Podkapitoly:

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

2.2 Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

2.3. Komoditní struktura

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

 

• 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
• 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
• 2.3. Komoditní struktura
• 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
• 2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

2.1   Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo 

Vývoj obchodní bilance za posledních pět let (mld.USD) (FOB)
	2014	2015	2016	2017	2018
Vývoz	75,7	63,4	59,6	68,3	75,4
Dovoz	72,2	63,0	55,1	61,3	70,1
Saldo	3,5	4,5	4,5	6,9	5,3

 

 Zdroj: www.direcon.gob.cl

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

2.1   Teritoriální struktura – postavení v (k) EU 

Hlavní zahraniční obchodní partneři Chile v roce 2018
Export Chile do:		Import Chile z:
Země	Objem v mil. USD (CIF)	Země	Objem v mil. USD (CIF)
Čína	25 287	Čína	17 504
USA	10 320	USA	13 965
EU	8 719	EU	11 052
MERCOSUR	4 950	MERCOSUR	10 883
JAPONSKO	7 045	Tichomořská Aliance	5 003

 

Zdroj: www.direcon.gob.cl 

 

Struktura zahraničního obchodu Chile v roce 2018 potvrdila narůstající vliv Číny, která byla hlavním partnerem v exportu i v importu. Na dalších místech jsou především USA a EU. Za zmínku stojí vzestup exportu Japonska do Chile. Je nutno vidět, že za tímto růstem vývozu stojí systematická práce a investice ze strany japonské vlády (jak přímé investice v klasickém smyslu, tak především investice do vytváření konexí a vlivu a investice do lidských zdrojů v proexportní diplomacii). 

 

Obchod Chile – EU (CIF) (mld. USD)
	2014	2015	2016	2017	2018
Import	8,6	8,2	7,4	9,7	11,0
Export	7,4	8,3	8,6	8,8	8,7
Saldo	-1,2	0,1	1,2	0,9	2,3

  Zdroj: www.direcon.gob.cl

 

 

Export Chile 2017-2018 (FOB) podle hlavních obchodních partnerů (miliony USD)
	2017	2018	Změna v %
USA	9932	10320	3,9
Tichomořská Aliance	3641	3749	3
MERCOSUR	5160	4950	-4,1
EFTA	448	576	29
Čína	19091	25287	32
Japonsko	6445	7045	9,3
Jižní Korea	4286	4342	1,3
Thajsko	337	419	24
EU	8816	8719	-1,1

  Zdroj: www.direcon.gob.cl 

 

Import Chile 2017-2018 (CIF) podle hlavních obchodních partnerů (miliony USD)
	2017	2018	Změna v %
USA	11726	13965	19
Tichomořská Aliance	4258	5003	18
MERCOSUR	9329	10883	17
EFTA	345	440	28
Čína	15 505	17504	13
Japonsko	2126	2491	17
Jižní Korea	1956	1871	-4,3
Thajsko	899	987	9,8
EU	9794	11052	13

  Zdroj: www.direcon.gob.cl 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V průběhu roku 2018, podle údajů Chilské ústřední banky zaznamenal chilský export a import celkovou částku 149 671 milionů USD, s ročním růstem o 11,5 % - nejvyšší částka od roku 2013.
Export zaznamenal nejvyšší čísla od roku 2014: 75 482 milionů USD. 

V roce 2018 výrazně posílil chilský vývoz průmyslových výrobků. Zaznamenal roční růst o 13% a tvořil tak 39% celkového exportu.

Na druhou stranu čísla o exportu za rok 2018 potvrdila správnost strategie zaměřené na rozvoj zemědělství s cílem vymanit Chile z nadměrné závislosti na exportu komodit. Vývoz zemědělských výrobků se zvýšil o 13 %. 
Celkový chilský import v roce 2018 vykázal nárůst o 14% v porovnání s rokem 2017.
Import z EU se zvýšil o 13%, na druhou stranu, export klesl -1,1%, kde došlo o pokles vývozních položek jako je měď (-21%), losos (-14%) a obecně kovový průmysl (-28%). 

Celkově největší pokles ze všech vývozních položek zaznamenalo chilské víno (-2,9%) a kovové výrobky, stroje a jiné zařízení, kterých Chile v roce 2018 vyvezlo o 4,2 % méně.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Chile existují dvě zóny volného obchodu (ZVO), a to na na severu a jihu země. Na severu se jedná o ZVO v Iquique a na jihu v Punta Arenas. V obou ZVO platí speciální celní a daňový režim pro etablované podnikatelské subjekty. 

Zona Franca de Iquique (ZOFRI) byla založena v roce 1975 se dvěma základními cíli – podpořit rozvoj regionu Tarapacá na severu země a přispět k ekonomické integraci se sousedními státy – Peru, Bolívií, Argentinou. Volná zóna je spravována korporací Zona Franca de Iquique S.A., která je ve vlastnictví jak soukromých, tak státních akcionářů. Stát při výkonu vlastnických práv zastupuje CORFO. V ZOFRI působí více než 1 650 společností, které obchodují s více než 80 zeměmi celého světa. Na území zón v Iquique a Arice pracuje v obchodě a výrobě okolo 10 000 pracovníků. Své reprezentace zde otevřela řada obchodních bank, rejdařských a leteckých společností, špeditérských firem, franšízových společností. Objem realizovaných obchodů v ZOFRI se ročně pohybuje mezi 4 a 5 mld. USD. Obchodní společnosti zde působící mohou využívat následujících celních, daňových a dalších finančních výhod:

• Osvobození od všech druhů cel, celních poplatků a jiných poplatků pro zboží zahraničního původu vstupujícího do volné zóny včetně skladovacích a reexportních služeb.
• Osvobození od daně z přidané hodnoty z prodeje zboží a služeb domácího i cizího původu na území volné zóny.
• Osvobození od daně ze zisku.
• Vstup zboží cizího původu nepodléhá kontrole centrální banky.
• Neexistují žádné restrikce ohledně původu kapitálu, společnosti mohou být zřizovány se 100% podílem zahraničního kapitálu.
• Materiál, zařízení a zboží smí být ve volné zóně skladováno po neomezeně dlouhou dobu.
• Jediným omezením je, že zboží vstupující do ZVO nesmí poškozovat zdraví lidí či zvířat, musí odpovídat zdravotnickým a veterinárním standardům a nesmí ohrožovat národní bezpečnost nebo morálku.

ZVO v přístavním městě Punta Arenas na jihu země v XII. regionu funguje na stejných principech jako ZVO v Iquique a poskytuje podobné daňové a celní výhody pro zájemce. Její význam je však oproti zóně Iquique podstatně menší.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok 2018 přinesl nárůst přímých zahraničních investicí (PIZ) do Chile. Z roku 2017 do roku 2018 vzrostly PIZ do Chile o 28% a je to tak první pozitivní výsledek za poslední 3 roky. V roce 2018 „přiteklo“ 8,2 miliardy USD PIZ.
Očekává se, že investice vzrostou díky obnovení cen mědi a snížení překážek pro vstup na těžební trh.  

Z hlediska teritoriální struktury 2017-2018 v % (dle SANTANDER): 

Brazílie	19
Argentina	14
Peru	12
Kolumbie	11
Švýcarsko	8
Uruguay	8

 Zdroj: https://es.portal.santandertrade.com

 

Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) 

Chile je podle UNCTAD 17. nejvýznamnějším příjemcem přímých zahraničních investic na světě (mezi Nizozemskem a Indonésií). V rámci Latinské Ameriky Chile dlouhodobě soupeří o druhou příčku jakožto nejvýznamnější příjemce zahraničních investic, v současné době je třetí za Mexikem. 

Chile má v rámci Latinské Ameriky poměrně liberální investiční režim. Státním orgánem pověřeným vytvářením podmínek pro zahraniční investice je Invest Chile.

Jednou ze silných stránek jsou chilské hospodářské politiky, které jsou založeny na zásadě kapitálové transparentnosti a nediskriminace vůči zahraničním investorům. Bohatství přírodních zdrojů Chile, stabilita makroekonomického systému, jeho růstovým potenciálem, právní bezpečnost, nízká míra rizika a vysoká kvalitou infrastruktury jsou jedny z důvodů investice v Chile. Ve zprávě Světové banky z roku 2019, se Chile řadí na 56. místo ze 190 zemí, což je o jedno místo méně než v roce 2018.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Chile je podle UNCTAD 17. nejvýznamnějším příjemcem přímých zahraničních investic na světě (mezi Nizozemskem a Indonésií). V rámci Latinské Ameriky Chile dlouhodobě soupeří o druhou příčku jakožto nejvýznamnější příjemce zahraničních investic, v současné době je třetí za Mexikem. 

Chile má v rámci Latinské Ameriky poměrně liberální investiční režim. Státním orgánem pověřeným vytvářením podmínek pro zahraniční investice je Invest Chile.

Jednou ze silných stránek jsou chilské hospodářské politiky, které jsou založeny na zásadě kapitálové transparentnosti a nediskriminace vůči zahraničním investorům. Bohatství přírodních zdrojů Chile, stabilita makroekonomického systému, jeho růstovým potenciálem, právní bezpečnost, nízká míra rizika a vysoká kvalitou infrastruktury jsou jedny z důvodů investice v Chile. Ve zprávě Světové banky z roku 2019, se Chile řadí na 56. místo ze 190 zemí, což je o jedno místo méně než v roce 2018. 

Z hlediska platné chilské legislativy donedávna existovaly dvě základní cesty pro zahraniční investice:

• podle pravidel zákona č. 600 (tzv. DL 600) z roku 1974 (bude zrušen k 1. 2016 v rámci daňové reformy současné chilské vlády)

• podle ustanovení článku XIV Dodatku k devizovým předpisům Centrální banky

Obě právní normy obsahují ustanovení, kde je deklarován zákonnou formou stejný přístup k zahraničnímu investorovi jako k domácím subjektům a vysoce liberální přístup k zahraničním investorům. Platí volná pravidla pro repatriaci kapitálu a zisků. Nekladou se žádná omezení podnikání či vlastnictví s výjimkou některých strategických oblastí, které jsou vyhrazeny státu (např. těžba ropy). 

DL 600 na rozdíl od předpisů Centrální banky nabízí jedinečné a zvláštní garance pro zahraniční investory, neboť investice se uskutečňuje na smluvním základě mezi investorem a chilským státem (je třeba podepsat tzv. Investiční kontrakt). Stát je zastoupen CIE a odborem pro mezinárodní obchod na Ministerstvu hospodářství Chile. Již v roce 2010 se vede debata o možných změnách v zákoně č. 600. Současná daňová reforma, která postupně vstupuje v účinnost, tuto normu pro nové investice k 1. 1. 2016 ruší s cílem zvýšení daňových příjmů státu. 

V rámci reforem současné chilské vlády bude platnost zákona DL 600 postupně rušena v příštích třech letech, až přestane platit úplně. Argumentem vlády pro tyto změny je, že Chile, stabilní a otevřená ekonomika s velkým množstvím smluv o volném obchodu a bilaterálních investičních smluv, rovněž jako člen OECD, již více nepotřebuje takový zákon pro zatraktivnění zahraničních investic. 

Rušení zákona DL 600 nadále zvýšilo výhody zemí, které mají s Chile podepsánu Smlouvu o zamezení dvojího zdanění. (V případě ČR a Chile tato smlouva vstoupila v platnost v prosinci 2016). 

V roce 2016 vláda zřídila nové oddělení pro podporu zahraničních investic:  InvestChile.
InvestChile pomáhá zahraničním společnostem s investicemi v Chile. Vláda identifikovala pět prioritních sektorů pro investice a jejich podporu: služby v těžebním průmyslu, potravinářský průmysl, exportovatelné technologické služby, cestovní ruch a energetika / logistika. 

Podle zákona z roku 2016 (č. 20.848) jsou investice ve výši nejméně 5 milionů USD osvobozeny od DPH z dovozu kapitálového zboží až do prvních 5 milionů USD, a to pro několik odvětví (těžba, průmysl, lesnictví, energetika, infrastruktura, telekomunikace, výzkum a vývoje). Zatímco daňová invariabilita již není poskytována podle dřívějších zákonů, zahraniční investoři budou moci od roku 2016 do roku 2020 stanovit desetiletou efektivní sazbu daně z příjmů ve výši 44,45% pro investice ve výši min. 50 milionů USD.

 

 

 

 

zpět na začátek