Belgie: Zahraniční obchod a investice

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

353,2

359,52

359,51

381,39

395,03

Dovoz

339,39

339,06

336,16

362,33

381,07

Obrat

692,6

698,58

695,67

743,72

776,09

Bilance

13,81

20,45

23,35

19,06

13,96

Údaje jsou v mld. EUR
Zdroj:
Abh-ace.com

Belgická ekonomika je velmi otevřená a exportně orientovaná, a proto je  ve značné míře závislá na konjunktuře světových trhů. Celková hospodářská krize, která postihla i hlavní belgická odbytiště, sousední země, vedla k propadu belgického zahraničního obchodu. Rychlejší pokles dovozů nicméně znamenal, že obchodní bilance v době krize zůstala mírně aktivní. V roce 2018 došlo k meziročnímu nárůstu exportu asi o 3,5 %, hodnota importu se však zvýšila ještě více, asi o 5 %. Z toho důvodu si obchodní bilance značně pohoršila.

Zdroj: Abh-ace.com

Dle odhadů National Bank of Belgium by měl meziroční růst HDP v roce 2018 dosáhnout 1,5 %, oproti 1,7 % v roce 2017. Zpomalování růstu se předpokládá i nadále, díky a to především díky oslabení investičního cyklu v podnikové sféře a negativnímu růstu exportu. Ačkoli se zároveň očekává růst soukromé spotřeby, nebude dostatečně silný na to, aby pokles růstu HDP zvrátil.

Zdroj: National bank of Belgium (NBB) (1); National bank of Belgium (NBB) (2)

Belgie je federální stát s 3 regiony: Vlámskem, Valonskem a Bruselem – hlavním městem. Hospodářská situace těchto regionů se poměrně výrazně liší, a tak je tomu i v objemech dovozů. Údaje z roku 2016 jsou zpracované podle národních statistik, takže vypovídající jsou pouze podíly těchto regionů na celkových dovozech zboží a služeb, nicméně i tento údaj ukazuje mnohem vyšší ekonomickou aktivitu severní části Belgie - Vlámska:

  • Vlámsko: 71 % (cca)
  • Valonsko: 13 % (cca)
  • Brusel: 16 % (cca)

Vlámsko také představuje větší odbytiště, a proto je velkou výzvou pro české vývozce, aby zde nacházeli uplatnění pro své zboží a zároveň služby v perspektivě rozvoje jednotného trhu EU.

Zdroj: Evropská komise, National Bank of Belgium (NBB)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz z Belgie – 20 nejvýznamnějších exportních partnerů a celková čísla

 Země

2014

2015

2016

2017

2018

Německo

59 414

60 583

59 559

63 748

70 101

Francie

55 881

55 555

55 156

56 809

57 034

Nizozemsko

42 493

41 114

40 315

45 831

48 267

Velká Británie

29 499

31 764

31 958

32 086

31 454

USA

19 111

21 471

20 970

18 591

20 574

Itálie

15 491

18 105

18 615

18 679

20 177

Španělsko

8 819

9 398

9 470

10 494

11 100

Polsko

6 237

6 787

7 149

8 138

8 470

Indie

8 571

7 804

8 136

7 985

7 919

Čína

7 497

6 780

6 995

8 072

6 989

Lucembursko

5 584

5 421

5 268

5 893

6 498

Švédsko

5 041

5 691

6 071

6 621

6 366

Švýcarsko

4 787

4 796

5 343

6 336

5 104

Turecko

4 824

4 535

4 500

5 301

4 960

Rakousko

3 648

3 634

3 583

3 862

3 834

Ruská federace

2 928

3 036

3 508

4 060

3 672

Česká republika

4 091

3 063

3 110

3 327

3 492

Spojené Arabské emiráty

3 601

3 506

3 664

3 790

3 363

Brazílie

     

3 523

3 219

Kanada

     

2 852

3 216

EU

251 444

258 918

258 776

275 096

287 685

Extra (mimo) EU

104 083

99 606

100 768

106 293

107 343

Svět celkem

355 527

359 524

359 544

381,39

395,03

Zdroj: Abh-ace.com, údaje jsou v mld. EUR

Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. Země EU se podílí na belgickém vývozu třemi čtvrtinami. Na celou Evropu připadá dle posledních údajů přibližně 77 % vývozu, na Asii 9,5 %, Ameriku kolem 7,8 %, Afriku 3,5 % a Oceánii 0,8 %. Vývoj obchodní výměny s EU i obchod se zeměmi mimo EU mají rostoucí tendenci.

Zdroj: Abh-ace.com

S více než 70 miliardami EUR zůstalo Německo v roce 2018 nejdůležitějším zákazníkem pro belgický export s velkým náskokem na druhou Francii s 57 miliardami EUR. Vývoz již druhým rokem značně vzrostl oproti roku předchozímu asi o 9 % (~ 6,4 miliardy EUR). Vývoz do Francie si přitom polepšil pouze nepatrně. Třetím nejvýznamnějším exportním partnerem je pro Belgii Nizozemsko, kam se export meziročně zvýšil asi o 2,4 miliardy EUR, tedy asi o 5 %.

Česká republika je podle belgických statistik cca 17. největším odbytištěm belgických výrobků s podílem 0,9 %. Meziročně se belgický vývoz do ČR zvětšil o 4,9 %. V roce 2018 tvořily největší část belgického vývozu do ČR plasty (19,0 %), chemické výrobky (18,7 %) a stroje a zařízení (14,4 %). Poslední příčky (tedy 18. - 20. největší dovozce) se v průběhu daného období (2014-2019) mění v závislosti na výši objemu vývozu do jednotlivých zemí.

Zdroj: Abh-ace.com

Dovoz do Belgie – 20 nejvýznamnějších exportních partnerů + ČR a celková čísla

 Země

2014

2015

2016

2017

2018

Nizozemsko

68 040

56 626

57 053

62 334

68 248

Německo

44 858

43 107

46 550

50 629

49 469

Francie

34 145

32 415

32 328

34 449

35 788

USA

25 202

29 367

27 231

25 621

26 262

Irsko

12 794

16 098

14 993

14 820

19 758

Velká Británie

16 640

17 141

16 314

17 436

17 828

Čína

13 639

14 673

14 687

15 162

15 126

Itálie

11 774

13 113

13 330

12 980

12 994

Ruská federace

10 637

8 315

7 548

9 335

9 916

Japonsko

7 354

7 689

8 389

8 791

9 281

Španělsko

5 997

6 351

8 146

8 398

8 400

Švédsko

6 476

6 169

6 857

7 325

7 264

Švýcarsko

4 388

4 356

4 479

5 242

5 794

Norsko

4 797

4 418

3 410

4 381

5 451

Indie

4 092

4 130

4 387

4 842

4 908

Turecko

3 418

3 480

3 977

4 533

4 839

Singapur

3 978

5 539

5 607

4 383

4 764

Polsko

3 696

3 732

3 857

4 297

4 715

Mexiko

 

 

 

3 624

4 414

Saúdská Arábie

 

 

 

2 730

3 883

Česká republika

3 235

3 297

3 770

3 915

3 758

EU

222 486

212 987

218 510

233 622

245 472

Extra (mimo) EU

119 728

126 081

130 970

128 705

135 595

Svět celkem

342 214

339 068

349 480

362 327

371 067

Zdroj: Abh-ace.com, údaje jsou v mld. EUR

Belgie realizuje svůj import především ze zemí EU. Podíl zemí EU na belgickém dovozu je přes 64 %. Na celou Evropu připadá 71,5 % dovozu, na Asii 14,7 %, Ameriku 10,5 %, Afriku 2,7 % a Oceánii 0,3 %.

Zdroj: Abh-ace.com

Stejně jako poslední čtyři roky, bylo i v roce 2018 největším dodavatelem Nizozemsko, následovaly Německo a Francie. Tyto tři sousední země dohromady tvoří asi 40 % belgického importu. Česká republika byla podle belgických statistik v roce 2018 21. největším dodavatelem Belgie s podílem 1,0 %. Na posledních příčkách se však, stejně jako je tomu v případě exportu, střídá množství států, jako Kanada, Mexiko, Brazílie nebo právě ČR. Do Belgie přitom ČR dodává především dopravní prostředky, stroje a zařízení nebo základní kovy.

Zdroj: Abh-ace.com (1); Abh-ace.com (2); Abh-ace.com (3)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu a dovozu je určována hospodářskou vyspělostí Belgie a mírou zapojení do mezinárodního obchodu. Belgie patří mezi 10 největších vývozců světa a přibližně 70 % HDP prochází zahraničním obchodem.

Vývoz dle sektorů (TOP 10)

2017

2018

Chemické výrobky

86 449

96 927

Dopravní zařízení

45 440

46 015

Stroje a přepravní zařízení

39 935

40 720

Minerální paliva, maziva

34 178

39 719

Plasty

30 359

32 521

Obecné kovy

29 235

32 168

Potraviny

21 247

20 732

Drahé kameny, drahé kovy

15 774

15 851

Textil

13 334

13 776

Optická zařízení

13 281

11 724

Zdroj: Abh-ace.com, údaje jsou v mld. EUR

Ve struktuře vývozu hlavní pozice patří odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, jako je strojírenství, dopravní prostředky a zařízení, výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, energetika a dále zemědělské a potravinářské výrobky. Největším vývozním artiklem jsou chemické a farmaceutické výrobky, které v roce 2018 zaujímaly 24,5% podíl na celkovém vývozu Belgie. Druhou nejsilnější komoditou jsou dopravní a přepravní zařízení. V Belgii se montují automobily několika světových značek. Zajímavý je také vysoký podíl potravin v belgickém vývozu (5,2 %).

Dovoz dle sektorů (TOP 10)

2017

2018

Chemické výrobky

74 303

83 604

Minerální paliva, maziva

46 787

57 497

Stroje a přepravní zařízení

49 215

48 950

Dopravní zařízení

45 337

45 134

Obecné kovy

26 483

28 286

Plasty

20 842

20 930

Drahé kameny, drahé kovy

13 408

15 035

Potraviny

15 192

14 494

Textil

11 204

11 451

Optická zařízení

11 657

11 146

Zdroj: Abh-ace.com, údaje jsou v mld. EUR

Belgie je typická „zpracovatelská“ země, což znamená, že dováží množství surovin, které na vysoké úrovni zpracovává a vytváří tak zboží s daleko vyšší přidanou hodnotou, které poté exportuje. Je proto logické, že pokles odbytu zapříčiní adekvátní pokles dovozů.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodná celní pásma v Belgii nejsou.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice hrají tradičně významnou roli pro belgickou relativně malou a velmi otevřenou ekonomiku. Přibližně polovina v Belgii investovaného kapitálu je vlastněna přímo či nepřímo zahraničními majiteli. V roce 2019 se Belgie přitom umístila na 45. místo ze 190 v každoročním průzkumu Světové banky Doing business, který srovnává obchodní regulace a hodnotí přívětivost a otevřenost jednotlivých zemí pro zahraniční firmy a investory.

Zdroj: Světová banka (WB)

Belgická federální vláda zavedla různá daňová opatření sloužící k přilákání přímých zahraničních investic do Belgie jako například daňový odpočet za rizikový kapitál, osvobození od srážkové daně u některých dividend a jiné. Všeobecně vzbuzují přímé zahraniční investice u veřejnosti obavy, protože jsou často vnímány jako první krok k převedení výroby do zahraničí. Je také pravdou, že ve srovnání s ostatními zeměmi má Belgie méně mezinárodně známých společností, přestože v roce 2014 více než 600 belgických mateřských společností uskutečnilo přímé investice do zahraničí.

Dle nejnovějších údajů z roku 2017 do Belgie nejvíce investují společnosti z Nizozemí, Francie a Lucemburska, tedy sousedních zemí, a to především v oblastech výroby, finančních a pojišťovacích služeb a výzkumných a technických aktivitách. Dle statistik AmCham, americké obchodní komory v Belgii, se zase můžeme dozvědět, že z hlediska počtu projektů v Belgii byly v roce 2017 nejaktivnějším investorem Spojené státy s 40 novými projekty, což je asi 18,6 % z jejich celkového počtu. Zároveň tu spojené státy dle statistik vytvořily nejvíce pracovních míst.

Zdroj: American chamber of commerce in Belgium; Santander Trade Portal

Nadnárodní firmy investující v Belgii hrají důležitou roli ve vnější konkurenceschopnosti státu, protože výrazně přispívají do čistého vývozu Belgie (1,3% z HDP v roce 2014). Nadnárodní firmy podporují růst belgické ekonomiky tím, že zaštiťují 33% reálných investic v soukromém sektoru (a k tomu 63% investic v oblasti výzkumu a vývoje).

Zdroj: www.nbb.be

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Specifická omezení pro zahraniční investice neexistují. Zvláštní povolení se vyžaduje jak od místních, tak od zahraničních investorů, pro provozování obchodních domů, dopravních služeb, výroby a prodeje některých potravinářských výrobků, broušení a leštění diamantů a prodej zbraní a střeliva. Belgický stát stejně jako regiony poskytuje investorům různé finanční a daňové pobídky a průběžně upravují dílčí administrativně právní podmínky k podpoře zahraničních investic. Finanční pobídky mají formu kapitálových grantů a dotací na úroky. Granty poskytují regionální správní orgány a jejich výše může být v každém regionu odlišná. Tato výše závisí např. na tom, kolik investice vytvoří nových pracovních příležitostí, na technologických parametrech investice, atp. Zvláštními finančními pobídkami jsou stimulovány firmy, zejména malé a středně velké, investující v tzv. rozvojových zónách.

Zóny podléhají schválení Evropskou komisí, protože tyto pobídky jsou financovány ze strukturálních fondů EU. Daňovými pobídkami, které se stanovují na federální úrovni, se rozumí zejména osvobození od majetkové daně na několik let (max. 5 let). V současné době je příkladem pro podporu podnikání tzv. Marshalllův plán 4.0 pro Valonsko, který by měl pomoci vyrovnat ekonomické rozdíly, pomoci zvýšení zaměstnanosti mezi valonským a vlámským regionem.

Vedle toho je kladen důraz na vytváření tzv. koordinačních a distribučních center, která vyžívají zvláštní daňové výhody, pokud splňují předem stanovené podmínky. Další pobídky existují např. v oblasti odborné přípravy personálu, vědeckého výzkumu, exportu apod. Zahraniční zájemce o investování v Belgii si může základní informace o podmínkách vyžádat od níže uvedených federálních a regionálních úřadů:

Ministerstvo obchodu na federální úrovni (Ministere des affaires économiques)
SPF Economie, PME, Classes Moyennes et Energie - Contact Center
Rue du Progrès 50
Place dela Wallonie1 - Bat. II
1210 Bruxelles
http://economie.fgov.be/en/

Ministere de la Région Wallonne
Direction générale de l’économie et de l’emploi
Office pour les investisseurs étrangers
Place dela Wallonie1 - Bat. II
B-5100 Namur 
http://www.wallonie.be/

Ministerie van het Vlaams Gewest
Vlaamse Regering (Government of Flanders)
Martelaarsplein 19
1000 Brussel
www.flanders.be/

Ministere de la Région Bruxelles-Capitale
Boulevard du Jardin Botanique 20
1035 Bruxelles
http://be.brussels/

Vlámská proexportní agentura (F.I.T.)
Flanders Investment and Trade
Gaucheretstraat 90
1030 Brussels
www.flandersinvestmentandtrade.com/

Valonská proexportní agentura (Awex)
Agence Wallonne à l'Exportation et aux Investissements étrangers
Place Sainctelette, 2
1080 Bruxelles
www.awex.be

Bruselská proexportní agentura
impulse.brussels - preferred public partner for foreign investors
Chaussée de Charleroi 110
1060 Bruxelles
www.impulse.irisnet.be

Brussels Invest & Export
Avenue Louise 500
1050 Brussels
www.investinbrussels.com/en/

Další užitečné odkazy:
http://ib.fgov.be/en/
http://business.belgium.be/en
http://www.beci.be/

Vzhledem ke komplexnosti problematiky se doporučuje využít služeb poradenských firem specializovaných na problematiku podnikání.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: