Bulharsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 5. 2019

.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: Bulharská republika (Republika Balgarija)

Složení vlády:

  • Předseda vlády: Bojko Borisov
  • Místopředseda vlády: Tomislav Dončev
  • Místopředseda vlády pro hospodářskou a demografickou politiku: Mariana Nikolova
  • Místopředseda vlády pro veřejný pořádek a bezpečnost a ministr obrany: Krasimir Karakačanov
  • Místopředseda vlády pro právní reformu a ministryně zahraničních věcí: Ekaterina Zacharieva
  • Ministr financí: Vladislav Goranov
  • Ministr vnitra: Mladen Marinov
  • Ministr regionálního rozvoje a veřejných prací: Peťa Avramova
  • Ministr práce a sociální politiky: Biser Petkov
  • Ministryně spravedlnosti: Danail Kirilov
  • Ministr školství a vědy: Krasimir Valčev
  • Ministr zdravotnictví: Kiril Ananiev
  • Ministr kultury: Boil Banov
  • Ministr životního prostředí a vody: Neno Dimov
  • Ministryně zemědělství, potravin a lesů: Desislava Taneva
  • Ministr dopravy, informačních technologii a spojů: Rosen Željazkov
  • Ministr ekonomiky: Emil Karanikolov
  • Ministryně energetiky: Temenužka Petkova
  • Ministryně cestovního ruchu: Nikolina Angelkova
  • Ministr mládeže a sportu: Krasen Kralev 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 7 000 039 (k 31. 12. 2018)

Počet obyvatel BG se od roku 1987 každým rokem snižuje. Posledních deset let obyvatelé Bulharska ubývali pravidelným tempem 0,7%. Koncem 80. let 20. století dosahoval počet obyvatel historického maxima necelých 9 milionů, od té doby klesl o více než 20%. Pokles pokračuje i v roce 2019, počet obyvatel se již snížil pod 7 milionů, t.j. na úroveň před II. světovou válkou.

Složení dle pohlaví: muži - 48,3 %, ženy - 51,7 %. Ve městech žije 73,5 % obyvatel.

Národnostní složení

  • Bulhaři 85,1 %
  • Turci 9,1 %
  • Romové 4,2 %
  • Arméni, Židé, Vlaši, Řekové a Rusové necelé 2 %.

Náboženské složení 

  • pravoslavní 75,9 %
  • muslimové 9,4 %
  • protestanti 1,1 %
  • katolíci 0,8 %

 Zdroj: Národní statistický úřad

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Tempo růstu HDP

 

  • 2014  +1,8 %
  • 2015  +3,5 %
  • 2016  +3,9 %
  • 2017  +3,8 %
  • 2018  +3,1 %

Nominální HDP/obyv. v EUR

  • 2014 – 5928
  • 2015 - 6309
  • 2016 - 6752
  • 2017 - 7301
  • 2018 - 7829

Vývoj objemu HDP v mil. EUR

  • 2014 - 42824
  • 2015 - 45288
  • 2016 - 48128
  • 2017 - 51662
  • 2018 - 55181

Míra inflace

  • 2014 -0,9 %
  • 2015 -0,1 %
  • 2016 +0,1 %
  • 2017 +1,8 %
  • 2018 +2,7 %

Míra nezaměstnanosti:

(ke konci aktuálního roku)

  • 2014 - 10,7 %
  • 2015 - 10,0 %
  • 2016 - 8,0 %
  • 2017 - 7,1 %
  • 2018 - 6,1 %

Očekávaný vývoj:

Pro rok 2019 se očekává mírné zvýšení tempa růstu HDP na úroveň kolem 3,5 %. Motorem růstu by měla zůstat vnitřní spotřeba, která se zvyšuje zejména v důsledku výrazného snížení úrokových sazeb, vysokého růstu mezd (kolem 10 % ročně) v kombinaci s relativně nízkou inflací.

Zahraniční obchod nadále setrvá v záporném saldu. Inflace by se měla mírně snížit k úrovni kolem 2 %. Nezaměstnanost by se měla dále snižovat, blíží se však již reálnému minimu. Nedostatek volné a dostatečně kvalifikované pracovní síly je již jedním z hlavních problémů ekonomiky. Nepředpokládá se výraznější zlepšení situace v oblasti zahraničních investic, které několik let dosahují cca 1 mld. EUR ročně. Výzvou pro sektor veřejných financí i ekonomické aktivity bude pokračující stárnutí populace a předpokládané pokračování procesu úbytku obyvatel v důsledku emigrace. 

 

Zdroj:  Národní statistický úřad, www.nsi.bg, Bulharská národní banka www.bnb.bg

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

příjmy v mil. BGN

výdaje v mil. BGN

saldo v mil. BGN

2014

17 698

20 260

-2 563

2015 18 922 20 988 -2 066
2016

       20 684

21 771 -1 086
2017 22 232 22 241 - 9
2018 23 817 23 825 -8

 zdroj: Ministerstvo financí BG, minfin.bg

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

běžný účet

kapitálový účet

finanční účet

2014

531

960

441
2015 - 15 1422 3079
2016 1244 1071 4135
2017 1578 530 1153
2018 2547

597

1989

v mil. EUR, zdroj: Bulharská národní banka, www.bnb.bg

 

 

Fiskální rezervy: 4,79 mld. EUR k 31. 12. 2018

Devizové rezervy: 22,6 mld. EUR k 31. 12. 2018

 

Veřejný dluh vůči HDP v %

 

2014

2015

2016

2017

2018

Bulharsko

27,1

26,2 29,6 25,6 22,6

 

Zahraniční zadluženost: 33,3 mld. EUR, což představuje 60,4 % HDP (ke konci r. 2018)

Zdroj www.bnb.bg

 

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Převážná část bank působících na bulharském trhu je kapitálově propojena s velkými zahraničními bankovními skupinami. Banky Bulbank, Biochim a Hebros Bank, které již v r. 2006 vlastnila italská UniCredit Group, se v průběhu roku 2007 sloučily do jediného subjektu pod názvem UniCredit Bulbank (www.bulbank.bg), čímž se vytvořilo největší bankovní uskupení na bulharském bankovním trhu.

V roce 2018 Banka DSK (www.dskbank.bg), jejímž vlastníkem je maďarská OTP Bank, koupila Societe Generale Expressbank. Po ukončení procesu sloučení obou bank (2020) se DSK Bank stane bankou s největším objemem aktiv a posílí dosavadní pozici největší retailové banky.

Mezi další velké banky patří: Obedinena Bulgarska Banka (www.obb.bg), vlastněná skupinou KBC Group, Eurobank EFG Bulgaria (www.postbank.bg, vznikla sloučením Postbank a DZI Bank), která je členem Eurobank Group, Raiffeisenbank Bulgaria (www.raiffeisen.bg), Piraeus Bank Bulgaria (www.piraeusbank.bg), Allianz Bulgaria Commercial Bank (www.bank.allianz.bg), First Investment Bank, jediná z velkých bank ve vlastnictví bulharských subjektů (www.fibank.bg).

V roce 2014 došlo ke krizi bankovního systému. Zkrachovala tehdy 4. největší BG banka - KTB (Kooperativna Targovska Banka), za kterou zůstaly pohledávky ve výši cca 4 mld. EUR. Banka prostřednictvím většinového majitele C. Vasileva "obsluhovala" politické zákulisí za pomoci nekrytých úvěrů. Vláda následně musela za pomoci úvěru dotovat fond pojištění vkladů téměř do výše pohledávek. Vysoký podíl toxických aktiv a rizikových úvěrů, které byly zjištěny, byl selháním dohledu centrální banky - BNB. V r. 2016 proběhly hloubkové stress testy BG bank realizované novým vedením BNB. V souvislosti s přípravou na vstup do ERM II probíhá v roce 2019 screening největších bulharských bank pod dohledem ECB.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém je tvořen dvěma základními skupinami daní, a to celorepublikovými, kam spadají nepřímé daně (DPH a spotřební daň) a přímé daně (daň z příjmu právnických osob, daň z příjmu fyzických osob) a místními daněmi, kam patří daň z nemovitostí, dědická daň, darovací daň, daň z dopravních prostředků a silniční daň.

Daň z přidané hodnoty - povinnost odvodu DPH mají podniky, jejichž zdanitelný příjem za posledních 12 měsíců převýšil 50 tisíc leva (25,5 tisíc eur). Standardní sazba DPH je stanovena na 20 %, snížená 9% sazba je uplatňována na služby hoteliérů. Existují služby, které jsou od odvodu DPH osvobozeny, jsou to určité finanční, vzdělávací, pojišťovací a jiné služby zvlášť vyjmenované zákonem.

Spotřební daň se vztahuje na vybrané domácí či dovozové zboží, jako jsou alkoholické nápoje, cigarety, topný olej, benzín, elektřina, plyn k topení či určitá motorová vozidla. Správcem spotřební daně je Státní celní správa. Sazebník spotřební daně na jednotlivé druhy zboží je zveřejněn na www.customs.bg. Spotřební daně jsou v Bulharsku v rámci členských zemí EU průměrné. Spotřební daň u cigaret dosahuje u průměrné ceny krabičky cigaret 68,90 % z konečné ceny, což je po Velké Británii nejvíce z členských zemí EU. Víno spotřební dani nepodléhá. Nejnižší ze zemí EU je však spotřební daň u tvrdého alkoholu. Spotřební daň u půllitru 40% lihoviny činí v přepočtu 28 Kč, zatím co např. v Česku 57 Kč. Spotřební daň u elektřiny činí 1,00 € za MWh. Spotřební daň u benzínu je jedna z nejnižších (359 € za 1 000 litrů).

Daň z příjmu právnických osob jsou podle Zákona o dani z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax Act - CITA) povinny platit všechny právnické osoby se sídlem v Bulharsku. Ostatním právnickým osobám se zdaňují pouze příjmy z činnosti na území Bulharska. Sazba daně z příjmu právnických osob byla od roku 2005 postupně snižována z 19,5 % až na 10 %, počínaje 1.1.2007.

Daň z příjmů fyzických osob je upravena Zákonem o zdanění příjmů fyzických osob (Personal Income Tax Act - PITA). Počínaje 1. lednem 2008 byl zaveden systém rovné daně z příjmů fyzických osob ve výši 10 %. Povinnost platit tuto daň mají fyzické osoby včetně živnostníků. Daň se vztahuje na příjmy zaměstnanců v pracovním poměru, příjmy z ekonomické činnosti na živnostenský list a další ekonomické činnosti související zejména s poskytováním vlastnických práv apod.

Ačkoli pobočky zahraničních společností nejsou samostatnými právnickými osobami, jsou povinny sestavovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a podléhají daňové povinnosti. Výše daňového základu se určuje ze zisku vykázaného ve výsledovce. Pobočka musí odvádět také další daně jako místní daň, DPH, apod. Kanceláře zahraničních firem (nevyvíjející podnikatelskou činnost) nepodléhají zdanění právnických osob.

Kapitálové zisky jsou součástí výkazu zisků a ztrát a podléhají sazbě daně z příjmu právnických osob. Dividendy placené místními společnostmi bulharským fyzickým osobám a některým charitativním společnostem podle CITA jsou zdaňovány 15% srážkovou daní. Dividendy placené bulharskými společnostmi zahraničním akcionářům daní stát toutéž sazbou. Akciové dividendy nejsou předmětem zdanění. Aktuální informace o sazbách jednotlivých daní jsou na www.minfin.government.bg.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: