Brazílie: Zahraniční obchod a investice

22. 5. 2019

Brazílie je v porovnání s ČR relativně uzavřenou ekonomikou, podíl exportu na HDP dosahuje cca 15 %.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Přehled zahraničního obchodu BFR (v mil. USD)

 

vývoz

dovoz

saldo

2014

225 101

229 031

-3 930

2015

191 115

171 498

19 617

2016

185 235

137 552

47 683

2017

217 739

150 749

66 990

2018

239,523

181,225

58,298

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR)

 

Hlavními vývozci do BFR jsou: Čína, USA, Argentina, Německo, Jižní Korea, Mexiko, Itálie, Japonsko, Francie, Chile, Indie, Španělsko a Rusko.

Největšími příjemci brazilského vývozu jsou: Čína, USA, Argentina, Holandsko, Chile, Německo, Španělsko, Mexiko, Japonsko, Indie, Singapur, Itálie, Jižní Korea.

 

Celkově je Evropská unie spolu s Čínou a USA nejdůležitějším partnerem v obchodu s Brazílií. Podle delegace EU připadá na EU 18,3 % zahraničního obchodu Brazílie. EU je rovněž největším zahraničním investorem v BFR s 48,5 % podílu investicí.

 

V roce 2018 brazilský export vzrostl o 9,3 % a dovoz se zvýšil o 19,7 %.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejdůležitějším obchodním partnerem Brazílie na straně vývozu i dovozu je z jednotlivých zemí Čína před USA a Argentinou. EU jako celek je druhým největším partnerem na straně vývozu a stále hlavním partnerem na straně dovozu. Důležitá je role Japonska a Jižní Koreje, dále z Tichomořské aliance Mexika a Chile a také  sousedních zemí sdružených v uskupení Mercosul. Významná je rovněž spolupráce v rámci sdružení BRICS.  

 

V brazilských vývozech zaujímají vysokou příčku v tabulce příjemců Nizozemsko a Německo, což je dáno tím, že brazilské zdroje jsou schopny registrovat většinou jen vstupní přístav a nikoli skutečnou konečnou destinaci. 

 

Brazílie je značně závislá na vývozu komodit a primárních surovin. Právě ty ve vývozech do Číny naprosto převažují, zatímco ve vývozech do USA je větší podíl výrobků s vyšší přidanou hodnotou. I zde ale hraje roli celková konjunktura světové ekonomiky, respektive vývoj světových cen surovin.

 

Nejvíce exportujícími brazilskými státy jsou São Paulo (23 %), Minas Gerais, Rio Grande do Sul, Rio de Janeiro a Paraná.

 

Největší partneři Brazílie na straně vývozu

vývoz v r. 2018 (v mld. USD)

podíl (v %)

Čína

64,2

26,8

USA

29,1

12,1

Argentina

15,0

6,2

Nizozemsko

13,1

5,4

Chile

6,4

2,7

Německo

5,2

2,2

Španělsko

5,2

2,1

Mexiko

4,5

1,9

Japonsko

4,3

1,8

Indie

3,9

1,6

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR), SECEX

 

Na EU jako celek připadá 19,2 % brazilského exportu. 

 

Největší partneři Brazílie na straně dovozu

dovoz v r. 2017 (v mld. USD)

podíl (v %)

Čína

27,32

18,12

USA

24,85

16,48

Argentina

9,44

6,26

Německo

9,22

6,12

Jižní Korea

5,24

3,48

Mexiko

4,24

2,81

Itálie

3,96

2,63

Japonsko

3,76

2,50

Francie

3,72

2,47

Chile

3,45

2,29

Zdroj: MDIC (Ministerstvo rozvoje, průmyslu a obchodu BFR), SECEX

 

Na EU jako celek připadá 21,28 % brazilského importu.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

 Přehled největších vývozních položek v r. 2018 přináší tabulka níže.

 

hlavní komodity brazilského vývozu 2018

podíl (v %)

sója, i drcená

13,0

ropa

11

železná ruda a její koncentráty

7,9

celulóza

4,2

Výrobky zpracovatelského průmyslu

3,06

kuřecí maso a vnitřnosti, mražené, chlazené

2,95

celulóza

2,91

hovězí maso mražené, chlazené, čerstvé

2,33

sójový šrot

2,28

nepražená zrnková káva

2,11

Zdroj: SECEX a MDIC

 

Brazílie je dlouhodobě hlavním světovým vývozcem cukru a alkoholu, kávy, pomerančového džusu, sojových bobů, hovězího masa, kuřecího masa a tabáku, a 2. největším světovým vývozcem železné rudy a kukuřice.

***

V době aktualizace této STI dosud nebyly k dispozici údaje o importu.

 

V roce 2017 činil podíl primárních produktů v brazilském dovozu 10,7 %, polotovarů 4,4 % a zpracovaných výrobků 84,9 %. Přehled největších dovozních položek v r. 2017 přináší tabulka níže. 

 

hlavní komodity brazilského dovozu 2018

podíl (v %)

pohonné hmoty a ropa

14,5

elektrické zařízení a stroje

12

průmyslové výrobky včetně PC

10,5

vozidla

7,7

organické chemikálie

5,8

Lodě a plavidla

5,4

hnojiva

4,8

plasty a výrobky z nich

4,0

léčiva

4,0

optická a měřící zařízení

3,0

Zdroj: SECEX a MDIC

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V BFR je celkem osm zón volného obchodu. Nejvýznamnější z nich je Zona Franca de Manaus (ZFM), která se rozkládá na území států Amazonas, Acre, Roraima a Rondônia. Ostatní zóny volného obchodu leží v pohraničních oblastech Amazonie. Jsou jimi: Macapá - Santana ve státě Amapá, Tabatinga ve státě Amazonas u hranic s Peru, Guajará - Mirim ve státě Rondônia u hranic s Bolívií, Bonfim a Paracaíma ve státě Roraima, Brasiléia - Epitacilândia a Cruzeiro do Sul ve státě Acre.

 

ZFM, která se rozkládá na ploše o rozloze 10 tis. km2 a z jejích výhod profitují firmy a obyvatelé na čtvrtině rozlohy BFR, byla zřízena nejprve jen pro volný dovoz zboží do přístavu Manaus (zákon č. 3.173 z r. 1957) a teprve r. 1967 byla zákonem č. 288 komplexně ustavena pro obchodní, průmyslovou a zemědělskou činnost. Spadá pod Ministerstvo plánování, rozpočtu a správy a je řízena federální vládní instituci SUFRAMA (www.suframa.gov.br). V ZFM nyní působí cca 500 podniků, které přímo zaměstnávají 90 tisíc lidí (a několikanásobně více nepřímo).

 

Podobná daňová politika jako v ZFM je uplatňována i v oblasti zvané Západní Amazonie, tj. rovněž zde nejsou vybírány dovozní cla a daně dovážené zboží, které se dále používá pro místní spotřebu nebo průmyslový rozvoj. Jedná se zejména o suroviny a díly strojů k výrobě finálního výrobku na místě realizovaného nebo vyvezeného na ostatní území federace, případně exportovaného do jiných zemí.

V posledních letech se v Brazílii rozrůstají rovněž tzv. inkubátory podniků a technologické parky, které jsou zaměřeny na podporu inovačního podnikání, vývoje inovačních myšlenek a technologií. Nabízejí kvalitní infrastrukturu a manažerskou, odbornou i konzultační podporu. V roce 2018 existuje 370 takových subjektů, ve kterých působí přes 5 tisíc firem. Technologické parky i jejich vědecko-technologické instituce zaměřené na podporu aplikovaného výzkumu od nanotechnologií až po letectví či vesmírné technologie působí především na státních úrovních. Více na www.anprotec.org.br.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

V roce 2018 získala Brazílie 88,3 mld. USD přímých zahraničních investicí.

 

Hlavním zahraničním investorem v BFR v roce 2018 bylo Nizozemsko (19,9 %) a dále USA (16,0 %), Německo (8,2 %), Španělsko (7,3 %), Bahamy (5,6 %), Lucembursko (5,2 %) a Velká Británie (5,0 %).

Nejvíce zahraničních investicí přilákal těžební průmysl (11,3 %) následovaný výrobou automobilů a jejich součástí (9,7 %) a finančním sektorem (7,5 %).

 

V dlouhodobém horizontu se v BFR dosud uplatňoval zejména americký kapitál, dále Čína, Lucembursko, Nizozemí, USA, Japonsko a Francie. Významná část investic přichází i z tzv. daňových rájů, jako např. Kajmanské ostrovy, Bermudy a Bahamy. Největší část investic směřuje do finančních, maloobchodních a poradenských služeb, v oblasti průmyslu se jedná zejména o metalurgii, potravinářství, petrochemii, automobilový průmysl, kosmetický průmysl a v poslední době též IT, v primárním sektoru pak o těžbu kovových nerostů.

 

Ke vstupu na brazilský trh bývají využívány různé strategie. V mnoha sektorech, včetně potravinářského a elektrotechnického, zakoupily zahraniční firmy místní provozovatele s existujícími značkami, což umožňuje okamžitý přístup k distribučním sítím a podílu na trhu. Jiné společnosti založily společné podniky s místními partnery, kteří mohou investorům nabídnout zejména dobrou znalost trhu. Na druhé straně v odvětvích bez místních společností (zejména v automobilovém průmyslu) museli investoři začínat "na zelené louce".

 

V poslední době je patrná snaha jednotlivých států federace předhánět se v nabídce co nejvýhodnějších podmínek pro potenciální investory. Fiskální výhody ale obyčejně nemohou zcela nahradit mnohdy chybějící kvalitní pracovní sílu, komunikační a distribuční síť, strategickou lokalizaci apod.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V zájmu rozvoje domácí ekonomiky vláda trvale usiluje o vytváření příznivého podnikatelského klimatu s cílem zainteresování zahraničních investorů; brazilské právo je v tomto směru vůči zahraničním subjektům relativně vstřícné.

 

Zahraniční kapitál je v Brazílii legislativně upraven podle zákona č. 4131 z r. 1962 (novelizovaného r. 1965) a dále zákonem č. 8383 z r. 1991. Zahraničním majetkem se rozumí hodnota uložená ve zboží, ochranné známce, patentu, strojním vybavení a technologii pro výrobu zboží nebo poskytování služeb, které vstoupily na území Brazílie bez počátečního poplatku ze zahraniční směny, stejně tak jako fondy určené k financování ekonomických aktivit spravované jako majetek náležející jednotlivcům nebo společnostem, které mají sídlo svého podnikání registrováno v zahraničí. Všechny dále uvedené druhy transakcí zahraničního kapitálu musí být registrovány Centrální bankou, pokud mají sloužit, v důsledku vytvořeného zisku, jako podklad pro žádost o povolení převodu zahraniční měny z Brazílie:

- zahraniční kapitál, který vstoupil do země jako přímý majetek nebo jako nepřímý kapitál (půjčka)

- reinvestice hospodářského výsledku včetně zisku společnosti, která má sídlo v Brazílii a je součástí nebo afilací zahraniční společnosti nebo jednotlivce

- převod uskutečněný do jiných zemí z důvodů repatriací nebo návratu majetku jako zisku, dividend, úroků, amortizace, honorářů, plateb za technickou pomoc nebo jakékoliv jiné druhy plateb související s -převodem jmění ze země

- změny související s úpravou hodnoty akcií společnosti

 

Pokud zahraniční společnost, která má sídlo mimo území BFR, neprovede registraci převodu zahraniční měny, bude Centrální banka považovat převod za investici provedenou v domácí měně a nebude dále garantovat této společnosti zpětný převod peněz do zahraničí. Jakákoliv zahraniční investice musí být registrována Centrální bankou do třiceti dní. Stejně tak jakákoliv reinvestice zisku společnosti má měsíční lhůtu k registraci od okamžiku, kdy se objeví v účetních knihách společnosti. Registrace zahraničního majetku je prováděna v měně státu jeho původu. V registraci se uvádí jak hodnota zahraniční měny, tak současná hodnota v BRL.

 

Jakékoliv zařízení, které vstupuje na území BFR jako zahraniční kapitál, podléhá odhadu prováděnému institucí SECEX, a to v zájmu vyloučení nadhodnocení ceny vloženého zařízení a získání autorizace pro jeho vstup do země. Pro stanovení hodnoty odvodů ze zahraničních investic je vhodné seznámit se se seznamem států, se kterými má Brazílie uzavřenou dohodu o zamezení dvojího zdanění (ČR mezi tyto země patří).

 

Vysoká hodnota přímých zahraničních investic a aktivní zájem o fúze, případně skoupení kontrolního balíku akcí ze strany zahraničních investorů, svědčí o zájmu, kterému se brazilské hospodářství v zahraničí těší. Zahraniční investoři pronikají na brazilský trh prostřednictvím všech typů investičních praktik. V posledních letech zahraniční investoři přistoupili od dříve užívaného skupování minoritních podílů v brazilských společnostech ke skupování podílů majoritních, často však kupují i přímo celé podniky.

 

V současnosti láká zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která patří mezi nejvyšší na světě. Reálná úroková míra se odvíjí od tzv. základní úrokové míry ekonomiky (SELIC), která představuje v současnosti po opakovaném snižování sazby ze strany Výboru pro monetární politiku (COPOM) Centrální banky 6,5 % (duben 2018). Pokud jde o státní podporu investic, nabízí federální vláda výhody podnikům, které mají zájem usadit se v méně rozvinuté severovýchodní oblasti země. Daňové výhody pak platí po dobu deseti let. Do stejných projektů mohou podniky investovat i prostředky, které by jinak odvedly státu jako daň z příjmu. Další výhodou je možnost reinvestice až 40 % vykázaného zisku bez daňového zatížení.

 

Další informace je možno získat na portálu RENAI, případně v průvodci Brazilian Official Guide on Investment Opportunities (ve formátu PDF).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: