Bulharsko: Zahraniční obchod a investice

17. 5. 2019

Bulharsko dlouhodobě dosahuje záporného salda zahraničního obchodu. V posledních pěti letech dovozy převyšují vývozy o cca 10-15 %. Hodnota vývozů mírně přesahuje 50 % HDP země. Největším obchodním partnerem Bulharska jsou od r. 2007 členské státy EU. V roce 2018 představovaly země EU 2/3 celkové obchodní výměny BG. Vývoz BG do zemí EU vzrostl o 9,1 %. BG má nadále záporné saldo v obchodě s ČS EU, to se však již několik let snižuje. BG nejvíce vyváží do Německa, Itálie, Rumunska, Řecka, Belgie a Francie, které tvoří 67,5 % vývozu do členských zemí EU. Ze zemí mimo EU vyváží Bulharsko nejvíce zboží do Turecka. Největší dovozci do BG v roce 2018 jsou Německo, Itálie, Rumunsko, Španělsko a Řecko. Ze zemí mimo EU to jsou Rusko, Turecko a Čína.

V roce 2018 vzrostl vývoz BG o 1,2 %, záporné saldo ZO se prohloubilo, zejména v důsledku výraznějšího snížení vývozu do zemí mimo EU (pokles zejména v položkách zbraně a paliva). Dlouhodobě se zlepšuje struktura vývozu, zvyšuje se podíl zboží s vyšší přidanou hodnotou, zejména strojů a přístrojů (25 % vývozu).

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

v mil. EUR

2014

2015

2016

2017

2018

vývoz FOB

22105 22982 24126 27916

28247

dovoz CIF

26126 26357 26181

30286

32169

saldo

- 4021

- 3374

 - 2055

- 2370

- 3921

 

Zdroj: Bulharská národní banka, www.bnb.bg

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší dovozci do BG v rámci EU (v mil. BGN)
  2014 2015 2016 2017 2018
Německo 6 284,1 6 640,6 6 694,1 7 243,7 7783,7
Itálie 3 600,3 3 902,5 4 049,5 4 289,6 4737,0
Rumunsko 3 489,1 3 494,3 3 548,7 4 172,5 4314,7
Španělsko 2 459,4 2 362,9 2 031,1 3 107,8 2930,6
Řecko 2 614,9 2 479,7 2 462,4 2 606,4 2737,6

 

Největší dovozci do BG z třetích zemí (v mil. BGN)
  2014 2015 2016 2017 2018
Rusko 7 751,2 6 201,9 4 570,0 6 051,1 6121,7
Turecko 2 871,4 2 924,9 3 179,5 3 728,3 3935,4
Čína 1 691,9 1 894,6 2 034,9 2 168,6 2575,6
Srbsko 589,8 696,8 761,7 1 183,9 1235,1
Egypt 300,3 201,4 709,7 1 094,2 1025,7

 

Největší vývoz z BG do zemí EU (v mil. BGN)
  2014 2015 2016 2017 2018
Německo 5 193,1 5 659,6 6 291,2 7 025,2 8 163,8
Itálie 3 875,1 4 180,2 4 254,3 4 326,7 4 759,4
Rumunsko 3 419,0 3 691,8 4 048,3 4 261,1 4 696,0
Řecko 2 898,0 2 954,7 3 228,4 3 359,0 3 695,6
Francie 1 854,2 1 908,8 2 079,8 2 137,1 2 203,5

 

Největší vývoz z BG do třetích zemí (v mil. BGN)
  2014 2015 2016 2017 2018
Turecko 4 061,5 3 923,8 3 694,9 4 064,1 4 228,9
Rusko 1 030,4 783,6 765,3 1 398,6 745,6
Čína 1 043,2 1 049,5 914,5 1 246,1 1 463,0
Srbsko 711,4 820,0 743,4 920,2 1 034,1
Severní Makedonie 701,7 754,6 769,1 798,7 824,5

Zdroj: Národní statistický úřad, www.nsi.bg

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu a dovozu BG za rok 2018 v SITC 1 (v mil. BGN)

 

0 - Potraviny a živá zvířata 5863  4627 
1 - Nápoje a tabák 634 930

2 - Suroviny nepoživatelné

     s výjimkou paliv
3496 5755

3 - Minerální paliva, maziva

     a příbuzné materiály
4963 8533
4 - Živočišné a rostlinné         oleje, tuky a vosky 612 201
5 - Chemikálie a příbuzné        výrobky, j.n. 5570 8818
6 - Tržní výrobky tříděné          hlavně podle materiálu 12815 10789
7 - Stroje a dopravní                 prostředky 12489 17675
8 - Průmyslové spotřební           zboží 8649 5249

9 - Komodity a předměty        obchodu, j.n.

156 339

 

zdroj: Národní statistický institut, www.nsi.bg

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

První VT park v BG SOFIA TECH PARK AD je ve 100% vlastnictví bulharského státu. Hlavním cílem společnosti je realizace projektů, které mají vytvářet příznivé investiční klima pro rozvoj výzkumné, inovační a technologické kapacity BG. Za tímto účelem SOFIA TECH PARK spolupracuje se soukromými a veřejnými partnery.

Kontakty:

Sofia Tech Park JSC
111, Tsarigradsko Shose Blvd.
Laboratory Building, 2nd floor
Sofia 1784, Bulgaria
E-mail: office@sofiatech.bg  
Tel.: +359 889 900 603
Fax: +359 2 447 28 98

V BG existuije Státní společnost Indrustriální zóny, jejímž vlastníkem je Ministerstvo ekonomiky BG. Společnost se zaměřuje na projektování a rozvoj průmyslových a industriálních zón, řízení industriálních parků a technologických středisek, přičemž poskytuje i další služby pro investory. Společnost operuje průmyslové zóny ve městech Varna, RuseVidinSvilengrad, ekonomickou zónu Sofie-Božurište a industriální a logistický park v Burgasu. Dalších pět projektů je ve fázi rozvoje: KarlovoTeliši (Pleven), Stara Zagora, Kardžali a Varna (Západ).

Kontakty:

National company Industrial zones
1, Angel Kanchev Str.
1000 Sofia, Bulgaria
Tel.: +359 2 8902 902
Fax: +359 2 9871 684
www.industrialzones.bg | www.nciz.bg
E-mail: office@nciz.bg

Nejvýznamnější průmyslová zóna s řadou provozů zahraničních firem se nachází u města Plovdiv - Trakija ekonomická zóna a Plovdiv Free Zone.

V Bulharsku existuje celkem 67 průmyslových zón a parků, jejíchž seznam je k dispozici na webových stránkách BCCI.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2014

2015

2016

2017

2018

PZI (v mil. EUR)

347,4

2 399,1

1 003,3

2314,1

1744,4

 

Odvětvová struktura:

Dlouhodobě převládají investice do oblasti obchodu, finančních služeb, stavby a pronájmu nemovitostí, finančního zprostředkovatelství, automobilového průmyslu. Dalšími sektory jsou: doprava, výroba a distribuce energií a vody, zpracovatelský průmysl.

Teritoriální struktura:

Dlouhodobě nejvýznamnějším investorem je NL (jde ale většinou o cizí firmy registrované v NL, např. ruský Lukoil), za ním bez velkých rozdílů jsou seřazeny AT, DE, UK, CH, HU, GR, RU, LU. CZ se pohybuje na začátku druhé desítky největších investorů. 

Mezi největší investory v BG patří firmy Solvay, AES, Lukoil, Lufthansa Technik Gmbh., Schneider Electric, Yazaki, Carlsberg, Witte Automotive, Siemens, Cronospan, Microsoft, Hewlett Packard, SAP, Nestle, Kraft Foods.

V roce 2018 investiční projekty realizovaly Witte Automotive, Coca Cola Hellenic, Panda Cooperation, Experian Bulgaria, Amilum Bulgaria, Biovet, Kastamonu Bulgaria, turecké firmy Sa-ba, Teklas Bulgaria, Bayraktarlar Holding. Investorem roku 2018 se stala firma JYSK Bulgaria. V roce 2019 novou výrobní kapacitu v BG postavily německá společnost MD Elektronik a americká Varroc Lighting Systems.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. V souladu s tímto zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A“ a „B“ stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.

Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směru sever-jih, tak i západ-východ. Tato země se v posledních letech zdála být poměrně lákavou, i pokud se jedná o investice do turistického ruchu, a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích. (Některá střediska na pobřeží - zejména Nesebar-Slunečné pobřeží, ale i Bansko jako horské středisko, jsou dnes již "přeinvestovány" a nelze předpokládat jejich další výraznější rozvoj v tomto směru).

Členství v EU formálně zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic; reálně však zahraniční investoři čelí různým problémům – od pozdního vracení DPH za exportní produkci, přes regulatorní a politický tlak až po justici někdy zaujatě konající v soudních sporech ve prospěch domácích subjektů, ať již soukromých či státních. Příkladem zde mohou sloužit spolitizovaná rozhodnutí antimonopolního úřadu (KZK) ve věci prodeje aktivit ČEZ v BG a ve věci nákupu místní TV Nova ze strany české skupiny PPF v roce 2018. KZK v obou případech zamítl transakci s jednoznačně nesmyslným odůvodněním. Následně soud v reakci na protestné podání v obou případech vypsal termín jejich projednávání až cca 10 měsíců od doručení podání. I vzhledem ke srovnání s jinými případy je zcela jasné, že antimonopolní úřad i soud konal na politickou objednávku (ať již přímou či formou autocenzury) vlády a zejména jejího předsedy Borisova. 

Klíčovým pozitivním faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla naopak lepšící se makroekonomická stabilita v zemi a zejména dnes již dlouhodobá fixace domácí měny k euru v rámci tzv. „currency board", což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v letech 1996-97. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale i pro rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně na úroveň 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné - rovněž desetiprocentní - daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % při investicích v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Přehledně zpracované aktuální informace o všech aspektech vstupu zahraničních investorů do Bulharska vč. teritoriální a odvětvové struktury PZI v Bulharsku jsou k dispozici na internetových stránkách agentury InvestBulgaria.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: