České firmy nejvíce využívají z umělé inteligence strojové učení

4. 9. 2019 | Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

Umělá inteligence je další z přelomových technologií, které změní tvář průmyslu. Svaz průmyslu a dopravy České republiky chce proto hrát jednu z hlavních rolí při tvorbě prostředí, které bude stimulovat rozvoj a použití umělé inteligence.

Umělá inteligence poslouchá zvuk motorů a hlásí, když hrozí porucha. Nebo prohlíží desítky fotografií solárních elektráren, aby zjistila, jestli jsou některé panely poškozené. Připravuje se i na řízení elektrické sítě. Po třiceti letech budování výzkumné infrastruktury se vývoj a praktické využití umělé inteligence dostává v Česku na novou úroveň.

Svaz průmyslu provedl letos na jaře mezi členskými a nečlenskými firmami rozsáhlý průzkum, který mimo jiné zjišťoval, v jakých oblastech firmy a výzkumná pracoviště umělou inteligenci vyvíjejí a v jakých aplikacích ji nejčastěji nasazují.

„Potřebujeme kvantitativní data o výzkumu, vývoji a výrobě algoritmů a software pro umělou inteligenci a o jejich využití. Z vyhodnocení první vlny průzkumu je patrné, že nejčastěji u nás firmy využívají umělou inteligenci v podnikových procesech, pojišťovnictví a peněžnictví a v marketingu. Nejvíce používají metodu strojového učení, analýzy dat, zpracování obrazu a přirozeného jazyka,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Data z průzkumu posloužila Svazu průmyslu při přípravě části Národní strategie pro umělou inteligenci. K její tvorbě vyzvala všechny členské státy EU Evropská komise. Vláda schválila Národní strategii umělé inteligence v České republice na začátku května letošního roku.

Umělá inteligence je dostupnější

Rozvoj umělé inteligence a konkrétních průmyslových aplikací souvisí s tím, že pro trénink algoritmických modelů existuje velké množství dostupných dat. Zlevnila se úložná i výpočetní kapacita počítačů. Pokrok také zaznamenala konstrukce algoritmů. Umělá inteligence se tak stává pro firmy dostupnější.

„Největší potenciál pro průmyslové technické aplikace vkládáme do strojového učení. Počítačové vidění a zpracování řeči se promítne do rutinních administrativních činností. Nyní je důležité, aby vznikaly aplikace, které i menším a středním firmám přinesou hmatatelný užitek. Na druhé straně firma musí umět pracovat s daty, sbírat je a ukládat tak, aby s nimi mohla umělá inteligence pracovat,“ upozorňuje Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a prezident Elektrotechnické asociace ČR.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Pracovní místa čeká změna

Umělá inteligence už dnes pomáhá firmám v mnoha oblastech. V dohledné době nahradí člověka jen v dílčích úkonech, například pomůže lékařům s lepší diagnostikou. Dopad umělé inteligence na pracovní místa proto nebude tak významný jako robotizace, uvádějí vědci z amerického Massachusetts Institute of Technology (MIT). Změní se ovšem definice řady pracovních pozic nebo i celé podnikové procesy.

Příkladem změn ve firmě je vytváření datových skladů, v nichž podniky shromažďují své know-how a znalosti bývalých i současných zaměstnanců. „Umělá inteligence pak může tyto datové sklady vytěžovat. V elektrotechnice může pomáhat projektantům s projekty kabelových tras. Nejdříve bude kontrolovat jejich práci. Postupně se jí bude moci svěřit i navrhování kabelových tras. Ze znalostí v datovém skladu vybere nejlepší kombinaci technického provedení, ceny a doby dodání,“ vysvětluje Jiří Holoubek.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Umělou inteligenci zkouší ČEZ či Škoda Auto

Ve světě se praktickým nasazením umělé inteligence zabývají především velké firmy. Podle průzkumu poradenské společnosti PWC používalo loni umělou inteligenci 62 procent velkých společností. V roce 2030 může umělá inteligence přispět k růstu globální ekonomiky částkou 15,7 bilionu dolarů. Firmám může zlevnit přechod na nové výrobní metody a procesy až o pětinu.

V Česku si umělou inteligenci v pilotních projektech testuje například energetická společnost ČEZ. Její využití při řízení přenosové sítě zkoumá také provozovatel české přenosové soustavy ČEPS. Odvětvím, kde umělá inteligence nachází uplatnění je také automobilový průmysl. Uplatní se nejen ve výrobních procesech, ale především ve vývoji a následném provozu autonomních vozidel.

Škoda Auto používá umělou inteligenci ke zlepšení logistiky. „Projekt se zaměřuje na optimalizaci nakládky kontejnerů paletami s díly, které jsou odesílány do zahraničních továren pro následnou montáž. V tomto projektu je cílem zvýšit využitý objem kontejneru pomocí optimalizačního algoritmu, který je schopen velice rychle a efektivně navrhovat vhodné kombinace pro nakládku na základě dostupnosti materiálu, priorit dílů, váhových limitů nebo možností stohování,“ popisuje Andre Wehner, Chief Digital Officer Škoda Auto. Firmě využití umělé inteligence přináší úspory nákladů na dopravu, ulehčuje práci a je také dílkem do celého řetězce chytrých řešení, které využívá a vyvíjí.

Podle průzkumu, který Svaz průmyslu na jaře udělal, řeší v České republice rozvoj umělé inteligence i hodně startupů a malých a středních podniků.

Umělá inteligence v praxi

Umělá inteligence nachází uplatnění nejen v komunikaci se zákazníky, ale také při vývoji autonomních aut, řízení elektrických sítí, údržbě strojů a zařízení či medicíně. Zvyšuje tak produktivitu práce, ale také umožňuje udělat věci, které by jinak nebyly možné.

Energetika

Inteligentní údržba elektráren a sítí

Umělá inteligence dokáže zlepšit údržbu obnovitelných zdrojů energie. Energetická skupina ČEZ, člen Svazu průmyslu, zvažuje nasazení dronů pro kontrolu fotovoltaických elektráren. Dron se zabudovanou kamerou fotí solární panely, umělá inteligence fotky vyhodnotí, a pokud zjistí poškození panelů, vyšle na místo obsluhu.

Podobný systém ČEZ využívá v pilotních projektech i při monitoringu větrných parků a distribučního vedení. Firma také ověřovala monitorování a vyhodnocování zvuků strojů v elektrárnách. Umělá inteligence z nich určovala, jestli stroj běží správně, nebo hrozí jeho porucha. Pro prvotní komunikaci se zájemci o práci ČEZ používá chatbota.

Lepší řízení elektrických sítí

Umělá inteligence patří mezi pět nových technologií s největším potenciálem pro budoucí použití v provozu a řízení přenosových soustav. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, člen Svazu průmyslu, má díky spolupráci s jinými evropskými přenosovými soustavami přístup k projektům, které se při využití umělé inteligence zaměřují na rozvoj zařízení a jejich komponent, sledování a vyhodnocování provozu sítí, diagnostiku a předpovídání provozu nebo řízení a optimalizaci sítí. ČEPS vyhodnocuje možnosti strojového učení například při zavádění chytrých sítí.

Predikční systémy s prvky umělé inteligence by měly pomoci přenosovým soustavám čelit vyšší kolísavosti v přepravě elektřiny kvůli klimatickým a tržním podmínkám.

Medicína

Umělá inteligence se ve zdravotnictví využívá například pro rozpoznávání obrazu. Ať už se jedná o snímky ze zobrazovacích metod (např. magnetická rezonance) nebo cytologických vzorků, z nichž se určuje, zda buňky pod mikroskopem vykazují známky zhoubného bujení. „Umělá inteligence je v tomto směru přesnější než lidské oko. Pomocí umělé inteligence se také analyzují zobrazení cévního řečiště mozku při náhlé mozkové příhodě, kdy se podle vyhodnocení pravděpodobnosti zotavení provede či neprovede určitý výkon,“ vysvětluje Miroslav Palát, prezident České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (Czechmed), člena SP ČR.

Pro vyhodnocení snímků páteře některé české nemocnice používají například systém Microsoft Inner Eye. Algoritmus ze snímků identifikuje místo s nádorem, pomáhá tak lékaři rychleji se orientovat ve velkém množství prostorových snímků. Lékaři využívají umělou inteligenci také pro analýzu velkých dat za účelem stanovení optimálních léčebných postupů ať u vzácných onemocnění, nebo kvůli stanovení optimálních postupů u velkého množství podobných, zejména chronických onemocnění.

Nejčastěji u nás firmy využívají umělou inteligenci v podnikových procesech, pojišťovnictví a peněžnictví a v marketingu.


Marketing

Umělá inteligence pomáhá s optimalizací prodeje v on-line obchodech. Dokáže v reálném čase analyzovat, na jaké položky lidé klikají a odvodit, co budou chtít dělat v dalším kroku. Po napojení na vnitřní systémy elektronického obchodu umožní efektivnější fungování e-shopu. Umělá inteligence analyzuje také data o sledovanosti televizí a určí, kdy se cílová skupina konkrétního inzerenta dívá na obrazovku. Tento přístup lze aplikovat i na optimalizace bannerové reklamy na internetu.

Konverzační asistenti – chatboti

Na řadě pracovišť jsou dnes využíváni konverzační asistenti, tzv. chatboti. Prakticky je vyzkoušel také Svaz průmyslu. Ve spolupráci s ministerstvem vnitra vytvořil a testoval automatického konverzačního asistenta, který odpovídal na výkladové otázky kolem nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Během dvouměsíčního ověřovacího provozu odpověděl zhruba na 4000 dotazů. Z těchto 4000 dotazů asi na 210 dotazů chatbot nedokázal odpovědět stoprocentně správně a úplně. Na tyto dotazy proto odpověděli odborníci na ochranu osobních údajů z ministerstva vnitra. Díky chatbotovi, který byl vytvořen a je provozován na technologii Watson Assistant od firmy IBM, se museli zabývat jen 7 procenty položených dotazů.

Kulatá výročí vývoje umělé inteligence

Vývoj umělé inteligence nabral na obrátkách ve druhé polovině 20. století díky rozvoji počítačů. Nicméně myšlenkové základy pro vytváření umělé inteligence byly položeny už v antice.

  • Antika – Aristoteles popsal sylogismus, metodu formálního nebo mechanického myšlení, kdy závěr je vyvozen z ostatních dvou předpokladů.
  • 1818 – vyšla kniha Frankenstein od Mary Shelley, která mimo jiné nastiňuje etické otázky spojené s vytvořením umělé bytosti schopné přemýšlet, cítit a vnímat subjektivně svou existenci.
  • 1959 – Americký Masachussetts Institute of Technology založil první AI Lab.
  • 1959 – Simon, Shaw a Newell z Round Corporation naprogramovali General Problem Solver. Stroj měl umět řešit obecné problémy, které lze vyjádřit jako soubor logických formulí. GPS dokázal vyřešit jednoduché úlohy, ale na řešení reálných problémů kvůli jejich složitosti nestačil. Nicméně GPS ovlivnilo další směřování výzkumu umělé inteligence.
  • 1969 – sestrojen univerzální pohyblivý robot Shakey The Robot, který byl schopen uvažovat o svých vlastních činech. Tento projekt kombinoval výzkum v oblasti robotiky, počítačového vidění a zpracování přirozeného jazyka.
  • 1979 – bylo sestrojeno první počítačem řízené autonomní vozidlo Stanford Car. Dokázalo projet kancelář, aniž by narazilo do židlí.
  • 1999 – SONY uvedlo robotického autonomního psíka AIBO.
  • 2009 – Google sestrojil autonomní auto.
  • 2018 – První reálně využitelné aplikace na kvantových počítačích: IBM, D-Wave, Google.


Převzato z časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum. Autor: Jan Stuchlík.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek