Chceme kratší pracovní dobu, žádají odbory. Firmy jsou proti



Nedostatek zaměstnanců na českém trhu vede nejen k rostoucím mzdovým nárokům pracovníků, ale přispívá ke zvyšování požadavků odborů také v dalších oblastech. Jednou z nových priorit odborářů je zkrácení pracovní doby.

„Český zaměstnanec podle aktuálně zveřejněných údajů OECD, které jsou za rok 2016, odpracoval 1770 hodin. Jeho kolega v Německu 1363 hodin. Za jeden rok odpracuje český zaměstnanec o čtyři sta hodin více. Za čtyři roky dokonce o jeden rok více. A za čtyřicet let aktivního ekonomického života dokonce o deset let více,“ vypočítává Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

„Proto žádáme, aby se zkrátil pracovní týden o 2,5 hodiny, ze 40 hodin na 37,5 hodiny týdně, tedy o půl hodiny denně,“ dodává Josef Středula. Požadavek podle něj není pro firmy likvidační, protože v 77 procentech kolektivních smluv, které odboráři sjednávají, je už 37,5 hodinová pracovní doba bez ztráty mzdy dohodnuta.  

Lidi chybí již nyní

Firmy však podobné požadavky odmítají. „Snižovat délku pracovního týdne by mělo možná smysl v jiné situaci, než v jaké se česká ekonomika právě nachází. My však čelíme rekordně nízké nezaměstnanosti, kdy na trhu chybí asi 300 tisíc pracovníků. Pokud snížíme lidem úvazek, firmy budou potřebovat další pracovníky, aby nahradily vzniklý výpadek. Kde je vezmou? Jelikož je v Česku nenajdou, budou stěhovat své haly, stroje a kanceláře do jiných zemí,“ varuje Tomáš Surka, řídící partner společnosti Devire.

Ekonomové přitom upozorňují, že s délkou pracovní doby je to poněkud jinak, než říkají odbory. „To, že v průměru v ČR za týden odpracujeme více hodin, než v západoevropských zemích je značně zavádějící. Pokud se podíváme na statistiky, tak je sice počet odpracovaných hodin týdně u nás vyšší než v eurozóně, ale důvodem není to, že by se v ČR více pracovalo, ale to, že v ČR pracuje výrazně vyšší počet zaměstnanců na plný úvazek než v eurozóně,“ upozorňuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Rakušané pracují více

„Když vyjdu z dat Eurostatu, tak zaměstnanci v ČR s plným úvazkem v roce 2017 týdně odpracovali v průměru 41,7 hodin, v eurozóně 41 hodin a v Německu 41,2 hodin. Největší počet hodin z uvedených zemí možná trochu překvapivě odpracovali Rakušané a to 42,7 hodin,“ porovnává Miroslav Novák.

Příčiny toho, proč Češi tráví v práci tolik času tak podle něj nejsou v délce pracovní doby. „Hlavním důvodem toho, proč ve statistikách ČR vychází jako země, kde se týdně odpracuje výrazně více hodin, je fakt, že v ČR jen velmi málo zaměstnanců pracuje na částečný úvazek. Zatímco v Nizozemsku pracuje na částečný úvazek skoro polovina zaměstnanců, tak v Německu a v Rakousku to je lehce přes čtvrtinu a v případě ČR a dalších zemí V4 je to jen kolem 6 procent všech zaměstnanců či dokonce ještě méně,“ konstatuje Miroslav Novák.

Právě na tuto oblast by se podle něj mělo Česko zaměřit. „Cesta ke zkrácení pracovní doby tak vede především skrz větší podíl zkrácených úvazků. Délka pracovní doby, ať již její zkrácení nebo prodloužení, rozhodně není cestou, jak se dostat mezi vyspělé země,“ upozorňuje Miroslav Novák.

Cestou jsou zkrácené úvazky

Podobně se na věc dívají i další ekonomové. „Nedá se říct, že by ten návrh byl čistě výstřelek. Ve Francii je pracovní týden výrazně kratší a v Německu se odbory se zaměstnavateli dohodly, že si zaměstnanci za nižší mzdu můžou pracovní dobu zkrátit. Diskuze probíhají i v jiných zemích,“ zmiňuje Viktor Zeisel, hlavní ekonom Komerční banky.

 Aktuální situace však podle něj není pro podobné řešení vhodná. „V tuto chvíli si nedovedu představit, že při současném nedostatku pracovní síly by čeští zaměstnavatelé souhlasili se zkrácením pracovní doby. Než se začne plošně zkracovat pracovní doba v Česku, bude potřeba výrazně zvýšit produktivitu ekonomiky. Nicméně někteří zaměstnavatelé se i nadále budou snažit nalákat novou pracovní sílu, která by jinak nepracovala, na zkrácené úvazky. To je trend, který v Česku již pozorujeme,“ dodává Viktor Zeisel.

Odbory chtějí vyšší mzdy

Kromě kratší pracovní doby požadují odbory také růst platů. „Česká republika se rozhodně nenachází tam, kde si zaslouží. Není v pořádku mít hodinovou mzdu ve výši deseti euro, včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění, v zemi, kde je devadesátiprocentní výkon ve srovnání se zeměmi Evropské unie. To znamená, že české mzdy jsou ve srovnání s EU jen třicetiprocentní,“ říká Josef Středula.

Chce se zaměřit hlavně na zvyšování minimální mzdy, „Nejsem spokojen, když u nás funguje třeba německá firma, kde mají ve své zemi minimální mzdu 1680 eur a my jenom 480 eur. My nepracujeme jinak. Přáli bychom si, aby minimální mzda vzrostla na 13 700 korun. Dnes jsme s minimální mzdou na 38,6 procenta průměrné mzdy a my cílíme do pásma 47 až 50 procent,“ dodává Josef Středula

Ani v této oblasti firmy s jeho návrhy nesouhlasí. „Další razantní růst není na místě. Nejvíce by to odnesli lidé bez kvalifikace, kteří dnes práci bez problémů seženou, ale ekonomika neporoste věčně. Až bude hospodářství čelit zpomalení nebo propadu, odnesou to právě lidé s nízkou kvalifikací nebo bez ní. Minimální mzda ještě v roce 2015 činila 9200 korun, dnes je na úrovni 12 200 Kč. Vedení odborů navrhuje růst na 13 700 Kč,“ porovnává Tomáš Surka.

Podle Hospodářské komory by odbory místo skokového navyšování minimální mzdy měly prosazovat snížení celkové odvodové zátěže zaměstnavatelů. Práce v tuzemsku totiž podléhá jedné z nejvyšších odvodových zátěží v zemích OECD. Z každého zvýšení minimální mzdy tak profituje hlavně stát, který na daních a odvodech zaměstnance získá další prostředky do rozpočtu.

„Je přece jasné, že zvyšování minimální mzdy přibližování českých výdělků příjmům v západních zemích nezajistí. Cestou ke zvýšení mezd je vyšší produktivita práce a související orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Upozorňuje, že minimální mzda za poslední roky vzrostla již o 43,5 procenta. Podle odhadu Hospodářské komory letos mzdy vrostou průměrně o 8,6 procenta, v roce 2019 o dalších 8 procent.

Dalibor Dostál

Zdroj: http://ec.europa.eu/eurostat