Česko má první živou halu na světě, okolí ochladí o 10 stupňů

20. 6. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Společnost LIKO-S ze Slavkova u Brna představila první živou halu na světě - LIKO-Vo. Oproti ostatním halovým objektům, nad nimiž se horký vzduch ohřívá až na teplotu 80 stupňů Celsia, dokáže ochlazovat své okolí až o 10 stupňů Celsia.

„Běžné haly, které jsou opláštěné standardními materiály, generují ohromné množství tepla a působí jako radiátory. A co více, výstavba v Česku denně znehodnotí 10 hektarů půdy, která přestává zadržovat vodu. Zelené budovy jsou schopny tyto jevy eliminovat,“ upozorňuje Libor Musil, zakladatel společnosti LIKO-S.

LIKO-Vo využívá konceptu „živých staveb“ postaveného na přírodní tepelné stabilizaci. Tu zajišťuje zelená střecha a fasáda, retenční jezírko i další technologie. Klasickou klimatizaci byste ale hledali marně. Zelené plochy budovy mají kromě zjevného estetického přínosu a schopnosti tepelné izolace i funkci kořenové čistírny odpadních vod. Odpadní voda z celé budovy je tak přirozenou cestou vyčištěna a dále použita k závlaze. Neméně důležitou roli hraje i zelená střecha. „Akumuluje přívalové deště, zabrání zahlcení kanalizace, zamezí přehřívání podkrovních prostor v interiéru a prodlužuje životnost krytiny,“ upřesnil Musil.

Zeleň místo plechu

Místo „plechové krabice“ tak stojí ve Slavkově vizionářská hala porostlá desítkami druhů rostlin. „Průmyslová hala LIKO-Vo je unikátní v ohleduplnosti. V přírodě jde do tuhého. Nové průmyslové stavby v Česku jsou většinou orientované na rychlý zisk, vulgární ke krajině, bez známky architektonických ambicí nebo alespoň snahy majitele se kultivovaně prezentovat. Hala LIKO-Vo se to pokouší zachránit. Zatím je ale jediná, a tím naprosto unikátní,“ popisuje stavbu autor návrhu, architekt Zdeněk Fránek. Zelenou průmyslovou halu podporuje také Česká rada pro šetrné budovy.

„Doufáme, že projekt LIKO-Vo inspiruje další investory a architekty průmyslových staveb jak u nás, tak v zahraničí. Vzhledem k abnormálně vysokým teplotám a minimu srážek v posledních letech začala města bojovat proti tepelným ostrovům zelenými střechami budov. A totéž je potřeba začít i na průmyslových pozemcích,” míní Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Pomoc vysušení krajině

Podle Libora Musila mohou živé stavby pomoci s problematikou tepelných ostrovů a vysoušení krajiny, která je na pokraji udržitelnosti. „Sucho je předzvěstí zániku civilizace. Člověk svou činností již stovky let vytváří po světě nové suché pouštní oblasti. Stavebnictví je koncipováno jako brutální zásah do přírody, který vede k růstu teploty a tím i sucha. Tempo urbanizace krajiny klasickými stavebními metodami překročilo na severní polokouli bod zvratu, rovnováha v přírodě se hroutí a krajina se již nestačí regenerovat. Každá další stavba působí jako zářič tepla a nositel sucha. Svému okolí neposkytuje žádnou chladicí alternativu. Lesy jsou na ústupu a propadli jsme se do spirály zániku.“ 

Tento klimatický proces je však lidstvo schopno zvrátit. „Našimi zelenými stavbami jsme se pokusili najít nový koncept budov, které nejenom chladí samy sebe, ale umí ochladit i svoje okolí. Dnes již víme, že je možné na zastavěném pozemku nastolit ještě lepší podmínky pro přírodu, než tam byly před zahájením stavby,“ dodává Musil.

Podívejte se, jak celá stavba vznikala

 

Podívejte se, na záběry z otevření

 


Redakčně upravená tisková zpráva

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek