Česko-ruské obchodní vztahy podpoří v roce 2019 mnoho akcí

20. 5. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ačkoli se může zdát, že hodnota českého vývozu do Ruska není příliš vysoká, je pro naši zemi významná. Jedním z důležitých nástrojů, který se snaží podpořit navyšování objemu vzájemného obchodu s RF , je Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a obchodně-ekonomickou spolupráci.

Doposud poslední, jedenácté zasedání Mezivládní komise se uskutečnilo na začátku března v Praze na úrovni ministrů průmyslu a obchodu ČR a RF. Zasedání se zaměřilo na zhodnocení stavu prioritních sektorů česko-ruské obchodně-ekonomické relace. Jedním z hlavních témat jednání bylo posílení vzájemné spolupráce v oblasti leteckého sektoru na třetích trzích.

Během zasedání byla založena pracovní skupina pro malé a střední podniky, jež bude z české strany řízena Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Za přítomnosti obou ministrů byl v Prostějově otevřen závod DG Pack patřící ruské společnosti Danaflex na výrobu flexibilních obalů v hodnotě 100 milionů eur. Rovněž se uskutečnila prohlídka leteckého závodu Aircraft Industries v Kunovicích.

Pracovní skupiny v regionech

Komise je jedním z klíčových nástrojů české vlády pro rozvoj vzájemných obchodně ekonomických vztahů s Ruskem. Její nedílnou součástí jsou specializované sektorové pracovní skupiny: energetika, průmysl, zemědělství, vojensko-technická spolupráce, vědecko-technická spolupráce či doprava, které se zaměřují na rozvoj vzájemných vztahů a podporu českých podnikatelů v jednotlivých odvětvích.

I přes složitou politickou situaci zůstává Rusko 13. nejvýznamnějším trhem pro český export
a druhým nejdůležitějším trhem mimo země Evropské unie.

V rámci česko-ruské Mezivládní komise působí také specifické regionální pracovní skupiny s vybranými subjekty Ruské federace – Republikou Tatarstán, Sverdlovskou a Uljanovskou oblastí, Moskvou a Petrohradem. Zřizování těchto regionálních skupin vychází z předpokladu, že pro malé a střední české firmy je mnohem jednodušší začít působit na trzích jednotlivých subjektů Ruské federace, než se pokoušet o okamžitý úspěch na federální úrovni. Navíc je pro ně výhodnější začít podnikat tam, kde jsou již české firmy etablovány ve větším množství.

Podpora exportu do Ruska

Čeští vývozci, kteří svou produkci exportují do Ruské federace, mohou hledat podporu u sítě institucí a organizací.

Jedná se o ekonomické úseky na třech zastupitelských úřadech a zahraniční kanceláře CzechTrade v Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu, kanceláře CzechTourism v Moskvě a Jekatěrinburgu a České centrum – Český dům v Moskvě.

Druhý nejvýznamnější trh mimo EU

I přes složitou politickou situaci zůstává Rusko 13. nejvýznamnějším trhem pro český export a druhým nejdůležitějším trhem mimo země EU. Od roku 2008 se vývoz ČR do Ruska pohyboval v intervalu dvě až čtyři procenta celkového vývozu. Ačkoliv se může zdát, že se nejedná o příliš vysoký podíl, pro diverzifikační obchodní politiku ČR je tato hodnota významným ukazatelem. Celkový vývoz ČR do zemí mimo EU totiž v daném období vykazuje průměrně okolo 15 procent.

Klíčovou položkou českého vývozu do Ruska jsou tradičně stroje a dopravní prostředky, jejichž podíl dosáhl za minulý rok 66 procent. Největší položkou českého dovozu z Ruské federace pak jsou energetické suroviny, zejména ropa a zemní plyn, které v roce 2018 tvořily 72 procent celkového dovozu. Dlouhodobá spolupráce již probíhá v oblastech dopravního, strojírenského, energetického, chemického, zemědělského a potravinářského průmyslu, environmentálních technologií a také ve zdravotnictví. České podniky jsou mimo jiné velmi dobře etablované na ruském trhu silničních vozidel a automobilových komponentů. V krátkodobém horizontu lze rovněž očekávat dodávky vozidel pro městskou hromadnou dopravu a těžkých nákladních vozů.

Dopravní podnik Ostrava vloni v prosinci odeslal do Volgogradu dvě tramvaje. 
Stroje a dopravní prostředky jsou klíčovou položkou českého vývozu do Ruska.

Stěžejním sektorem pro vývoz zboží a investic do Ruské federace zůstává i po zavedení sektorových sankčních opatření EU vůči Rusku strojírenství. Kromě obráběcích strojů se jako velká příležitost pro české exportéry jeví vývoz papírenských, textilních, potravinářských a dalších specializovaných strojírenských zařízení. Nevyužitý potenciál pro české firmy i nadále zůstává v oblasti vodohospodářství, odpadních technologií, IT, inteligentní infrastruktury a smart cities.

Řada příležitostí pro vývozce

V roce 2019 se bude v rámci česko-ruských obchodně ekonomických vztahů konat mnoho akcí. Kromě již uskutečněného 11. zasedání česko-ruské Mezivládní komise a exportní konference zaměřené na obchodní možnosti v Rusku proběhnou tři zasedání regionálních pracovních skupin, stejný počet podnikatelských misí, dále oborově zaměřené incomingové mise a další akce na podporu českého exportu v podobě odborných seminářů a B2B jednání. Příležitosti vstupu českých firem na trh regionů Ruské federace a nástroje na podporu českého exportu budou prezentovány na Business dnu Ruské federace, který proběhne v rámci 61. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu 2019 v Brně.

Ruská ekonomika

Rusko představuje 12. největší ekonomiku světa. Je jedním z nejvýznamnějších producentů ropy a zemního plynu a jedním z hlavních exportérů mědi a hliníku. HDP Ruska vzrostl podle Rosstatu v roce 2018 o 2,3 procenta, a to především díky zvýšení průmyslové výroby, stavebnictví, finančních a pojišťovacích služeb a ubytovací a pohostinské činnosti. Podle ruského ministerstva ekonomiky tempo růstu místní ekonomiky letos zpomalí na 1,3 procenta.

Ruská federace zaujímá dominantní postavení mezi státy Eurasijské ekonomické unie (EEU), je členem G20 a APEC, od roku 2012 je členským státem Světové obchodní organizace (WTO). V hodnocení Světové banky Ease of Doing Business skončila v roce 2018 na 31. místě, a zaznamenala tak oproti roku 2017 zlepšení o čtyři příčky.


Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Veronika Jelínková, oddělení východní Evropy a Střední Asie, odbor zahraničně-ekonomických politik I, MPO.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek