Cena osobního kontaktu roste. S ní i zájem o Mezinárodní strojírenský veletrh

24. 9. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu pořádaný v roce 2018 bude podle ředitelky Radky Svobodové jubilejní hned několikrát. Kulaté výročí slaví samotná akce, výstaviště i Česká republika.

Technologie se v posledních letech rychle vyvíjejí. Proč i přesto zůstává role tradičních veletrhů nezastupitelná?
Osobní kontakt je ve světě byznysu stále nezastupitelný. Když jde o velké obchody a nákladné investice, lidé se potřebují potkat osobně a podat si ruce. U spotřebního zboží je to jinak, třeba televizi si klidně koupíte na internetu, ale v technických oborech patří veletrhy mezi tři nejvyužívanější marketingové nástroje.

Firmy se na nich snaží předvést to nejlepší a vyvíjejí své novinky tak, aby je mohly poprvé ukázat právě na veletrhu. Pro společnosti je to navíc zjednodušení komunikace se stávajícími i budoucími obchodními partnery, které mají na jednom místě.

Jedním z témat Průmyslu 4.0 je i virtuální realita. Zvládnou veletrhy i tuto konkurenci? Nepřesunou se do virtuálního světa?
Internet je určitě mocným marketingovým nástrojem, nicméně jak už bylo řečeno, veletrhy nedokáže úplně zastoupit. Živý kontakt se v době převládající elektronické komunikace naopak stává vzácným a žádaným zbožím. Lidé si na veletrhu mohou stroje „osahat“ v akci, navíc tady najdou nabídku na jednom místě.

Není náhodou, že právě v technických oborech se veletrhům stále daří. A brněnské výstaviště je díky velkému rozsahu kvalitních výstavních ploch, dobré infrastruktuře a zázemí pro pořádání doprovodných konferencí pro tyto odborné veletrhy ideálním místem.

Mezinárodní strojírenský veletrh letos (MSV) slaví 60. výročí. Bude z tohoto pohledu program něčím výjimečný?
Bude to mimořádný ročník ve znamení hned několika jubileí, protože slavíme také 100 let od vzniku Československa a 90 let od založení brněnského výstaviště. Volba partnerské země padla v tomto jubilejním roce logicky na Slovensko a celý veletrh se tak trochu vrátí do československých časů.

V pavilonu A1 se otevře výstava 100RIES, která zmapuje 100 příběhů našich průmyslových legend. Lidé uvidí historické dopravní prostředky a nad hlavou jim bude viset ikonický větroň L-13 Blaník, který zdobil i první veletrh v roce 1959. Bezesporu velkým lákadlem pak bude robot, který přímo před zraky návštěvníků vytiskne repliku sochy Tomáše Garrigua Masaryka. Originál této sochy stál v rotundě pavilonu A při otevření areálu výstaviště v roce 1928.

Když jde o velké obchody a nákladné investice, lidé se potřebují potkat osobně a podat si ruce.

Jak se za těch šest desetiletí role veletrhu změnila? Jaké měl postavení ve svých začátcích, jaké v éře socialismu a jaké nyní?
Na začátku byl výstavou úspěchů národního hospodářství, kde si lidé prohlíželi věci, které v obchodech ani jinde nemohli vidět. Trval čtrnáct dní, do Brna přijížděly celé vlaky návštěvníků a hned první ročník si prohlédlo neuvěřitelných 2,4 milionu lidí. Teprve v druhé polovině 60. let se veletrh rozdělil na průmyslový a spotřební, postupně se začaly vyčleňovat a osamostatňovat některé obory. Ale v celé éře socialismu se na MSV představovala třeba auta, památná byla v roce 1987 premiéra vozu Škoda Favorit, kterou si prohlédlo 600 tisíc návštěvníků.

Od devadesátých let už byl MSV veletrhem průmyslových technologií. Pokud jde o společenské postavení, vždycky byl pro Brno významnou událostí, kterou žilo celé město. I nyní myšlenku veletržního města podporujeme a druhým rokem pořádáme projekt Brno Fair City, který návštěvníkům i vystavovatelům nabízí slevy ve vybraných brněnských podnicích.

V Česku se dlouhodobě diskutuje o potenciálu čínských firem. Jak budou letos na veletrhu zastoupené?
Čína byla partnerskou zemí veletrhu před dvěma lety, kdy vystavovatelé obsadili celý pavilon A1. Jsme velice rádi, že to nebyla jen nahodilá účast, ale že se na veletrh vrací – loni se na brněnském výstavišti prezentovalo více než sedmdesát čínských firem a letos očekáváme účast devadesáti vystavovatelů.

Význam Mezinárodního strojírenského veletrhu pro čínskou stranu podtrhuje také akce konaná v rámci doprovodného programu, kterou organizuje Čínská rada pro podporu mezinárodního obchodu. Bude se konat hned první den veletrhu s názvem 2018 China (Guizhou) – Konference pro průmyslovou spolupráci s Českou republikou.

Ukazuje letos vyšší zastoupení firem z některých zemí na to, že se do Česka a střední Evropy snaží pronikat více než v minulosti?
Účast zahraničních firem se v posledních letech pohybuje kolem 50 procent a stejně vysoká bude i letos. Každoročně přijíždějí také firmy z východní Asie a dalších vzdálených regionů, které vnímají MSV jako bránu nejen na český, ale na celý středoevropský trh. Jejich rostoucí zájem je důsledkem globalizace, ale jádrem masivní zahraniční účasti nadále zůstávají evropské a na prvním místě německé firmy.

MSV je největší akcí svého druhu nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Jak se projevuje právě jeho nadregionální význam?
V účasti lídrů jednotlivých oborů, špičkových evropských a světových průmyslových podniků, které na veletrhy lokálního významu nejezdí, ale Brno nechtějí vynechat. Mají tady mezinárodní odborné publikum, kterému ukazují to nejlepší a nejnovější ze své nabídky. Účast na MSV je vnímána jako prestiž.

Firmy letos investují do svých expozic výrazněji než v jiných letech.

Který evropský veletrh vnímáte pro Brno jako největší konkurenci?
Mezinárodní strojírenský veletrh je ve středoevropském prostoru fenoménem. Zůstává široce zaměřeným průmyslovým veletrhem, který svým významem přerůstá český trh, a jako takový v blízkém okolí nemá konkurenci.

Multioborovou strukturou se podobá Hannover Messe a v jednotlivých segmentech jako obráběcí stroje, zpracování plastů aj. má protipóly ve specializovaných veletrzích pořádaných v Německu i jinde. Ale kdo chce oslovit primárně český a slovenský trh a zákazníky v dalších zemích střední a východní Evropy, nepůjde vystavovat do Německa, nýbrž do Brna.

Dálnice D1 je již několik let rozkopaná, rychlíky do Brna stále často vypadají jako muzejní exponáty. Není doprava pro Brno určitým hendikepem v porovnání s veletrhy ve vyspělejších západních zemích?
Doprava je určitě hendikepem, Brnu chybí dálniční spojení s Vídní, napojení na velká letiště, rychlovlaky. Přesto myslím, že v rámci daných možností všichni zainteresovaní dělají, co je v jejich silách, aby doprava na veletrh byla co nejplynulejší.Díky úzké spolupráci s Magistrátem města Brna a Policií ČR se zvýšenému náporu přizpůsobují dopravní opatření v přilehlých částech města. Ale třeba stav dálnice D1 a různé velké dopravní stavby a s nimi spojené uzavírky ovlivnit nelze.

U většiny hromadných akcí bývá problém parkování. Mají se návštěvníci veletrhu obrnit trpělivostí, nebo je parkovišť v docházkové vzdálenosti dostatek?
Doprava v Brně samozřejmě bude hustší, nicméně návštěvníci se o parkování nemusejí obávat. Více než tisícovka automobilů zaparkuje přímo v areálu výstaviště, další stovky se vejdou do blízkého parkovacího domu. Samotné brněnské výstaviště je dobře připravené zvládat nápor, který je s veletrhy spojen. Má infrastrukturu potřebnou k návozu exponátů, dostatek parkovacích ploch i výborné napojení na městskou hromadnou dopravu. Je prověřeno, že areál dokáže pojmout až třicet tisíc návštěvníků denně.

Který pavilon nebo exponáty si určitě nenecháte ujít vy osobně?
V pavilonu P bude k vidění to nejzajímavější z obráběcího strojírenství, a navíc také expozice ABB s ukázkami praktického využití robotů anebo Formulí E. Prezentovat se tam bude také společnost Mitsubishi Electric Europe se svou výrobní linkou digitálního věku.

Celá řada expozic s roboty v akci bude i v pavilonech G1 – například Kuka či Staübli a G2 – namátkou Cloos, Valk Welding nebo Yaskawa. Určitě nevynechám ani pavilon Z s expozicemi vysokých škol, které se svými exponáty zaměřují na aplikaci principů průmyslu 4.0., a k vidění bude například model továrny budoucnosti, robot ARCOR či Orpheus z VUT v Brně. Ale nejvíc se asi těším do pavilonu A1 na historické kousky na výstavě 100RIES, které jinak na žádném veletrhu neuvidíme.

Účast zahraničních firem se v posledních letech pohybuje kolem 50 procent.

Ekonomové v posledních měsících varují před zpomalením ekonomiky. Signalizuje letošní ročník něco podobného, snažily se firmy „škrtit“ rozpočty?
Naopak, firmy letos investují do svých expozic výrazněji než v jiných letech. Některé si pronajímají větší plochu, další se snaží zaujmout vizuální atraktivitou svých stánků a zajímavým programem pro návštěvníky. K vidění budou stroje přímo v chodu, využití robotů, uplatňuje se také virtuální realita. Veletrh byl prakticky vyprodán už několik měsíců předem a na nejžádanější plochy v pavilonech jsme měli čekací listinu. Zpomalení ekonomiky se tedy na MSV nijak neprojevilo, ono také zatím nejde o recesi, ale pouze o zpomalení tempa růstu.

Veletrh trvá pět dní, kdy začínají přípravy na následující ročník?
Přípravy na veletrh začínají dva roky předem. MSV je největším projektem, který je na brněnském výstavišti, a jeho přípravě se věnuje celá firma. Probíhá celá řada jednání s vládními institucemi, profesními svazy a asociacemi, zahraničními zástupci, výzkumnými ústavy, vysokými školami atd. Chystá se akviziční a mediální kampaň. Sledujeme vývoj jednotlivých oborů a plánujeme rozmístění do pavilonů. V neposlední řadě spolupracujeme na přípravách doprovodného programu, během každého ročníku proběhne na 90 odborných seminářů a konferencí.

Strojírenská šedesátka

První ročník Mezinárodního veletrhu v Brně začal 5. září 1959. Přilákal 2,4 milionu návštěvníků včetně 13 500 zahraničních. Měl obrat čtyři miliardy korun a sjeli se na něj vystavovatelé z 30 zemí

Brněnský veletrh se stal hned během svého prvního ročníku významnou událostí a místem, kde bylo možné získat přehled o úrovni strojírenské výroby ve světě, navazovat hospodářské styky a uzavírat obchody.

„První ročníky však nebyly jen o strojírenství, ale i o textilním průmyslu, optice, důlním či petrochemickém strojírenství, automobilovém průmyslu. Až později se začaly vyčleňovat jednotlivé celky v samostatné veletrhy,“ vysvětluje Zeno Čižmář, který se věnuje historii českých značek a podniků.

Původně se měl podle něj první strojírenský veletrh konat už v roce 1958. „Ale zájem ze strany vystavovatelů byl tak obrovský, že kapacita tehdejšího výstaviště nestačila. Za jediný rok tak musely vzniknout tři nové pavilony: B, C a Z. Zetko bylo tehdy světovým unikátem díky neobvyklé střešní konstrukci. Kupole se vyráběla samostatně a byla dodatečně pomocí jeřábů vynesena na základní stavbu,“ popisuje Zeno Čižmář.

Zvláštní vlaky i celofánový drak

Veletržní výstaviště tak v roce 1959 nabídlo vystavovatelům z celého světa 65 tisíc čtverečních metrů kryté výstavní plochy ve 13 pavilonech, na volnou plochu připadlo cca 60 tisíc metrů čtverečních.

„První ročníky nebyly jen o strojírenství, ale i o textilním průmyslu, optice,
důlním či petrochemickém strojírenství, automobilovém průmyslu,“ Zeno Čižmář.

„Při jednáních se zahraničními vystavovateli se naráželo často i na otázku, kde se to město Brno vůbec nachází. Docházely přihlášky s označením například Fair Brno Jugoslavia, bylo však důležité, že docházely. Vlastní montážní práce probíhaly ve značném předstihu, v podstatě již v květnu, při čemž v červnu byl již vydán zákaz výběru dovolených. Nasazení všech pracovníků bylo značné, soboty, neděle a noci, ale všichni chtěli dokázat, že i při nezkušenosti se veletrh zvládne a zvládnul se,“ vzpomíná pozdější bývalý generální ředitel brněnského výstaviště Karel Svoboda, který se podílel již na přípravě prvního ročníku.

Mezi zajímavosti prvního ročníku patří například výroba příležitostné série čokoládových figurek brněnského draka v celofánové krabičce nebo 213 zvláštních vlaků vypravených státními drahami.

Tanky wehrmachtu i cirkusy

Historie samotného výstaviště přitom byla ještě starší. „Vzniklo za účelem konání Výstavy soudobé kultury Československa v roce 1928. Kdysi se na místě dnešního výstavního areálu rozkládaly pole a uprostřed nich cukrovar barona Bauera, který své pozemky věnoval Brnu, aby zde zřídilo své stálé výstaviště,“ popisuje Zeno Čižmář. Od roku 1929 se tam každoročně konaly legendární Brněnské výstavní trhy, poslední z nich v roce 1938.

„Při jednáních se zahraničními vystavovateli se naráželo často i na otázku,
kde se to město Brno vůbec nachází,“ Karel Svoboda.

„Pak areál převzala československá armáda a za války zřídil wehrmacht v pavilonech chátrajícího výstaviště dílny na opravy tanků. Po osvobození se areál naopak proměnil ve vrakoviště vojenské techniky pod správou Rudé armády, v jejíchž rukách zůstal až do roku 1946,“ zmiňuje Zeno Čižmář. První poválečné Brněnské výstavní trhy se na výstavišti uskutečnily po desetileté přestávce na přelomu září a října roku 1949. Jejich úspěch a 250 tisíc návštěvníků pomohly k jejich opakování v následujícím roce.

Přes plány na změnu areálu výstaviště na centrum lidové zábavy s knihovnami, sportovišti, pouťovými atrakcemi a návštěvami cirkusů se pozemky opět vrátily k výstavnictví.V roce 1955 se v Brně konala První výstava československého strojírenství, která byla uspořádána tři měsíce poté, co vláda rozhodla o jejím konání. Tím nastal opět obrat k výstavám a zanedlouho i mezinárodním veletrhům.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: Martin Pinkas.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek