Česká šance na východě. Exportéři mohou těžit z dohody EU s Japonskem

18. 11. 2019 | Zdroj: ČIA (převzato z webu agentury CzechInvest)

Tuzemští podnikatelé mohou výhodně vyvážet do Japonska, třetina ale v bezcelní politice plave.

Česká firma RWT z Rychnova nad Kněžnou, která se specializuje na výrobu kovo-a dřevoobráběcích strojů, směřuje pozornost na východ. Konkrétně do Japonska. Jen letos tam očekává nárůst prodejů o čtyřicet procent. Za letošní leden tam uzavřela obchody ve výši 94 procent objemů roku 2018. Důvod? Nová dohoda mezi EU a Japonskem, díky níž lze obchodovat s nulovou nebo sníženou celní sazbou. RWT ale bohužel není typickým tuzemským příkladem. Podle čerstvého průzkumu celá třetina tuzemských exportérů nedokáže benefity bezcelních dohod využít.

„Největší zájem o naše stroje je v leteckém, automobilovém průmyslu nebo nábytkářství, tedy v odvětvích, které tvoří nemalou část japonské ekonomiky,“ popisuje šéf rodinné firmy Petr Rojek. Další významnou podporu představují technologie a elektrotechnické komponenty od Schneider Electric, které RWT implementuje do svých strojů. Strojírenství patří vůbec mezi tahouny českého exportu do Japonska, silný je také optický a elektrotechnický průmysl.

Tuzemští exportéři díky dohodě ročně uspoří na clech až 2,4 miliardy korun, jak říká Luděk Procházka, celní broker společnosti Gerlach, největšího neutrálního poskytovatele celních služeb v Česku. Největší potenciál růstu exportu do Japonska, a to 65 procent, má podle něj textilní průmysl.

Nejde zdaleka ale jen o Japonsko. V nejbližší době, zřejmě na začátku roku 2020, přibude dohoda se Singapurem a následovat bude Vietnam, zřejmě už na konci letošního roku. Jednání stále probíhají s obchodním blokem Mercosur, kam patří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. Dohody o největší zóně volného obchodu na světě váznou ovšem na výhradách EU k vypalování pralesů v Brazílii a na ekonomické situaci Argentiny, která opět balancuje na hranici krachu.

  • 2,4 miliardy korun mohou čeští exportéři ušetřit na vývozu do Japonska kvůli bezcelní dohodě.
  • 974 českých firem vyváží do obchodního sdružení jihoamerických zemí Mercosur. O dohodě mezi sdružením a EU se stále jedná.


Tato dohoda by byla pro Česko klíčová. Trh Mercosuru je dosud chráněn poměrně vysokými cly. Kdo chce na tamější trh dovážet, dnes zaplatí například 35 procent cla v oblasti automotive, 28 procent u mléčných výrobků, 20 za cukrovinky, 18 za strojírenské či chemické produkty a podobně. Do zemí Mercosur vyváží 974 českých firem a hodnota vývozu činí 392 milionů eur. Pokud bychom vzali, že průměrná hodnota cla je 20 procent, jde o částku 78 milionů eur, kterou bude možné ušetřit. Dohoda s Mercosurem je navíc o to výhodnější, že nikdo jiný obdobnou nemá.

Otázka za milion

Bezcelní dohody dávají vývozcům zajímavé možnosti pro obchodní politiku. Na zahraničním trhu mohou buď snižovat prodejní cenu výrobků o dříve placené clo, nebo si cenu zachovat a zvýšit svoji marži. Jenže podle průzkumu Gerlachu v průměru každý třetí vývozce v Česku nedokáže ekonomicky vytěžit jejich benefity. Čili každá druhá firma neví, že může za určitých podmínek získat zpátky už jednou zaplacené clo.

Důvodů je několik. „Tyto dohody jsou poměrně málo prezentovány. Málokdy jsou dostupné v českém jazyce, a proto zejména malé a střední firmy, které nemají ve svých řadách zaměstnance zabývající se touto problematikou, o nich vůbec nevědí nebo neznají celý obsah,“ míní místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Podle Luďka Procházky začíná problém už při vývozu. Často ho dostane na starost lokální spedice, která je zvyklá vozit zásilky jen po Česku nebo v rámci Unie. Spedice následně osloví nějakou mezinárodní dopravu a vše jde přes několik rukou. „Každopádně ať už dopravu zrealizuje jakýkoliv přepravce, realitou je, že se soustředí na svou hlavní aktivitu a tou je doručení zásilky. Celní odbavení je pro něj druhořadé a něco, co přepravu zdržuje. Takže zajistí pouze prosté základní celní odbavení,“ říká Procházka.

Některé celní dohody jsou naopak na cestě ke svému konci. Kambodžský premiér Hun Sen kvůli tomu dokonce pohrozil fyzickou likvidací domácí opozice, protože Evropská unie zahájila v listopadu formální proceduru zbavení Kambodže statusu „vše kromě zbraní“ (EBA), který osvobozuje od cla dovozy veškerého zboží z nerozvinutých zemí s výjimkou vojenského materiálu. Stalo se tak poté, co Hun Sen tvrdě potlačil politickou opozici a v červencových parlamentních volbách jeho strana získala všechny poslanecké mandáty.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Petr Weikert

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek