Bodový systém čekají změny

22. 3. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ministr dopravy přichází se změnami bodového systému a zvýšením rychlosti na dálnicích. Hrozí masakry, tvrdí experti.

O co pomaleji se stavějí české dálnice, o to více návrhů na změny v dopravních předpisech předkládá ministr dopravy Dan Ťok. Podle dopravních expertů jsou šité na míru pirátům silnic s tučnými konty a vazbami na politiky.

Ministerstvo dopravy přitom změny bodového systému představuje jako zjednodušení. „Zaměřujeme se na nejčastější prohřešky na silnicích, které někdy končí i tragicky. Cílem je postihovat především piráty silnic, kteří ohrožují ostatní. Kdo neporušuje pravidla, nemusí se obávat, že od policie dostane vysokou pokutu a body na své konto. Naopak bagatelní přestupky jako špatné parkování, zapomenutí dokladů nebo nízké překročení rychlosti je bez bodů a bez drakonických pokut,“ říká ministr dopravy Dan Ťok.

Nová podoba bodového systému počítá s udělováním bodů ve třech pásmech 0, 4 a 6 bodů. Zavádí se zároveň princip dvakrát a dost, pokud se tedy řidič dopustí závažného přestupku dvakrát, přijde na rok o řidičské oprávnění. O uloženém počtu bodů se řidič okamžitě dozví. Kdo bude chtít, bude moci dostat informaci například textovou zprávou.

Největší zabiják za nula bodů

„U méně závažných přestupků se pokuty sníží. Například překročení rychlosti o 10 km/h, kdy dnes jsou dva body, snižujeme na nulu. Mírnější budou pokuty u špatného parkování, zapomenutí dokladů nebo nerozsvícených světel. U těchto přestupků ponecháme u blokové pokuty rozpětí nula až 1500 korun, aby policisté měli prostor pro to, řidiče na přestupek upozornit a u nejméně závažných řešit domluvou,“ dodává ministr Ťok. U bagatelních přestupků může dnes policista na místě uložit až dvoutisícikorunovou pokutu.

Jenže v tom, co je méně závažný přestupek, se ministr dopravy diametrálně liší od dopravních expertů. Právě překračování rychlosti o 10 kilometrů v hodině totiž podle odborníků patří k hlavním příčinám nehod se smrtelnými následky v obcích.

„Rozdíl mezi padesátkou a šedesátkou je obrovský. Při rychlosti 50 kilometrů v hodině je šance na přežití chodců 50 procent, při rychlosti 60 kilometrů v hodině jen 15 procent. V obcích se rozhodně nemůže tolerovat překročení rychlosti o více než pět kilometrů v hodině,“ upozorňuje dopravní expert Robert Šťastný.

Překračování rychlosti o deset kilometrů v hodině tak podle něj rozhodně nepatří k méně závažným přestupkům. Naopak. „Polovinu mrtvých máme v obcích. Nejde jen o chodce na přechodu. Mezi další patří srážka automobilů, které pak odskočí na chodník. S vyšší rychlostí se zhoršují i následky pro posádky v autech,“ vypočítává Robert Šťastný.

Návrh ministerstva dopravy kromě tolerance překračování rychlosti zavádí i další změny. Například pevně dané pokuty, které policie může uložit na místě. Konkrétně za vjetí na železniční přejezd přes zákaz, překročení rychlosti o 50 kilometrů v hodině nebo například projetí křižovatky na červenou bude pět tisíc korun na místě a šest bodů. Za držení telefonu při řízení nebo nedodržení bezpečné vzdálenosti policista na místě uloží 2500 korunovou pokutu a řidič dostane čtyři body. Nepoužití bezpečnostních pásů, nepoužití autosedačky, nepřipoutané dítě nebo jízda na motocyklu bez přilby přijde na 1500 korun a řidič dostane čtyři body.

Ruská cesta

Novela také navrhuje po britském vzoru zavedení takzvaného řidičáku na zkoušku. Ze statistik jednotlivých zemí EU vyplývá, že řidiči s krátkou praxí jsou častými viníky dopravních nehod s vážnými následky. Začínající řidiči by proto mohli mít po dvouletou dobu pouze šestibodovou hranici, po které mohou přijít na rok o řidičský průkaz. Zavedení tohoto opatření například v Rakousku snížilo počet nehod se zraněním o 19 procent.

Podle dopravních expertů přitom změny bodového systému v Česku nejsou potřebné. „Nedostatky nejsou v současném nastavení bodového systému, ale v jeho aplikaci. Nikdo nepostihuje notorické piráty silnic,“ říká Robert Šťastný.

Zavedení bodového systému mělo podle něj dva cíle. „Jednak vybodovat grázly na silnicích. A zároveň nás slušňáky přimět, abychom zpomalili, když nabereme první body,“ vysvětluje Robert Šťastný. „Chyba je, že se body nedávají tak, jak by měly. A s problémovými řidič se nepracuje. Ti bohatí si vlastně jen na školeních řidičů koupí odečet bodů. Aniž by se skutečně řešili jejich nedostatky a zlozvyky za volantem. Jde jen o peníze, je to jako v Rusku,“ dodává.

Ze spravedlivého systému se tak podle něj stal nástroj, který dopadá jen na chudší řidiče, zatímco ti movitější si s předpisy dál nedělají starosti, a pokud nasbírají body, zaplatí jen „odpustek“.

Škody při nehodách poprvé přesáhly 70 miliard

Celkové ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2017 činily 72,7 miliardy korun, což představovalo 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Zahynulo 577 osob, 2286 bylo zraněno těžce a 24 719 lehce.

Výši ztrát vyčíslili odborníci z Centra dopravního výzkumu podle vlastní certifikované Metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích. „Finální výpočet mohl být dokončen až po kalkulaci všech nákladových položek vstupujících do výpočtu, které bylo možné finančně vyčíslit až v tomto roce,“ doplňuje Ondřej Valach, specialista CDV na výpočet ztrát z dopravní nehodovosti.

Do celkových nákladů jsou započítány náklady na zdravotní péči účastníka dopravní nehody, práce dopravních policistů, hasičů, soudců i zaměstnanců státní správy, náklady pojišťoven a odškodnění pro oběti dopravních nehod. „Stát přichází o hospodářský přínos zraněné nebo usmrcené osoby a naopak musí investovat do jejího zdravotního a sociálního zabezpečení. „Proto zde hovoříme o celospolečenských ztrátách, vysvětluje Alena Vyskočilová, vedoucí Oblasti hodnocení bezpečnosti a strategií Centra dopravního výzkumu.

Zrychlení přinese kolapsy

Notorickým pirátům silnic vyhovuje také to, že rychlost namísto policie stále častěji měří automatické radary. „Obce chtějí vydělat, je pro ně důležité, že dostanou zaplaceno za auto, které jede vysokou rychlostí. Ale už nedohledávají konkrétního řidiče, který přestupek způsobil. Ten tak nedostane přidělené body, a tak ani nemění své chování na silnici,“ upozorňuje Robert Šťastný.

Ve vyspělých zemích si umějí i s touto situací poradit. „Pokud se nepodaří identifikovat řidiče, napíšou se body na automobil. Pokud majitel řidiče neidentifikuje, nemusí auto s neodepsanými body získat technickou kontrolu nebo má dražší pojistku,“ popisuje Robert Šťastný modely ze zemí, kde se daří počty nehod snižovat.

V Česku naopak počty mrtvých na silnicích loni vzrostly. Při nehodách v roce 2018 zahynulo 565 lidí, o 63 více než v roce 2017. Nepromyšlené úpravy bodového systému, které představilo ministerstvo dopravy, mohou počty mrtvých dál zvýšit.

Stejný efekt má i další populistický krok ministerstva – plánované zvýšení maximální rychlosti na dálnicích na 140 kilometrů v hodině. Náplast, která má zakrýt skutečnost, že se loni v Česku otevřely jen čtyři kilometry nových dálnic, může vést k dalším masakrům na silnicích. Přitom pro řidiče v Česku kromě malé skupinky majitelů rychlých vozů s tmavými skly není zvýšení rychlosti na dálnicích prioritou.

Mnohem důležitější je, aby rozestavěné dálnice nekončily uprostřed polí a ty hotové nebyly každých několik kilometrů paralyzované omezeními, na kterých stavební firmy nepracují vůbec nebo tempem, jaké je v jiných podnicích obvyklé v době celozávodní dovolené.

Zpomalení zachraňuje třetinu životů

Populistický plán ministerstva dopravy by byl kontroverzní i v mnoha zemích, kde má dálniční síť mnohem blíže k dokonalosti. V Česku, kde autostrády připomínají okoralý ementál, ale působí naprosto nepatřičně. Navíc namísto zrychlení cestování po dálnicích může přinést pravý opak.

„Lidi primárně nezajímá, jestli mohou jezdit o deset kilometrů v hodině rychleji. Ale to, že po dálnici pojedou plynule a bezpečně. A nebudou někde hodinu stát v koloně kvůli nehodě. Se zvýšením rychlosti na 140 kilometrů stoupne jak počet nehod, tak jejich následky a tím i množství kolon na dálnicích. Zvýšení rychlosti na dálnicích by bylo naprosto kontraproduktivní. Bude více nehod, více kolon a zdržení,“ varuje Robert Šťastný.

Navíc na celé dálnici D1 je podle něj rychlost 140 kilometrů v hodině reálné zavést zhruba jen na padesáti kilometrech. Což přinese časovou úsporu minutu až dvě. „Když pak člověk stojí sedm minut na semaforu v Brně v Pisárkách, tak to veškerou úsporu naprosto odbourá,“ upozorňuje Robert Šťastný na absurditu ministerského návrhu.

Vývoj v Česku jde přitom opačným směrem než ve vyspělých zemích. „Ve Francii si spočítali, že když sníží o deset procent rychlost, zachrání 30 procent životů. A funguje jim to. V Nizozemsku v době špiček omezují rychlost na dálnicích na 80 kilometrů v hodině a lidé dojedou do cíle rychleji,“ porovnává Robert Šťastný.

Konec papírových kuponů

Kromě nepodařených změn bodového systému nebo zvyšování maximální rychlosti na dálnicích chystá ministerstvo dopravy i další opatření. Tentokrát pozitivnější. Dálniční známky přejdou do elektronické formy a odpadne jejich vylepování na čelní sklo. Umožní to vládou schválená novela zákona o pozemních komunikacích. Možnost platby za používání dálnic prostřednictvím internetu či mobilní aplikace má začít fungovat od roku 2021. Roční kupon bude i nadále stát 1500 korun, horní limit se nezvýší.

„Řidič zaregistruje přes internet nebo v mobilní aplikaci registrační značku vozidla, zaplatí a už nemusí lepit známku na čelní sklo. Počítáme i s tím, že poplatek půjde uhradit i na vybraných distribučních místech, kde si dneska řidiči kupony kupují. Ušetříme tím až sto milionů korun za tisk a distribuci klasických známek,“ dodává ministr dopravy Dan Ťok.

Od roku 2021 si tak řidiči vozidel do 3,5 tuny budou moci vybrat mezi online platbou a nákupem na prodejním místě, papírové kupony úplně skončí. Prakticky totiž půjde zaregistrovat přes e-shop registrační značku vozidla, zaplatit dálniční poplatek a jezdit.

Kupovat bude možné stejně jako dnes desetidenní, měsíční a roční kupony. Změna způsobu úhrady dálniční poplatek nezvýší, a tak se počítá nadále s cenami 310 korun, 440 korun a 1500 korun.

Kontrolu zaplacení dálničního poplatku bude jako doposud provádět celní správa a policie. Využívat k tomu bude několik stálých nebo mobilních kamer. Platby bude evidovat informační systém ve správě Státního fondu dopravní infrastruktury. Videotolling již používají například na Slovensku, v Rakousku či Maďarsku, zavedení systému chystá také Německo.

Celkové ekonomické ztráty z dopravní nehodovosti za rok 2017
Výše ztrát Počet osob (nehod) Ztráta na osobu (nehodu) Celkové ztráty
na lidských životech (zemřelí do 30 dnů po DN) 577 19 784 000 11 415 368 000
v důsledku těžkých zranění 2 286 5 097 500 11 652 885 000
v důsledku lehkých zranění 24 719 716 700 17 716 107 300
z nehod jen s hmotnou škodou 82 558 386 400 31 900 411 200
Celkové ztráty za rok 2017 v Kč 72 700 000 000

Zdroj: výpočet CDV

Řidiči na trestné lavici

Nejvíce bodů dostali neukáznění řidiči za vysokou rychlost, nepřipoutání a mobil

V roce 2018 bylo zaznamenáno celkem 395 tisíc přestupků a trestných činů, za které dostali řidiči body. Aktuálně je v registru řidičů 6,8 milionů lidí, z toho alespoň nějaký bod má sedm procent z nich, tedy zhruba každý čtrnáctý

Vůbec nejčastějším přestupkem bylo v roce 2018 překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o méně než 20 km/h, ale více než 5 km/h. Takového přestupku se dopustila třetina všech bodovaných řidičů, což je více než 130 tisíc případů.

Druhým přestupkem bylo v loňském roce porušení povinnosti být za jízdy připoután bezpečnostním pásem nebo užít ochrannou přilbu. Tuto povinnost policisté a úřady potrestali v 17 procentech případů, což je 66 tisíc bodovaných přestupků.

Třetím nejčastějším prohřeškem je pak při řízení vozidla držení mobilního telefonu nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení. Takových případů bylo 13 procent ze všech bodovaných, v absolutních číslech pak 51 tisíc případů.

Pátým přestupkem bylo překročení rychlosti o více než 10 km/h, ale méně než 30 km/h mimo obec. Následuje nedání přednosti v jízdě, výraznější překročení rychlosti, nezastavení na červenou nebo na pokyn „Stůj!“, ohrožení pod vlivem návykové látky nebo řízení vozidla bez příslušného řidičského oprávnění.

480 tisíc hříšníků

V centrálním registru řidičů bylo poslední den loňského roku evidováno 480 tisíc řidičů, kteří se dopustili přestupku nebo trestného činu započítávaného do bodového hodnocení řidiče. Takový řidič má tedy na svém kontě alespoň jeden bod. To odpovídá sedmi procentům všech registrovaných řidičů z celkového počtu 6,8 milionů řidičů, takže každý 14. řidič je bodovaný.

Dvanáct bodů má na kontě dohromady skoro 40 tisíc řidičů, tedy přes osm procent všech bodovaných řidičů. Nejčastěji mají ovšem řidiči dva body (170 tisíc řidičů), následuje skupina se třemi body (107 tisíc řidičů). Největší skupinu bodovaných řidičů tvoří muži ve věku 44 let a řidičky ženy ve věku 43 let.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.
 

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek