Brexit: přehled dosavadního průběhu vyjednávání

Od března 2017 běží dvouletá lhůta pro vypořádání závazků EU a Velké Británie. Postup vystoupení je nastaven tak, aby proběhl bez náhlých zvratů.



Spojené království oficiálně potvrdilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie dne 29. března 2017. Od tohoto data se také odvíjí dvouletá lhůta pro vypořádání dosavadních závazků obou stran a uzavření dohody o budoucích vztazích mezi EU a Británií. Tato lhůta může být prodloužena na základě jednomyslného rozhodnutí Evropské rady a souhlasu Spojeného království (dále UK).

Odchod členského státu z EU se řídí článkem 50 Smlouvy o Evropské unii. Ten obecně upravuje postup nutný pro vystoupení. Za uzavření dohody o vystoupení je na straně EU primárně odpovědná Evropská rada, nicméně samotná jednání vede hlavní vyjednavač ve spolupráci s Generálním sekretariátem Rady a Evropskou komisí. Hlavním vyjednavačem za EU byl jmenován bývalý francouzský premiér a v letech 2010–2014 komisař pro vnitřní trh Michel Barnier. Jeho protějškem na britské straně je David Davis, ministr pro odchod Spojeného království z Evropské unie.

Vzhledem k tomu, že Evropská unie se s touto situací setkává ve své historii poprvé, řadu procesních náležitostí musí vymyslet „od stolu“. Klíčovým principem, na němž je založen celý proces vyjednávání EU s UK o jeho vystoupení, je fázový přístup.

Britové obtížně hledají shodu, jak nově nastavit vztahy s Evropskou unií

V praxi to znamená, že nejprve budou mezi jednotlivými stranami dojednány principy vypořádání závazků souvisejících s odchodem. Teprve poté, co se Evropská rada usnese, že pokrok v první fázi je dostatečný, by mělo dojít k přesunu do druhé fáze a tou je jednání o budoucích vztazích UK s EU. Další uspořádání vzájemných vztahů bude řešeno komplexní dohodou o budoucích vztazích EU a UK, která bude sjednána dle čl. 218 Smlouvy o fungování EU a bude mít pravděpodobně formu smíšené mezinárodní smlouvy, kterou uzavře společně Evropská unie a její členské státy na straně jedné a UK na straně druhé. Smyslem tohoto postupu je zajištění řádného odchodu Velké Británie tak, aby proběhl bez jakýchkoliv náhlých zvratů s dostatečnou právní a ekonomickou jistotou.

Dne 8. června 2017 se ve Velké Británii konaly předčasné volby. Namísto potvrzení tvrdého postoje vůči EU ze strany britských voličů došlo k přesnému opaku, a navíc Konzervativní strana ztratila i většinu v britském parlamentu. Po těchto volbách se britská politická scéna stala daleko méně předvídatelnou a samotní Britové jen obtížně hledají shodu v tom, jakou podobu by měly po odchodu vzájemné vztahy s Evropskou unií mít.

Oficiální jednání mezi UK a EU o podmínkách brexitu byla zahájena 19. června 2017 souhlasem obou stran na harmonogramu jednání pro období do jednání říjnové Evropské rady a hlavních tématech pro první fázi. Ta se nejprve zaměřuje na zajištění práv občanů (a to jak práv občanů EU žijících, studujících či pracujících v UK, tak analogicky práv občanů UK v EU), na finanční vyrovnání a na režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskem.

Mezi další aktuální otázky související s tímto procesem, které je třeba uspokojivě vyřešit, patří záležitosti spojené se zbožím uvedeným na trh v den vystoupení, záležitosti spadající do působnosti Evropského sdružení pro atomovou energii a také soudní spolupráce.

Nejkonstruktivněji probíhají jednání v oblasti práv občanů, kde je pozice UK již známa a poměrně detailně rozpracována. V ostatních oblastech nebylo možné přistoupit k hlubší diskusi, protože pozice UK není dostatečně jasná či vůbec známa. V rámci jednání o finančním vyrovnání UK doposud neposkytlo žádné odpovědi na dotazy EK. Velká Británie obecně odmítá jakékoliv úvahy o výši konečné částky, ale dosud zpochybňuje i metodiku EU27 pro výpočet finančních závazků.

Evropská rada ve formátu podle čl. 50 by měla na svém zasedání ve dnech 19. – 20. října rozhodnout o případném posunu do další fáze jednání. Vzhledem k dosavadnímu vývoji po pátém kole, které proběhlo ve dnech 9. – 12. října 2017, se však tento scénář jeví jako nepravděpodobný. Nedostatečný pokrok v jednání a nejasná pozice UK k řadě zásadních otázek dále prohloubily skepsi EU ohledně možného posunu do další fáze a všechna zásadní témata tak zůstávají i nadále otevřená.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Jitka Savin, odbor evroských záležitostí a vnitřního trhu (savin@mpo.cz)

• Teritorium: Evropa | Velká Británie | Zahraničí
• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Služby

Doporučujeme