České firmy přicházejí o klíčové know-how, neumějí je chránit patenty

20. 8. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Poměr patentů vůči užitným vzorům v tuzemsku dlouhodobě klesá. Vědci jsou totiž více hodnoceni za publikace článků v odborných časopisech, pro firmy je zase proces administrativně a především časově náročný.

Tuzemské firmy často představují svoje inovace, aniž by je měly dostatečně chráněné. Především na veletrzích nebo kontraktačních akcích lákají budoucí obchodní partnery na technologie a výrobní postupy, které si neregistrovaly jako vlastní patent. Mnohdy si je registrují pouze jako užitný vzor, který však může konkurenční firma mnohem snáze napadnout u soudu a okopírovat.

„Podnikatelé volí užitné vzory zejména pro rychlost jejich zápisu, a také proto, že nechtějí absolvovat složité a dlouhé patentové řízení, zahrnující zkoumání světové novosti a vynálezecké činnosti,“ vysvětluje Jiří Sedlák, patentový zástupce společnosti PatentCentrum Sedlák & Partners. Podle jeho slov nelze říci, zda je pro podnikatele lepší patent nebo užitný vzor. Záleží na tom, co firma od ochrany své technologie očekává.

Vzor již za několik týdnů

„Pokud je prioritou mít rychle zapsaný ochranný dokument, je vhodný užitný vzor, který je zapsaný během několika měsíců, někdy i týdnů, od podání přihlášky. Zápis užitného vzoru v rychlém termínu je výhodou například při vykazování výstupů projektu, při potřebě rychle vyvodit právní kroky proti nekalé konkurenci, pro uzavření platné licenční smlouvy, pro rychlé ocenění nehmotného majetku a podobně. Výhodou užitného vzoru je také to, že přihlášku lze podat ještě šest měsíců po zveřejnění technického řešení, ke kterému mohlo dojít například na výstavě,“ doplňuje Jiří Sedlák.

Nevýhodou užitného vzoru je podle něj jeho kratší maximální platnost, konkrétně 10 let, a především to, že při jeho zápisu se neprovádí žádná rešerše novosti a překročení rámce odborné dovednosti. „Zápis je ryze formálního charakteru, přitom ale podmínka světové novosti a překročení rámce odborné dovednosti musí být ze zákona splněna. To vede v praxi k tomu, že řada užitných vzorů nemá skutečnou právní sílu, a může být na návrh třetí osoby vymazána z rejstříku,“ dodává Jiří Sedlák.

Menší právní jistota

To přináší možné negativní důsledky pro firmu. „Zapsaný užitný vzor neposkytuje právní jistotu jak pro jeho majitele, tak pro jeho soutěžitele, jak je tomu v případě patentu. Tato skutečnost s sebou nese podstatně snížený komerční potenciál užitného vzoru ve srovnání s patentem, zvyšuje pravděpodobnost soudních sporů, a podobně,“ upozorňuje Emil Jenerál z Úřadu průmslového vlastnictví (ÚPV).

Podle Jiřího Sedláka je proto vhodné provést rešerši na novost ještě před zpracováním přihlášky užitného vzoru. „Zpravidla to klientům doporučujeme, i s ohledem na to, že výsledek rešerše může klientům ušetřit značné náklady na neefektivní zápis a vymáhání práv z nedostatečně ověřeného užitného vzoru,“ zdůrazňuje Jiří Sedlák.

Úřad průmyslového vlastnictví vidí rovněž některé možnosti v tom, jak váhu užitných vzorů posílit. „Posílení hodnoty užitných vzorů by možná napomohla alespoň fakultativní možnost rešerše na stav techniky ze strany Úřadu, která by se zveřejňovala a byla obligatorní pro prosazování práv z užitného vzoru. Situaci by naopak jistě nepomohlo jakékoliv zjednodušování řízení o udělení patentu,“ konstatuje Emil Jenerál.

Patent většinou do dvou let

Silnější a především dlouhodobější ochranu duševního vlastnictví přinášejí patenty. „Pokud klient naopak potřebuje mít silný a respektovaný ochranný dokument, a počítá s delší dobou udělení, která je v ČR aktuálně nejčastěji mezi 12 až 24 měsíci, je správnou volbou patent,“ potvrzuje Jiří Sedlák a dodává: „V rámci řízení o patentu provádí rešerši na splnění zákonných podmínek novosti a vynálezecké činnosti Úřad průmyslového vlastnictví, a v případě, že tyto podmínky nejsou splněny, patent neudělí.“

Patent platí až dvacet let od podání přihlášky. „Na druhou stranu, náklady na získání patentu jsou vyšší oproti užitnému vzoru, a překážkou pro udělení patentu je jakékoli zveřejnění řešení, které nastane před podáním přihlášky, ať už jde o web, výstavu a podobně,“ upozorňuje Jiří Sedlák na možná rizika.

V roce 2017 Úřad průmyslového vlastnictví udělil 669 patentů a ve stejném roce zapsal 1107 užitných vzorů. Kromě toho udělil i 6912 takzvaných validovaných evropských patentů.

Záruku dává kombinace obou nástrojů

Podle Jiřího Sedláka je vzájemný poměr patentů a užitných vzorů v České republice dlouhodobě v podstatě stejný. „Patenty mírně klesají. Budou klesat dle mého názoru dále, protože na patentech se podílí zejména vědecké instituce, u kterých ,body za získání patentu trvale klesají, upřednostňují se publikace,“ zmiňuje Jiří Sedlák. Posílit ochabující zájem o patenty by podle něj mohlo zrychlení řízení o udělení patentu, kdy by byl například průzkum hotový do 6 měsíců a vlastní udělení patentu pak do jednoho roku.

Pro spojení rychlé a zároveň dlouhodobé ochrany doporučuje kombinaci obou nástrojů. „Pokud klient potřebuje jak rychlou ochranu, tak i silný ochranný dokument, je možné současně podat přihlášku užitného vzoru i přihlášku vynálezu, tedy patentu. Obě přihlášky, jsou-li podané v jeden den, zakládají u ÚPV souběžné řízení a mohou být uděleny oba ochranné dokumenty - nejdříve užitný vzor, později patent. Toto řešení je v praxi poměrně často využívané,“ uzavírá Jiří Sedlák.

Dalibor Dostál

Patent a užitný vzor

Patent je zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu. V České republice udělování patentů upravuje zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích. Podle něho se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Vynález se považuje za nový, jestliže není součástí stavu techniky. Stavem techniky je všechno, co bylo zveřejněno přede dnem přihlášení patentu, ať již v České republice nebo v zahraničí.

Užitný vzor je ochrana, která je na základě zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, poskytována technickým řešením, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti, a která jsou průmyslově využitelná. Novost technického řešení se přitom posuzuje podle aktuálního stavu techniky a průmyslová využitelnost zase podle toho, zda může být dané řešení opakovaně využíváno v hospodářské činnosti. Ochranu užitným vzorem má především původce technického řešení, tedy ten, kdo jej vytvořil vlastní tvořivou prací, případně ji může uplatňovat i jeho právní zástupce.
Zdroj:Wikipedie

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek