Bioodpad, řasy, houby. Oděvní průmysl hledá náhradu kůže a bavlny

13. 9. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zpracování bavlny je náročné na spotřebu vody. Úprava kůže si vyžaduje řadu chemikálií a jejím náhražkám často trvá stovky let, než se v přírodě rozloží. Oděvní značky proto hledají alternativní materiály, které jsou šetrnější k přírodě.

Umělá kůže z podhoubí, autor: MycoWorksMasivní produkce textilu vede k neustále narůstajícímu tempu spotřeby, které s sebou přináší stále vyšší množství odpadu. Ten tvoří zejména obnošené a neprodané oděvy, ale také materiály vznikající jako vedlejší produkt při jejich výrobě.

Další zátěží pro životní prostředí je často vysoká spotřeba vody i doprava textilu napříč kontinenty. Sociálními důsledky pak nedostatečné ohodnocení dělníků v továrnách v rozvojových zemích a také využívání dětské práce. Současný systém je nastavený tak, že není dlouhodobě udržitelný, varuje Institut cirkulární ekonomiky (INCIEN). Oděvní značky se proto snaží přizpůsobit současné poptávce po ekologických materiálech a hledají nová řešení.

Například švédská módní firma Hennes & Mauritz (H&M) si omezení dopadu své výroby na životní prostředí vytkla jako dlouhodobý cíl. Letos na jaře ve spolupráci s INCIEN uvedla na trh kolekci Conscious obsahující materiály jako odpad z pomerančů, ananas nebo mořské řasy.

Americká společnost MycoWorks používá mycelium, které produkují houby a některé bakterie, pro výrobu umělé kůže. Výsledkem je produkt se stejnými vlastnostmi, jako má kůže, ale za použití výrobního procesu s minimální uhlíkovou stopou.

Biotechnická firma Bolt Threads kromě mycelia zpracovává i veganské hedvábí, které produkují kvasinky, či umělé hedvábí rayon. To vzniká zpracováním celulózy. „Zaznamenal jsem, že zákazníci stále častěji hledají udržitelné alternativy,“ řekl BBC šéf vývoje Bolt Threads Jamie Bainbridge. „Současné alternativy kůže, jako polyuretan, jsou velmi levné, často ovšem obsahují ropné produkty,“ dodal Bainbridge.

Hlavní nevýhodou umělé kůže z mycelia je právě cena. Produkty z podhoubí stojí podobně jako kožené výrobky. Otázkou také zůstává, jestli je technicky možné zvýšit produkci tak, aby byla běžně dostupná.

Na výrobu jedněch džínů se spotřebuje 15 tisíc litrů vody. BBC navíc upozorňuje, že 40 procent vyrobeného textilu pochází z bavlny. Pro módní značky, které chtějí být šetrné k životnímu prostředí, je proto nalezení alternativy k bavlně prioritou.

Jednou z možných náhražek je lyocell, známý také jako tencel. Vlákno se vyrábí z celulózy a celý proces spotřebuje až o 95 procent méně vody než zpracování bavlny. Navíc neobsazuje žádné chemické látky, a je proto vhodný pro alergiky. Nevýhodou tencelu je opět jeho cena.

Řešením neudržitelnosti trhu s módou může být také princip takzvané Slow Fashion. Tento trend vznikl jako reakce na rychlou módu, která produkuje velké množství trendového oblečení za co nejnižší náklady.

Expert na udržitelné materiály Richard Blackburn jde ještě o krok dál. „Nemyslím si, že byste měli vůbec zvažovat nákup nového kusu oblečení, pokud se nezavážete k tomu nosit ho 30 let,“ řekl Blackburn. „Pokud to neuděláte, tak se nechováte udržitelně. Prostě plýtváte,“ dodal.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Adam Krupa, foto: MycoWorks.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek