Bulharsko: Zahraniční obchod a investice

24. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Sofii (Bulharsko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

v mil. EUR

2013

2014

2015

2016

2017

vývoz

21 217,8

21 026,3

21 919,4

23 103,6

25 754,3

dovoz

24 150,5

23 802,9

24 541,8

24 088,0

27 828,5

saldo

-2 932,7

-2 776,6

-2 622,4

-984,4

-2 074,2

Zdroj: Bulharská národní banka, www.bnb.bg

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem Bulharska jsou od r. 2007 členské státy EU. V roce 2017 vzrostl bulharský vývoz do zemí EU o 10,8 % (34 518,7 mil. BGN) a dovoz o 11,2 % (37 794,7 mil. BGN). Země EU se podílely na ZO BG přibližně 65% (o cca 2% více ve vývozu, než v dovozu). BG má nadále záporné saldo v obchodě s ČS EU, to se však již několik let snižuje (- 3 276,0 mil. BGN). Největšími partnery ve vývozu jsou Německo, Itálie, Rumunsko, Řecko, Belgie a Francouzsko, které tvoří 67,5 % vývozu do členských zemí EU. Největší dovozci do BG v roce 2017 jsou Německo, Itálie, Rumunsko, Španělsko a Řecko.

Největší dovozci do BG v rámci EU (v mil. BGN)
  2013 2014 2015 2016 2017
Německo 5 463,9 6 284,1 6 640,6 6 694,1 7 243,7
Itálie 3 758,1 3 600,3 3 902,5 4 049,5 4 289,6
Rumunsko 3 365,1 3 489,1 3 494,3 3 548,7 4 172,5
Španělsko 2 630,8 2 459,4 2 362,9 2 031,1 3 107,8
Řecko 2 807,4 2 614,9 2 479,7 2 462,4 2 606,4

Zdroj: NSI BG

Největší dovozci do BG z třetích zemí (v mil. BGN)
  2013 2014 2015 2016 2017
Rusko 9 353,2 7 751,2 6 201,9 4 570,0 6 051,1
Turecko 2 953,9 2 871,4 2 924,9 3 179,5 3 728,3
Čína 1 500,3 1 691,9 1 894,6 2 034,9 2 168,6
Srbsko 514,2 589,8 696,8 761,7 1 183,9
Egypt 117,5 300,3 201,4 709,7 1 094,2

 Zdroj: NSI BG

Největší vývoz z BG do zemí EU (v mil. BGN)
  2013 2014 2015 2016 2017
Německo 5 361,6 5 193,1 5 659,6 6 291,2 7 025,2
Itálie 1 006,7 3 875,1 4 180,2 4 254,3 4 326,7
Rumunsko 3 364,1 3 419,0 3 691,8 4 048,3 4 261,1
Řecko 3 023,7 2 898,0 2 954,7 3 228,4 3 359,0
Belgie 1 256,9 1 766,9 1 658,0 1 264,5 2 184,3

Zdroj: NSI BG

Největší vývoz z BG do třetích zemí (v mil. BGN)
  2013 2014 2015 2016 2017
Turecko 3 919,8 4 061,5 3 923,8 3 694,9 4 064,1
Rusko 1 140,0 1 030,4 783,6 765,3 1398,6
Čína 1 273,7 1 043,2 1 049,5 914,5 1 246,1
Srbsko 729,3 711,4 820,0 743,4 920,2
Makedonie 687,3 701,7 754,6 769,1 798,7

Zdroj: NIS BG

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Struktura dovozu v roce 2017: stroje a zařízení (28 %), chemické výrobky (16 %), paliva (14 %), potraviny, zvířata a rostliny (10,4 %), kovy (10,3 %), oblečení a textil (7,3 %), suroviny (6,3 %), dřevo a nábytek (3,3 %) ad.

Struktura vývozu v roce 2017: stroje a zařízení (23 %), kovy (18 %), potraviny, zvířata a rostliny (15 %), chemické výrobky (11 %), oblečení a textil (9 %), paliva (8 %), dřevo a nabýtek (5 %).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

První VT park v BG SOFIA TECH PARK AD je ve 100% vlastnictví bulharského státu. Hlavním cílem společnosti je realizace projektů, které mají vytvářet příznivé investiční klima pro rozvoj výzkumné, inovační a technologické kapacity BG. Za tímto účelem SOFIA TECH PARK spolupracuje se soukromými a veřejnými partnery.

Kontakty:

Sofia Tech Park JSC
111, Tsarigradsko Shose Blvd.
Laboratory Building, 2nd floor
Sofia 1784, Bulgaria
E-mail: office@sofiatech.bg  
Tel.: +359 889 900 603
Fax: +359 2 447 28 98

V BG existuije Státní společnost Indrustriální zóny, jejímž vlastníkem je Ministerstvo energetiky BG. Společnost se zaměřuje na projektování a rozvoj průmyslových a industrialných zón, řízení industrialních parků a technologických středisek, přičemž poskytuje i další služby pro investory. Společnost operuje průmyslové zóny ve městech Varna, RuseVidinSvilengrad, ekonomickou zónu Sofie-Božurište a industriální a logistický park v Burgasu. V roce 2018 by měly být vybudovány průmyslové zóny v KarlovuTeliši (Pleven) a Varně (Západ).

Kontakty:

National company industrial zones
1, Angel Kanchev Str.
1000 Sofia, Bulgaria
Tel.: +359 2 8902 902
Fax: +359 2 9871 684
www.industrialzones.bg | www.nciz.bg
E-mail: office@nciz.bg

Nejvýznamnější průmyslová zóna s řadou provozů zahraničních firem se nachází u města Plovdiv - Trakija ekonomická zóna a Plovdiv Free Zone.

V Bulharsku existuje celkem 67 průmyslových zón a parků, jejíchž seznam je k dispozici na webových stránkách BCCI.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2013 2014 2015 2016 2017

PZI (v mil. EUR)

1 383,7 1 160,9 2 475,9 1 079,7 950,1

Zdroj: BNB BG

Odvětvová struktura:

Dlouhodobě převládají investice do oblasti obchodu, finančních služeb, stavby a pronájmu nemovitostí, finančního zprostředkovatelství. Dalšími sektory jsou: doprava, výroba a distribuce energií a vody, zpracovatelský průmysl.

Teritoriální struktura:

Dlouhodobě nejvýznamnějším investorem je NL (jde ale většinou o cizí firmy registrované v NL), za ním bez velkých rozdílů jsou seřazeni AT, DE, UK, CH, HU, GR, RU, LU. CZ se pohybuje na začátku druhé desítky největších investorů (celkově). 

Mezi největšími investory v BG patří Solvay, AES, Lukoil, Lufthansa Technik Gmbh., Schneider Electric, Yazaki, Carlsberg, Witte Automotive, Siemens, Cronospan, Microsoft, Hewlett Packard, SAP, Nestle, Kraft Foods.

V roce 2018 investiční projekty realizovaly Witte Automotive, Coca Cola Hellenic, Panda Cooperation, Experian Bulgaria, Amilum Bulgaria, Biovet, Kastamonu Bulgaria ad.

Zdroj: InvestBulgaria Agency

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničních investic do Bulharska upravuje zákon o podpoře investic. V souladu s tímto zákonem jsou investoři rozděleni do dvou kategorií v závislosti na výši investic, tj. do kategorie A s investicí nad 16 milionů EUR a kategorie B s investicí v rozmezí od 8 do 16 milionů EUR. Investorům kategorie „A“ a „B“ stát prostřednictvím agentury InvestBulgaria poskytuje výhody v podobě výrazného zkrácení vyřizovacích procedur, poskytnutí předprojektové dokumentace, informací o potenciálních partnerech v zemi a všech nezbytných administrativních procedurách vztahujících se k implementaci konkrétního investičního projektu.

Zahraniční investory až doposud Bulharsko lákalo díky vysokému potenciálu růstu, tj. nenasycenosti ekonomiky v mnoha směrech podnikání a segmentech trhu. Významnou roli i nadále sehrává zeměpisná poloha. Bulharsko je spojovacím článkem Evropské unie se zeměmi černomořského regionu, Blízkého východu a střední Asie a protíná ho několik evropských dopravních koridorů, jak ve směru sever-jih, tak i západ-východ. Tato země se v posledních letech zdála být poměrně lákavou, i pokud se jedná o investice do turistického ruchu, a zejména do nemovitostí na černomořském pobřeží a v horských turistických a lyžařských střediscích. (Některá střediska na pobřeží - zejména Nesebar-Sluneční pobřeží, ale i Bansko jako horské středisko, jsou dnes již "přeinvestovány" a nelze předpokládat jejich další výraznější rozvoj v tomto směru).

Členství v EU formálně zajišťuje poměrně vysokou úroveň ochrany investic; reálně však zahraniční investice čelí různým problémům – od pozdního vracení DPH za exportní produkci, přes regulatorní a politický tlak až po justici někdy zaujatě konající v soudních sporech ve prospěch domácích subjektů, ať již soukromých či státních. Klíčovým pozitivním faktorem (jak historie posledních více než deseti posledních let ukázala) byla naopak lepšící se makroekonomická stabilita v zemi a zejména fixace domácí měny k euru v rámci tzv. „currency board", což zabránilo opětovnému roztočení spirály hyperinflace, obdobné té, která Bulharsko tvrdě zasáhla v první polovině devadesátých let minulého století. Motivujícím faktorem nejenom pro zahraniční investory, ale i pro rychlejší růst ekonomiky obecně, bylo snížení korporativní daně do úrovně 10 % od počátku roku 2007, stejně jako zavedení rovné - rovněž desetiprocentní - daně z příjmu fyzických osob. Pokud jde o korporativní daň, poskytuje stát úlevu až do úrovně 0 % při investicích v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Přehledně zpracované aktuální informace o všech aspektech vstupu zahraničních investorů do Bulharska vč. teritoriální a odvětvové struktury PZI v Bulharsku jsou k dispozici na internetových stránkách agentury InvestBulgaria.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: