Bolívie: Vztahy země s EU

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Santiagu de Chile (Chile)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Ze zemí EU má v Bolívii zastoupení (ať již formou ambasády nebo konzulátu) 21 zemí. Převážná většina se nachází v La Pazu, které je hlavním městem de facto (sídlo prezidenta i parlamentu), ale ne de iure (tím je Sucre, kde sídlí „pouze“ Nejvyšší soud). Řada zemí (např. Německo, Belgie, Itálie či Chorvatsko) pak má zastoupení i v Santa Cruz díky jeho ekonomickému významu. V La Pazu pak také působí velvyslanectví EU. Jeho cílem je prohloubení vzájemné kooperace, boj proti chudobě a podpora lidských práv a demokracie.

Rámec vztahům mezi EU a Bolívií poskytují jednak bilaterální dohody, jednak vztahy mezi EU a Andským společenstvím národů. Od 1. ledna 2014 Bolívie využívá všeobecného systému preferenčních celních sazeb GSP+, který umožňuje vyvážet do evropského bloku 90 % produktů bez cla. Přestože je Bolívie v tomto preferenčním systému, bolivijští podnikatelé této příležitostí příliš nevyužívají, a to například z důvodů neznalosti podmínek dovozu do EU, nesplnění náležitostí pro import, nedostatečné produkce a vysokých nákladů na dopravu.

Delegace EU v Bolívii:

Delegation of the European Union to Bolivia
Adresa: Avenida Costanera n. 300entre calle 10 y Nardos, Calacoto, Apto postal 10747, La Paz Bolívia tel.: 00591 – 2 2782244
email: delegation-bolivia@eeas.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Bilance obchodní výměny EU – Bolívie (v milionech euro)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Dovoz

552

653

827

760

702

Vývoz

749

737

982

949

1220

Saldo

197

85

157

189

518

 

Zdroj: DEU Bolívia

 

Evropská unie představuje pro Bolívii čtvrtého nejdůležitějšího obchodního partnera. Z tabulky je patrné, i přes některé dílčí výjimky, celkové zintenzivnění obchodní výměny mezi členskými státy EU a Bolívií. Celkové saldo ZO je pro Bolívii pasivní.

 

Struktura obchodu mezi EU a Bolívií

Pohled na různé klasifikace obchodu mezi EU a Bolívií ukazuje, že v roce 2016 byl nejvýznamnější export EU do Bolívie v oblasti strojírenských výrobků (v HS metodice 50 %) a dopravních prostředků (v HS metodice 19,8 %).

V případě Bolívie v roce 2016 předvídatelně vedly komodity (V HS 42,4 %) a zelenina a ovoce (v HS 24,5 %).

Na předním místě vývozu bylo Německo, následovala Itálie a Španělsko. EU představuje pro Bolívii čtvrtého nejdůležitějšího partnera. Z jednotlivých členských států jsou pak důležité Belgie, jako importér bolivijského zboží a Německo jako důležitý exportér.

 

Nejdůležitějšími položkami vývozu do Bolívie v roce 2016 byly:

• stroje a zařízení
• dopravní prostředky
• chemické výrobky
• optické a fotografické přístroje


Nejdůležitějšími položkami dovozu EU v roce 2016 byly:

• rudy a další minerály
• ovoce a zelenina
• potravinářské výrobky, tabák, nápoje
• kovy

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Bolívie je největším příjemcem rozvojové pomoci EU v Latinské Americe. V období 2007–2013 přijala 241 mil. eur, což je polovina celkové rozvojové pomoci, kterou Bolívie obdržela. Pro období 2014–2020 již EU slíbila rozvojové programy v hodnotě 281 mil. eur. EU bude Bolívii pomáhat ve třech hlavních oblastech, kam celkem investuje 164 mil. EUR:

• a) reforma soudního systému;
• b) boj proti drogám;
• c) integrované řízení vodních zdrojů.


Většina finančních prostředků (86 mil. EUR) přitom půjde právě na boj proti drogám. EU za 12 let spolupráce s Bolívií v boji proti drogám vydala 125 mil. USD s uspokojivými výsledky. Mezi lety 2011–2012 se plocha pro pěstování koky snížila o 19 %. Pěstování koky je v Bolívii legální a žvýkání kokových lístků je součástí kultury andského regionu. Zároveň jsou však představitelé EU znepokojeni nárůstem produkce a tranzitu drogy v Bolívii, z které se stává tranzitní země pro drogy z peruánské Amazonie na trhy Brazílie a Argentiny.

Kromě toho EU prostřednictvím tematických programů financuje aktivity v oblasti lidských práv, gender, potravinového zabezpečení a životního prostředí částkou 31,8 mil. eur. Kromě Evropské unie jsou největšími přispěvateli pro Bolívii BID (Interamerická rozvojová banka), IDA (Mezinárodní rozvojová asociace Světové banky) a bilaterálně pak USA, Nizozemsko, Španělsko, Německo, Dánsko, Švédsko a Švýcarsko.

V červnu 2014 schválila BID půjčku Bolívii v objemu 106 mil. USD za účelem reforem sektoru dopravy. Smyslem těchto reforem má být zkvalitnění služeb tohoto sektoru a zlepšení integrace na národní i mezinárodní úrovni. Půjčka bude rozdělena do dvou částí, z nichž větší bude rozložena do horizontu 30 let a menší bude vyplácena během 40 let.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: