České exportéry ohrožují zahraniční podvodníci a jejich lákavé nabídky

19. 3. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podezřele výhodné kontrakty od firem z některých afrických zemí, Blízkého Východu nebo Číny jsou obvykle pokusem o podvod. České podniky by se v podobných případech měly obracet na Klientské centrum pro export.

Velkým rizikem pro začínající i zkušené exportéry mohou být podvodné nabídky na spolupráci a dodávky zpravidla velkých objemů zboží. Na první pohled vypadají poptávky zahraničních firem lákavě, mají výhodné platební i dodací podmínky, zahrnující zpravidla platbu předem. S malou provizí pro zprostředkovatele vypadají jako výhodný obchod.

Zahraniční firma se často honosí důvěryhodně vypadajícími webovými stránkami, nicméně může to být odkaz na web fungující firmy, která s oslovující společností má jen podobný název. Variantou je i web, který obsahuje zcela nepravdivé informace a ověření. Tyto nekalé praktiky některých zahraničních firem se objevují u poptávek ze zemí subsaharské Afriky, jako je například Togo nebo Ghana, a v některých blízkovýchodních a asijských zemích, například Číně. Pokud česká firma uvěří lákavému požadavku, může ve výsledku o své peníze i zboží přijít.

Jde o víza nebo o peníze

„České firmy by měly počítat s realitou, že téměř sto procent poptávek a nabídek učiněných přes internet od anonymních subjektů z Nigérie, Beninu a Kamerunu mají na svědomí podvodníci, kteří sledují jiné cíle než seriózní obchod. Vesměs mají zájem buď o získání víza, nebo usilují o peníze od naivního zahraničního partnera,“ říká Štěpán Beneš, vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Lagosu.

Právě z afrických zemí  se často obrací „důvěryhodní zprostředkovatelé“, kteří si vyžadují nabídku na podezřele vysokou dodávku zboží (jako jsou stavební prvky, potřeby pro domácnost, vybavení pro hasiče, textilní zboží a podobně.

Cenovou nabídku od české firmy pak přijímají bez jakýchkoli výhrad, vyžadují zaslání proforma faktury  na daný objem. Dalším krokem může být podpis kontraktu v zemi objednatele, to znamená cesta zástupce firmy do dané africké země, a teprve následný převod peněžní částky na účet české společnosti. Samozřejmě i převod dohodnuté provize zprostředkovateli.

Vylepšené podvody

„V poslední době nebezpečnost tohoto druhu trestných činů ještě narůstá, protože podvodníci začali využívat elektronických médií a sofistikovanějších metod, například dokonalých padělků hlavičkových papírů všech státních institucí nebo falešných webových stránek. Rovněž je třeba dávat si pozor na pokusy vylákat zboží či vzorek bez úmyslu za ně zaplatit,“ dodává Štěpán Beneš.

Právě takzvané „nigerijské dopisy“ se staly synonymem podvodů, kdy se různí podvodníci snaží na důvěřivém partnerovi vymámit předběžné poplatky na fiktivní přípravné obchodní operace pod příslibem pozdějších obrovských zisků.

Množí se rovněž pokusy vylákat od dodavatelů vzorky zboží bez úmyslu za ně zaplatit. Také poplatky za certifikaci daného zboží v zemi určení mohou být jen pokusem vylákat peníze navíc. Častý bývá i záměr získat pozvání k cestě do ČR na základě předstíraného obchodního zájmu a pak cestu zneužít k emigraci, zpravidla do jiné země schengenského prostoru. Rovněž přísliby na lobbing při účasti v tendrech, státních zakázkách jsou v elektronické podobě velmi nepravděpodobné.

Příkladem z poslední doby může být poptávka z Ghany (obdobné pak přišly i z Toga), která byla formulována jako předvýběr pro připravovaný tendr. Firma se prohlašovala za zprostředkovatele (odkázala na své funkční webové stránky) a vyžádala si nabídku na velké množství stavebních prvků. Ceny byly akceptovány bez jakékoli výhrady, jednalo se o částku převyšující 2 miliony eur.

Zálohové platby a konec spolupráce

Po akceptaci nabídky požádala českou firmu o vystavení zálohové faktury a dala  jim  kontakt přímo na dovážející organizaci. Ta také vystavila oficiální objednávku a potvrzení, že  zodpovědná komise českou firmu schválila jako dodavatele pro daný projekt a že nyní se připravuje smluvní kontrakt, který bude potřeba osobně podepsat v Akře, bud' českou firmou osobně, nebo jejím zmocněncem v Akře. Dohodnutý obnos peněz by pak měl být české firmě převeden na účet do 48 hodin po podpisu obchodního kontraktu.

Česká firma začala mít naštěstí pochybnosti o uvedené transakci. Obrátila se na Klientské centrum pro export (KCE) a požádala o pomoc. Prostřednictvím české ambasády v Ghaně a jejích kontaktů se podařilo zjistit, že ghanská vláda nikdy neiniciovala žádnou společnost, aby za ně jednala tak, jak bylo uvedeno na webu dané organizace. Rovněž většina informací na webu ghanské firmy byla falešná, včetně loga. Česká firma byla informována o této situaci a přerušila se zahraničním partnerem další komunikaci.

Právě pragmatický pohled KCE, podobně jako zahraničních kanceláří CzechTrade nebo českých zastupitelských úřadů v daných zemích, na danou „skvělou nabídku“ zahraniční firmy, může zabránit dokončení podvodu ze strany zahraničních subjektů. Odborníci se totiž mohou opírat o zkušenosti z podobných případů. České firmy by se proto na KCE měly obracet v případech, kdy mají podezření na příliš lákavé nabídky od neznámých zahraničních společností.

Spěch ukazuje na neseriózní postup

České firmy obvykle začínají mít pochybnosti o reálnosti dané transakce, pokud zahraniční partner spěchá na vystavení proforma faktury , nebo akceptuje bez výhrad vysokou kupní cenu, případně trvá na podpisu kontraktu v teritoriu. Prostřednictvím KCE mohou v podobných případech požádat o ověření zahraniční firmy.  

Častým případem byly také poptávky od čínských firem, kdy je nabídka od českého podniku okamžitě odsouhlasena, platební podmínky jsou velice výhodné. Následuje urgence příjezdu do Číny k podepsání kontraktu, před podpisem smlouvy bývá požadována částka kolem 5000 eur na úplatky pro místní úřady, pohoštění, dárky a podobně. Následuje neplnění smlouvy ze strany čínské firmy, ta obvykle může i brzo zaniknout.

Pokud tedy české firmy zvažují obdobně „výhodné obchody“, je dobré si ověřit svého zahraničního partnera i úmysly včas, před tím, než se pustí do dané transakce. Jako jedna z možností se nabízí i služby KCE a Jednotné zahraniční sítě, které prostřednictvím svých kontaktů mohou zjistit další informace o potenciálním partnerovi.

Jak poznat podvodnou nabídku ze zahraničí

  • Firma poptává atypicky vysoké množství daného produktu (kartáče, hadice, pleny, strojní vybavení a pod.).
  • Cenu akceptuje bez dalšího komentáře.
  • Případně sama udává, že má například 2 mil. eur nebo amerických dolarů na nákup určitého vybavení.
  • Nabízí platbu předem, požaduje okamžité zaslání proforma faktury, absence kontraktu.
  • Spěchá na provedení všech operací.
  • Žádá pozvání do ČR na projednání případných podrobností.
  • Variantou může být i pozvání do příslušného teritoria, kde bude podepsán kontrakt a následně bude dohodnutá částka firmě zaslána (před podpisem kontraktu pak bývá požadována další částka za provizi, dárky, pohoštění, úplatky a pod.). K realizaci zakázky, platby pak nedojde.
  • Po zaplacení registračních poplatků se zahraniční firma odmlčí, k objednávce zboží nedojde, firma pak může následně i ukončit svoji činnost.
  • Webové stránky mohou vypadat důvěryhodně, nicméně je nutné ověřit údaje na nich uvedené. Pochybné může být i na nich uvedené pověření od místní vlády.
  • Mohou být zneužity webové stránky existující firmy, založena firma téměř stejného názvu, ale s jinou kontaktní osobou a účtem.
Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek