Tuzemský export je závislý na EU. ČR je stále velkou montovnou

14. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Statistiky ukazují Českou republiku jako exportní velmoc se špatnou vývozní diverzitou, ale s o to většími ambicemi exportérů dobývat nové trhy. Česko je stále "velkou montovnou" a při vývozu zboží je závislé na poptávce na evropských trzích respektive v EU.

„Česká republika má stále příznak montovny s klasickým scénářem dovozu komponentů pro výrobu produktu. Nejvíce se jedná o počítačové komponenty a automobilový průmysl. Přesto si exportéři uvědomují čím dál tím větší nutnost diverzity exportu a nutnost nezávislosti na německém trhu či potenciálu na trzích mimo EU,“ konstatuje Petr Šíma, partner poradenské společnosti NSG Morison a Exportní agentury.

Vyplývá to z analýzy, kterou firma NSG Morison - auditor prestižní soutěže českých exportérů Exportní cena DHL UniCredit pod záštitou agentury CzechTrade - vypracovala z výstupů od 67 tuzemských exportérů. Ti byli dotazováni formou dotazníku a osobního rozhovoru.

Čísla z exportní ceny DHL Unicredit

Do letošního ročníku stále populárnější soutěže premiérově vstoupilo 54 % společností. Celkový obrat firem zařazených do finálního hodnocení představoval v roce 2015 26,5 miliard s celkovým objemem vývozu 14 miliard korun. Nejvíce přihlášek bylo podáno z Prahy, Zlínského a Jihomoravského kraje. Podíl exportu na celkovém obratu činil za všechny soutěžící společnosti více než polovinu, konkrétně 53 %.

Více informací najdete na stránkách www.exportnicena.cz

 

Snižme závislost exportu na EU a Německu

Česká republika je při vývozu zboží z 83,4 % závislá na zemích EU. Hlavním dovozním i vývozním partnerem ČR je Německo se skoro 39% podílem na českém zahraničním obchodu. Tato závislost není ideální už proto, že jakékoli ekonomické zakolísání v regionu může tuzemským firmám i ekonomice přinést velké problémy.

Samotní exportéři jsou si diverzity exportních trhů vědomi a jejich ambicí je dobývat také trhy mimo EU. Dokazuje to i nárůst vývozu do afrických zemí, kde jsou čísla sice zatím zanedbatelná, nicméně jde o region se značnou dynamikou a potenciálem. Exportéři vidí šanci například v Ugandě, Etiopii či Ghaně. Africký trh má nyní 10 procent. 

Letos se českým exportérům daří kolem Středozemního moře a překvapivě i na Ukrajině, kde je stabilnější ekonomická situace. Úspěšní jsou tam především zemědělští exportéři. Ukrajina je vizí pro mnoho nových budoucích exportérů, jelikož je potřeba nahradit zde chybějící ruské dodavatele. Úskalím zůstává silná byrokracie, špatná vymahatelnost práva a značná korupce.

Hodnota českého vývozu do zemí jako je Čína, Rusko či Brazílie zatím stagnuje. Důvodem mohou být příliš protekcionistický čínský trh, zhrošení vztahů Západu s Ruskem či ekonomické problémy a ochranářská opatření Brazílie.

Překvapivý exportní nárůst vykazují v roce 2016 například Albánie či Makedonie. Největším překvapením je Izrael, který je už třetím největším odbytištěm českých produktů mimo Evropu. První dvě příčky drží i letos USA a Čína. Meziroční srovnání objemu exportního zboží na klíčové trhy stagnuje. Nicméně dle ekonomické prognózy i optimismu samotných exportérů jde snad jen o dočasný útlum zahraničního obchodu.

Česko je stále exportní montovnou

Růst průmyslové výroby je pro Česko zásadní, protože podíl průmyslu (včetně stavebnictví) na hrubé přidané hodnotě činí v ČR 32,5 % (nejvyšší podíl v EU) a průmysl dává práci téměř 29 % pracujících osob. Právě auta, ale také počítače, se objevují mezi hlavními položkami českého vývozu.  Bohužel se jedná o výrobu s velmi malou přidanou hodnotou.

Stárnoucí populaci doprovází nárůst poptávky po zdravotnických přístrojích a vybaveních nemocnic. Velkému zájmu se těší také výrobky firem zaměřených na technologie a strojírenství, ale také biopotraviny. Tradičním vývozním artiklem zůstává české sklo, pivo a bižuterie.

Exportéři rovněž uvádějí, že se cítí adekvátním partnerem jiným zahraničním firmám při výběrovém řízení na dodání zakázky. K tomu jim bezesporu pomohl i fakt, že zahraniční firmy šetří náklady a stále aktivněji hledají nové levnější dodavatele. České podniky, které se dobře etablovaly na cizích trzích, mají dobrou pověst, co se kvality týče, ale s nižší cenou. Tímto se vysvětluje i vyšší nárůst exportu u zemí, které se dostávají z ekonomické krize, a tudíž berou poměr kvality a ceny jako klíčový.

Čína a Rusko se drží, propad nastal u arabských zemí

Přes ekonomické sankce je vývoz do Ruska pro exportéry stále významný a jeho objem v poslední době stabilní. Podobně se vyvíjí také situace v obchodě s Čínou. Přestože je objem vývozu do Číny značný, ve srovnání s dovozem čínského zboží do ČR je jeho hodnota zanedbatelná. Hodnota dovozu ze země draka převyšuje vývoz přibližně osmkrát. Exportéři - přes solidní čísla vzájemného obchodu - označili tyto dva trhy jako nejvíce problematické. V Asii se meziročně zvýšil zájem o země jako je Indie či Pákistán.

Výrazný propad lze sledovat u zemí, jež jsou závislé na vývozu ropy, plynu a dalších komodit. To má dopad na vývoz českých firem do Alžírska či Saúdské Arábie. Též vývoz do Egypta stagnuje, a to kvůli problémům v místním turistickém ruchu. Naopak již několik let roste zájem o turecký trh.

Velké vývozní problémy byly v uplynulém období spojené se zeměmi Severní Ameriky, za což mohly vysoké exportní náklady.  Přesto každý pátý exportér vidí svoji budoucnost právě v Severní Americe a zájem o Kanadu či USA postupně narůstá.

Na co exportéři při pronikání na nový trh nejvíce spoléhají?  
Osobní kontakty v místě 41 %
Informace společností, které zde už podnikají 18 %
Služby poradenských firem 10 %
Služby vládních agentur 13 %
Jiné 4,65 %

Čeští exportéři mají velké ambice

České firmy se stále více věnují vývozním aktivitám. V loňském roce průměrný procentní objem obchodu firem tvořil export z 56 %. Zhruba 41 % exportérů má v zemi, kam vyváží, vlastní pobočku, 65 % v daném teritoriu využívá pomoc místních firem či obchodníků. A zhruba dvacetina společností má v dané zemi také svoji výrobu. V následujících třech letech plánuje pouze pětina podniků udržet export na letošních hodnotách, většina chce dále růst. Padesát procent firem touží posílit své postavení na současných trzích, druhá polovina chce proniknout na trhy nové. V průběhu tří let se podnikatelé budou nejvíce snažit o vstup na ruský a americký trh.

Za nejdůležitější při vývozu zboží považují exportéři dobrou znalost potřeb místních zákazníků.  Dobrá prodejní schopnost zaměstnanců je klíčová pro 30 % respondentů, stejně tak jako znalost místních regulací a předpisů. Unikátnost svého produktu vidí jako jednu ze svých silných stránek 30 % exportérů. Nutnost nových technologií či udržení nákladů na dopravu si uvědomuje 80 % vývozců. Polovina dotázaných bude v budoucnu věnovat větší náklady i do propagace a marketingu svého zboží.

Prognózy a obavy

Český export by měl těžit ze zlepšujících se vyhlídek evropských ekonomik a také z růstu zakázek v Německu.  Na druhou stranu by se měli tuzemští podnikatelé pomalu připravit na konec stabilního kurzu české koruny, který pravděpodobně přijde už v průběhu roku 2017 v důsledku ukončení intervencí České národní banky. Tohoto faktu se obává přes 80 % exportérů.

Za největší dosavadní překážku ve svých aktivitách vidí exportéři nedostatečné finance a nedostatek kvalifikovaných lidí. Jako největší přínos vnímají podniky nalezení strategického partnera, lepší propagaci, získání certifikátů kvality, nové nebo unikátní technologie, diverzifikaci trhů, lepší znalost místního trhu a kreativní koncepty prezentované na světových výstavách.

Ti, kteří vyvážejí do zahraničí své produkty, by nejčastěji uvítali pomoc s hledáním zaměstnanců, snížení administrativní a byrokratické zátěže při žádostech o podporu z fondů EU, resp. rozpočtu ČR., stabilnější kurz koruny vůči euru, jednodušší předpisy v rámci EU, pomoc při orientaci a znalosti místních poměrů, dotace na výstavy a lepší státní podpora, lepší financování výrobních podniků, lepší propagaci přes zastupitelstva v dané zemi, více odborných školení podporu exportu nejenom od agentury CzechTrade a také pružnější jednání s financujícími bankami.

Exportní firmy by uvítali pomoc od následujících institucí  
Radu jiných exportérů 19 %
Státních organizací 21 %
Nemám potřebu se s nikým o exportu radit 13 %
Poradenské firmy   7 %
Finančního institutu    5 %
Specialisty v odvětví mezinárodní expresní přepravy   11 %
Jiné 2,33 %

Redakčně upravená tisková zpráva NSG Morison

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek