Česká ekonomika vévodí v exportu digitálních technologií, sama je neumí používat

Vývoz ICT dosahuje v České republice 16 procent, průměr států evropské unie je přitom více než třikrát nižší. V přístupu na rychlý internet a především v používání nástrojů e-governmentu však země za vyspělými státy EU zaostává.



Česká ekonomika se výrazně prosazuje v digitální oblasti. „Přidaná hodnota HDP vyprodukovaná ICT sektorem je v České republice překvapivě o něco vyšší než v Estonsku a v roce 2012 činila 4,51 procentní podíl na HDP,“ říká Maria Staszkiewicz z Aspen Institute Prague, který zpracoval studii analyzující digitální ekonomiku v zemích střední a východní Evropy.

„Česko například vyváží nadprůměrné množství ICT zboží, které tvoří 16 procent z jeho  celkového exportu v porovnání s průměrem EU, který činí 5 procent. Naopak v oblasti e-governmentu zaostává. Online komunikaci s úřady využívá pouze 32 procent obyvatel, zatímco průměr EU je 46 procent a v Estonsku dokonce 81 procent,“ dodává Marie Staszkiewicz.

I když má již nyní Česko i další země střední a východní Evropy v této oblasti silné postavení, podle odborníků mohou v sektoru ještě výrazně růst. „Zatím nevyužitý potenciál střední a východní Evropy leží například ve velkém množství absolventů s inženýrským vzděláním – Česko, Polsko, Slovensko a Ukrajina jich mají v součtu ročně více než USA,“ říká ředitel varšavského Google Campus Rafał Plutecki.

Silnou pozici Česka v digitální sféře potvrzují také údaje Českého statistického úřadu. Předloni například dosáhl podíl sektoru ICT na hrubé přidané hodnotě 5,2 procenta, takže překonal nejen sousední Slovensko se 4,2 procenty, ale i Rakousko s 3,3 procenty, které v minulosti patřilo k inovativním zemím.

V Česku byla zaznamenaná například silná expanze služeb mobilních operátorů, které využívaly domácnosti v míře vyšší, než je průměr Evropské unie, nejen pokud jde o hlasové, ale zejména datové služby,“ vysvětlil analytik ČSÚ Jiří Kamenický.

Český internet se zadýchává

Jenže i v digitální oblasti platí, že doma není nikdo prorokem. Zatímco tuzemské firmy patří svojí produkcí i jejím objemem k evropské špičce, digitální infrastruktura, kterou využívají, nemůže těm nejlepším konkurovat. Z porovnání, které přinesla publikace ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru zveřejněná na sklonku loňského roku, vyplývá, že české sítě za vyspělými státy zaostávají.

V případě  pomalejšího připojení k internetu rychlostí 2 Mb/s a vyšší se české podniky umístily sice na devátém místě, vysoko nad průměrem EU28, u rychlého připojení s rychlostí nad 30 Mb/s se  Česko propadlo pod evropský průměr, stejně jako u přiojení k internetu rychlostí nad 100 Mb/s.

Přinést rychlejší infrastrukturu pro internet by měl v Česku Národní plán rozvoje sítí nové generace. „Naše práce na Národním plánu rozvoje sítí nové generace ve spolupráci s ICT sektorem běží přesně podle plánu a do konce června vládě tento plán předložíme. V půlce července potom opět v souladu s harmonogramem schváleným vládou a zejména kvůli úplné transparentnosti předložíme do veřejného konzultačního procesu data, která sbíral Český telekomunikační úřad a která mapují takzvaná bílá místa bez vysokorychlostního internetu,” uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Národní plán je nezbytným předpokladem pro další jednání s Evropskou unií o možnosti čerpat spolufinancování ve výši až 14 miliard korun pro rozvoj vysokorychlostního internetu.

Naopak pokud jde o  mobilní vysokorychlostní internet LTE patří Česká republika ve srovnání s ostatními členskými státy Evropské unie ke špičce. Po tom, co v roce 2014 mobilní operátoři v České republice několikanásobně zvýšili pokrytí signálem LTE, se v loňském roce díky dalším investicím úroveň pokrytí opět navýšila a zůstává tak nad evropským průměrem.

Mobilní internet na špici

S necelými 94 procenty českých domácností, pro které je dostupný signál sítí čtvrté generace, se Česká republika drží na úrovni Německa a nechává za sebou kromě Itálie, Španělska nebo Francie také země s tradičně vysokým pokrytím, jako jsou Finsko, Irsko, nebo Velká Británie. Vyplývá to z údajů zveřejněných Evropskou komisi v rámci Digital Scoreboard jednotného digitálního trhu Evropské unie.

Pokrytí sítí 4G LTE se tak díky masivním investicím českých mobilních operátorů do budování sítí dále rozšiřuje a zahušťuje. Důkazem toho je rostoucí počet základnových stanic LTE vysílačů, který z necelých 8 tisíc na konci roku 2015 překročil na přelomu dubna a května letošního roku 10 tisíc. Podle odborníků by však bylo namísto pokrytí domácností u mobilního internetu třeba zveřejňovat data o pokrytém území. V řadě oblastí, včetně rychlostních koridorů, dálnic či rekreačních oblastí, totiž rychlý mobilní internet stále chybí. 

Více komunikace s úřady

Přestože české firmy a domácnosti za evropským průměrem v komunikaci s úřady zaostávají, i tady je vidět posun. V minulých letech došlo k rekordnímu nárůstů podílu podniků používajících internet k úplnému elektronickému podání určeného pro veřejnou správu, tedy uskutečnění alespoň jednoho elektronického podání daňového přiznání. V roce 2014 tak učinilo více než 86 procent českých podniků od roku 2010 se jejich podíl téměř zdvojnásobil.

Nejvýraznější růst zaznamenal ČSÚ v nejmenší velikostní kategorii podniků, tedy u firem s 10 až 49 zaměstnanci, kde v roce 2010 učinilo úplné elektronické podání 41 procent malých podniků a v roce 2014 už 84 procent z nich.

Českým podnikům se daří i v elektronickém obchodování, kde jsou již několik let nad evropským průměrem. V elektronických prodejích za rok 2014 zaujímají podniky působící v České republice celkově sedmé místo, v elektronickém nakupování za rok 2014 dokonce místo druhé za Rakouskem.

Jednotný trh poroste rychleji

K dalšímu růstu sektoru by měly vést rovněž iniciativy Evropské komise. Ta chce vytvořením jednotného digitálního trhu konkurovat největším ekonomikám na světě. „Stále více lidí, podniků a veřejných služeb se digitalizuje. Příliš mnoho z nich se však stále potýká s problémy, které představuje nedostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, nefungující přeshraniční služby elektronické veřejné správy či problematický přeshraniční on-line nákup a prodej,“ uvedl Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh.

Promarněnou příležitost malých a středních podniků podle komise představuje elektronický obchod. Zatímco 65 procent evropských uživatelů internetu nakupuje on-line, pouze 16 procent malých a středních podniků on-line prodává. Z toho méně než polovina, konkrétně 7,5 procenta, prodává on-line přes hranice.

Proto Komise loni v prosinci předložila návrhy týkající se digitálních smluv, které mají lépe chránit spotřebitele nakupující on-line, a pomáhat podnikům s expanzí prodeje po internetu. V květnu Komise představila legislativní balíček, který má elektronický obchod dále posílit. Obsahuje opatření zaměřená na řešení neodůvodněného zeměpisného blokování, na zvýšení transparentnosti na trzích s přeshraničním doručováním balíků a na lepší přeshraniční prosazování předpisů EU na ochranu spotřebitelů.

Spotřebitelé a malé podniky si stěžují, že jejich nákup a prodej v celé EU omezují problémy související s doručováním balíků, zejména vysoké poplatky za přeshraniční zásilky. Ceny, které provozovatelé poštovních služeb účtují za doručení malého balíčku do jiného členského státu, často až pětkrát převyšují ceny na domácím trhu, a to bez jasného prokázání vztahu ke skutečným nákladům.

Nařízení komise má proto podpořit hospodářskou soutěž zavedením větší transparentnosti cen. Komise nenavrhuje stanovení horní hranice cen za doručování. Regulace cen podle komise představuje až krajní opatření v případě, že hospodářská soutěž nepřinese uspokojivé výsledky. Komise v roce 2019 přezkoumá dosažený pokrok a posoudí nezbytnost dalších opatření.

Omezení geografického blokování má umožnit zákazníkům nakupovat on-line v kterékoli zemi Evropské unie. Dosud totiž některé nadnárodní firmy řešily rozdílné ceny na různých trzích tak, že blokovaly zákazníky ze států s dražším zbožím, pokud chtěli nakoupit on-line v jejich e-shopu v zemi s levnějšími cenami.

Dalibor Dostál

• Oblasti podnikání: Software a ICT služby

Doporučujeme