English version
Strategický dokument, který určí vývoj české energetiky do konce roku 2050, ministerstvo předloží vládě do konce tohoto roku. Finální podobu koncepce připraví nově vzniklá mezirezortní skupina vedená MPO.
„Jde o zásadní dokument, který určí budoucnost české energetiky. Cílem Státní energetické koncepce je zajistit českým domácnostem i firmám dostatek energií za dostupné ceny a zároveň umožnit hladký proces dekarbonizace při zajištění energetické bezpečnosti,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Koncepce byla aktualizována naposledy v roce 2015 a od té doby výrazně zastarala.
„Neodráží v rámci definice uvedených cílů současnou geopolitickou situaci, tedy především ruskou agresi proti Ukrajině a následné ruské zneužívání energetiky jako zbraně. Podobně nedostatečně reaguje na aktuální trendy v oblasti energetiky. Změny, jimiž energetika prochází, jsou zásadní. Nové technologie umožňují snižovat spotřebu energií nebo například zavést nové principy výroby a sdílení energií. To musí nová koncepce dohnat,“ doplňuje Síkela.
Cílem MPO je předložit finální podobu této koncepce do konce tohoto roku. Pracovat na ni bude nově vzniklá mezirezortní pracovní skupina, kterou ministerstvo povede. Členy této pracovní skupiny budou kromě zástupců ostatních rezortů také Energetický regulační úřad, profesní svazy a nevládní neziskové organizace.
Česko zvládlo zimu bez dodávek plynu z Ruska, pokračuje ve snižování spotřeby plynu a v reakci na ruskou agresi na Ukrajině se úspěšně zbavuje závislosti na energetických surovinách.
Výsledná koncepce také přinese transparentní vyhlídky pro celý energetický sektor. Naznačí totiž, které zdroje jsou pro stát prioritní a jednotliví výrobci energií tak na základě ní budou moci lépe plánovat své investiční projekty.
Státní energetická koncepce bude definovat základní rámec energetické bezpečnosti, tedy odolnosti energetického systému. MPO navrhuje zachovat pět strategických priorit: energetickou bezpečnost, dekarbonizaci energetického mixu, energetickou účinnost, mezinárodní spolupráci a vzdělávání a výzkum.
Zásadní roli budou hrát úspory
„Jak v dekarbonizaci, tak v zajištění energetické bezpečnosti budou hrát zásadní roli energetické úspory a posílení energetické účinnosti. To zároveň umožňuje snižovat výdaje na energie. Je to přitom oblast, ve které dlouhodobě zaostáváme, na výrobu jedné jednotky hrubého domácího produktu spotřebujeme dvakrát více energie, než je evropský průměr, to není dlouhodobě udržitelné,“ vysvětluje ministr.
„Oficiálně je stále volba energetického mixu na rozhodnutí jednotlivých států. Téměř vše se ale tváří, jako by už bylo pro Českou republiku předurčeno. Ať jde o tempo snižování emisí CO2, podíl OZE na konečné spotřebě, možnosti realizace nových plynových či jaderných zdrojů, nebo tempo dosahování úspor. Tyto a další limity jsou obecně známé a pro MPO bude velmi těžkým úkolem vytvořit pravidla, která umožní nahradit uměřenou rychlostí současnou energetiku tak, aby odpovídala představám EU v roce 2050 a my jsme si ji mohli dovolit zaplatit,“ myslí si Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno.
Energetická nezávislost: Pomůže komunitní energetika?
Základem tuzemské energetiky bude v budoucnu jádro. Proto ministerstvo spustilo tendr na dostavbu jednoho reaktoru v Dukovanech. Zároveň je v přípravě výstavba dalších bloků. „Státní energetická koncepce počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí 48 až 56 procent. V roce 2021 to bylo pouze 36 procent,“ říká náměstek ministra Petr Třešňák s tím, že vláda připraví také koncepci rozvoje malých a středních modulárních reaktorů. Ty budou doplňovat velké bloky.
Stát v koncepci dále počítá mimo jiné s odstraňováním administrativních bariér pro další rozvoj obnovitelných zdrojů, bude posilovat kapacitu distribuční soustavy pro připojování OZE a urychlovat proces připojování. Navíc také podpoří rozvoj komunitní energetiky a sdílení energie.
S výrobou z obnovitelných zdrojů Česko pokulhává
„Zvýšili jsme limit na stavbu elektrárny bez licence a stavebního povolení na 50 kW,“ prozrazuje ministr Síkela. Zároveň brzy resort předloží na jednání vlády ČR novelu energetického zákona, která umožní vznik energetických společenství, což povede k rozvoji komunitní energetiky. „Jedná se zcela o zásadní krok, který podle našeho názoru změní českou energetiku,“ doplňuje.
Ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů ale stále Česká republika zaostává za průměrem Evropské unie. Cílem ministerstva je v postupném navýšení podílu výstavby OZE pokračovat.
„Evropskému cíli v Česku odpovídá zdvojnásobení současného podílu obnovitelných zdrojů energie ze 17 na 34 procent v roce 2030. Pro nezávislost na Rusku, místní ekonomicky růst, životní prostředí i klima, potřebujeme řešit hlavně čtyři zásadní oblasti: nejméně 1000 MW nových větrníků, fotovoltaiky na každou dostupnou střechu a šlápnout na plyn se soustavami tepelných čerpadel a bioplynem,“ sděluje předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.
Hospodářská komora: ČR musí stavět nové zdroje
K aktualizaci Státní energetické koncepce se vyjádřila také Hospodářská komora jako zástupce podnikatelů. Poptávka po energiích bude v České republice stoupat, okolo roku 2030 ale dojde k odstavení uhelných elektráren a po roce 2030 i k ukončení některých plynových a také obnovitelných zdrojů energií. Aby si země zachovala svou energetickou soběstačnost, bude muset na svém území zvýšit svůj disponibilní výkon. To bude možné jen tehdy, pokud postaví nové zdroje elektrické energie, upozorňuje HK ČR.
Hospodářská komora proto doporučuje státu, aby zvýšil atraktivitu investičního prostředí v energetice a příbuzných sektorech. To má vést k zajištění dostatečné domácí instalované kapacity, a tedy i ke stabilizaci dodávek energie za konkurenceschopné ceny. Nedostatek nových zdrojů elektřiny podle Hospodářské komory už po roce 2030 ohrozí energetickou bezpečnost České republiky.
Stát by podle Hospodářské komory měl usilovat o to, aby ceny elektřiny byly podobné cenám v okolních zemích, ideálně aby byla elektřina levnější.
Jak zajistit zemní plyn a vodík?
Podle Hospodářské komory by stát měl ve své chystané energetické koncepci stanovit i strategii, jakým způsobem bude zajištěn zemní plyn, vodík a celková elektrifikace českého hospodářství, včetně zajištění tepla. Státní energetická koncepce podle podnikatelů musí současně být dostatečně flexibilní kvůli technickému a technologickému pokroku v energetice.
Hospodářská komora označuje za důležité, aby nová energetická koncepce České republiky obsahovala i aplikační strategii, což si vyžádá mezirezortní propojení, znalost technických a technologických trendů i EU legislativy napříč sektory. Vláda musí zajistit naplnění energetické koncepce, a pokud k ní nemá potřebné nástroje ve smyslu dostatku výroben a výrobních podniků, měla by učinit kroky, kterými si je opatří. Ke správnému nastavení aplikační strategie a do přípravy Státní energetické koncepce a jejích aktualizací Hospodářská komora proto doporučuje zapojit vedle státních institucí také odborné kapacity, zástupce energetického sektoru a zástupce odběratelů energií.
Státu také doporučuje, aby nově stanovil i harmonogram, podle něhož se energetická koncepce bude periodicky aktualizovat. Podle Hospodářské komory by aktualizace měly probíhat v návaznosti na další strategické dokumenty, jako jsou Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), Politika ochrany klimatu (POK) a hodnocení zdrojové přiměřenosti ČEPS a ENTSOE o bezpečnosti dodávky.
