České firmy si k energetickým úsporám hledají cestu jen pomalu. Brzy se to změní, tvrdí experti

16. 4. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

I když rozvoj oboru energetických úspor postupuje velmi rychle kupředu, české firmy a instituce se ještě nenaučily jejich výhod plně využívat. Zaostávají tak za podniky z vyspělých zemí a v budoucnu by právě vyšší náklady na energie mohly být pro tuzemské společnosti konkurenční nevýhodou.

Realizaci energetických úspor v Česku již nabízí řada firem. Přesto po této službě v tuzemsku není taková poptávka, jako ve vyspělých zemích. „Potřeba šetřit energiemi zatím není v českých hlavách zahnízděná“, popisuje současnou situaci Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor Ministerstva průmyslu a obchodu.

„Stát se rozhodl Národní akční plán energetické účinnosti naplnit především prostřednictvím dotací. Dotační prostředky ale zatím nejsou čerpány tak, jak se předpokládalo. Jsme v polovině programového období a čerpání prostředků je kolem 15 procent. Toto manko ve využívání energeticky úsporných řešení budeme nyní horko těžko dohánět,“ upozorňuje Vladimír Sochor.

Podle místopředsedy představenstva ČEZ ESCO Petra Štulce už mnohé firmy začínají chápat, že se jim energetické úspory vyplatí. „Energetika se mění. Spousta technologií se stěhuje ke koncovým zákazníkům a směr toku energií se občas obrací od spotřebitelů, kteří mají přebytky při vlastní výrobě, zpět do sítě,“ říká Petr Štulc.

Velkou příležitost pro poskytovatele energetických služeb vidí v modernizaci panelových domů. „České paneláky jsou většinou zateplené, ale jejich technologie zůstávají původní. Vidíme zde velkou příležitost, registrujeme skutečně významnou poptávku,“ prohlásil.

Přehnaný tlak na rychlou návratnost

Projekty energetických úspor se zaručenou návratností, takzvané EPC projekty, zatím tuzemské firmy využívají v menší míře. „V soukromém sektoru je pochopitelný tlak na co nejkratší doby návratnosti. To bohužel vede k tomu, že nelze využít úsporná opatření v plném rozsahu. Nabízí se však řešení v podobě kombinace EPC s vhodnou dotací EU. Tato kombinace umožní zákazníkovi zkrátit dobu návratnosti,“ popisuje jednu z možných cest Leoš Grelich, ředitel úseku energetických služeb Siemens ČR.

Ani státní či evropská dotace však podle něj není nutná pro to, aby se firmě investice do energetických úspor vyplatila. „I bez podpory je řešení pomocí splácení investic z garantovaných úspor pro soukromou sféru zajímavé. Největší výhodu pro firmy spatřuji v tom, že finanční prostředky, které by samy investovaly do úsporných opatření, mohou nyní použít třeba na nákup nových strojů či materiálu pro výrobu,“ dodává Leoš Grelich.

To, že se české firmy stále obávají, že se jim investice do energetických úspor nevrátí, potvrzují i další odborníci. „Záleží přitom na tom, jak spoříme. Prvotní energetické úspory mohou být velice levné a snadno realizovatelné. Když pokračujete v realizaci energetických úspor dál, dostáváte se s náklady na úroveň čistých zdrojů energie. Třetí kategorie úspor je ale již tak nákladná, že vyjde levněji vybudovat nový zdroj energie, byť by to měla být čistá energie,“ vysvětluje jednatel poradenské společnosti ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor.

Největší zájem je o LED žárovky

Příkladem snadno realizovatelných řešení může být modernizace osvětlení. „Náš průzkum ukázal, že každá pátá firma uvažuje o výměně osvětlení jako o prvním kroku pro zvýšení úspor energie,“ popisuje Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

Právě do této oblasti investovala nedávno například společnost ArcelorMittal Ostrava. Rekonstrukci osvětlení v jejím areálu nedávno dokončila ČEZ Energetické služby ze skupiny ČEZ ESCO. Moderní úsporné LED osvětlení tam nahradilo již dosluhující rtuťové a halogenidové výbojky i klasické zářivkové zdroje. Zároveň ČEZ ESCO navrhla a dodala celý systém řízení svítidel, který nyní dokáže přesně reagovat na každý požadavek závodu.

„Modernizace osvětlení přináší velkým průmyslovým podnikům, jako je ArcelorMittal, nejen úsporu provozních a servisních nákladů, ale také umožňuje pohodlné nastavení světel podle aktuálních potřeb závodu,“ říká generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák. „Další výhodou je, že se rapidně sníží množství poruch,“ dodává Kamil Čermák.

Celkem ČEZ ESCO vyměnila 905 kusů svítidel a snížila spotřebu elektřiny o 3016 MWh ročně, tedy o 81 procent. Úspora CO2 činí 3050 tun za rok. Objem zakázky byl 16 milionů korun, a jedná se tak vůbec o největší zakázku ČEZ ESCO týkající se modernizace osvětlení.

„ArcelorMittal Ostrava dlouhodobě pracuje na snižování svého vlivu na životní prostředí, a to nejen ve výrobních, ale i souvisejících činnostech. Projekt rekonstrukce osvětlení je významným krokem nejen v úspoře oxidu uhličitého, ale také ve snižování naší energetické náročnosti a nákladů na údržbu,“ hodnotí význam investice Aditya Nath Sen, ředitel pro investice v ArcelorMittal Ostrava.

Jednoduchá řešení se rychle vyčerpají

Potenciál podobných, jednoduchých a levných řešení se ale podle Jaroslava Knápka, vedoucího Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd ČVUT v Praze, brzy vyčerpá. „To bude znamenat, že energetické úspory se neobejdou bez propojení s obnovitelnými zdroji. Je totiž v zásadě jedno, zda energii ušetřím nebo si ji vyrobím z čistého zdroje,“ zdůrazňuje Jaroslav Knápek.

Zatímco Češi potenciál energetických úspor teprve objevují, u našich západních sousedů již firmy i instituce do této oblasti běžně investují. „Německo je největším evropským ESCO trhem, jeho růst přitom bude pokračovat navzdory tomu, že jde už o poměrně nasycený trh. Podle některých studií by měl v roce 2022 dosáhnout obratu 9 miliard eur,“ popsal zahraniční zkušenost výkonný ředitel společnosti Elevion Marcus Bort.

Právě důraz na snižování emisí bude nutit stále více k podobným krokům i české firmy. „S celosvětovým tlakem na snížení škodlivých emisí ve všech sférách našeho podnikání, začíná být toto téma aktuální úplně pro každého. Všichni se snaží snížit své náklady na energie a právě metoda EPC umožňuje komplexní řešení s minimálním přispěním vlastních finančních prostředků zákazníka,“ upozorňuje Leoš Grelich.

Naopak se zdá, že Česku neujel vlak v další oblasti, která s energetickými úsporami a čistou energií souvisí, a to v akumulaci energie. „Kdyby se hlasovalo o nejčastěji skloňovaném slově v energetice v uplynulém roce, vsadil bych si na akumulaci či baterie. Zdá se, že pro ekonomicko-energetické novináře už zhruba rok není tématem číslo jedna dostavba jaderných bloků, ale, k mé radosti, akumulace a celkově čím dál častěji takzvaná moderní energetika,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci a baterie (AKU-BAT CZ).

„Česká republika je sice v oblasti rozvoje a využití akumulace za Velkou Británií a některými dalšími západoevropskými zeměmi mírně pozadu, ale na druhou stranu je jednoznačně nejdále ze zemí střední a východní Evropy, a to není málo. Jako první v regionu jsme například postavili první velkokapacitní úložiště energie,“ připomíná Jan Fousek projekt skupiny Solar Global, která v listopadu 2017 slavnostně připojila do sítě první velkokapacitní baterii v ČR o výkonu 1 MW a kapacitě 1,2 MWh v Prakšicích na Uherskohradišťsku. Podobné úložiště prakticky ve stejné době dostavěl i Eon v Mydlovarech na Českobudějovicku, se stejným výkonem a kapacitou ještě vyšší, okolo 1,7 MWh.

Klíčový obor budoucnosti dusí čeští úředníci

Další perspektivu oboru však ohrožuje nepřipravenost tuzemské legislativy na tuto energetickou novinku. Zahrnutí již existujících a dalších připravovaných baterií do Energetického zákona situaci neřeší, jelikož nejpalčivějším problémem, kterým jejich provozovatelé čelí, je absence licence na akumulaci od Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

„Postoj ERÚ byl bohužel ověřen i v praxi, když bylo oběma firmám, Solar Globalu a Eonu, nejen odmítnuto vydání licence na výrobu, ale i přijetí oznámení o provozu obou zařízení za účelem ověření technických předpokladů podle §5 odst. 9 energetického zákona s odůvodněním, že se nejedná o výrobnu elektřiny,“ upozorňuje Jan Fousek na to, jak české úřady potlačují nástup perspektivního oboru.

Ani změny, které ERÚ chystá, přitom šanci na zlepšení neotvírají. „Nedávno zveřejněná, spíše v tichosti připravovaná úprava Kodexu umožňuje nasazení bateriového úložiště jen velmi omezeným způsobem. Akumulační zařízení mohou být využita jen v rámci takzvaných fiktivních bloků, tedy jako součást nebo doplněk turbogenerátorů stávajících, převážně fosilních elektráren,“ podotýká Jan Fousek.

Podle něj jde o jakýsi hybridní systém, kombinující akumulaci se stávající výrobnou elektřiny. „Neumožňuje však využít k poskytování podpůrných služeb akumulační zařízení samostatně připojené k soustavě, které není součástí žádné stávající výrobny elektřiny,“ upozorňuje Jan Fousek na krok, který nejen dramaticky ořezává největší výhody bateriových úložišť, ale je navíc v rozporu s plány Evropské unie na podporu decentralizované energetiky.

Pomalý postup kritizují podniky

Pomalý postup zavádění energetických úspor v Česku nedávno kritizovaly i hlavní organizace sdružující tuzemské firmy a podnikatele. Svaz průmyslu a dopravy ČR společně s Hospodářskou komorou ČR, Národním centrem energetických úspor, Svazem měst a obcí ČR a Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR společně vyzvaly vládu, aby řešila závazky České republiky k energetickým úsporám v rámci EU. Výše požadovaných úspor, která vyplývá ze směrnice o energetické účinnosti, je podle nich pro ČR kritická.

Z poslední verze  Zprávy o stavu dosahování národních cílů v oblasti energetické účinnosti, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu, vyplývá, že podniky prostředky z programů podpory dostatečně nečerpají. To potvrzují i informace od firem. Požadované snižování energetické náročnosti ČR se tedy nenaplňuje.

„Aby se ČR vyhnula sankcím od Evropské unie za to, že neplní závazek, musí vláda systém podpory energetických úspor zefektivnit. V opačném případě reálně hrozí, že bude nucena vyžadovat povinné úspory v dodané energii od výrobců či dodavatelů. Tyto dodatečné náklady na zajištění úspor se mohou promítnout do konečných cen energií, což by mohlo mít dopad na konkurenceschopnost českého průmyslu i životy občanů,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Signatáři výzvy proto apelují na vládu České republiky k okamžité nápravě kritické situace České republiky v oblasti plnění svých závazků v energetické účinnosti v rámci Evropské unie. Žádají předsedu vlády, aby pověřil příslušné ministry ke koordinovanému řešení a určil hlavního gestora, například ministra průmyslu.

„Splnění závazků si žádá koordinovaný přístup a mezirezortní spolupráci. Domnívám se, že jen takovým způsobem můžeme efektivně využít potenciálu schématu alternativních opatření, a dostát tak závazkům státu v oblasti energetické účinnosti a neohrozit ekonomický rozvoj České republiky,“ doplňuje Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek