Bhútán

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoThimpú
Počet obyvatel787 tisíc
JazykDzongkha
NáboženstvíBudhismus (75 %), Hinduismus (22 %) a ostatní
Státní zřízeníKonstituční monarchie
Hlava státuKrál Jigme Khesar Namgyel Wangchuck
Hlava vládyLotay Tshering
Název měnyNgultrum (BTN)
Cestování
Časový posun+ 5 hod. (v létě + 4 hod.)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Eliška Žigová
Ekonomický úsekMgr. Adam Podhola
Konzulární úsekMgr. Nicole Machová
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 2,56
Hospodářský růst (%) 4,50
Inflace (%) 5,60
Nezaměstnanost (%) N/A

Bhútán, oficiálně Království Bhútánu, je vnitrozemská země ve východních Himalájích, která se nachází mezi Čínou a Indií. Bhútán je známý jako „Druk Yul“ nebo „Země hromového draka“. V Bhútánu žije 787 tisíc obyvatel (odhad OSN k roku 2023). Bhútán je konstituční monarchií s buddhismem jako státním náboženstvím.

Největší skupinu obyvatelstva tvoří Ngalopové, Sharchopové a Lhotshampové. Ngalopové, také známí jako Drukpa, tvoří většinu obyvatelstva v Bhútánu a jsou dominantní kulturou v západní a centrální části země. Tato skupina je především buddhistická a hovoří dzongkha, který je úředním jazykem Bhútánu. Sharchopové, což doslova znamená „východní lidé“, žijí především ve východní části země. Jejich jazyk tshangla je druhým nejrozšířenějším jazykem v zemi. Sharchopové jsou také převážně buddhisté. Lhotshampové jsou etnická nepálská komunita žijící v jižní části Bhútánu. Jsou to především hinduisté a hovoří nepálsky. Od 90. let 20. století byla tato skupina středem kontroverze a napětí, když byla část Lhotshampů nucena opustit zemi kvůli politice bhútánské vlády.

Bhútánská ekonomika je jednou z nejmenších na světě a je silně provázána s ekonomikou sousední Indie. Mezi hlavní odvětví ekonomiky Bhútánu patří zemědělství, lesnictví, turistika a hydroenergetika. Zemědělství zajišťuje hlavní obživu pro téměř polovinu bhútánské populace. Mezi hlavní vývozní produkty Bhútánu se řadí elektřina, dřevo, cement, ovoce, drahé kameny a koření. Mezi hlavní dovážené položky patří pohonné hmoty, obilí, stroje, vozidla, látky a rýže. Bhútánská ekonomika je v mnoha ohledech nesoběstačná a závislá ve velké míře na Indii, která Bhútánu poskytuje rozvojovou pomoc, investice do infrastrukturních projektů a půjčky.

Bhútán je konstituční monarchií. Vláda je jmenována králem a řídí ji její předseda vlády. Ústava z roku 2008 zřizuje dvoukomorový parlament s voleným Národním shromážděním a Národní radou.

Bhútán je známý svou zdrženlivou zahraniční politikou a má omezený počet diplomatických styků s ostatními zeměmi. Země má formální diplomatické vztahy s 54 státy. Bhútán je členem řady mezinárodních organizací, mezi něž patří Jihoasijská asociace pro regionální spolupráci (South Asian Association for Regional Cooperation, SAARC), Climate Vulnerable Forum, Hnutí nezúčastněných zemí (Non-Aligned Movement, NAM), Iniciativa Bengálského zálivu pro multisektorovou technikou a ekonomickou spolupráci (Bay of Bengal Initiative for Multi-Sectoral Technical and Economic Cooperation, BIMSTEC), Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund, IMF), Světová banka (World Bank), Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization, UNESCO) nebo Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO).

Bhútán je svoji polohou vysoce zranitelným státem vůči dopadům klimatických změn a čelí rostoucím hrozbám extrémních klimatických jevů, jako jsou přívalové povodně, eroze, extrémním lesním požárům a sesuvům půdy.

Tato souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.

Mapa globálních oborových příležitostí – Bhútán (MZV) (237B)Souhrnná teritoriální informace (STI) Bhútán (330.88 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:

Bhútánské království (The Kingdom of Bhutan)

Král:

Jigme Khesar Namgyel Wangchuck (na trůnu od 14. 12. 2006)

Složení vlády:

Vláda jmenovaná králem a řízená jejím předsedou má celkem 10 ministrů včetně předsedy vlády. Aktuální složení vlády je následující:

Předseda vlády: Lotay Tshering
Ministr zahraničních věcí a mezinárodního obchodu:
Dr. Tandi Dorji Ministr vnitra: Ugyen Dorji
Ministr zemědělství a dobytka: Yeshey Penjor
Ministr hospodářství, obchodu a zaměstnanosti: Karma Dorji
Ministr školství a rozvoje dovedností: Jai Bir Rai
Ministryně zdravotnictví: Dechen Wangmo
Ministr financí: Namgay Tshering
Ministr energetiky a přírodních zdrojů: Loknath Sharma
Ministr infrastruktury a dopravy: Dorji Tshering

Politické tendence:

V roce 2008 Bhútán prošel zásadní proměnou vnitropolitického uspořádání a stal se konstituční monarchií. Současnou hlavou státu je král Jigme Khesar Namgyel Wangchuck. Výkonná moc je delegována na Radu ministrů, jež je vedená předsedou vlády. Legislativní pravomoci jsou svěřeny do rukou dvoukomorového parlamentu. Ten je tvořen horní komorou Národní radou (National Council)a Národním shromážděním (National Assembly), které tvoří dolní komoru. Ústava zároveň kodifikovala vládní instituce a právní rámec pro demokratický systém více stran.

V Bhútánu působí šest politických stran. Aktuálně je u moci Sociálně demokratická strana (Druk Nyamprup Tsogpa, DNT), která drží v parlamentu 30 křesel. Druhou stranou je konzervativní Lidová demokratická strana (Druk Phuensum Tshogpa, DPT), která má 17 křesel.

Rok 2022 byl čtvrtým rokem funkčního období sociálně demokratické vlády premiéra Lotaye Tsheringa, která přišla s programem posílení systémů vládnutí, institucionálních reforem, budování ekonomiky, pozdvižení nižších částí společnosti, ochrany zdraví a zvyšování vzdělanosti a řešení problému nezaměstnanosti. V dubnu 2023 se v Bhútánu konaly volby do horní komory National Council, volby do dolní komory National Assembly jsou rovněž v plánu na rok 2023

1.2. Zahraniční politika země

Indii patří dominantní postavení v zahraniční politice Bhútánu. Indie je pro Bhútán klíčový partner a mají tradičně dobré vztahy. V roce 2022 došlo prostřednictvím bilaterálních návštěv k jejich dalšímu posilování. Indie je největším obchodním partnerem Bhútánu a jeho nejdůležitějším rozvojovým partnerem. Bhútán, který působí jako nárazníkový stát mezi Indií a Čínou, má pro Indii obrovský strategický význam. Indie a Bhútán mají dlouhodobé partnerství v obraně, energetice, vzdělávání a nově také ve vesmírné spolupráci.

Bhútán zachovává v relaci s Čínou status quo. Obě země zůstávají bez diplomatických vztahů a také významných ekonomických interakcí. Bhútán se nepodílí na iniciativě Jeden pás, jedna stezka. V listopadu 2021 Bhútán a Čína podepsaly memorandum o porozumění týkající se řešení územních problémů.

USA s Bhútánem nemají navázány oficiální diplomatické vztahy. Mezi oběma státy v roce 2022 neprobíhaly významnější výměny. V červenci 2022 USA darovaly Bhútánu 33 tisíc dávek vakcín Pfizer v boji proti koronaviru.

Vztahy mezi Bhútánem a EU jsou na dobré úrovni. Mezi EU a Bhútánem probíhají každoroční konzultace. V roce 2022 se uskutečnily již po desáté. EU a Bhútán přezkoumaly probíhající a budoucí rozvojovou spolupráci v souvislosti s bhútánským pětiletým plánem. Bhútán představil klíčové činnosti prováděné v rámci 12. pětiletého plánu (2018–2023) a priority pro 13. pětiletý plán, který má zajistit hladký a úspěšný přechod z kategorie nejméně rozvinutých zemí (Least Developped Countries, LDC). Bhútán by měl vystoupit z kategorie LDC v roce 2023.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

V Bhútánu žije k roku 2023 podle odhadů agencií OSN cca 787 tisíc obyvatel. Hustota osídlení činí 21 obyv./km2. V roce 2021 průměrný roční přírůstek činil 0,99 %.

Demografické složení:

Největší skupinu obyvatelstva tvoří Ngalopové, Sharchopové a Lhotshampové. Ngalopové, také známí jako Drukpa, tvoří většinu obyvatelstva v Bhútánu a jsou dominantní kulturou v západní a centrální části země. Tato skupina je především buddhistická a hovoří dzongkha, který je úředním jazykem Bhútánu. Sharchopové, což doslova znamená „východní lidé“, žijí především ve východní části země. Jejich jazyk, tshangla, je druhým nejrozšířenějším jazykem v zemi. Sharchopové jsou také převážně buddhisté. Lhotshampové jsou etnická nepálská komunita žijící v jižní části Bhútánu. Jsou to především hinduisté a hovoří nepálsky. Od 90. let 20. století byla tato skupina středem kontroverze a napětí, když byla část Lhotshampů nucena opustit zemi kvůli politikám bhútánské vlády.

Úřední jazyk:

Oficiálním jazykem je sino-tibetský jazyk Dzongkha, dalšími nejpoužívanějšími jazyky jsou Sharchop (Tshangla) a nepálština (Lhotshampa).

Vyznání:

Buddhismus (75 %), hinduismus (22,1 %) s další.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Bhútán je jednou z nejmenších ekonomik na světě. Bhútánská ekonomika je v mnoha ohledech nesoběstačná a je ve velké míře závislá na Indii. Podle Světové banky ekonomika Bhútánu rostla v roce 2022 tempem růst 4,5 % HDP, což je nepatrně více než 4,09 % v roce 2021. V roce 2023 by měla ekonomika zpomalit na 4,2 % HDP.

HDP Bhútánu by měl v roce 2023 dosáhnout 14 110 USD na obyvatele. Bhútán se potýká s vysokou mírou zadlužení. Himálajský národ zažil v roce 2022 ekonomické zpomalení a inflaci kvůli lockdownu spojenému s pandemií COVID-19 v zemi i mimo ni. Dalším geopolitickým faktorem, který hrál roli, byl rozpad dodavatelských řetězců v důsledku rusko-ukrajinské války. Data pro míru nezaměstnanosti nejsou pro rok 2022 dostupná, ale Bhútán trápí vysoká emigrace mladých lidí do zahraničí a to především do Austrálie.

Z hlediska podílu na ekonomice měl nejvyšší podíl sektor služeb s 46,61 %, následovaný sekundárním sektorem s 34,20 % a primárním sektorem s 19,19 %. Ekonomika Bhútánu závisí na dvou primárních průmyslech, hydroenergetice a cestovním ruchu. V roce 2022 se dařilo sektorům zemědělství, chovu hospodářských zvířat a lesnictví, které rostly v průměru okolo 2,5 %. Sektor služeb v roce 2022 zaznamenal růst o 8 %.

Bhútán se stejně jako okolní státy jižní Asie potýká s problémem vysokých cen základních komodit, rostoucího zadlužení, vysoké inflace a snižujících se devizových rezerv. Vláda spolu s ministerstvem financí přijala v roce 2022 řadu nápravných opatření. Bhútánský parlament na návrh ministerstva financí pro vyrovnání se s rostoucí inflací snížil daně z obratu a cla na vybrané spotřebitelské zboží a zakázal dovoz vybraného luxusního zboží.

Ukazatel 20202021202220232024
Růst HDP (%) -10,014,094,504,204,40
HDP/obyv. (USD/PPP) 11 124,6611 983,3213 160,0014 110,0014 920,00
Inflace (%) 5,637,355,605,405,20
Nezaměstnanost (%) 3,70N/AN/AN/AN/A
Export zboží (mld. USD) N/AN/AN/AN/AN/A
Import zboží (mld. USD) N/AN/AN/AN/AN/A
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -0,22-0,39-0,21-0,17-0,21
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 0,770,780,790,800,80
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 6/76/76/76/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -7,40
Veřejný dluh (% HDP) 132,1
Bilance běžného účtu (mld. USD) -0,38
Daně 2023
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

Bhútán trápí vysoká zadluženost. Veřejný dluh Bhútánu vyrostl ze 126 % HDP v roce 2021 na 132,1 % HDP v roce 2022. Přes 91 % dluhu je zahraničním dluhem, přičemž 75 % zahraničního dluhu souvisí s hydroenergetickými projekty.

Fiskální deficit byl v roce 2018-2019 2,7 mld. Nu a v roce 2022-2023 se vyšplhal na 22,89 mld. Nu, což je nárůst o 700 %. Vysoký deficit byl způsobený nízkými příjmy a vysokými výdaji během relativně dlouhého lockdownu během pandemie a díky následkům globální recese způsobené válkou na Ukrajině.

Vláda Bhútánu připravuje státní rozpočet na finanční rok 2023 – 2024, který je odhadován na 72 mld. Nu. Bhútán se řídí pětiletými plány a 12. finanční plán skončí v říjnu 2023. Vláda pracuje na 13. finančním plánu, který bude pro Bhútán z hlediska přechodu z kategorie nejméně rozvinutých zemí klíčový. Aktuální rozpočet má pět cílů: udržení důvěry veřejnosti, udržení ekonomické aktivity, transformaci systému zdravotnictví a vzdělávání, využití ICT a inovací a reformní iniciativy. Nejvíce bylo přiděleno na vzdělávání a zdravotnictví. Dále následují ekonomické a veřejné služby, zemědělství, správa komunikací.

2.3. Bankovní systém

Centrální banka Bhútánu, který je zároveň ústředním regulačním úřadem, se jmenuje Royal Monetary Authority (RMA). Bhútán má de facto měnovou unii s Indií, což limituje roli centrální banky. Mezi hlavní činnosti centrální banky je vydávání bankovek, regulace monetární politiky a koordinace aktivit finančních institucí. Správu finanční pomoci venkovským oblastem převzala v roce 1988 Bhútánská rozvojová finanční společnost (Bhutan Development Finance Corporation,BDFC), kterou částečně financuje Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank, ADB). Od 1. 8. 2010 centrální banka pověřila směnnými službami komerční banky.

Největší komerční bankou v Bhútánu je Bank of Bhutan, která byla částečně privatizována a částečně ji vlastní State Bank of India. Od roku 1982 je Bank of Bhutan hlavním poskytovatelem půjček pro centrální banku na vládní programy. Bank of Bhutan má po celém Bhútánu celkem 26 poboček. Bankomaty lze nalézt především v hlavním městě Thimpú, Paro a Phuntsholingu, které vesměs využívají pouze cizinci.

V Bhútánu pomalu vznikají také nebankovní finanční instituce jako součást ekonomického modernizačního procesu. Pojišťovací služby zajišťuje Royal Insurance Corporation of Bhutan.

2.4. Daňový systém

Do roku 1960 byly v Bhútánu vybírány pouze daně z půdy, ke které později přibyly daně z majetku, obchodního příjmu a spotřebními daněmi. Nejvýznamnější daňové reformy proběhly v roce 1989 a 1992. V roce 2016 byl schválen zákon o daních a poplatcích.

Každý podnikatelský subjekt nebo firma se musí zaregistrovat u některé z osmi poboček Regional Revenue & Customs Office (RRCO), která vydá obchodní licenci nebo povolení k podnikání. Současně s registrací vydává RRCO každému subjektu číslo daňového poplatníka (Taxpayer Number, TPN), které se udává jako reference při vyúčtování daní. Daně se platí k 31. 3. daného roku, formulář podávají podnikatelské subjekty na RRCO. Daňovou politiku spravuje Ministerstvo financí Bhútánu. Více informací najdete na stránkách ministerstva financí http://www.mof.gov.bt/.

V roce 2020 došlo k některým zásadním daňovým reformám. Schválen byl zákon o daních ze zboží a služeb (GST). GST zahrnuje stávajících 11 různých struktur daňové sazby do jediné standardní sazby 7 %. Očekává se, že úplná implementace GST bude generovat dodatečné výnosy ve výši 3 miliard Nu ročně. Schválena byla také novela zákona o dani z příjmů a novela zákona o dani z nemovitosti.

Dne 24. června 2022 bhútánský parlament přijal novelu zákona o dani z turismu, která zvýšila poplatek za udržitelný rozvoj (Sustainable Development Fee, SDF) z 65 USD na 200 USD. Bhútánská vláda si od vyššího poplatku slibuje vyšší příjmy do státního rozpočtu. Vybrané prostředky by měly financovat projekty v oblasti udržitelného rozvoje jako je obnova kulturního dědictví nebo ochrana životního prostředí.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Bhútánem je minimální, bilance i komoditní struktura velice kolísavá a je pouze nárazová. Mezi hlavní exportní položky ČR do Bhútánu patří zařízení k automatickému zpracování dat, prostředky k rozvodu elektrické energie a telekomunikační zařízení. Mezi hlavní dovozní položky ČR z Bhútánu patří železo, potravinové výrobky a zelenina.


20182019202020212022
Import z ČR (mld. CZK) 0,000,000,000,020,00
Export do ČR (mld. CZK) N/AN/AN/A0,000,00
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,000,00-0,01-0,020,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
752Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní1,6797,00
773Prostředky k rozvodu elektrické energie j. n.0,011,00
764Zařízení telekomunikační, příslušenství přístojů pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu0,011,00
635Výrobky ze dřeva j. n. (obaly, okna, dveře, nádobí ap.)0,011,00
898Nástroje hudební, díly, příslušenství, desky, pásky ap.0,011,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
671Železo surové, houbovité, zrcadlovina, feroslitiny ap.3,4087,51
098Výrobky, přípravky jedlé j. n. (omáčky, kečup, ocet ap.)0,215,27
056Zelenina, kořeny a hlízy upravené, konzervované j. n.0,133,37
553Voňavky, přípravky kosmetické a toaletní (bez mýdel)0,041,11
851Obuv0,030,67

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Saldo obchodní bilance mezi EU a Bhútánem byl v roce 2022 záporné. Export z EU do Bhútánu byl v roce 2021 v hodnotě 25,9 milionů EUR. Dovoz z Bhútánu do EU dosahoval výrazného nárůstu 22,9 milionu EUR. Mezi hlavní položky dovozu patří průmyslové produkty a zemědělské produkty. Mezi hlavní vývozní artikly patří průmyslové produkty a zemědělské produkty.


20182019202020212022
Import z EU (mil. EUR) 8,7031,3083,0016,2025,90
Export do EU (mil. EUR) 25,609,805,706,7022,90
Saldo s EU (mil. EUR) -17,6021,2077,309,30-3,00

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Data pro zahraniční obchod Bhútánu se zeměmi mimo EU nejsou dostupná.


20182019202020212022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V posledních letech Bhútán reviduje svou politiku a zvyšuje své úsilí přilákat příliv přímé zahraniční investice (Foreign Direct Investment, FDI). Celkový příliv přímých zahraničních investic byl dost omezený a od roku 2010 činil v průměru méně než 20 milionů USD ročně. V roce 2016 se příliv FDI v Bhútánu stal záporným (-13 milionů USD), zatímco v roce 2017 se zotavil na 10 milionů USD, ale opět klesl na 5 milionů USD v roce 2018. To je výrazně méně než v jiných jihoasijských zemích.

Indie je největším investorem (především ve zpracovatelském průmyslu), následuje Singapur (15 %) a Thajsko (13 %), které investovaly především do sektoru služeb. Celkově 65 % přímých zahraničních investic pocházelo z Asie, 25 % z Evropy, 9 % z Ameriky a přibližně 1 % z oblasti Oceánie. Většina projektů FDI se nachází v hlavním městě Thimphu.

ČR neeviduje žádné FDI z Bhútánu.

3.3. FTA a smlouvy

EU ani ČR nemá s Bhútánem uzavřeny žádné smlouvy.

3.4. Rozvojová spolupráce

Největším poskytovatelem rozvojové pomoci je Indie. Dalším významným rozvojovým partnerem Bhútánu je Japonsko.

EU a Bhútán jednaly o podpoře v rámci Víceletého orientačního programu na období 2021–2027 (Multi-Annual Indicative Programme, MIP) se zaměřením na tři prioritní oblasti – změna klimatu, zelený růst a soběstačný Bhútán a digitální transformace. EU znovu potvrdila svůj závazek finanční podpory 31 milionů EUR na období 2021–2024. Zbývající pomoc bude uvolněna po přezkumu v polovině období v roce 2024.

EU a Bhútán vyjádřily uspokojení nad ratifikací rámcové dohody mezi bhútánskou královskou vládou a Evropskou investiční bankou (EIB). Dohoda pomůže zajistit zvýhodněné financování rozvojových projektů v Bhútánu ze strany EIB. EIB a její rozvojová pobočka EIB Global budou poskytovat dlouhodobé financování, poradenskou podporu na projekty na se zaměřením na změnu klimatu, energetickou účinnost, udržitelnost a konkurenceschopnost bhútánského hospodářství.

Vzhledem k izolovanosti země a obtížnosti získání vstupu v zemi nepůsobí žádné české nevládní organizace. V Bhútánu nejsou realizovány žádné malé lokální projekty.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Bhútán není do MOP zahrnut.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Ačkoliv se obchodní etika stále více blíží standardům platným v Evropě, mohou se čeští podnikatelé setkat s řadou zvláštností, které vyplývají z odlišných kulturně-sociálních podmínek a obchodních zvyklostí.

4.2. Oslovení

Tituly jsou velmi důležité a je nejlepší oslovit partnery přímo pomocí jejich profesního titulu nebo pana, paní nebo slečny, následovaného příjmením. Pro zahájení komunikace je běžné potřesení rukou. Osobní komunikace je vždy efektivnější než metody dálkové komunikace.

4.3. Obchodní schůzka

Bhútán patří mezi nejméně rozvinuté země světa, mnoho rozvojových programů a projektů se rozbíhá velmi ztěžka zejména vzhledem k uzavřenosti země pro cizince a obtížím při navázání přímých obchodních kontaktů. Osobní schůzky jsou zejména v první fázi bilaterálních jednání prakticky vyloučené. Jednat lze bez problémů v angličtině, kterou podnikatelské kruhy ovládají. Při osobních jednáních lze očekávat serióznost. Bhútánci jsou obecně velmi nekonfliktní v souladu s filozofií „hrubého národního štěstí“. Stejně jako v jiných asijských zemích, je v Bhútánu při obchodních stycích důležitý cit pro hierarchii a úcta ke starším. Bhútánci považují odpověď „ne“ za nezdvořilou a vždy se snaží odpovědět pozitivně či neodpovědět vůbec, aby si zachovali tvář. Často se proto používá podmiňovací čas a příslovce „možná, snad“. Jasné a sebevědomé konstatování názoru, které nenechává žádný prostor pro výklad nebo jiný názor druhého, nedělá v Bhútánu dobrý dojem.

4.4. Komunikace

Komunikaci lze uskutečnit bez problémů prostřednictvím telefonů či mailů.

4.5. Doporučení

Před uzavřením obchodu by české firmy měly prověřit registraci a bonitu svých obchodních partnerů.

4.6. Státní svátky

2. leden – Zimní slunovrat (Nyilo)
14. leden – Traditional Day of Offerings
12. únor – Dangpa Losar (lunární nový rok)
13. únor – Losar Holiday 21. únor – výročí narození krále
22. únor – výročí narození krále
23. únor – výročí narození krále
22. duben – Zhabdrung Kuchhoe
2. květen – Výročí narození 3. krále
26. květen – Lord Buddha’s Parinirvana
20. červen – Výročí narození Guru Rinpoche
14. červenec – Svátek prvního Buddhova kázání
11. září – Thimphu Dromchoe
15. – 17. září – Thimphu Tshechu
23. září – Blessed Rainy Day
15. říjen – Dassai
27. říjen – Svátek Buddhova sestoupení
1. listopad – Druk Gyalpo Coronation Anniversary
11. listopad – Výročí narození 4. krále/Den ústavy
17. prosinec – Národní den

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

5.1.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Obecně doporučujeme vyhledat místního konzultanta nebo partnera, který má blíže k místním obchodníkům a zná dobře zvyklosti a zákony. Obchodníci v Bhútánu si stejně jako v Indii či Nepálu zakládají na osobním kontaktu. Je doporučováno podniknout nejméně jednu cestu do oblasti a s budoucím možným partnerem se osobně potkat. Celý proces až do uzavření smlouvy může trvat déle, než na co jsou evropští obchodníci zvyklí. Partnerem českých firem mohou být státní i soukromé bhútánské firmy.

Podmínky pro zahájení podnikání, zřízení kanceláře apod. upravuje zákon o obchodních společnostech (Company Act, CA) z roku 2000. Více informací najdete zde: http://www.asianlii.org/bt/legis/laws/caotkob2000301/

Vhodným zdrojem základních informací může být honorární konzul Bhútánu v ČR pan Jaroslav Hubáček.

Kontaktní údaje lze nalézt zde: https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/bhutan/kontaktni_cizi_urad/-mzv-publish-cz-o_ministerstvu-adresar_diplomatickych_misi-cizi_urady_pro_cr-bhutan_honorarni_konzulat_bhutanskeho.html


5.1.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Bhútán profituje z preferenčních podmínek bezcelního přístupu na trh EU v rámci programu EBA (Everything But Arms), jež spadají pod Obecný systém preferencí (Generalised System of Preferences, GSP). Bhútán však dosud nebyl těchto výhod schopen využít kvůli nedostatku zboží pro vývoz nebo špatné kvalitě zboží, která neprojde požadavky EU, apod.

Bhútánská ekonomika je velice uzavřená, brání se vstupu konzumního zboží zahraniční provenience a také zboží, které může zhoršit kvalitu životního prostředí. Dovoz zboží do Bhútánu upravují Pravidla a postupy pro dovoz ze třetích zemí z roku 2002, které upravují dovoz ze všech zemí vyjma Indie. Více informací zde: http://www.rma.org.bt/files/Import.pdf

Pravidla ukládají povinnost získání dovozní licence na dovoz zboží, přičemž zcela zakazují dovoz pornografie, narkotik a psychotropních látek a výrazně omezují dovoz zbraní a munice, zemědělských produktů, léčiv, chemikálií a hnojiv, použitých strojů a plastových výrobků. Pro dovoz bezdrátových komunikačních technologií je nutné vedle licence získat také speciální povolení (special permit) od gesčního úřadu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Bhútán má omezený reklamní a marketingový sektor kvůli své velikosti a omezenému přístupu k moderním technologiím. Lokální reklamní a PR agentury nejsou v Bhútánu běžné, ale některé firmy mohou využívat služeb zahraničních agentur. Úspěšné firmy v Bhútánu často využívají tradiční média jako je televize, rozhlas a tiskoviny, s rostoucím využitím sociálních médií jako jsou Facebook a Instagram. Billboardy a další reklamní plochy jsou také používány, ale s omezením kvůli striktním pravidlům na ochranu přírodního a kulturního dědictví země.

Co se týče strategií, které by se měly vyhnout, příliš agresivní nebo nekulturní reklamní taktiky jsou v Bhútánu nepřijatelné, stejně jako jakékoliv marketingové snahy, které by mohly narušit harmonii a klid, které jsou pro zemi tak charakteristické.

5.3. Marketing a komunikace

Pro propagaci a marketing lze použít inzerci v tisku a reklamní šoty v televizi či rozhlase. Velmi se rozmáhá prezentace prostřednictvím internetu.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Bhútán je členem Světové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO) a signatářem pěti mezinárodních úmluv:

  • WIPO Convention (1977)
  • Berne Convention (1948, Literary and Artistic Works)
  • Paris Convention (2004, Industrial Property)
  • Madrid Agreement a Madrid Protocol.

Ochrana duševního vlastnictví je v Bhútánu ošetřena v řadě zákonů, především v zákoně o ochraně duševního vlastnictví (z angl. Copyright Act), podle kterého ochrana duševního vlastnictví trvá po dobu života autora a dalších 50 let. Užité umění je chráněno po dobu 25 let od svého vzniku. Kolektivní a anonymní díla jsou chráněna 50 let od svého zveřejnění.

Tuto tematiku zpracovává také Zákon o průmyslovém vlastnictví z roku 2001 (z angl. Industrial Property Act), který rozlišuje patenty, obchodní značku, průmyslový design atd. Za tuto problematiku nese zodpovědnost Ministerstvo pro ekonomický rozvoj Bhútánu, které vydává potřebné registrace od roku 2009. Vláda si uvědomuje důležitost ochrany duševního vlastnictví a klade si za cíl zpracovat souhrnný zákon o ochraně duševního vlastnictví.

Ministerstvo školství vyhlásilo v březnu 2018 Národní politiku duševního vlastnictví (National Intellectual Property Policy, NIPP), jež má poskytovat práva duševního vlastnictví (Intellectual Property, IP) za účelem podpory kreativity a inovací pro sociální, kulturní a hospodářský rozvoj. Politika byla schválena během 151. zasedání kabinetu, které se konalo 13. února 2018. NIPP stanoví sedm strategických cílů směrem k vyváženějšímu, spravedlivějšímu a integrovanějšímu přístupu k používání systému IP. Mezi tyto cíle patří vytvoření vyvážených a rozvojově orientovaných zákonů a předpisů o IP, vytvoření účinného institucionálního rámce a zvýšení strategického využívání IP a větší využití systému IP pro ochranu tradičních znalostí, genetických zdrojů a tradičních kulturních vyjádření. Dále pak usnadnění přenosu technologií, zlepšení přístupu k výsledkům inovací a tvořivosti, strategická účast v mezinárodním systému IP a pobídky k podpoře inovací a kreativity. Tato politika také stanoví roli a odpovědnost vlády při plnění každé ze strategií.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zveřejňovány jednotlivými rezortními ministerstvy nebo jimi pověřenými státními podniky, nejčastěji na webových stránkách Ministerstva pro ekonomický rozvoj (viz http://www.moea.gov.bt/) a dále na webové stránce Construction development Board www.cdb.gov.bt. Vzhledem k tomu, že je Bhútán členem Jihoasijského sdružení pro regionální spolupráci (South Asian Association for Regional Cooperation, SAARC), jsou všechny veřejné zakázky dle odvětví inzerovány také na stránkách SAARC.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

V Bhútánu není momentálně platná legislativa, která by jasně určovala řešení obchodních sporů a v zemi zatím není zavedeno žádné obchodní mediační centrum, které by se staralo o řešení sporů. Arbitrážní postupy jsou upraveny specificky pro oblast stavebnictví (Construction Development Board for Bhutan, CDBB). Bhútán je nicméně členem profesní organizace zastupující zájmy odborníků na alternativní řešení sporů Chartered Institute of Arbitrators ve snaze přijmout metody řešení sporů. Spory se doporučuje řešit smírčí cestou.

Nejzávažnějšími omezeními bhútánské ekonomiky jsou malý vnitřní trh, neadekvátní infrastruktura, vysoké náklady spojené s dopravou zboží, obtížný přístup k finančním zdrojům (úvěrům), nekonzistentní ekonomická a obchodní politika, nedostatek profesionálně vyškolené pracovní síly a manažerské schopnosti bhútánských partnerů a nízká produktivita práce. Bez odstranění těchto překážek nebude možné zvýšit kapacitu zárodečného soukromého sektoru v Bhútánu.

Bhútán však také nabízí kompetitivní výhody v podobě politické stability, obstojné znalosti angličtiny, propojení s indickým trhem, nízká cena energie. Největším problémem je napojení bhútánské ekonomiky na Indii a silnou konkurenční přítomnost indických firem, jejichž přítomnost vláda silně podporuje na úkor dalších zahraničních partnerů (především Číny).

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza, celní předpisy

Do Bhútánu můžete cestovat na turistická víza / povolení. Víza a povolení musí být zpracovány prostřednictvím licencovaného cestovního operátora. Aktuálně platí pouze přílety letadlem do Paro.

Turistický ruch je v zemi velice omezen. Do Bhútánu je možné cestovat buď na pozvání vlády anebo jako turista. Turisté musí cestovat pouze ve skupinách po předem připravených a zaplacených trasách s oficiálním turistickým průvodcem. Veškeré formality musí být vyřízeny před příjezdem do země přes cestovní kancelář, respektive přes bhútánského tour operátora nebo některého z jejich mezinárodních partnerů. Pro vstup do Bhútánu je nutné vízum. Vízum je vydáváno při příjezdu, ale žádost musí být podána ještě před cestou do země. Žádosti o turistická víza podává cestovní kancelář.

Bhútánský parlament schválil novelu zákona o poplatcích za turismus a zvýšil pro turisty povinný poplatek za udržitelný rozvoj (tzv. SDF) z 65 USD na 200 USD za každý den pobytu v Bhútánu. Zákon je účinný od 20. června 2022. Pokud si turisté zakoupili zájezd před 20. červnem 2022, platí pro ně stará sazba 65 USD. Pokud turisté tuto sazbu neuhradili ještě před 20. červnem 2022, ale zarezervovali si zájezd přes licencovanou společnost, vztahuje se na ně stále sazba 65 USD.

Očkování

Turistům směřujícím do Bhútánu se doporučuje vakcinace proti břišnímu tyfu, žloutence typu A i B a tetanu, případně proti japonské encefalitidě či malárii. Turisté, kteří přijdou do styku se zvířaty, by neměli opomenout očkování proti vzteklině.

Bezpečnost a bezpečností doporučení

Před každou cestou do Bhútánu je doporučováno informovat se aktuálním vývoji situace, pokud jde o přírodní jevy a také případná bezpečnostní rizika. Vezměte v úvahu, že Česká republika zde nemá velvyslanectví. Pro Bhútán je akreditován zastupitelský úřad České republiky v Dillí. Několik částí Bhútánu se nachází na vysoce aktivních tektonických zónách.

Veřejná doprava, a pohyb v rámci země

Mezi Paró a několika dalšími městy existuje letecké spojení. Před nástupem cesty se vždy informujte o aktuálním vývoji počastí nad oblastí, do které směřujete. Železniční síť v Bhútánu neexistuje. Silniční síť je velmi nerozvinutá a její kvalita je slabá.

Pojištění a zdravotní péče

Před každou cestou do Bhútánu je nutné uzavřít cestovní pojištění.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

5.8.1. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pokud není česká firma na bhútánském trhu fyzicky zastoupena prostřednictvím kanceláře či společného podniku, je existence místního zástupce nezbytnou podmínkou působení na trhu. Zaměstnávání místních sil je pro provoz reprezentace nezbytností a není nijak zvlášť zákonem upraveno.

Bhútán nicméně preferuje zaměstnávání bhútánských občanů a zaměstnávání cizinců povoluje jen v odůvodněném případě, že místní pracovní síla nemá dostatečnou kvalifikaci. Náklady na vyškolení místních pracovníků si může firma odečíst z daňového základu.

V roce 2018 ministerstvo práce a lidských zdrojů rozhodlo, že nebude cizincům vydávat nová ani obnovovat stávající pracovní povolení v pěti kategoriích: tesaři v nábytkových jednotkách, architekti, elektroinženýři, stavbyvedoucí a manažeři či zaměstnanci. To má usnadnit pracovní příležitosti a rozvoj dovedností bhútánských pracovníků a snížit závislost na zahraničních pracovnících. V seznamu povolání, která nemohou vykonávat zahraniční pracovníci, je zatím 28 kategorií.

5.8.2. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

ČR nemá s Bhútánem uzavřenou žádnou bilaterální dohodu o vzájemném poskytování zdravotních služeb. Proto je nutno mít dostatek hotovosti a mít sjednané cestovní pojištění.

5.9. Veletrhy a akce

Významné akce lze najít zde: https://10times.com/top100/bhutan

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Bhútán je akreditované Velvyslanectví ČR v Dillí v Indii.

1) Velvyslanectví ČR v Indii

Adresa: 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi – 11002
Tel.: +91-11-24155200
E-mail: newdelhi@embassy.mzv.cz
Web: https://www.mzv.cz/nd
Facebook: https://www.facebook.com/czech.embassy.newdelhi
E-mail obchodního oddělení: commerce_delhi@mzv.cz
E-mail konzulárního oddělení: mzv.cz
Pracovní doba: pondělí – pátek 8:00 – 16:30

2) Delegace Evropské unie v Indii s působností pro Bhútán

Adresa: Rd Number 5, Shanti Niketan, New Delhi India
Tel.: +91 11 66781919 Fax: +91 11 66781955
E-mail: delegation-india@eeas.europa.eu
Webové stránky: https://eeas.europa.eu/delegations/india_en

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

První lékařská pomoc: (02) 22596, 22497, 112

Policie: (02) 22470, 113

Hasiči: (02) 22555, 110

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Rada pro turistiku, Oficiální turistické informace – https://www.tourism.gov.bt

Národní letecká společnost Druk Air – https://www.drukair.com.bt/

Webová stránka OSN o Bhútánu – www.undp.org.bt

Portál vlády – www.bhutan.gov.bt

Construction Development Board – www.cdb.gov.bt

Ministerstvo zahraničních věcí – www.mfa.gov.bt

• Teritorium: Asie | Bhútán | Zahraničí

Doporučujeme