Češe se to, suší se to. Úrodu chmele zachránily srpnové deště

Spíše než dohněda má tady hlína barvu načervenalou, atmosféru chladného srpnového rána dobarvují i sytě zelené kopce zabalené do větších či menších chuchvalců mlhy.



Sklizeň. Hlávky klonu 72 z Chmelařského institutu v Žatci (v dolní části obrázku) se od jiných rostlin Žateckého poloraného červeňáku liší na první pohled. Autor: Martin Pinkas/Euro.I když ještě před pár hodinami pršelo a půda klouže, do chmelnice se co chvíli zakusují traktory s automatickými sběrači. Sklizeň v nejvýchodnější části žatecké chmelařské oblasti právě začala. Startuje se u nejdůležitější a nejslavnější české odrůdy – u Žateckého poloraného červeňáku.

A hned první dny letošních prací ukázaly, že výnosy budou dobré. A to přesto, že celková rozloha osázených českých a moravských chmelnic oproti loňsku klesla na 5004 hektarů. Díky tomu, že léto nebylo tak suché jako loni, by se letos mělo i více sklidit.

„První výsledky provedených analýz ukazují výbornou kvalitu včetně dobrého obsahu alfa hořkých látek u odrůdy Žatecký poloraný červeňák,“ těší Zdeňka Rosu, předsedu představenstva žateckého družstva Chmelařství.

Podle průběžných zpráv ze skladů a česaček by letos mohli chmelaři celkově získat 6300 tun usušeného chmele, což je o 1874 tun více než loni. Třeba na Úštěcku se v roce 2018 sklidilo pouze 864,22 tuny chmele, což ve srovnání s předloňskem znamenalo pokles o celou třetinu. Celkově se loni v České republice sklidilo nejméně od roku 2014.
 
V situaci, kdy se jedna tuna sušeného chmele prodává v průměru zhruba za 260 tisíc korun, jde o poměrně razantní ztráty. Letošní rok by je tak mohl pěstitelům částečně vykrýt.

O výnosy nejde

Tedy ne úplně všem. Už od loňska totiž několik zemědělců upozorňuje, že výsadba jednoho ze tří klonů Žateckého poloraného červeňáku, kterou si pořídili od Chmelařského institutu v Žatci, není taková, jaká by měla být. Šišky jsou velmi maličké a podle některých rozborů ani obsah hořkých látek uvnitř – tedy toho nejdůležitějšího, proč je o Žatecký poloraný červeňák ve světě obrovský zájem – neodpovídá standardům.

Válka klonů. Několik českých pěstitelů chmele (zprava: Petr Bazika, Rostislav Šmídl, Václav Eminger a Bazikův syn) se nehodlá smířit s tím, že rostliny klonu 72 nerodí takový chmel, jaký by měly. Autor: Martin Pinkas/Euro.Ostatně právě takové potíže nyní řeší třeba Václav Eminger, jehož kozojedské hospodářství leží jen pár kilometrů od hlavního silničního tahu z Prahy do Karlových Varů. A s ním třeba i Rostislav Šmídl z blízkých Vinařic či Petr Bazika z Chrášťan na Rakovnicku. Zatímco obvykle sčešou ze stovky rostlin neboli chmelových štoků 160 kilogramů šišek, úroda z klonu 72 dosahuje třeba jen 37 kilogramů. „Nejde o výnosy, ale o to, že už to není Žatecký poloraný červeňák,“ shoduje se trojice zemědělců.

Potíž je poměrně jasně vidět na Emingerových chmelnicích. Zatímco v jednom řádku tady má už několik let onen údajně problémový klon, na vedlejším roste jiný klon Žateckého poloraného červeňáku. A rozdíl je znát na první pohled. Šišky z rostliny 72 jsou mnohem menší a je jich méně. „Hlávka je konstrukčně jiná, nevyvinutá,“ shýbne se Václav Eminger ke štokům strhnutým na zem.

Chyba podle Emingera a dalších stejně postižených pěstitelů nevznikla špatnou péčí a extrémním počasím, ale zaváháním šlechtitelů Chmelařského institutu v Žatci. Měli prý podcenit práci s matečnou rostlinou klonu 72, z níž se pak řízkují rostlinky na prodej. Tuto verzi zemědělců mají potvrdit letošní návštěvy Miroslava Bryndy ze žateckého institutu, který objížděl nespokojené chmelaře. A Emingerovi i Šmídlovi nabídl výměnu poškozené sadby. Dvě či tři nové rostlinky za každou jednu původní klonu 72.

Ze záznamu, který Eminger během jednání s Bryndou pořídil, vyplývá, že žatečtí šlechtitelé v minulosti prováděli ozdravení matečných rostlin in vitro. „Možná jsme to až přehnali,“ reaguje Brynda v zachyceném rozhovoru.

Nelegálně pořízená nahrávka

Když chtěl týdeník Euro zjistit, jak konkrétně svá slova Miroslav Brynda myslel, odpověděl za něj jeho nadřízený – Josef Patzak, ředitel Chmelařského institutu v Žatci. V souvislosti se záznamem rozhovoru Bryndy s Václavem Emingerem mluví o „spekulativním využívání upravených důkazů a nelegálně pořízených nahrávek“. A upozorňuje, že několik nespokojených pěstitelů chmele si bere jako své rukojmí všechny poctivé pěstitele a pivovary. „Naopak se ukazuje, že naše materiály mají lepší výnosové i kvalitativní parametry než staré výsadby,“ myslí si Patzak.

Jak už ale týdeník Euro informoval letos na jaře, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský má jiný názor. „Je nutné, aby Chmelařský institut, jako dodavatel vadné sadby, neprodleně ukončil nepravdivé informování pěstitelů o příčinách degradace odrůdy Žatecký poloraný červeňák (počasí, agrotechnika, ošetření) a přijal taková opatření, která povedou k výrobě odrůdově pravé a čisté sadby Žateckého poloraného červeňáku,“ píše se v jeho souhrnné zprávě.

Kde je pravda, mají ukázat výsledky monitoringu, který v českých chmelnicích probíhal jen pár dní před začátkem letošní sklizně. Analýza vzorků zřejmě určí, jestli je údajně vadná sadba skutečně geneticky poškozená a zda odpovídá standardům Žateckého poloraného červeňáku. Jinak jsou jméno a export českého chmele, jehož hodnota přesahuje každý rok miliardu korun, ohroženy.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Ondřej Stratilík, foto: Martin Pinkas.

• Oblasti podnikání: Zemědělství a lesnictví

Doporučujeme