Česko zřejmě naposledy v roli kohezní země. Jak využijeme dotace pro příští období?

3. 5. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Česko sice úspěšně konverguje, některé rozdíly se ale naopak zvětšují. Jak si stojí v očích Evropské komise a jaké má priority pro období 2021–2027, které je pro ni zřejmě posledním, kdy bude v pozici kohezní země s jistotou velkorysé alokace z fondů EU?

Hodnoty ukazatele HDP na obyvatele nás nenechávají na pochybách, že jsme v České republice dosáhli úrovně středně-příjmových evropských ekonomik. Současně je však stále zřetelnější i další jev, který je o poznání méně pozitivní: regiony v České republice se vyvíjejí různým tempem, přičemž některé za těmi bohatšími stále více zaostávají.

Jedním z takových regionů – konkrétně tím nejchudším – je Severozápad. Zároveň jde o jediný region v zemi, který mírně divergoval čili se od unijního průměru naopak vzdálil. Aktuálně dosahuje pouze 63 % průměru ukazatele HDP na obyvatele Evropské unie. Varovným signálem je i skutečnost, že ačkoli celkově se vzdělání obyvatelstva zvyšuje, v tomto regionu naopak roste počet mladých lidí s nedokončeným středoškolským vzděláním. Hlavní město Praha naopak předstihlo všechny ostatní regiony o více než dvojnásobek: se svými 187 % se stalo 7. nejbohatším regionem v Evropské unii.

Vzhledem k rozdílným podmínkám panujícím v různých regionech není reálné, aby se vyvíjely stejným tempem. Z mnoha důvodů je však důležité snažit se zamezit až příliš velkému rozevírání nůžek, což je také cílem řady programů EU. Koneckonců hlavním pilířem spolupráce v rámci Unie je vedle společné zemědělské politiky právě kohezní politika, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, aby zajistila hospodářskou a sociální soudržnost.

Vysvědčení pro Česko

Na konci února Evropská komise vydala Zprávu o České republice, která hodnotí tuzemsko po makroekonomické stránce. Hospodářský růst sice mírně zpomaluje, ale v letech 2019–2020 se stále očekává solidní meziroční tempo růstu HDP kolem 2,8 %. Životní úroveň Čechů se v roce 2017 přibližovala průměru EU, kdy hrubý národní důchod na obyvatele dosáhl téměř 83 % průměru EU. Chceme-li však zachovat dynamiku tohoto příznivého vývoje, je podle Evropské komise třeba reforem.

A jaká jsou její doporučení? V oblasti pracovního trhu se České republice mimo jiné doporučuje bojovat s nedostatkem pracovních sil lepším zapojením žen s dětmi, lidí v předdůchodovém věku či pracovníků se zdravotním handicapem. Pokud jde o penzijní systém, upozorňuje zpráva na skutečnost, že opatření v podobě zastropování věku odchodu do důchodu a valorizace důchodů znamenají pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí riziko.

Projekce výdajů na důchody naznačuje, že v příštích desetiletích zažije Česko 5. nejvyšší nárůst důchodů v EU. V souvislosti se stárnutím obyvatelstva lze očekávat rovněž nárůst výdajů na zdravotní péči. Komise ale pozitivně hodnotí např. povinné zavedení elektronických receptů a další reformy, které mají potenciál zvýšit efektivnost výdajů.

V oblasti daňového systému konstatuje Komise zlepšení, pokud jde o výběr daní, ale upozorňuje na oproti unijnímu průměru vysoké náklady podniků na dodržování daňových předpisů (což souvisí také se složitostí systému DPH). Pokud jde o vzdělávání, patří výdaje státní pokladny za vzdělání jednoho studenta na všech úrovních vzdělávání k nejnižším v EU. Samotnou úroveň dosaženého vzdělání pak ovlivňuje vedle nízkých investic třeba také nepříliš velká atraktivita učitelského povolání.

V oblasti sociální politiky je asi nepřekvapivě opět nejproblematičtějším regionem Severozápad, kde mj. stoupá počet sociálně vyloučených lokalit a zhoršující tendenci vykazuje i přístup ke zdravotní péči, což nepříznivě ovlivňuje především seniory. Pokud jde o elektronickou veřejnou správu, Česká republika se zlepšuje, ale chceme-li dosáhnout alespoň evropského průměru, máme hodně co dohánět.

Doporučení 2021–2027

Součástí každoroční zprávy je letos nově analýza investičních potřeb České republiky. Jedná se o vytyčení oblastí pro financování v období 2021–2027, na které by se měla vztahovat podpora z Evropských strukturálních a investičních fondů.

Za klíčové priority Komise označila investice především do oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu, infrastruktury a ochrany klimatu. Ty se do značné míry shodují i s prioritami České republiky, která prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj Komisi ve stejné době (tj. na začátku března) představila své návrhy, jak by mohly vypadat budoucí operační programy. (Jde o součást dokumentu „Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020“.)

Na realizaci programů v rámci kohezní politiky by měla Česká republika v období 2021–2027 obdržet 20 miliard eur (snížení finančních prostředků na kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku ve víceletém finančním rámci souvisí nejen s celkovým snížením rozpočtu, ale odráží mj. také pozitivní hospodářský vývoj v České republice a změny v kategorizaci regionů).

V čem se však Česká republika a Evropská komise zatím neshodnou, je míra alokace do jednotlivých oblastí. Evropská komise klade největší důraz na podporu inovací a ochranu klimatu, přičemž na tyto dva politické cíle chce vyhradit celkem 75 % prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Česká republika, která naopak požaduje více peněz na dopravu a sociální věci, usiluje o stanovení nižší procentní hranice na pravidla pro rozdělování prostředků. Vyjednávání o kohezní politice bude zakončeno tzv. dohodou o partnerství, jíž se potom bude řídit čerpání evropských dotací. Finální tvar dohody ale můžeme očekávat až za rok.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Valerie Saara

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek