Čeští mistři byli vždy považováni za špičku, cechy chtějí tradici obnovit

3. 5. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Historie mistrovských zkoušek je stará několik století. Již v patnáctém století vznikaly v celé Evropě u řady řemesel cechy, které sdružovaly řemeslníky jednoho nebo podobných povolání. Bývaly to uzavřené společnosti, které se bránily právě formou často náročných zkoušek průniku nekvalifikovaných konkurentů do svých řad.

Podmínky pro mistrovské zkoušky se často měnily, ale za zmínku stojí generální cechovní artikule z roku 1739, ve kterých vyšlo dohromady 18 nařízení vztahujících se k mistrům, podmínkám získání mistrovství a mistrovským povinnostem. Budoucí mistr musel cechu předložit potvrzení o svém původu, výuční list a dokument potvrzující povinnou vandrovní cestu. A to vše více než 100 let před vznikem německého císařství.

Čeští mistři byli vždy ve středoevropském regionu považováni za špičku, za největší odborníky a v bývalém mocnářství tvořili páteř řemeslného podnikání a řemeslných živností. To ostatně dokumentují stovky českých jmen na reklamách a v názvech živností zejména v Rakousku. Dodnes jejich pověst v tomto regionu má respekt a úctu.

S nástupem komunistů se stali živnostníci třídními nepřáteli, živnosti jim byly zrušeny a mistrovská zkouška s nimi zanikla. Poslední mistři získali diplomy v roce 1949. Samozřejmě po revoluci v roce 1989 se rychle objevily tendence směřující k obnovení řemeslného mistrovství. Zejména když se otevřely dveře na Západ a měli jsme možnost po letech neodpovědného fušérství vidět, co jsou opravdu mistrovské práce.

Spící projekt

Měl jsem to štěstí, že jsem se v té době jako ředitel Výzkumného ústavu odborného školství MŠMT stal vedoucím týmu Ministerstva školství a Ministerstva hospodářství. Tento tým spolu s Hospodářskou komorou od začátku 90. let připravoval návrh na zákonné obnovení mistrovských zkoušek. V té době ještě žilo mnoho starých mistrů, kteří nám poskytli neocenitelnou pomoc.

Návrh jsme po všech připomínkových řízeních předložili v roce 1993 do vlády. Vláda obnovení schválila, ale k obnovení mistrovské zkoušky z různých důvodů nedošlo. A od té doby se o revitalizaci projektu pokusila jen skupina kolem instalatérského cechu, ale bez výrazné podpory MŠMT a bez legislativního ukotvení.

Poslední pokus obnovit mistrovskou zkoušku patří ministru školství Chládkovi. Když hledal možnosti dalšího kvalifikačního růstu pro absolventy učebních oborů, pracoval jsem u něj jako poradce a seznámil jsem ho se starým návrhem z devadesátých let. Rozhodl se pro nový pokus s mistrovskou zkouškou. Významnou podporu jsme získali od cechů, vzpomenu aktivity Pavla Žatečky u kulatých stolů k mistrovské zkoušce.

Potvrzení tradice a kvality

Jsem přesvědčen, že v průběhu dalších let po zavedení mistrovských zkoušek budou hrát významnou roli nejen na českém, ale i na evropském pracovním trhu, jak by odpovídalo našim tradicím a pověsti českých mistrů.

Domnívám se, že v prvních letech to budou především starší řemeslníci, kteří mistrovskou zkouškou budou chtít završit svoji profesní dráhu a budou chtít potvrdit svoje mistrovství. Mimoto na tuto skupinu nejvíce dopadá fakt, že jsme sice odstranili železnou oponu, ale zůstaly její pozůstatky, které jim dodnes brání svobodně zakládat svoje živnosti v západních zemích EU, kde je prakticky ve všech mistrovská zkouška podmínkou založení živnosti v klíčových řemeslech.

Navíc mistrovská zkouška vytváří pro budoucí mistry novou vyšší kvalifikační úroveň, která je deklarována v naprosté většině zemí EU na úrovni 5EQF a kterou by získali i naši mistři – výjimku tvoří mistrovská zkouška v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde mají mistři 6EQF. Pro mladé se v příštích letech stanou podstatnými příležitosti dalšího profesního růstu díky ukotvení mistrovské zkoušky v rámci novely zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Bohumil Janyš

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek