkového režimu pro zvláštní ekonomické zóny zpracovaného v březnu 2019 budou mít noví investoři nárok na osvobození od daně z příjmů za první tři roky provozu, 80 % za čtvrtý rok, 70 % za pátý rok, 60 % za šestý rok, 50 % za sedmý rok, 40 % za osmý rok, 30 % za devátý rok a 20 % za 10. rok.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice hrají v posledních letech důležitou roli při modernizaci bangladéšské ekonomiky. Očekává se, že investice do země se zvýší a růst HDP bude zrychlen díky komplexním plánům a programům rozvoje infrastruktury, rychlé elektrifikaci, diverzifikaci energie, rozvoji komunikačních systémů a informačních technologií.

 

Bangladéš v roce 2018 obdržel nejvyšší zahraniční přímé investice ve výši 3,6 mld. USD (v roce 2017 to bylo pouze 2,15 mld. USD). Největší část pocházela z Číny,  dále  z Nizozemska, V. Británie, USA, Singapuru, Hongkongu, Indie a Norska.  Nejvíce investic směřovalo do  textilu a oděvů, bankovnictví, telekomunikací, energetiky, potravin, plynu a ropy, obchodu, počítačového softwaru a IT, kůže a kožených výrobků a cementu.

 

Mezi nejdůležitější nadnárodní společnosti přítomné v zemi patří Beximco, Square, Akij Group, Ispahani, Navana Group, Transcom Group atd.

Podle Bangladesh Investment Development Authority představují pro investory do budoucna největší potenciál oděvní průmysl, obuvnický průmysl, zemědělství, IT sektor, lehký průmysl, farmaceutický průmysl, energetika, mrazírenský průmysl, řemeslná výroba, keramika, turistika.

 

 

 

 

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Pravidla vstupu pro zahraniční investory nejsou i přes proklamace vlády o potřebě zahraničních investic až tak jednoduchá. Získání licencí je zdlouhavé, vláda často uplatňuje ochranářský systém. Zvláště obtížné je získat povolení v sektorech, jako jsou výroba zbraní, střeliva a obranných zařízení, výroba energie v atomových elektrárnách, tisk cenin a ražba mincí. V Bangladéši neexistuje žádný zákon, který by ochránil investorské společnosti v případě vyřazení z burzy z důvodu selhání promotérů nebo sponzorů.

V srpnu 2017 vláda rozhodla umožnit přímé zahraniční investice v sektoru oděvů ve specializovaných ekonomických zónách (SEZ). Vláda by měla zavést dva nebo tři modely zvláštních ekonomických zón a zároveň poskytnout dostatek zařízení zahraničním investorům, aby přilákaly čerstvé PZI. Podle vládního odhadu musí země přilákat ročně průměrné 6,7 miliardy dolarů PZI, aby do roku 2021 přešla do středně příjmových zemí.

Během zasedání společné pracovní skupiny Evropské unie a Bangladéše zástupci EU vyzvali ke zrušení právních omezení týkajících se plného zahraničního vlastnictví v logistických společnostech a současně vyzvali k ulehčení procesu obnovy licencí stávajících společností se zahraniční účastí. Ministerstvo obchodu Bangladéše přislíbilo provést ve spolupráci s Obchodní radou EU společný výzkum analyzující náklady a přínosy případného zrušení zákazu.

V květnu 2018 centrální banka zjednodušila a racionalizovala proces prodeje cizích kapitálových investic do veřejných i soukromých subjektů s cílem přilákat do Bangladéše více přímých zahraničních investic (PZI). V rámci racionalizace a zjednodušení prodeje budou kupující a prodejci muset podepsat memorandum o porozumění (MoU) předtím, než požádají Bangladéšskou banku (BB) o schválení převodu akcií.

V červenci 2018 došlo k zahájení služeb tzv.  One Stop Service (OSS). Místní i zahraniční investoři získají povolení k zahájení podnikání do dvou měsíců. Investoři obdrží veškerá oprávnění v co nejkratší době prostřednictvím jediné instituce. Toto opatření by mělo přinést růst přímých zahraničních investic. Služba "one-stop" je internetová a virtuální, investoři si mohou podat žádost prostřednictvím jedné webové aplikace, kde mohou zároveň sledovat průběh jejího vyřizování.

 

Národní rada příjmů v říjnu 2018 oznámila, že plánuje zřídit samostatnou jednotku pro nadnárodní společnosti určenou k bezproblémovým službám pro zahraniční firmy obchodující v Bangladéši. Tento krok přišel na základě návrhů z dialogu EU-Bangladéš o podnikatelském klimatu.  U nově vytvořené jednotky nazvané International Taxpayers' Unit (ITU) mají nadnárodní společnosti podávat daňová přiznání a provádět další formality.  Jednotka má podporovat podnikatelsky přívětivější prostředí pro zahraniční malé a střední podniky.

Bangladéš obsadil v roce 2018 v Doing Business 173. místo mezi 190 hodnocenými zeměmi. Je to nejhorší umístění mezi zeměmi jižní Asie.

 

Domácí ekonomové označují přátelské podnikatelské klima, daňovou reformu a dlouhodobou politickou podporu jsou nejdůležitější prvky pro přilákání více zahraničních investic. Zdůrazňují význam řešení nespokojenosti investorů, větší koordinace agentur a změny myšlení politických činitelů vůči zahraničním investorům. Je ještě třeba zlepšit problémy v komunikaci a logistické infrastruktuře, reformovat těžkopádný daňový rámec, zefektivnit pracovní trh, institucionální rámec, inovační kapacitu a komplexnost procedur při zakládání a provozování podnikání.

 

Podle zprávy Světové banky z dubna 2019 se nejistota v oblasti regulace stala hlavní překážkou pro investování v zemi. Hlavním problémem je nejistota v oblasti vlastnických práv, která má mnoho forem -  od hrozby přímého vyvlastnění aktiv až po politická a regulační opatření. Časté změny v rozhodování o zvyšování cen pohonných hmot, elektřiny, plynu a bankovních úrokových sazeb ponechává podnikatele v dilematu, pokud jde o přijímání rozhodnutí o dalších investicích. Investoři se také obávají špatného přístupu k informacím o pravidlech a předpisech, nepříznivých a často náhlých změn zákonů a předpisů a nedostatku účinných mechanismů stížností.

Informace o investičních pobídkách lze získat na stránkách Board of Investment  www.boi.gov.bd. Na těchto webových stránkách je uveřejněn také zpracovaný „Průvodce pro investora“.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: