Český pracovní trh: Vyšší platy, syndrom vyhoření a AI

29. 1. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Podívejte se na deset trendů, které podle Stanton Chase čekají český pracovní trh.

1. Zvýší se počet žen v managementech firem.

To není jen politicky podporovaný trend, ale též demografická nutnost. V některých rostoucích profesích je taková převaha mužů, že ženy musejí nutně nastoupit. Například v oblasti umělé inteligence (AI) pracuje celosvětově jen 22 procent žen. To může mít dalekosáhlé důsledky – stroje programované muži mohou začít ženy diskriminovat podobně, jako jsou diskriminovány např. etnické skupiny.

2. Roboty převezmou další úkony a některé profese zaniknou.

Podle studií, které sledovaly společenskou potřebnost profesí od roku 1980 do současnosti, patří mezi nejohroženější profese řidič kamionu, automechanik, vrátný nebo dělník-operátor strojů. Je pravděpodobné, že uvolněná pracovní síla najde uplatnění jinde, například ve službách nebo v bující státní správě.

3. Zkrátí se pracovní úvazek a zaměstnanci budou mít více volna.

„Dobře použité moderní technologie nám umožní být efektivnější,“ tvrdí Jozef Papp ze Stanton Chase. Už nyní roste počet lidí pracujících z domova: lidé uspoří čas dojížděním a firmy ušetří na nájmech. Například moderní kanceláře počítají s místy jen pro 60 procent zaměstnanců. Rostou i společenské tlaky na další zkracování pracovní doby a větší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem.

4. Poklesne dále důvěra zaměstnanců v zaměstnavatele.

A to přestože řada firem zlepšuje pracovní prostředí. Souvisí to s používáním informačních technologií, lidé nevěří, že je zaměstnavatel nesleduje a nenakládá bez jejich vědomí s jejich osobními údaji a informacemi. Lidé také nevěří, že jsou spravedlivě odměňováni nebo že mají rovné příležitosti ke kariérnímu postupu. Jedná se o součást celkového růstu nedůvěry společnosti v establishment.

5. Syndrom vyhoření se v Česku stane celospolečenským problémem.

Zvyšující se ekonomická prosperita a rostoucí tlak na výkon nutí zvláště střední a vyšší manažerské pozice k neoficiálním přesčasům a zanedbávání dovolené. Chronický stres vede k fyzickému i psychickému vyčerpání, ztrátě motivace a celkovému opotřebení, k rozvoji tzv. syndromu vyhoření. Syndromem vyhoření trpí aktuálně podle prosincového výzkumu 1. LF Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice až pětina Čechů, především manažeři, ale i lékaři a učitelé, a další dvě pětiny jím jsou aktuálně ohroženy. U českých vrcholných manažerů trpí syndromem vyhoření až 40 procent osob.

6. Top managment bude více využívat služeb osobních koučů.

Poradenské firmy se více zapojí i do řízení boardů a budování boardů jako týmů. Profesionálně řízený a kouči asistovaný board je výkonnější a přináší firmám vyšší efektivitu, a tedy vyšší zisky. Je to globálně prokazatelný trend.

7. Zaměstnanci se budou domáhat vyšší míry svobody.

Kariéry budou mnohem pestřejší s mnoha zastávkami a odbočkami. Největší devízou bude schopnost se rychle učit nové věci a přizpůsobovat se, vyhledávaná místa budou ta s dostatkem času na odpočinek a schopná respektovat lidské individuality a životní styly.

8. Vzniknou nové profese.

Nejvíce jich bude především v oblasti umělé inteligence, strojového učení, v robotice, blockchainu, edge computingu, virtuální reality a cyber-security.

9. Obvyklý plat velké části nejvyšších manažerů v Česku poprvé v historii překoná tři miliony korun ročně.

Lepší podmínky si však budou schopni vyjednat zaměstnanci na všech úrovních, panuje mezi nimi největší optimismus za posledních 25 let. Například nejlepší country manažeři velkých firem, ředitelé divizí ve farmaceutických firmách, finanční ředitelé nebo oblastní ředitelé si vydělají přes 250 tisíc korun měsíčně, u marketingových manažerů a ředitelů pro online reklamu budou platy atakovat hranici 200 tisíc korun. Polepší si šéfové hotelů nebo kasin, dosáhnou na příjmy i přes tři miliony korun ročně. Porostou platy v informačních technologiích, trochu pozadu zůstane výroba a průmysl.

10. Pro úspěch firem bude klíčová schopnost udržet si zaměstnance.

Alespoň ty klíčové. Za poslední rok totiž práci změnilo 16 procent lidí. Sofistikované řízení lidských zdrojů, zvyšování důvěryhodnosti firem u zaměstnanců a práce se značkou budou důležité disciplíny.

Převzato z časopisu Profit.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek