Bhútán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

23. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky: Bhútánské království
Anglicky: Kingdom of Bhutan
Bhutánsky: Druk Gyalkhap (zkráceně Druk Yul)

Hlavou státu je od 14. 12. 2006 král Džigme Khesar Namgyel Wangčhung, který nastoupil na trůn po svém otci Džigme Singye Wangčhung.

Složení vlády: tzv. Rada ministrů (Lhengye Shungtsog) je jmenovaná králem a schvalovaná Národním shromážděním. Funkční období členů vlády je 5 let.

 

  • Lotay Tshering – předseda vlády
  • Dr. Tandi Dorji – ministr zahraničních věcí.
  • Dasho Sherub Gyeltshen – ministr vnitra a kulturních záležitostí
  • Yeshey Penjor – ministr zemědělství a lesů
  • Loknath Sharma – ministr hospodářství
  • Karma Donnen Wangdi – ministr informací a komunikací
  • Jai Bir Rai - ministr školství
  • Dechen Wangmo - ministryně zdravotnictví
  • Namgay Tshering -  ministr financí 
  • Dorji Tshering – ministr osidlování
  • Ugyen Dorji -  ministr práce

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Populace: 766 397 (odhad červenec 2018)
  • Přírůstek obyvatelstva: 1,9 % (leden 2019)
  • Průměrný věk: 26,9 let

 

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně v % z celku

0-14

99 325

94 985

25,35 %

15-24

71 790

69 205

18,40 %

25-54

177 436

157 729

43,73 %

55-64

25 160

21 817

6,13 %

Nad 65

25 492

23 458

6,39 %

 

Z celkového počtu obyvatel žije ve venkovských oblastech 62,2 %. Průměrná délka života je 70,2 let (ženy 71,7 let, muži 68,8 let). Hrubá míra úmrtí v Bhútánu je 6,7 úmrtí na 1 000 obyvatel.

Zpráva Národního statistického úřadu z ledna 2019 říká, že populace Bhútánu dosáhne v roce 2047 čísla 883 866. Zpráva upozorňuje, že v posledních letech zaznamenal Bhútán prudký pokles počtu narozených dětí. Očekává se, že tento trend bude pokračovat, když míra plodnosti zůstane pod úrovní 2,1. Ta v současné době činí 1,9 dětí a nadále by měla klesat. Snížit by se ale měl i počet úmrtí. Do poloviny roku 2020 by populace v produktivním věku měla představovat 70 % celkové populace země. Do roku 2047 bude věk poloviny obyvatel Bhútánu nad 40 let. To podle zprávy bude znamenat nárůst degenerativních onemocnění, což zvýší tlak na zdravotní a jiné sociální služby.

 

Národnostní složení: Bhútové – 50 %, etničtí Nepálci – 35 % (Lhotšampové), domorodé a migrující kmeny – 15 %.

Náboženské složení: tibetský buddhismus: 75,3 %, hinduismus: 22,1 %, islám a další 2,6 % (odhad 2005).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP (mld. USD)

2,086

6,232

6,621

7,011

10,483

Meziroční růst HDP (%)

6,4

7,7

6,1

5,9

4,63

HDP na obyv. (tis.USD)

2 330

2 340

2 510

2 720

2 991

Míra inflace (%)

8,3

5,7

2,9

3,3

3,1

Nezaměstnanost

 

2,6

2,6

2,9

3,2

3,2

 

Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru

Bhútán je jednou z nejmenších ekonomik na světě. Podle metodologie Světové banky se nacházel v kategorii středně příjmových zemí. Ekonomika země byla tak jako v předchozích letech řízena v souladu se snahami o dosažení hrubého národního štěstí (Gross National Happines), které jsou formulovány v koncepčním vládním materiálu „Vision 2020“ pokrývající období 2000 – 2020. V roce 2018 ukončil Bhútán 11. pětiletý plán. 12. pětiletý plán schválil nový parlament v lednu 2019. V nové pětiletce se chce Bhútán zaměřit na klíčové faktory podporující hospodářský růst, ekonomickou diverzifikaci, snížení závislosti na vnějších zdrojích, vznik nových pracovních míst, vytváření stejných příležitostí bez rozdílu pohlaví, potravinovou bezpečnost a na výzvy plynoucí ze změny klimatu.  

BT ekonomika je v mnoha ohledech nesoběstačná, závislá ve velké míře na Indii, rozvojové pomoci a půjčkách. Zahraniční obchod byl zaměřen především na Indii, která odebírá přes 80 % bhútánského exportu (především hydroenergetika).

 

Pro udržení konzistentního tempa hospodářského růstu o 4-5 % jsou třeba vyšší investice do lidského a fyzického kapitálu. K tomu je potřeba vynaložit dostatečné finanční prostředky do zlepšení stávající silniční sítě, ICT a digitálních technologií a dalších veřejných infrastruktur, které by vytvořily příznivé prostředí pro rozvoj soukromého sektoru.

 

Velkým problémem zůstává zadluženost. Je mimo jiné způsobena absence příjmů plynoucích z nefunkčních hydroenergetických zdrojů. Většinu dluhu tvoří dluh vůči Indii, která financuje čtyři z pěti nových hydroelektrických projektů království. Úvěrová kredibilita země klesá a země si půjčuje za nevýhodnějších podmínek. To ovlivňuje inflaci a zaměstnanost a mohlo by vést k řadě ekonomických problémů. Dalšími výzvami jsou nedostatečná ekonomická diverzifikace spolu s omezeními spojenými s malým počtem obyvatel a omezeností trhu, fakt, že jde o vnitrozemský stát, nedostatečná soudržnost politik a jejich koordinace a pomalé tempo provádění hlavních programů.  Výrobní sektor v Bhútánu je obecně soustředěn do výrobků s relativně nízkou přidanou hodnotou. Kapacitní omezení a zanedbatelné investice do oblasti vědy, techniky a inovací jsou také označovány za hlavní omezení, kterým čelí hospodářství Bhútánu. Velkým problémem je neklesající nezaměstnanost mladých, především absolventů vysokých škol. Kromě hydroenergetiky má Bhútán potenciál v turistice, která se postupně rozvíjí. Nehledě na nárůst zahraničních turistů však Bhútán tento potenciál nevyužívá plně. Důvodem jsou restriktivní omezení, která omezují příliv turistů na vysokopříjmové kategorie z důvodu ochrany národní a kulturní identity.  

 

V září a říjnu 2018 se v zemi konaly volby do Národního shromáždění, ve kterých zvítězila a na pět let se vládnoucí stranou stala Druk Nyamrup Tshogpa (DNT) vedená známým urologem Dr. Lotsay Tsheringem. Vítězná DNT přislíbila pozdvihnout ekonomiku pomocí sloganu "Narrowing the Gap“, zmenšit prohlubující se propast mezi bohatými a chudými a zajistit lepší dostupnost zdravotní péče v celé zemi. Opatrnější chce být směrem k urychlování výstavby vodních elektráren, které jsou sice páteří ekonomiky, ale vystavují zemi prohlubujícímu se zadlužování.

V roce 2018 probíhaly diskuse o graduaci Bhútánu ze skupiny nejméně rozvinutých zemí do skupiny středně příjmových rozvojových zemí. Výbor pro rozvojovou politiku OSN (UNCDP) v březnu 2018 doporučil přestup Bhútánu z kategorie LDC protože země splnila dvě ze tří požadovaných kritérií ­- hrubý národního důchod na obyvatele a index lidských aktiv. V červnu 2018 však Bhútán požádal OSN, aby místo roku 2021 graduoval ze statutu nejméně rozvinutých zemí až v roce 2023, po ukončení 12. pětiletého plánu. Bhútán požaduje prodloužení standardního tříletého přechodného období o další dva roky, aby se na důsledky přechodu dostatečně připravil a byl schopen absorbovat stažení mezinárodních podpůrných opatření. UNCDP žádost doporučil a Valné shromáždění OSN ji v prosinci 2018 schválil.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Období

 

2014

2015

 2016

2017

2018

Celkové příjmy (mil. USD)

590,8

608

 640,4

692,6

655,3

Celkové výdaje (mil. USD)

614

692.7

 703.3

818,8

737,4

Deficit

-23,2

-84,7

 - 62,9

-126,2

-82,1

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Bilance běžného účtu (mil. USD)

-459

-591

-579

-682

-547

Devizové rezervy mimo zlata (mld. USD

1,184

1,305

1,304

1,033

1,106

Celkový zahraniční dluh (mld. USD)

1,844

1,855

2, 261

2,7

2,67

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Jako centrální banka Bhútánu a ústřední regulační úřad funguje Royal Monetary Authority (RMA). Bhútán má de facto měnovou unii s Indií, což limituje roli RMA. RMA vydává bankovky, reguluje monetární politiku, koordinuje aktivity finančních institucí. Správu finanční pomoci venkovským oblastem převzala v r. 1988 Bhutan Development Finance Corporation, kterou částečně financuje Asijská rozvojová banka (ADB). Od 1.8.2010 RMA pověřila směnnými službami komerční banky.

 

Největší komerční bankou v Bhútánu je Bank of Bhutan (BB), která byla částečně privatizována, částečně ji vlastní State Bank of India. Od r. 1982 je BB hlavním poskytovatelem půjček pro RMA na vládní programy. BB má po celém Bhútánu 26 poboček. Bankomaty lze nalézt především v hlavním městě Thimpú, v Paro a Phuntsholingu, využívají je však zatím vesměs pouze cizinci.

V Bhútánu pomalu vznikají také nebankovní finanční instituce jako součást ekonomického modernizačního procesu. Pojišťovací služby zajišťuje Royal Insurance Corporation of Bhutan (RICB).

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

 

 

Do r. 1960 byly v Bhútánu vybírány pouze daně z půdy, které byly nahrazeny daní z půdy, majetku, z obchodního příjmu a spotřebními daněmi. Nejvýznamnější daňové reformy proběhly v r. 1989, 1992. V roce 2016 byl schválen zákon o daních a poplatcích.

Každý podnikatelský subjekt nebo firma se musí zaregistrovat u některé z 8 poboček Regional Revenue & Customs Office (RRCO), která vydá obchodní licenci nebo povolení k podnikání. Současně s registrací vydává RRCO každému subjektu číslo daňového poplatníka (Taxpayer Number, TPN), které se udává jako reference při vyúčtování daní. Daně se platí k 31.3. daného roku, formulář podávají podnikatelské subjekty na RRCO. Daňovou politiku spravuje Ministerstvo financí, viz http://www.mof.gov.bt/.

Struktura přímých daní:

Daň z příjmu právnických osob (BIT)

30% z čistého zisku

 

Daň z příjmu firem (CIT)

 

30% z čistého zisku

 

 Daň z příjmu fyzických osob (PIT):

Příjmy

 

Daňová sazba

 

0 - 100,000

0%

 

100,001 - 250,000

 

10%

 

250,001 - 500,000

 

15%

 

500,001 - 1,000,000

 

20%

 

1,000,001 a výše

 

25%

 

Daň z převodu nemovitosti: 5%

Vesnické daně: daň z půdy, daň z nemovitosti, daň z dobytku.

Další přímé daně: daň z motorového prostředku, daň z cestovního ruchu, daň pro členy královské rodiny, komunální daň, daň z obchodních licencí, příspěvek na zdravotní péči.

Vládnoucí strana slíbila v roce 2018 reformu daňového systému, což bude vyžadovat změnu revidovaného zákona o daních a poplatcích z roku 2016. Jednou z cest je  zvýšit nejnižší limit pro osvobození od daně z příjmů osob. Vláda hodlá získat 10 miliard Nu posílením výběru daní a řešením problematiky daňových úniků. Rovněž slibuje, že osvobodí od daně z příjmů z podnikání (BIT) podniky s ročním obratem nižším než 200 000 Nu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: