Brazílie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 5. 2019

Brazílie je největší zemí Latinské Ameriky a aktuálně podle většiny zdrojů 8. největší ekonomikou světa. Jedná se o trh s 209 miliony obyvatel a s obrovskou domácí poptávkou a silnou střední třídou čítající více než polovinu populace.

Brazílie je parlamentní demokracií. V nedávných letech zažila hlubokou politickou krizi, související především s rozsáhlou protikorupční akcí s názvem Lava-Jato, jež odhalila korupční praktiky v politickém i podnikatelském prostředí. Politická krize úzce souvisela i s krizí ekonomickou -  v letech 2015 a 2016 došlo k poklesu HDP o 3,8 %, resp. o 3,6 %, což znamenalo nejhlubší recesi od r. 1948. V r. 2017 došlo k mírnému oživení ekonomiky, která vzrostla o 1 %. Vzhledem k nízké srovnávací základně se však jednalo de facto o zanedbatelný růst. V roce 2018 se zvýšil HDP BFR o 1,1 % a v roce 2019 se očekává jeho nárůst okolo 2 %.

Brazílie je zakládajícím členem integračního seskupení Mercosul. V poslední době začala více podporovat (společně s Argentinou) uzavření jednání o asociační dohodě mezi Mercosul a EU, která jsou s přestávkami vedena od r. 1999. Zároveň se snaží o sblížení se zeměmi Tichomořské aliance. Aktuální jsou rovněž snahy o vstup BFR do OECD. Nová vláda prezidenta J. Bolsonara rovněž deklarovala zájem o bližší spolupráci s NATO.

Obecně se očekává, že nová vláda, která se ujala funkce v lednu 2019, se bude snažit zemi ekonomicky modernizovat a zejména více otevírat její trh, který až dosud patří k těm nejvíce uzavřeným z hlediska daní, cel a dalších omezení komplikujících dovozy v zájmu anachronické ochrany domácích výrobců.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: República Federativa do Brasil, Brazilská federativní republika (BFR)

V čele vlády stojí prezident republiky.

Dne 1. ledna 2019 nastoupil do úřadu demokraticky zvolený prezident Jair Messias Bolsonaro (Socialistická liberální strana PSL). Úřad viceprezidenta převzal Antônio Hamilton Martins Mourão.

Vláda Brazilské federativní republiky od 1. ledna 2019:

Ministerstva – ministryně/ministr (strana)

  • Zemědělství a zásobování – Tereza Cristina (DEM)
  • Pro občanské záležitosti  – Osmar Terra (MDB)
  • Věda, technologie, inovace a komunikace  – Marcos Pontes (PSL)
  • Obrana  – Fernando Azevedo e Silva (–)
  • Regionální rozvoj  – Gustavo Henrique Canuto (–)
  • Školství  – Abraham Weintraub (–)
  • Ekonomie  – Paulo Guedes (–)
  • Infrastruktura  – Tarcísio Gomes de Freitas (–)
  • Spravedlnost a veřejná bezpečnost  – Sérgio Moro (–)
  • Životní prostředí  – Ricardo de Aquino Salles (NOVO)
  • Důlní průmysl a energie  – Bento Costa Lima Leite (–)
  • Záležitosti žen, rodiny a lidská práva  – Damares Alves (–)
  • MZV – Ernesto Araújo (–)
  • Zdravotnictví  – Luiz Henrique Mandetta (DEM)
  • Turistika  – Marcelo Álvaro Antônio (PSL)
  • Nejvyšší kontrolní úřad Unie  – Wagner de Campos Rosário (–)

Úřady (Secretarias) se statutem ministerstev (podřízené prezidentovi):

  • Úřad vlády – Carlos Alberto dos Santos Cruz (–)
  • Generální sekretariát vlády – Floriano Peixoto (–)

Další orgány se statutem ministerstva (podřízené prezidentovi):

  • Generální advokatura Unie – André Luiz de Almeida Mendonça (–)
  • Prezident Centrální banky – Roberto Campos Neto (–)
  • Státní záležitosti – Onyx Lorenzoni (DEM)
  • Institucionální bezpečnost – Augusto Heleno (PATRI)

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel (2017):  207,66 mil.

Hustota obyvatelstva (2017): 24,4 obyvatel / km2

Rozmístění obyvatelstva v rámci teritoria je velmi nerovnoměrné. V městkých aglomeracích, které představují 0,63 % rozlohy, žije 84,6 % populace.

Obyvatelstvo podle států (2017):

São Paulo - 45,09 mil.; Minas Gerais - 21,12 mil.; Rio de Janeiro - 16,72 mil.; Bahia - 15,34 mil.; Rio Grande do Sul - 11,32 mil.; Paraná - 11,32 mil.; Pernambuco - 9,47 mil.; Ceará - 9,02 mil.; Pará - 8,37 mil.; Maranhão - 7,00 mil.; Santa Catarina - 7,00 mil.; Goiás - 6,78 mil.; Amazonas - 4,06 mil.; Paraíba - 4,03 mil.; Espírito Santo - 4,02 mil.; Rio Grande do Norte - 3,51 mil.; Alagoas - 3,38 mil.; Mato Grosso - 3,34 mil.; Piauí - 3,22 mil.; Distrito Federal - 3,04 mil.; Mato Grosso do Sul - 2,71 mil.; Sergipe - 2,29 mil.; Rondônia - 1,81 mil.; Tocantins - 1,55 mil.; Acre - 0,83 mil.; Amapá - 0,80 mil.; Roraima - 0,52 mil.

 

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,77 %

 

Demografické složení:

ženy 51,6 %

muži 48,4 %

 

Podíl obyvatelstva:

0 - 14 let: 23,8 %

15 - 24 let: 16,5 %

25 - 54 let: 43,7 %

55 - 64 let: 8,4 %

nad 65 let: 7,6 %

 

Národnostní složení:

Brazilci - 48,5 % evropského původu, 43 % míšeného původu, 7 % afrického původu, 1 % asijského původu, 0,5 % původní indiánské obyvatelstvo.

Náboženské skupiny:

Křesťanství 90 % (katolíci 74 %, protestanti 15 %, novodobé křesťanské církve 1 %), ostatní náboženství 3 % (tradiční africké 0,5 %), bez vyznání 7 %.

Úřední jazyk: 

portugalština

Ostatní nejčastěji používané jazyky: 

španělština 

angličtina

Španělština je srozumitelná z důvodu příbuznosti s portugalštinou a komunikace s okolními latinskoamerickými státy. Angličtina je do určité míry rozšířena v obchodních kruzích a mezi mládeží.

Znalost cizích jazyků je celkově velmi nízká.


Administrativně správní členění:

Brazílie je tvořena 26 státy a 1 federálním distriktem s hlavním městem Brasília. Státy: Acre (AC), Alagoas (AL), Amapá (AP), Amazonas (AM), Bahia (BA), Ceará (CE), Distrito Federal (DF). Espírito Santo (ES), Goiás (GO), Maranhão (MA), Mato Grosso (MT), Mato Grosso do Sul (MS), Minas Gerais (MG), Pará (PA), Paraíba (PB), Paraná (PR), Pernambuco (PE), Piauí (PI), Rio de Janeiro (RJ), Rio Grande do Norte (RN), Rio Grande do Sul (RS), Rondônia (RO), Roraima (RR), Santa Catarina (SC), São Paulo (SP), Sergipe (SE), Tocantins(TO).


Největší města, počet obyvatel: 

São Paulo (SP) 12 mil., metropolitní oblast 18,5 mil.

Rio de Janeiro (RJ) 6,4 mil., metropolitní oblast 11,4 mil. 

Salvador (BA) 3,1 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 

Brasília (DF) 0,7 mil., metropolitní oblast 2,6 mil. 

Fortaleza (CE) 3 mil., metropolitní oblast 3,7 mil. 

Belo Horizonte (MG) 2,6 mil., metropolitní oblast 6,4mil. 

Curitiba (PR) 1,9 mil., metropolitní oblast 3,4 mil. 

Manaus (AM) 1,8 mil., metropolitní oblast 2,1 mil. 

Recife (PE) 1,8 mil., metropolitní oblast 4,2 mil. 

Porto Alegre (RS) 1,4 mil., metropolitní oblast 4,3 mil.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

růst HDP (v %)

0,1

-3,8

-3,6

1,0

1,1

nominální HDP (v mld. BRL)

6 755

6 500

6 266

6 560

6 800

HDP/obyv. (v BRL)

33 312

31 792

30 407

31 589

32 747

míra inflace (v %)

6,41

10,6

6,29

2,95

3,75

nezaměstnanost (průměr za rok v %)

6,8

8,5

11,5

12,7

12,3

Zdroj: IBGE, Banco Central

 

Brazilská ekonomika se v roce 2018 vzpamatovávala z předchozí recese, která byla největší od roku 1948. Přestože se vládě podařilo za cenu poměrně  výrazných škrtů a zastropování výdajů formou ústavního dodatku stabilizovat veřejné finance, ekonomické oživení bylo jen velmi mírné.

 

Brazílie patří k zemím, jejichž ekonomický potenciál bývá v zahraničí střídavě přeceňován i podceňován takovým způsobem, že lze s trochou nadsázky hovořit o analogii s nemocí zvanou bipolární porucha. Nejsou daleko doby, kdy byla Brazílie jako součást BRICS označována za mimořádně perspektivní místo pro investice a jednoho z budoucích „tygrů“. Zejména v posledních třech letech pak byla naopak stigmatizována korupcí, klientelismem a sociálně ekonomickými problémy vzniklými postupně za 13 let populistické vlády Strany pracujících (PT). Avšak kterýkoliv z těchto extrémů hodnocení reálného potenciálu a perspektiv Brazílie je nepřesný.

 

Skutečný potenciál Brazílie jakožto příjemce vývozu a partnera pro ekonomickou, vědeckou a bezpečnostní spolupráci spočívá především v její velikosti. Velké státy mají napříč dějinami tendenci se po krizi vždy navracet k původní důležitosti. Brazílie je pátá největší země světa, pátá nejlidnatější země a osmá největší světová ekonomika.  Je považována za šestou zemi světa, pokud se týká bohatství přírodních zdrojů. V roce 2018 byla podle různých zdrojů a metodik hodnocení na 22. až 28. místě ve světovém dovozu a na 22. až 25. místě, pokud se týká globálního vývozu.

Pokud bychom chtěli v obrovském množství ekonomických údajů hledat nějaký jednoznačný indikátor, který vyjadřuje náladu brazilské společnosti v dubnu 2019, pak je to naděje na pozitivní politické a ekonomické změny v souvislosti s novou vládou a z toho vyplývající nápadný růst důvěry spotřebitelů. Křivka růstu důvěry a spotřeby se v roce 2018 vydala strmě vzhůru. 

 

Bezesporu zajímavá je korelace křivky důvěry spotřebitelů s vývojem důvěry brazilských podnikatelů. Právě tato důvěra místních podnikatelů dává naději, že se bude moci zvýšit vývoz ČR, protože rozvoj podnikání a výroby vyžaduje nové technologie a průmyslové výrobky, které jsou důležitou součástí našeho exportu. Nově se rýsuje také slibná perspektiva vědecké spolupráce a jejího uplatnění v rámci společných inovativních projektů.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V Brazílii je státní rozpočet ze zákona koncipován jako vyrovnaný. Během roku však příslušným legislativním procesem dochází k celé řadě dodatečných úprav, které umožňují odchylky od původního schváleného návrhu.

 

Jsou sledovány dva hlavní výsledky hospodaření státu - primární saldo, které je rozdílem mezi rozpočtovými příjmy a rozpočtovými výdaji bez započtení výdajů na obsluhu státního dluhu, a dále nominální saldo, které zohledňuje i výdaje na obsluhu státního dluhu. Primární saldo bývalo v minulých letech dlouhodobě přebytkové, nominální vždy deficitní.

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

primární saldo (v mld. BRL)

-32,536

-111,249

 -155,791

-124,401

- 120,258

podíl primárního salda na HDP (v %)

0,63

1,88

 2,47

1,90

1,70

nominální saldo (v mld. BRL)

-343,916

-613,035

 -562,815

-501,408

- 483,775

podíl nominálního salda na HDP (v %)

6,70

10,34

8,93

7,80

6,98

podíl hrubého veřejného dluhu na HDP (v %)

63

73

70

74

75

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Běžný účet platební bilance (v mld. USD)

-74,839

-104,181

-59,434

 -23,546

-9,762

Kapitálový účet platební bilance (v mil. USD)

322

231

461

274

379

Finanční účet platební bilance (v mld. USD)

-72,696

-100,599

-55,155

-16,415

-9,800

Devizové rezervy (v mld. USD)

358,8

331,2

368,7

372,2

374,72

Hrubá zahraniční zadluženost (v mld. USD)

312,0

341,3

334,7

323,7

387,00

Zdroj: Ministerstvo financí BFR, Banco Central do Brasil

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

 

Bankovní soustavu upravuje zákon č. 4595/1964. Mezi hlavní instituce, které mají klíčový vliv na fungování bankovní soustavy, patří: 

Brazilská centrální banka (Banco Central do Brasil) je vázána na Ministerstvo financí a je výkonným orgánem provádějícím politiku stanovenou Výborem pro monetární politiku.

Výbor pro monetární politiku (Comitê de Política Monetária - COPOM) stanovuje tzv. základní úrokovou míru ekonomiky SELIC, je odpovědný za vydávání oběživa, stanovuje podmínky fungování centrální banky, determinuje základní charakteristiku bankovek a mincí, určuje směrnice a normy týkající se směnných kursů a koordinuje národní monetární politiku s investiční politikou vlády; jeho prezidentem je ministr financí.

 

Komise pro kapitálové hodnoty (Comissão de Valores Mobiliários) je podřízena Ministerstvu financí a jejím základním úkolem je regulace kapitálového trhu a dohled nad ním.

Brazilská Banka (Banco do Brasil) je komerční bankou, ve které většinový podíl drží federace. Mimo činnost komerční je také zodpovědná za provádění úvěrové a monetární politiky federální vlády za dohledu Výboru pro monetární politiku.

 

Národní banka pro hospodářský a sociální rozvoj (Banco Nacional de Desenvolvimento Econômico e Social - BNDES) je hlavním nástrojem k provádění investiční politiky federální vlády.

Federální stát vlastní následující obchodní banky: Banco do Brasil S.A., Banco do Nordeste do Brasil S.A., Banco do Amazônia S.A., Banco Meridional do Brasil S.A., Banco Regional de Brasilia.

Jednotlivé státy vlastní své komerční banky, operující pouze na jejich územích.

Hlavními komerčními bankami dle bilanční sumy jsou: Itaú Unibanco, Banco do Brasil, Caixa Econômica Federal (CEF), Banco Bradesco, Santander Banespa, ABN Amro a Safra.

K významným zahraničním bankám působícím v Brazílii patří Banco Santander, ABN Amro, HSBC, Citibank, Credit Suisse, JP Morgan Chase, BNP Paribas, Deutsche Bank a další.

Mezi hlavní pojišťovací ústavy lze zařadit Porto Seguro, AGF Brasil Seguros, Braseg, Paulista Seguros, Itaú Seguros, Paglimar a Marítima Seguros.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Brazílie je federálním státem ustaveným na základě dohody jednotlivých států, což je zakotveno ve federální ústavě. Systém zaručuje všem členům federace možnost vytvoření vlastního daňového systému, mimo systém federální. Daňový systém je rozdělen mezi daně, regulační poplatky, správní poplatky, poplatky ze státních zakázek a sociální příspěvky. Je v neustálém pohybu a každoročně zaznamenává úpravy na všech svých úrovních. Již několik let se hovoří o komplexní daňové reformě, jejímž hlavním cílem je zefektivnit a zprůhlednit daňovou soustavu a zefektivnit výběr daní.

Základní daně vybírané v Brazílii podle úrovně státní správy:

 

ďaň vybírá unie: Dovozní – Imposto de Importação (II), Vývozní – Imposto de Exportação (IE), Z příjmů – Imposto de Renda (IR), Z průmyslových výrobků – Imposto sobre Produtos Industrializados (IPI), Z finančních operací – Imposto sobre Operações Financeiras (IOF), Z vlastnictví zemědělských pozemků – Imposto sobre Propriedade Territorial Rural (ITR)

daň vybírají státy federace a Federální distrikt: Dědická a darovací – Imposto sobre Transmissão Causa Mortis e Doações (ITCD), Z oběhu zboží a služeb – Imposto Sobre Circulação de Mercadorias e Serviços (ICMS), Z vlastnictví motorových vozidel – Imposto sobre a Propriedade de Veículos Automotores (IPVA)

daň vybírají obce a Federální distrikt: Pozemková – Imposto Predial Territorial Urbano (IPTU), Z převodu nemovitostí – Imposto sobre Transmissão de Bens Imóveis (ITBI), Ze služeb (kromě těch, které podléhají ICMS) – Imposto sobre Serviços (ISS)

 

Vybírání příspěvků sociálního charakteru na úrovni Unie

příspěvek vybírá unie: Příspěvek na financování sociálního zabezpečení (COFINS), Program sociální integrace/Program vytváření majetku státních zaměstnanců (PIS/PASEP), Příspěvek z čistého zisku (CSLL), Dočasný příspěvek z oběhu finančních prostředků (CPMF), Příspěvek na sociální zabezpečení(vybírán z příjmů OSVČ)

Vláda je kritizována za vysoké daňové zatížení, které omezuje investice a aktivitu podnikatelské sféry a brání zvyšování kupní síly obyvatelstva. Celková daňová kvóta se v roce 2018 pohybovala okolo 32 % HDP.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: