Berlínský blackout odhalil zranitelnost Německa



Blackout z předminulého týdne, který nechal bez proudu 2000 firem a 30 tisíc domácností v Berlíně po dobu 30 hodin, způsobila švýcarská firma pracující na silničním mostě, která nedostatečně zmapovala podloží a poškodila kabel s napětím 110 tisíc voltů.

Po výpadku byly německé úřady vystaveny nejen rozčilení dotčených firem a domácností, ale také zvýšenému zájmu médií. Berlínská veřejnoprávní RBB se obrátila na ministerstvo vnitra s dotazem, co by následovalo v případě, že by podobný výpadek postihl celou zemi. Úřad k uklidnění vášní právě nepřispěl: „Celostátní nouzový plán pro řešení takové události jako takový neexistuje.“

Ministerstvo uvedlo, že ochrana před katastrofami podobného rázu je v kompetenci 16 zemských vlád, což ale znamená, že existuje 16 různých postupů pro případ nouze, komentuje to web Deutsche Welle.
 
Zjištění se nezamlouvá opozici. „Potřebujeme národní nouzový plán,“ uvedl Konstantin von Notz ze strany Zelených.

Přitom úřad, který má v kompetenci civilní ochranu a pomoc v případě katastrof, je zřízen a jmenuje se Bundesamt für Bevölkerungsschutz und Katastrophenhilfe (BBK). Jeho úkolem je právě koordinace nouzových plánů a dodávek v takových případech.

Podle vyjádření samotného BBK jde o téma, kterým se zabývá jedno z jeho oddělení. Spolehlivé zásobování Spolkové republiky elektrickým proudem tedy hlídá jedno z oddělení jedné agentury jednoho ministerstva. Ve Spojených státech tutéž roli plní Ministerstvo vnitřní bezpečnosti s rozpočtem 40 miliard dolarů.

„BBK může jen dávat odborná doporučení,“ říká Hans-Walter Borries z asociace kritické infrastruktury BSKI. „Vydávají dobré směrnice, ale reálnou výkonnou moc mají jednotlivé spolkové země a jejich vlády,“ dodává.

Německo postrádá odpovídající logistické plány a plány dodávek v případě výpadku velkého rozsahu, především co se týče dodávek do nemocnic, pečovatelských domů a pohotovostních služeb, dodává Borries. Případ blackoutu v Berlíně jeho slova potvrdil. Nemocnice v Berlíně bez záložních zdrojů stěhovaly pacienty z jednotek intenzivní péče z jedné do druhé.

Jedním z důvodů, proč na spolkové úrovni panuje taková laxnost a de facto absence národního postupu při nenadálém výpadku, je fakt, že německá síť se vyznačuje spíše vysokou spolehlivostí, alespoň podle indikátoru SAIDI, který měří spolehlivost dodávek. Podle tohoto parametru je průměrná doba přerušení dodávek 12,2 minuty ročně, což je čtvrtina proti Francii.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Petr Třešňák