Bangladéš: Zahraniční obchod a investice

2. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance za posledních 5 let v mld. USD

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

28,62

31,20

29,93

33,32

35,91

Dovoz

34,56

40,1

38,22

39,17

42,38

Bilance

-5,940

-8,9

-8,29

-6,05

-6,47

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními exportními partnery jsou: USA 16,4 %, Německo 15,3 %, V. Británie 10,9 %, Francie 6,1 %, Španělsko 5,0 %.

Hlavními partnery dovozními partnery jsou: Čína 26,3 %, Indie 14,8 %, Singapur 5,2 %, Malajsie 4,5 %.

Ačkoliv největším odběratelem bangladéšského zboží jsou USA, EU jako celek patří mezi nejvýznamnějšího odběratele bangladéšského zboží (60 %), dále země NAFTA, zatímco do zemí SAARC jde pouze 2,7 % bangladéšského vývozu.  V roce 2017 byl Bangladéš 35. nejvýznamnějším obchodním partnerem EU s obratem 20,127 mld. EUR a zápornou bilancí 13,783 mld. EUR.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Největší vývozní položkou jsou oděvy, dále pak zemědělské produkty, mražené ryby a rybí výrobky, juta a výrobky z juty a kůže.

U položek dovozu hrají hlavní roli paliva, oleje a jejich sloučeniny a ropa, další signifikantní položkou dovozu jsou surová bavlna, strojírenské výrobky, chemikálie, železo a ocel a potraviny.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bangladéš má celkem 17 zón volného obchodu (EPZ - Export Processing Zones):

  • Chittagong: první EPZ v Bangladéši (1980), převažují zde textilní firmy
  • Dhaka: druhá EPZ (1993), specializace na moderní technologie

Dalšími zónami jsou Adamjee, Comilla, Ishwardi, Karnafuli, Mongla,Uttara a v roce 2017 dokončená průmyslová ekonomická zóna Meghna, hospodářská zóna Mirsarai, zvláštní hospodářská zóna turistiky Naf, ekonomická zóna Sabrang, ekonomická zóna Moulvibazar, hospodářská zóna Jamalpur, ekonomická zóna Sirajganj, ekonomická zóna Sonargaon, a hospodářská zóna Akij.

Společnosti, které působí v těchto zónách, většinou mají daňové úlevy, snazší a spolehlivější přístup k potřebným zdrojům energií a v neposlední řadě mohou využívat mnohem jednodušší úřední postupy a další výhody. Tyto zóny spravuje samostatná instituce Bangladesh Export Processing Zone Authority (BEPZA), viz http://www.bepza.gov.bd/.

Čína buduje v Bangladéši ekonomickou zónu o rozloze 750 akrů. Má být do značné míry využívána čínskými výrobními podniky. Special Economic Zone Authority (BSEZA) se bude nacházet v hlavním přístavním městě Bangladéše Chittagong a bude trvat pět let, než bude plně funkční.

V následujících 15 letech chce mít Bangladéš 100 EPZ.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice hrají v posledních letech důležitou roli při modernizaci bangladéšské ekonomiky. Vláda poskytuje různé pobídky především pro investice do energetiky a infrastruktury. Čistý příliv přímých zahraničních investic v zemi klesl v roce 2017 meziročně o 8,42 % z 2,33 miliardy dolarů na 2,15 miliardy dolarů.  Investice do akcií, které jsou považovány za čerstvé investice přímo ze zahraničí, klesly o více než 69 % na 538,90 milionu dolarů.  V roce 2017 nejvyšší přímé zahraniční investice ve výši 312,98 milionu dolarů pocházely z V. Británie, následují 202,73 miliony dolarů ze Singapuru a 194,21 milionu dolarů z Norska. V první desítce jsou dále Jižní Korea, USA, Hongkong, Indie, Nizozemsko, Malajsie a Čína. Nejvíce investic směřovalo do  textilu a oděvů, bankovnictví, telekomunikací, energetiky, potravin, plynu a ropy, obchodu, počítačového softwaru a IT, kůže a kožených výrobků a cementu.

Podle Bangladesh Investment Development Authority představují pro investory do budoucna největší potenciál oděvní průmysl, obuvnický průmysl, zemědělství, IT sektor, lehký průmysl, farmaceutický průmysl, energetika, mrazírenský průmysl, řemeslná výroba, keramika, turistika.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Pravidla vstupu pro zahraniční investory jsou liberální, povolení vlády není nutné v naprosté většině průmyslových odvětví s výjimkou tzv. vyhrazených sektorů, jako jsou výroba zbraní, střeliva a obranných zařízení, výroba energie v atomových elektrárnách, tisk cenin a ražba mincí. V srpnu 2017 vláda rozhodla umožnit přímé zahraniční investice v sektoru oděvů ve specializovaných ekonomických zónách (SEZ).

V červenci 2017 se vláda rozhodla zvýšit procento podílu cizinců ve společných podnicích v oblasti logistických služeb na 49 % ze stávajících 40 %.  Po vytvoření Dialogu o obchodním klimatu EU poukázala na 19 problémů na cestě k usnadnění obchodu a vláda Bangladéše podle ministra obchodu dosud vyřešila sedm z nich. Pět pracovních skupin pracuje na odstranění problémů, s nimiž se potýkají společnosti z EU podnikající v Bangladéši v oblasti dovozního cla, farmaceutického průmyslu, sektoru služeb, daňového režimu a finančních toků. Za účelem usnadnění obchodu a investic má být v krátké době vytvořeno komorové sdružení Bangladéš-EU.

V červenci 2018 dojde k zahájení služeb tzv.  One Stop Service (OSS). Místní i zahraniční investoři získají povolení k zahájení podnikání do dvou měsíců. Investoři obdrží veškerá oprávnění v co nejkratší době prostřednictvím jediné instituce. Toto opatření by mělo přinést růst přímých zahraničních investic. Služba "one-stop" bude internetová a virtuální, investoři si budou moci podat žádost prostřednictvím jedné webové aplikace, kde mohou zároveň sledovat průběh jejího vyřizování.

Bangladéš však klesl v roce 2017 v indexu Ease of Doing Business až na 177. místo mezi 190 hodnocenými ekonomikami, což by mohlo negativním způsobem poznamenat zahraniční investice.  Vláda by měla zavést dva nebo tři modely zvláštních ekonomických zón a zároveň poskytnout dostatek zařízení zahraničním investorům, aby přilákaly čerstvé PZI. Podle vládního odhadu musí země přilákat ročně průměrné 6,7 miliardy dolarů PZI, aby do roku 2021 přešla do středně příjmových zemí.

Informace o investičních pobídkách lze získat na stránkách Board of Investment  www.boi.gov.bd. Na těchto webových stránkách je uveřejněn také zpracovaný „Průvodce pro investora“.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: