Bolívie: Zahraniční obchod a investice

28. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Santiagu de Chile (Chile)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

12 208

12 856

10 630

7 082

7 986

Dovoz

9 346

10 486

11 470

8 427

9 288

Obrat

21 554

23 342

22 100

15 509

17 274

Saldo

2 862

2 370

-840

-1 345

-1 302

Údaje v mil. USD Zdroj: Instituto Boliviano de Comercio Exterior (zpráva za rok 2017)

Od roku 2009, kdy bolívijský export zažil poslední velký propad, byl zaznamenáván kontinuální narůst jak celkového objemu obchodní výměny, tak především bolivijského exportu. Rok 2014 pak znamenal rekord jak v dovozu, tak ve vývozu. Rok 2015 přinesl výsledek, který do značné míry předpokládali nezávislí ekonomičtí analytici. V Bolívii se začal zvýšenou měrou projevovat nedostatek nezávislosti a kvality politických institucí, či spíše se tento akumulovaný deficit kvality a důvěryhodnosti institucí více promítl do stavu ekonomiky a obchodu. Bylo nutno uspokojit vnitřní spotřebu, což se projevilo nárůstem importu v roce 2015. Nepříznivé saldo zahraničního obchodu se opakovalo v roce 2016. Export meziročně poklesl o 12,3 % a import se snížil o 14 %. V roce 2017 bolivijský export nedokázal doprovázet nárůst importu a tak opětovně zaznamenal již v pořadí třetí deficit v historii země.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavními obchodními partnery jsou země uskupení MERCOSUR, z nichž největší (a to i celkově) je sousední Brazílie, pro kterou Bolívie představuje zdroj základních surovin. Tři největší exportní země (Brazílie, Argentina, USA, Jižní Korea, Indie) představují nadpoloviční většinu celkového bolivijského exportu, tři největší importní země (Brazílie, Čína, USA) pak představují téměř polovinu celkového bolivijského importu.

Z jednotlivých departamentů pak největší podíl exportu připadá na Tariju (36 %; export spojen s těžbou zemního plynu) a importu na Santa Cruz (46 %; průmyslové centrum Bolívie). Největší negativní saldo zahraničního obchodu má Bolívie za rok 2017 s Čínou a s Peru.

EU podle dostupných údajů vyvezla do Bolívie v roce 2016 zboží za 896,7 mil. USD a importovala za 761,8 mil. USD. Podíl obchodu Bolívie s EU se zvýčil z 8,4 % v roce 2015 na 10,6 % v roce 2016.

Dlouhodobě nejvýznamnějším exportem pro Bolívii jsou nerosty, suroviny a zemní plyn. V roce 2016 byl export ovlivněn poklesem vývozu těchto surovin. V roce 2017 i přes 10 % zvýšení exportu a zvýšení cen surovin skončil zahraniční obchod Bolívie opět v deficitu.

Vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám v roce 2019, lze předpokládat opatrnost zahraničních investorů.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní exportní surovinou je zemní plyn, který je odebírán především Brazílií a Argentinou. Další důležité exportní položky pak představují minerály (především zlato a zinek). Ze zemědělských produktů pak dominuje sója a produkty z ní. Bolivijská ekonomika tudíž závisí na cenách základních surovin na světových trzích. Tato závislost pak s sebou nese značná rizika v případě propadu cen těchto komodit.

V importu převládají produkty s vyšší přidanou hodnotou. Především se pak jedná o motorová vozidla a stroje. Dále jsou importována paliva a výrobky chemického průmyslu. U paliv se jedná především o dovoz z Argentiny, která je sama jedním z hlavních dovozců surové bolivijské ropy. Vláda prezidenta Moralese představila plán modernizace a zvýšení kapacit v ropném průmyslu s cílem dosáhnout v roce 2016 soběstačnosti v produkci paliv, což dle údajů z roku 2017 nebylo dosaženo.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bolivijský stát vytvořil volné průmyslové a obchodní zóny s cílem umožnit příliv kapitálu a zboží, které je po zpracování určeno k reexportu. Během tohoto procesu je v důsledku působení místního faktoru zvýšena hodnota zpracovávaných produktů.

Právní rámec pro vznik volných zón stanovuje Zákon č. 22410 „O režimu v průmyslových, obchodních, skladovacích a překládacích volných zónách“. Instituce, která řídí jejich zakládání, kontroluje činnost a dodržování právních norem, je Národní rada pro zóny volného obchodu (CONZOF).

V současné době existuje v Bolívii přibližně 13 volných průmyslových a obchodních zón, z nich nejdůležitější jsou následující zóny: GIT v La Pazu (El Alto) a v Santa Cruz, ZOFRACO v Cochabambě, Volná zóna přístavu Aguirre, ZOFRO v Oruru a ZOFRADESA v Desaguaderu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok

2013

2014

2015

2016

2017

PZI

2 030

2 122

1 339

1 084

270/ I/IV

Údaje jsou v mil. USD

V roce 2015 poklesly přímé zahraniční investice do Bolívie o 36,3 % a v roce 2016 činil jejich objem pouze 0,5 % HDP.

PZI do oblasti průmyslu poklesly o 34,1 %. Do oblasti obchodu přiteklo dokonce o 42,3 % méně investicí. Jediným sektorem, který neztratil zahraniční investice, byl důlní průmysl, který získal v roce 2016 ze zahraniční o 26,8 % PZI.

V roce 2016 příliv investic činil 410 mil. USD a v prvním čtvrtletí 2017 (dostupné údaje) představovaly přímé zahraniční investice pouze 270 mil. ISD

Největší zahraniční investoři jsou Brazílie, Mexiko a Kolumbie. Každým rokem se však registruje méně zahraničních firem v roce 2016 se zaregistrovalo 106 a v roce 2017 jen 90 zahraničních firem.

Důvodem poklesu PZI do Bolívie je především klesající důvěryhodnost vlády prezidenta E. Moralese a nedůvěra v kvalitu a stabilitu politických institucí v Bolívii.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je v Bolívii v procesu transformace. Regulaci investiční činnosti zajišťuje zákon č. 1182 ze 17. 9. 1990 („Zákon o investicích“). V únoru 2009 vládní strana MAS prosadila změnu ústavy, která podporuje státem vlastněné firmy a společnosti, zesiluje kontrolu státu nad přírodními zdroji a přikládá větší význam právům zaměstnanců. Z pohledu investiční činnosti jsou nejdůležitější následující ustanovení ústavy:

  • národní investice mají přednost před zahraničními investicemi (článek 320)
  • ekonomické aktivity nesmí poškodit kolektivní zájmy (článek 47)
  • právo soukromého vlastnictví musí sloužit sociálním cílům a nesmí jít proti kolektivním zájmům (článek 56)
  • zneužívání přírodních zdrojů ve prospěch osob, firem, cizího státu atd. je považováno za zradu (článek 124)
  • ústava má právní převahu nad mezinárodními dohodami a smlouvami (článek 410)

Bolívie neposkytuje zahraničním investorům žádné speciální pobídky. Na úrovni centrální vlády nejsou poskytovány žádné daňové úlevy, nicméně na úrovni některých místních vlád existují vlastní daňová osvobození. Dle ústavy je však nutné zisky z investiční činnosti, využívající přírodní zdroje, reinvestovat na území Bolívie.

Podle bolivijské strany jsou výhody investování v Bolívii založeny na následujících faktorech:

  • příhodné klima pro investice a obchod
  • geografické umístění Bolívie (ovšem nemá přístup k moři)
  • dobrý přístup na mezinárodní trhy
  • slušné zacházení se zahraničními investory
  • dobrá infrastruktura a možnost exportu
  • dostupné přírodní zdroje

Tyto body je však třeba vnímat kriticky. Infrastruktura v zemi i přes značné investice v posledních letech dosud nesplňuje standardy rozvinutých zemí. Geografické uspořádání země lze vnímat i jako překážku, neboť země je rozdělená vysokohorským pásmem And, jehož prostupnost může působit značné problémy. Samozřejmě velkou nevýhodou je absence přístupu k moři. Dále například pozemní spojení s Paraguayí není bezproblémové a v případě nepřízně počasí je velmi komplikované. Podle Indexu ekonomické svobody za rok 2015 se Bolívie nachází na 163. místě a v regionu Latinské Ameriky se umístily hůře pouze Argentina, Venezuela a Kuba. Za posledních 5 let docházelo podle metodiky tohoto indexu ke každoročnímu zhoršení ekonomické svobody v Bolívii. Na vině jsou podle všeho socialistické reformy vlády E. Moralese.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: