Belgie: Vztahy země s EU

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Přehled

  • Vstup do EU: 1. ledna 1958
  • Člen eurozóny: 1. ledna 1999
  • Součástí schengenského prostoru:  26. března 1995
  • Podíl na celkovém počtu obyvatel EU: 2,2 % 2018
  • Předsednictví v Radě: celkem dvanáctkrát (poprvé v roce 1958, naposledy v roce 2010)

Zdroj: EUROSTAT

Brusel je považován za de facto hlavní město EU se sídlem Evropské komise, Rady Evropské unie, Evropské rady a působí mimo jiné i jako druhé sídlo Evropského parlamentu. V důsledku této koncentrace se proto Brusel stal preferovaným místem v případě sjednocení sídel Parlamentu. Mimo jiné zde má své sídlo i řada dalších organizací spjatých s EU, jako například Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC) či Výbor regionů (CoR).  Brusel tak představuje hlavní centrum politických aktivit, jejichž instituce se soustřeďují zejména do oblasti European Quarter of Brussels.

Tato vysoká koncentrace institucí s sebou rovněž nese sociální a ekonomické dopady v podobě nárůstu počtu obyvatel (30 % populace Bruselu má svůj původ jinde než v Belgii, 3/5 představují úředníci EU, z čehož 27 465 lidí pracuje pro Evropskou komisi (celkem 32 399, z toho 4 934 Belgičanů)) i zvýšené dynamiky ekonomických aktivit. Předpokládaný nárůst obyvatel v regionu Brusel - belgickém hlavním městě se dle předpovědí bude dále zvyšovat, přičemž aktuální počet je 2 065 284 obyvatel.

Zdroj: EUROPEAN COMMISSION, WORLD POPULATION REVIEW

Navzdory roli sídla hlavních institucí EU a tedy i snadnějšímu přístupu k těmto institucím je pro Belgii důležité profilovat se jako každý jiný členský stát. V roce 1957 se Belgie řadila mezi zakládající členy dnešní Evropské unie. Od prvopočátku evropské integrace se tato země zasazovala o rozvoj a prohlubování vztahů v Evropě, svou klíčovou roli zde sehráli rovněž mnozí političtí vedoucí představitelé Belgie. Dlouhodobé členství se tak významně podílelo na formování smýšlení a identity Belgičanů.

Belgie v evropských institucích

Evropský parlament

  • V Evropském parlamentu zasedá 21 belgických poslanců.

Zdroj: EUROPEAN PARLIAMENT

Rada Evropské unie

  • Zasedání Rady se pravidelně účastní zástupci belgického státu (podle příslušné oblasti politiky).

Předsednictví Rady EU

  • Období belgického předsednictví: leden–červen 1958 | leden–červen 1961 | leden–červen 1964 | leden–červen 1967 | leden–červen 1970 | leden–červen 1973 | červenec–prosinec 1977 | leden–červen 1982 | leden–červen 1987 | červenec–prosinec 1993 | červenec–prosinec 2001 | červenec–prosinec 2010
  • Příští předsednictví je naplánováno na leden – červen 2024

Evropská komise

  • Jako členku Evropské komise Belgie nominovala Marianne Thyssenovou, která je odpovědná za zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu. Komise má v každé zemi EU místní kanceláře, nazývané „zastoupení“.

Zastoupení Komise v Belgii

Soudní dvůr Evropské unie

  • Koen Lenaerts (předseda SD od 8. 10. 2015)

Evropský účetní dvůr

  • Annemie Turtelboom (od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2024)

Evropská centrální banka

  • Peter Praet (člen Výkonné Rady, ve funkci do 31. 5. 2019)
  • Pierre Wunsch - National Bank of Belgium (guvernér, člen Rady guvernérů)

Evropský hospodářský a sociální výbor

  • Belgie má v Evropském hospodářském a sociálním výboru 12 zástupců.

Zdroj: EESC

Výbor regionů

  • Belgie má 12 zástupců také ve Výboru regionů, v němž zasedají místní a regionální zástupci.

Zdroj: COR

Stálé zastoupení při EU

  • Belgie také s orgány a institucemi EU komunikuje prostřednictvím svého stálého zastoupení v Bruselu. Jeho hlavním úkolem (jakožto „velvyslanectví při EU“) je zajistit, aby belgické zájmy a politika byly v EU naplňovány co nejúčinněji. Stálé zastoupení Belgie při EU je reprezentováno velvyslancem François Roux.

 Zdroj: Stálé zastoupení Belgie

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Belgie představuje otevřenou ekonomiku, jež je velmi úzce spjata se zeměmi EU, na čemž má hlavní podíl samotná strategická poloha této země. I v roce 2018 proto Evropská unie hrála pro Belgii roli největšího obchodního partnera. Podíl EU na belgickém vývozu byl 72,8 % v roce 2018 (72,2 % v roce 2017) a na dovozu 64,4 % (64,5 % v roce 2017).

Podíl zemí eurozóny na export Belgie se v porovnání s rokem 2017 (56,9 %) mírně navýšil, když v roce 2018 dosáhl 58,0 %. Import z eurozóny se dlouhodobě pohybuje v podobných číslech, v roce 2018 činil 54,0 % (roce 2017 to bylo 53,7 %).

Podíl obchodu s ostatními evropskými zeměmi mimo EU se v exportu snížil na 4,3 % v roce 2018 z předešlých 5,2 %. Import se naopak zvýšil o 0,2 % na 7,1 % v roce 2018. Trend posledních let, který zaznamenal pokles podílu EU na belgickém obchodu ve prospěch rozvíjejících se ekonomik z Brazílie, Ruska, Indie a Činy, se tak obrátil.

Zdroj

Export

Základní přehled
V roce 2018 celkový belgický vývoz vzrostl oproti předešlému roku o 3,6 % z 381,4 mld. EUR na 395 mld. EUR. Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. V roce 2018 se zvýšil vývoz do zemí EU o 4,6 %, o rok dříve došlo ke zvýšení o celých 6%. Co se týká exportu do České republiky, nárůst se v porovnání s loňským rokem, kdy byl zaznamenán růst 7,6 %, mírně zpomalil. V roce 2018 Belgie vyvezla zboží za 3,492 mld. EUR, což představuje 4,9 % růst. V rámci celkového exportu Belgie tak zaujímá devatenácté místo s podílem 0,9 %, stejně jako tomu bylo minulý i předminulý rok.

Teritoriální struktura v rámci EU
Tradičním největším obchodním partnerem Belgie zůstalo v roce 2018 Německo (70,1 mld. EUR), kde se vývoz oproti předešlému roku zvýšil o 10 %. Druhé místo obsadila Francie (57,0 mld. EUR), kde ve srovnání s loňským rokem šlo o nárůst pouhých 0,4 %. Třetí místo vzhledem ke své poloze zaujímá Nizozemsko s nárůstem 5,3 % na 48,3 mld. EUR. V porovnání s rokem 2017, kdy export do této sousední země zaznamenal dramatický nárůst o 13,4 %, vidíme, že dochází ke zpomalování obchodní výměny.

Export do zemí eurozóny v roce 2018 vzrostl o 5,7 % z hodnoty 216,2 mld. EUR (2017) na 229,2 mld. EUR (2018). V zemích EU mimo eurozónu byl v roce 2017 zaznamenán nárůst o 4,3 %, přičemž v roce 2018 už to bylo pouhých 0,5 %.

Země eurozóny
Nejvyšší podíl na vývozu v rámci eurozóny připadl v roce 2018 na Německo (17,7 %), dále na Francii (14,4 %), Nizozemí (12,2%) a Itálii (5,1 %).

Belgie zažívá pozitivní vývoj exportu do výše uvedených zemí a celkově tržby v rámci eurozóny v roce 2018 stouply o 5,7 %. Stagnace vývozu byla zaznamenána pouze ve Francii a Řecku (oba státy pouze 0,4 %). Negativní vývoj exportu se týká Rakouska (-0,7 %) a Malty, kde došlo k propadu z 56,2 % v roce 2017 na -19,1 % v roce 2018.

Ostatní země EU
V roce 2018 belgický vývoz do ostatních zemí EU mimo eurozónu stagnoval, když oproti předchozímu roku vzrostl pouze o 0,5 %. Přesto se nadále pohyboval v kladných hodnotách, tedy konkrétně 14,8 %. Velký podíl na růstu v rámci belgického vývozu mají především Maďarsko (+ 20,5) a Rumunsko (+ 12,8 %). Velkou změnou oproti loňskému roku je ale vývoz do Chorvatska. Zatímco vloni hodnota vývozu vzrostla o 24,1 %, v roce 2018 klesla na – 15,2 %. Záporné hodnoty zapsal i obchod se Švédskem (- 3,9 %) a Velkou Británií (-2,0 %).

Belgický vývoz do ostatních evropských zemí mimo EU v roce 2018 klesl o 9,9 %. Celková hodnota podílu na belgickém vývozu dosáhla 4,3%. Nejvyšší nárůst exportu byl zaznamenán na Island (6,2 %), což je jediná země s kladnou bilancí. Jinak se belgický vývoz oproti roku 2017 snížil do Norska (-1,3 %), Turecka (-6,4 %), Ruska (-9,6%), Švýcarska (-19,4 %) i na Ukrajinu (-6,4 %).

Export (x1000 EUR)

 

1-12/2017

1-12/2018

% VAR.

% TOT.

Země eurozóny

216 890 587,1

229 212 496,9

5,7

58,0

Francie

56 809 184,7

57 034 261,5

0,4

14,4

Lucembursko

5 892 693,6

6 497 805,4

10,3

1,6

Nizozemsko

45 831 496,9

48 267 341,4

5,3

12,2

Německo

63 748 071,1

70 101 012,6

10,0

17,7

Itálie

18 679 478,7

20 1747 236,7

8,0

5,1

Irsko

2 009 801,3

2 291 734,9

14,0

0,6

Řecko

1 679 118,1

1 686 129,3

0,4

0,4

Portugalsko

2 091 430,9

2 240 896,3

7,1

0,6

Španělsko

10 494 254,4

11 099 859,2

5,8

2,8

Finsko

2 090 468,7

2 204 431,4

5,5

0,6

Rakousko

3 862 135,5

3 834 417,3

-0,7

1,0

Slovinsko

635 187,3

643 697,0

1,3

0,2

Kypr

318 983,7

244 846,1

11,8

0,1

Malta

194 056,2

 157 067,9

-19,1

0,0

Slovensko

1 085 129,1

1 107 428,8

2,1

0,3

Estonsko

355 309,5

359 843,0

1,3

0,1

Litva

335 450,5

338 852,6

1,0

0,1

Lotyšsko

878 339,0

925 905,5

5,4

0,2

Ostatní země EU

58 205 579,4

58 472 395,0

0,5

14,8

Velká Británie

32 086 413,0

31 453 647,1

-2,0

8,0

Dánsko

2 843 205,3

2 859 816,1

0,6

0,7

Švédsko

6 621 012,7

6 365 781,5

-3,9

1,6

Polsko

8 138 098,3

8 469 897,3

4,1

2,1

Česká republika

3 327 890,4

3 491 533,5

4,9

0,9

Maďarsko

2 200 169,1

2 653 359,8

20,6

0,7

Rumunsko

1 771 530,3

1 998 450,2

12,8

0,5

Bulharsko

753 397,6

786 758,2

4,4

0,2

Chorvatsko

463 862,8

393 149,4

-15,2

0,1

Zdroj

Import

Základní přehled
U belgického dovozu dochází podobně jako u vývozu k podobnému vývoji a k růstu o 5,2 % ze 362,3 mld. EUR na 381,1 mld. EUR.

Belgický import z České republiky zaznamenal pokles z 3,92 mld. EUR v roce 2017 na 3,76 mld. EUR, což představuje -4,0 %. Na celkovém dovozu do Belgie se tak Česká republika podílí 1,0 %.

Teritoriální struktura v rámci EU
Belgický dovoz ze zemí Evropské unie vzrostl o 5,1 % v roce 2018, což v konečném důsledku zakládá 64,4 % nárůst na podílu dovozu. Dovoz ze zemí eurozóny vzrostl o 5,8 %, z ostatních zemí EU mimo eurozónu zaznamenal nárůst o 1,5 %.

V rámci teritoriální struktury zaujímá v dovozu vedoucí pozici Nizozemí s celkovou hodnotou 68,2 mld. EUR, jež tak zaznamenává oproti předešlému roku nárůst o 9,5 %. Na druhém místě se nachází Německo s 49,5 mld. EUR, které ale oproti loňsku ztrácí - 2,3% Třetí místo zaujímá Francie o hodnotě dovozu 35,8 mld. EUR, kde došlo k růstu o 3,9 %.

V rámci eurozóny Belgie snížila dovoz především z  Lucemburska (- 15,1 %), Slovinska (- 13,6 %) a Kypru (- 6,0 %). Naopak největší přírůstek v dovozu v roce 2018 byl zaznamenán z  Irska (+ 33,3 %), Malty (+ 21,8 %) a Lotyšska (+ 17,9 %).

Dovoz z ostatních zemí EU mimo eurozónu stoupl o 1,5 % v roce 2018. Zvýšený dovoz pocházel pouze ze tří států, a to Maďarska (+ 16,3 %), Polska (+ 9,7 %) a velké Británie (+ 2,2 %). Všechny ostatní státy z této skupiny v roce 2018 dovážely méně než v roce předchozím. Největší propad zapsalo Chorvatsko (- 29,4 %) a Bulharsko (- 14,6 %).

Dovozy z ostatních zemí Evropy mimo EU se zvýšily o 11,0 % v důsledku zvýšení dovozu především z Ukrajiny (21,5 %), Norska (24,4 %) a Švýcarska (10,5 %). Žádný stát stojící mimo EU nezaznamenal snížení vývozu do Belgie.

Import (x1000 EUR)

 

1-12/2017

1-12/2018

% VAR.

% TOT.

Země eurozóny

194 372 694,4

205 638 907,7

5,8

54,0

Francie

34 449 315,9

35 787 790,7

1,9

9,4

Lucembursko

2 514 004,1

2 133 517,3

-15,1

0,6

Nizozemsko

62 333 659,9

68 247 763,2

9,5

17,9

Německo

50 628 997,4

49 468 541,7

-2,3

13,0

Itálie

12 979 688,8

12 993 816,9

0,1

3,4

Irsko

14 819 689,8

19 758 168,5

33,3

5,2

Řecko

426 161,5

403 844,3

-5,2

0,1

Portugalsko

1 218 431,0

1 228 905,5

0,9

0,3

Španělsko

8 397 828,1

8 400 201,1

0,0

2,2

Finsko

2 533 105,0

2 715 822,8

7,2

0,7

Rakousko

1 959 763,3

2 246 998,1

14,7

0,6

Slovinsko

345 275,4

298 483,2

-13,6

0,1

Kypr

36 164,7

33 992,9

-6,0

0,0

Malta

58 843,4

71 683,6

21,8

0,0

Slovensko

853 381,7

979 641,0

14,8

0,3

Estonsko

179 406,5

171 234,4

-4,6

0,0

Litva

105 281,2

124 121,7

17,9

0,0

Lotyšsko

533 651,7

574 390,9

7,6

0,2

Ostatní země EU

39 249 133,8

39 833 064,2

1,5

10,5

Velká Británie

17 435 580,8

17 827 508,8

2,2

4,7

Dánsko

1 493 873,1

1 456 321,7

-2,5

0,4

Švédsko

7 325 232,1

7 264 203,7

-0,8

1,9

Polsko

4 296 899,5

4 715 332,5

9,7

1,2

Česká republika

3 915 402,4

3 758 063,6

-4,0

1,0

Maďarsko

2 040 207,8

2 372 257,2

16,3

0,6

Rumunsko

1 234 481,6

1 199 422,4

-2,8

0,3

Bulharsko

1 184 320,0

1 011 953,1

-14,6

0,3

Chorvatsko

323 136,5

228 001,2

-29,4

0,1

 

Saldo obchodní bilance

Belgie tradičně vykazuje přebytek obchodu s Evropskou unií. Obchodní bilance Belgie je i v roce 2018 pozitivní a zvýšila se ze 41,5 mld. EUR na 42,2 mld. EUR.

Země eurozóny
Saldo obchodní bilance v roce 2018 mírně kleslo nejen s Francií na 21,2 mld. EUR (2018) ve srovnání s předchozím rokem 22,4 mld. EUR, ale také a Lotyšskem, Slovenskem, Maltou nebo Rakouskem.  

S ostatními státy eurozóny Belgie v roce 2018 zvýšila přebytek obchodní bilance. K největšímu nárůstu v počtu obchodů došlo s Německem na 20,6 mld. EUR (ve srovnání s 13,1 mld. EUR v roce 2017), stejně tak s Itálií na 7,2 mld. EUR (ve srovnání s 5,7 mld. EUR). Dále se Španělskem, Lucemburskem, Řeckem, Portugalskem, apod.

Záporné saldo vykazovalo Irsko (z 12,8 mld. EUR v roce 2017 na 17, 5 mld. EUR), Nizozemí (20,0 mld. EUR) a Finsko (0,5 mld. EUR).

Ostatní země EU
Obchodní bilance s ostatními zeměmi mimo EU byla negativní, schodek byl prohlouben z 5,4 mld. EUR v roce 2017 na 9,96 mld. EUR v roce 2018. Negativní saldo má Belgie dlouhodobě s Ruskem (6,2 mld. EUR v roce 2018) a Norskem (3,8 mld. v roce 2018). Prudké zvýšení schodku v roce 2018 pak bylo způsobeno poklesem obchodu téměř se všemi velkými ekonomikami mimo EU. Například, zatímco ještě v předchozím roce Belgie zaznamenala kladnou obchodní bilanci se Švýcarskem 1,09 mld. EUR, v roce 2018 už byl vzájemný obchod ve schodku 0,7 mld. EUR (z belgického pohledu).

Saldo (x1000 EUR)

 

1–12 (2017)

1–12 (2018)

Země eurozóny

22 517 937,7

23 573 589,1

Francie

22 359 868,7

21 246 470,8

Lucembursko

3 378 689,5

4 364 288,0

Nizozemsko

-16 502 162,9

-19 980 421,8

Německo

13 119 073,8

20 632 470,9

Itálie

5 699 789,8

7 183 419,8

Irsko

-12 809 888,5

-17 466 433,6

Řecko

1 252 956,5

1 282 285,0

Portugalsko

872 999,9

1 011 990,9

Španělsko

2 096 426,3

2 699 658,1

Finsko

-442 636,3

-511 391,4

Rakousko

1 902 370,2

1 587 159,2

Slovinsko

289 911,9

345 213,8

Kypr

182 819,0

210 853,2

Malta

135 212,8

85 384,3

Slovensko

231 747,4

127 787,9

Estonsko

175 902,9

188 608,6

Litva

230 169,3

214 730,9

Lotyšsko

344 687,3

351 514,6

Ostatní země EU

18 956 445,6

18 639 330,9

Velká Británie

14 650 832,1

13 626 138,3

Dánsko

1 349 332,1

1 403 494,4

Švédsko

-704 219,4

-898 422,2

Polsko

3 841 198,8

3 754 564,8

Česká republika

-587 512,0

-266 528,1

Maďarsko

159 961,3

281 102,6

Rumunsko

537 048,7

799 027,9

Bulharsko

-430 922,4

-225 194,9

Chorvatsko

140 726,3

165 148,2

Zdroj: BELGIAN FOREIGN TRADE AGENCY

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Kohezní politika Belgie

Základní přehled
Na programové období 2014–2020 bylo Belgii v rámci financování politiky soudržnosti z EU přiděleno celkem 2,28 miliard EUR.

  • 1,04 mld. EUR pro tzv. přechodné regiony (provincie Hainaut, Namur, Lucemburk a Lutych)
  • 939 mil. EUR na více rozvinuté regiony (provincie Západní Flandry, Východní Flandry, Bruselský region, Vlámský Brabant, Brabant Wallon, Limburg a Antverpy)
  • 263 mil. EUR v rámci Evropské územní spolupráce
  • 42 mil. EUR v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže

Kohezní politika v Belgii je v programovém období 2014-2020 řízena celkem osmi operačními programy. Regiony Flandry, Valonsko a Brusel obdrží finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), zbylých pět programů, bude financováno z Evropského sociálního fondu (ESF), jež z celkové částky zaujímá hodnotu ve výši 1 miliardy EUR.

Hlavní investiční priority
Po vytvoření partnerské dohody s Evropskou komisí byly pro Belgii stanoveny následující investiční priority:

  • Urychlení přechodu k znalostní ekonomice prostřednictvím navýšení soukromých investic do výzkumu, navýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, podpora podnikání, zvýšení produktivity pracovní síly a stimulace vyšší efektivnosti.
  • Zvyšování zaměstnanosti prostřednictvím aktivace a posilování dovedností, zvýšená spolupráce mezi regiony a aktivní začleňování zranitelných skupin, jakými jsou starší lidé, migranti a nezaměstnaní mladí lidé, do společnosti.
  • Snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

Dosud dosažené výsledky
Celková výše finančních prostředků přidělených na předešlé programové období 2007–2013 činila 2,26 mld. EUR, což ovlivnilo Belgii v následujících oblastech:

  • vytvoření více než 18 000 nových pracovních míst;
  • vznik přibližně 2000 nových podniků;
  • podpora více než 600 výzkumných a technických rozvojových projektů.

Fondy představovaly investici do široké škály projektů, jako například zvyšování zaměstnanosti, a kvalifikace mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných (v rámci ESF financování bylo podpořeno celkem přibližně čtvrt milionu obyvatel), boj proti chudobě, prosazování rovnosti žen a mužů (zejména navýšení účasti žen v přírodovědných a technických oborech) či rozvíjení nových technologií v oblasti zdravotní péče.

Evropský rozvojový fond
Evropský rozvojový fond (EDF) je základním finančním nástrojem pro spolupráci mezi EU a zeměmi AKT (Africká, Karibská a Pacifická skupina států). EDF je tvořen z grantů, rizikového kapitálu či úvěrů soukromému sektoru. Rozpočet desátého EDF na období 2008–2013 představoval hodnotu ve výši 22,68 mld. EUR. Belgie přispěla částkou 800 674 000 EUR, což představuje podíl 3,53 %. Rozpočet jedenáctého EDF na období 2014–2020 představuje hodnotu ve výši 34,2 mld. EUR. Belgie přispěje částkou 1 108 550 000 EUR, což představuje podíl 3,23 %.

Zdroj: EC – Regional Policy

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: