Brexit: Odpovědi na nejčastější dotazy k dopadům na ČR a tuzemské firmy

8. 10. 2018 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dne 23. června 2016 proběhlo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska referendum o setrvání země v EU. A Britové rozhodli jednoznačně: Odcházíme. Jaké budou dopady takzvaného brexitu na české podnikatele, kteří přímo s Brity obchodují, ale i na další české exportéry a výrobce a jak se změní EU a její vztah s Brity?

Brexit v otázkách a odpovědích


Kdy nastane viditelná změna v podmínkách obchodování a Velká Británie skutečně opustí vnitřní trh EU?

Spojené království oficiálně oznámilo svůj záměr vystoupit z EU 29. března 2017. Od tohoto data se pak začala odvíjet dvouletá lhůta pro vypořádání dosavadních závazků obou stran a pro uzavření dohody o podmínkách vystoupení. Oficiálně tak přestane být členem EU dne 29. března 2019 ve 23:00.

Jaké budou změny v podmínkách obchodování po tomto termínu, však záleží na tom, zda se podaří úspěšně dojednat výstupovou dohodu, jejíž součástí je také ujednání o přechodném období. To by umožnilo aplikaci stávajících unijních pravidel až do konce roku 2020 a poskytlo dostatek času na vyjednání dohody o budoucích vztazích mezi oběma stranami, tedy EU a jejími členskými státy na jedné a UK na druhé.

V případě neúspěchu při vyjednávání o výstupové dohodě se Spojené království stane v den vystoupení třetí zemí, jejíž vztahy k EU se budou od tohoto momentu řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), což oproti stávajícímu stavu přinese značné zhoršení možností pro obchodování.

Co se změní v obchodování s Velkou Británií jejím odchodem z EU?

Nové podmínky vzájemného obchodu mezi EU a Spojeným královstvím můžeme nyní jen předjímat, protože jednání stále nejsou u konce. Oproti současnosti, kdy je Spojené království plnohodnotným členem EU, lze však očekávat nárůst překážek ve vzájemném obchodě, jejichž míru v tuto chvíli nelze přesně určit. V současné době stále nemáme žádnou dohodu na stole, takže v krajním případě může dojít i na scénář „no deal“ (bez dohody) – Spojené království by pro nás bylo jako každá jiná třetí země ve WTO bez preferenční dohody s EU (jako např. USA, Indie, Čína, Rusko).

To bude znamenat vznik tarifních i netarifních překážek pro vzájemný obchod. Mj. se tak zpřísní hraniční kontroly, zavedou se cla, bude třeba posuzovat původ dováženého zboží a zkoumat splnění regulatorních požadavků, protože v obou celcích bude panovat rozdílná regulace, a rovněž se výrazně ztíží vysílání pracovníků. Obě strany se nicméně snaží najít společnou řeč a tento scénář zmírnit sjednáním preferenční obchodní dohody, aby byly vzájemné obchodní vztahy po brexitu postiženy co nejméně.


Mají se české firmy i nadále zajímat o možnosti vývozu do Velké Británie?

Zcela určitě ano. Spojené království patří mezi klíčové obchodní partnery České republiky. V roce 2017 byla pátým největším odbytištěm českého zboží a desátým největším vývozcem na náš trh. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu dosáhl obchodní obrat mezi ČR a Spojeným královstvím za rok 2017 výše 310 miliard korun. Vývoz do tohoto teritoria, když dosáhl 211 miliard korun, což představovalo 5,0 % našeho celkového exportu.

Země má vysoce rozvinutou infrastrukturu, bankovní systém a v mnoha směrech garantuje vyšší úroveň technologie i obsluhy trhu, než je tomu v průměru v EU. Spojené království je rovněž tradičně vývozcem do zemí bývalého britského impéria a v mnoha směrech jediným obchodním kanálem, kudy je možno do těchto zemí naši vývozní produkci umístit. I z tohoto důvodu se postavení Spojeného království dostalo do popředí zájmu mnoha českých vývozních firem.

Co se již stalo v přímé souvislosti s Brexitem a v jeho důsledku?

Ve Spojeném království v důsledku referenda došlo k obměně vlády a také se vzdalo své role předsednické země EU v roce 2018. V reakci na výsledek referenda zároveň 25. června 2016 odstoupil britský eurokomisař pro finanční stabilitu, služby a kapitálovou unii Jonathan Hill. Jeho portfolio převzal lotyšský komisař Valdis Dombrovskis. Spojené království tedy od té doby nemá svého „zástupce“ v Evropské komisi.

Obsahová jednání mezi EU a Spojeným královstvím o podobě výstupové dohody pak započala v červenci 2017. Na konci února 2018 Evropská komise představila návrh výstupové dohody, přičemž od té doby stále probíhají jednání. V polovině září bylo dosaženo shody na přibližně 90 % textu. Problematickou však stále zůstává otázka budoucího režimu na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Ve druhé polovině roku 2018 pak započala diskuze o podobě budoucích vztahů mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím.

Dalším z přímých důsledků brexitu je rozhodnutí EU o přesunu Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) ze Spojeného království do Nizozemí a Evropského orgánu pro bankovnictví do Francie. V souvislosti s brexitem již také některé banky (např. Goldman Sachs, JPMorgan) rozhodly o přesunu části svých aktivit z Londýna na evropský kontinent, aby mohly i nadále poskytovat služby v celé EU v případě, že jsou držiteli licence jen v jedné členské zemi.


Změní se nějak fungování vnitřního trhu EU?

Samotné fungování vnitřního trhu EU se odchodem Spojeného království zásadně nezmění a jeho regulace bude sledovat dosavadní vývoj. ČR nicméně přijde o silného spojence v otázce hlubší tržní integrace a otevřených obchodních vztahů Unie se zbytkem světa. Může tak posílit vliv států, které se k ideji hlubšího vnitřního trhu deklaratorně hlásí, ale v praxi prosazují protekcionismus uvnitř EU i vůči okolním zemím. Do budoucna bude proto nezbytné vytvořit takový vztah, který nenaruší integritu vnitřního trhu a nastaví férové podmínky tak, aby Spojené království nebylo vůči EU ve výhodnějším postavení než samotné členské státy. Pokud by třetí země měla práva, která standardně náleží pouze členským státům, a přitom nepodléhala povinnostem plynoucím z členství v EU, byla by narušena nejen integrita vnitřního trhu, ale také pospolitost celého unijního uskupení. Česká strana bude i nadále zdůrazňovat, že princip volného pohybu služeb je nerealizovatelný bez umožnění volného pohybu osob, a to včetně směrnic týkajících se vysílání pracovníků do zahraničí a uznávání jejich kvalifikací napříč vnitřním trhem.

Velké očekávání možných změn také vyvolává oblast finančních a pojišťovacích služeb s vysokým převisem poskytovaných služeb britských bank či londýnské burzy (zlato, komodity) na trhu EU. Unijní regulace finančního trhu v zásadě neumožňuje poskytovatelům finančních služeb ze třetích zemí (tedy v budoucnu také ze Spojeného království) obsluhovat právnické či fyzické osoby v EU přeshraničně (tzv. passporting). Toto budoucí omezení lze nicméně poměrně snadno překonat založením příslušných poboček ve státech EU, jak to známe i z ČR na příkladech amerických, čínských a ruských bank. Poměr britských finančních institucí působících přímo na českém trhu prostřednictvím passportingu je přitom již v současnosti vcelku zanedbatelný. Otázkou nicméně zůstává dopad tohoto určitého vyčlenění britských finančních institucí z unijního trhu, na kterém dnes hrají významnou roli, na celý finanční systém EU.

Na britské straně lze také předpokládat změkčení řady evropských standardů, což může teoreticky vyvolat potíže při dovozu zboží do ČR, opět ovšem spíše v oblastech zpracovaných zemědělských výrobků, ochrany teritoriálních označení apod.

Jaký dopad bude mít brexit na společnou obchodní politiku?

Česká republika se zasadí o to, aby byl tento dopad pokud možno zanedbatelný. Bezprostředním důsledkem brexitu ve vztahu EU vůči třetím zemím však musí být vyčlenění závazků Spojeného království ze stávajících závazků přijatých za celou EU. V tomto kontextu je klíčovou otázkou především dělení dovozních kvót, k nimž se vůči třetím zemím zavázala EU jako celek v rámci Světové obchodní organizace. Společným záměrem všech členských států EU i Spojeného království je jejich poměrné rozdělení na základě reálného zastoupení britského trhu v jejich naplňování za poslední 3 roky. Toto řešení by tedy nemělo představovat žádnou faktickou změnu. Bude však třeba, aby s navrhovaným řešením souhlasili také ostatní partneři EU ve WTO.

V globálním kontextu pak bude brexit pro obě strany znamenat relativní oslabení jejich celkové politické i ekonomické váhy. Vnitřní trh EU se výrazně zmenší, což muže představovat určité snížení jeho atraktivity pro zahraniční subjekty a s tím i mírné zhoršení vyjednávací pozice EU v současných i budoucích obchodních jednáních. Dalším negativním efektem brexitu může být posílení tendencí k výraznější ochraně unijního trhu před zahraniční konkurencí, které již nadále nebudou vyvažovány silnou a tradičně liberální pozicí Spojeného království.


zpět na začátek

BREXIT linka 800 133 331 (Zelená linka pro export)

Zelená linka pro export MPOPracovníci zelené linky pro export Vám poradí i s dopady Brexitu!
Volejte bezplatné telefonní číslo v pracovní dny od 9 do 17 hodin,
před a po je Vám k dispozici záznamník.
Dotazy lze zasílat i emailem na export@mpo.cz nebo info@czechtrade.cz.

Podnikatelům je rovněž k dispozici Klientské centrum pro export
telefonní číslo: 224 907 576 nebo e-mail: kcexport@businessinfo.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek