Chorvatsko: Zahraniční obchod a investice

9. 10. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Základní ekonomický přehled

Růst hospodářství za rok 2017 dosáhnul průměrné úrovně cca 2,9 %, v roce 2018 by mělo dojít k mírnému zpomalení. Růst byl  podpořen zejména oživením domácí i průmyslové poptávky, zvýšeným vývozem a v neposlední řadě přetrvávajícími nízkými cenami komodit a úspěšnou turistickou sezónou. Stále však platí, že vzhledem k zadluženosti země a pokrytí dluhové služby by Chorvatsko potřebovalo trvalý růst HDP nejméně ve výši 4 - 5 %. S růstem ekonomiky je spojen i mírný pokles nezaměstnanosti, která se nyní pohybuje na úrovni okolo 12 %, což je nejlepší výsledek za posledních 25 let. Určité příznivé trendy se objevily i v zahraničním obchodě, je to patrné například z vyššího pokrytí dovozu vývozem v roce 2017 oproti roku 2016 o více jak 2,5 %. Deficit státního rozpočtu (v roce 2016 - 3,4 %) se změnil na mírný přebytek v roce 2017.  Státní dluh poklesl až k úrovni 80 % HDP.

Doposud neproběhla důsledná restrukturalizace a privatizace státních podniků, ani liberalizace trhu práce, nebyla provedena zásadní reforma důchodového a zdravotního systému, ani školská reforma. Země se v roce 2017 vymanila z deflace, růst cen se pohyboval okolo 1 %.

Dle nejnovějšího žebříčku konkurenceschopnosti, který vyjadřuje úroveň produktivity jednotlivých zemí, obsadilo Chorvatsko nepříliš lichotivé 74. místo, což je o jednu příčku níže než Albánie (ČR obsadila 31. místo). Mezi hlavní faktory, které mají vliv na umístění Chorvatska, je nízká účinnost státní správy, výše daňových sazeb, obtížně dostupné zdroje financování, restriktivní pracovní právo, složitost daňových předpisů, nedostatečně vzdělaná pracovní síla a korupce.

Chorvatská vláda se díky neutěšenému vývoji makroekonomických ukazatelů a váhavému reformnímu úsilí dostává pravidelně pod kritiku ze strany Evropské komise. Chorvatsko má předpoklady, aby veškeré ekonomické těžkosti zvládlo a v následujících letech vytvořilo prosperující ekonomiku. Pro ČR by Chorvatsko mohlo být (a v mnoha oblastech už je) významným odběratelem technologií a zboží ve vybraných oborech jako je potravinářský a zpracovatelský průmysl, ekologické strojírenství, odpadové hospodářství, energetika, dopravní infrastruktura, zdravotnictví, strojírenské a produkce průmyslových výrobků). Český vývoz do Chorvatska v roce 2017 dosáhnul 520 mil. EUR, což je historicky nejvyšší vývoz, který má i nadále udržitelný trend.

Národní program reforem zpracovaný na základě požadavku EK

Jedná se o balík více jak šedesáti opatření, která by měla být realizována především ve čtyřech oblastech. Jedná se o opatření týkající se zadlužení státu, vytvoření zdravého podnikatelského prostředí, zjednodušení a efektivnějšího fungování administrativy, justice, vzdělávacího systému a zlepšení demografického vývoje. Absolutní prioritou vlády je zlepšení úvěrového ratingu země, což se daří. Ratingová Agentura S&P zlepšila ve svém posledním hodnocení 23. 3. 2018 úvěrový rating HR z dosavadního BB na BB+ se stabilním výhledem. Poukázala přitom na dobrou správu veřejných financí a vyšší pravděpodobnost, že do roku 2021 klesne státní dluh na úroveň 70 % HDP. Přijatá opatření mají v ekonomické oblasti dva klíčové cíle, a to dosáhnout výrazného snížení veřejného dluhu a zrychlení ekonomického růstu.

Fiskalizace (Elektronická evidence tržeb)

Nejnovější čísla o pokladním plnění státního rozpočtu Chorvatska jednoznačně potvrzují úspěšnost daňových opatření čele s fiskalizací (elektronickou evidencí tržeb), která byla v Chorvatsku zavedena v roce 2013. Chorvatský stát tak vybral více na daních a jeho rozpočet je poprvé za osm let v přebytku. Pokračující trend růstu inkasa DPH v letošním roce potvrzuje, že zavedení fiskalizace bylo úspěšné, protože umožnila již dříve snížit daň z přidané hodnoty i daň z příjmů, a přesto vedla k absolutnímu růstu  inkasa.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Přes všechny snahy vlády na zvýšení konkurenceschopnosti je schopnost chorvatských výrobků prosadit se na zahraničních trzích stále omezená. Nepomáhají ani opatření na zpřísnění kontroly dováženého zboží, od kterých si vláda slibovala snížení objemu dovozu do Chorvatska, zvláště u méně kvalitního zboží. Chorvatsko se vstupem do EU (červenec 2013) se stalo součástí společného trhu EU a musí čelit na trzích těchto zemí tvrdé konkurenci. Také muselo otevřít svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU.

Vstupem Chorvatska do EU došlo také k ukončení členství v tzv. CEFTA, čímž Chorvatsko ztratilo preferenční přístup na trhy okolních nečlenských zemí EU (zejména Srbska a Bosny a Hercegoviny) s nepříznivým dopadem na obchodní bilanci s těmito zeměmi. Nepříznivý vývoj v obchodu se zbožím je částečně kompenzován službami spojenými s turistickým ruchem. Příjem z těchto služeb byl za rok  2017 cca 10 mld. EUR.

Zahraniční obchod: Vývoz Chorvatska činil v roce 2017 14,1 mld. EUR, dovoz 22 mld. EUR se schodek necelých 8 mld. EUR. Podíl zahraničně-obchodní výměny s EU na celkovém zahraničním obchodu Chorvatska zůstal přibližně stejný jako v roce 2016, tj. na 73 % celkového zahraničního obchodu. Z toho vývoz z Chorvatska dosáhl výše 9 mld. EUR a dovoz 17 mld. EUR. Celosvětově největší obchodní partneři  jsou: Itálie, Slovinsko, Německo, BaH, Rakousko, Srbsko, Maďarsko, USA, Nizozensko a Francie

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz zboží

9 589

10 347

11 530

12 321

14 123

Dovoz zboží

16 527

16 692

18 482

19 689

22 032

Obchodní obrat

26 381

27 039

30 012

32 010

36 155

Saldo

-6 938

-6 345

-6 952

-7 367

-7 909

Údaje v mil. EUR
Zdroj: Gospodarska kretanja br.1/2, 2017, str. 5

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury vývozu si v roce 2017 udržela první místo Itálie (1,9 mld. EUR), následovaly Německo (1,7 mld. EUR) a Slovinsko (1,5 mld. EUR). Dovozu dominovalo Německo (3,3 mld. EUR), Itálie (2,8 mld. EUR) a Slovinsko (2,4 mld. EUR).

Největší obchodní partneři HR z hlediska vývozu v letech 2013–2017 (v mld. EUR)
Země 2013 2014 2015 2016 2017
Itálie 1,3 1,5  1,6  1,7  1,9 
Německo 1,0 1,2  1,3  1,5  1,7 
Slovinsko 0,9 1,2  1,5  1,6  1,5 
Bosna a Hercegovina 1,2 1,2  1,1 

1,1 

1,4 
Rakousko 0,6 0,6 0,7  0,8  0,9 
Největší obchodní partneři HR z hlediska dovozu v letech 2013–2017 (v mld. EUR)
Země 2013 2014 2015  2016 2017 
Německo 2,2 2,7 2,9 3,2  3,3 
Itálie 2,0 2,5  2,5  2,5  2,8 
Slovinsko 1,8 1,9  2,0  2,2  2,4 
Rakousko 1,4 1,5  1,7  1,6  1,7 
Maďarsko 1,0 1,2  1,5  1,4  1,7 

Obchodní výměna se zeměmi EU jasně dominovala zahraničnímu obchodu HR i v roce 2017. Podíl zahraničně-obchodní výměny s EU na celkovém zahraničním obchodu HR zůstal stejný jako v roce 2016, tj. na 73 % celkového zahraničního obchodu. Z toho vývoz z HR dosáhl výše 9 mld. EUR a dovoz 17 mld. EUR. ČR se ze zemí EU umístila na 7. místě s výší obratu 724 mil. EUR. Největším obchodním partnerem mimo EU zůstala i nadále Bosna a Hercegovina.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Název skupiny (5 nejvýznamnějších komodit)

Export (v mil. HRK)

Farmaceutické výrobky

8 709 

Potraviny

8 046

Ropné produkty

7 613

Stroje a strojní zařízení

7 281

Elektrotechnické výrobky

7 007

Celkem vč. neuvedených komodit

104 348

Zdroj: Gospodarska kretanja 2018, str. 58 - 59

Název skupiny (5 nejvýznamnějších komodit)

Import (v mil. HRK)
Potraviny 15 191
Stroje a strojní zařízení 13 052
Chemikálie a chemické výrobky 12 292
Motorová vozidla 11 562
Počítače a elektronika 9 800
Celkem vč. neuvedených komodit 162 681

Zdroj: Gospodarska kretanja 2018, str. 60 - 61

Export zpracovatelského průmyslu, který představuje 89 procent vývozu zboží z Chorvatska, dosáhl v roce 2017 hodnoty 12,44 mld. eur, což je o 13,7 % více než v roce 2016. V rámci zpracovatelského průmyslu dominoval farmaceutický průmysl (1,17 miliardy EUR), který meziročně vzrostl o 30 %, dále potravinářský průmysl (1,08 mld. EUR) a vývoz rafinovaných ropných produktů (1,02 mld. EUR, meziroční růst o 41,3 %). Nejvíce se na chorvatském dovozu podílel potravinářský průmysl ve výši 2,04 mld. EUR. V porovnání s předchozím rokem se zvýšil o 9,5 %. Dovoz strojů a zařízení vzrostl o 7,7 % na 1,75 mld. EUR a dovoz chemikálií a chemických výrobků o 8,4 % na 1,65 mld. EUR.

Zdroj: Ministerstvo evropských a zahraničních věcí Chorvatska

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Základní legislativní rámec pro založení zón volného obchodu v Chorvatsku upravuje „Zákon o volných zónách“ (Národní Noviny č.44/96). Veškeré aktuální informace k režimu zón volného obchodu jsou uvedeny na Poslovne zone u republici hrvatskoj. Mapa průmyslových, investičních a výrobních zón je k dispozici na stránkách  Agentury pro investice a konkurenceschopnost .

V Chorvatské republice byly otevřeny například tyto zóny volného obchodu: (Otevítání nových zón pokračuje)

  • Krapinsko-zagorská zóna (předměstí města Krapina v blízkosti Záhřebu)
  • Škrljevo-Kukuljanovo (blízko přístavu Rijeka)
  • Podi (blízko Šibeniku, Dalmácie)
  • Osijek (říční přístav na předměstí města Osijeku)
  • přístav Rijeka (Rijeka)
  • volná zóna Zagreb (Záhřeb)
  • volná zóna Obrovac (Obrovac)
  • volná zóna Split (Split)
  • Splitsko-dalmatinská župní volná zóna
  • volná zóna Ploče (Ploče)
  • volná zóna Pula (Pula)
  • volná zóna Buje (Buje)
  • volná zóna Vukovar
  • volná zóna Slavonski Brod

Dle uvedeného zákona zřizovateli volných zón  nemohou být zahraniční podnikatelské subjekty. Zahraniční fyzické a právnické osoby mohou být pouze uživateli. Zakladateli jsou obecně lokální samosprávy, které jsou zároveň vlastníky. Zřizovatelé mohou formou tendru uzavřít dohody s obchodními partnery, investory nebo ostatními subjekty vykonávajícími jiné aktivity. Uživatel, který participuje ve výstavbě infrastruktury v těchto oblastech částkou vyšší než 1 mil. HRK,  je osvobozen od placení daně ze zisku po dobu prvních pěti let činnosti v zóně. Ostatní uživatelé, investoři podílející se částkou menší než 1 mil. HRK platí daň ze zisku do výše 50% předepsané úrovně. Cílem této úpravy (stanovení hranice 1 mil. HRK) je podpora výrobních aktivit a zvýšení zaměstnanosti v těchto oblastech.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po období růstu v letech 2005–2008 se příliv přímých zahraničních investic (FDI) do Chorvatska zhroutil v důsledku světové finanční a hospodářské krize. Sektor cestovního ruchu byl krizí postižen více než jiné sektory. Od té doby se toky FDI marně snažily vrátit na úroveň před krizí. V roce 2015 se propadly dokonce jen na 189 mil. EUR. Kromě nepříznivého hospodářského prostředí má Chorvatsko mezi investory špatnou pověst i kvůli rozšířené korupci, vysokým daním a neefektivnímu soudnímu systému. Podle Světového ekonomického fóra (WEF) se země zařadila v roce 2017 na 77. místo v indexu globální konkurenceschopnosti. Přes zmíněné problémy země disponuje kvalitní infrastrukturou a vysokým turistickým potenciálem. V roce 2017 se země zařadila na 43. příčku (ze 190. zemí) ve zprávě Světové banky Doing Business.

Zahraniční investice (FDI):

Dosáhly v roce 2017 (poslední dostupný údaj) 1 841 mil. EUR. Díky opožděné privatizaci a přetrvávajícímu poměrně neprůhlednému investičnímu prostředí se příliv zahraničních investic nezvětšuje. Chorvatská vláda dlouhodobě slibuje maximální zjednodušení podnikatelského prostředí, ale zatím se jí to moc nedaří, což vynikne zejména při mezinárodním srovnání.

Přímé zahraniční investice (FDI) celkově za období 2013 až  2017 dosáhly částky m 6,5 mld. EUR.

 

2013

2014

2015

2016 

2017 

Přímé zahraniční investice FDI (mil. euro)

737

2 297

189

1 699 

1 581 

Zdroj: Gospodarska kretanja 1/2, 2018, str. 5

Odvětvové investice - mezi největší chorvatské investory v Chorvatsku z nových členských zemí EU patří Maďarsko. Jeho postavení z hlediska zahraničních investorů je dáno prodejem podílu chorvatské naftové společnosti INA maďarské společnosti MOL v letech 2003 a 2009. Tento fakt se projevil na téměř dvojnásobném nárůstu FDI v roce 2003 oproti jiným létům. Dlouhodobě patří mezi největší investory v Chorvatsku hospodářsky vyspělé země jako jsou Rakousko, Nizozemsko a Německo.  Investuje se především do služeb v rámci turistického ruchu, zpracovatelského průmyslu, potravinářského průmyslu, sektoru obnovitelných energií, energetiky obecně, lodní dopravy, farmaceutického průmyslu a dopravy a finančního sektoru.

České investice v teritoriu

ČNB evidovala ke dni 31. 12. 2015 české přímé zahraniční investice (FDI) v Chorvatsku v celkové výši 59,7 mil euro (základní kapitál 36,8 mil. EUR, reinvestovaný zisk -1 mil. EUR a ostatní kapitál 23,9 mil. EUR). Na druhou stranu ČNB registrovala investice z Chorvatska v ČR ve výši 17,2 mil. EUR.

V květnu 2014 došlo k významné investici, když česká J&T banka, která patří do finanční skupiny J&T Group, vstoupila do chorvatské Varaždinské banky (VABE banky). Stalo se tak navýšením kapitálu o 270 mil. CZK (cca 10 mil. EUR), což představuje získání většinového podílu 58 %. V červenci 2016 navýšila J&T banka tento podíl na 82,55 %, čímž byla Varaždinská banka pevně začleněna do J&T Financial Group. Skupina je zaměřena zejména na kapitálové vstupy do firem, které se ocitly v nebezpečí konkursu a poskytování financování bonitním klientům. VABE nyní pokračuje prostřednictvím své úvěrové politiky v rozsáhlých akvizicích malých a středních podniků na chorvatském trhu, především v oblasti potravinářství. Svými aktivitami se stala významným českým investorem v zemi.

V polovině května 2015 otevřela česká firma Signum v blízkosti města Poreč na Istrii rozsáhlý vodní park s názvem Aquacolors. Publikovaná výše investice dosáhla částky 25 mil. EUR.

Elektronický obchod Mall.cz vstoupil na chorvatský trh v únoru 2015.

Mezi větší investice se řadí i nákup podílu v chorvatském výrobci minerálních vod Studenac. Tento podíl na základě smlouvy z 20. 9. 2016 koupila firma Kofola ČeskoSlovensko od chorvatské potravinářské firmy Podravka. Kofola si od tohoto kroku slibuje posílení pozice v jadranské oblasti. Hodnota akvizice byla okolo 9 mil. EUR. Kofola dále uvažovala o investici do divize nápojů firmy Badel.

V květnu 2017 byl položen základní kámen investice v hodnotě 55 mil. EUR do rekreačního komplexu CostaBella u města Rijeka.

Dne 20. 6. 2017 byl v průmyslové zóně Smiljansko Polje u města Gospić položen základní kámen nové elektrárny a teplárny s instalovaným výkonem 5, resp. 8 MW. Hlavním investorem projektu je česká společnost GEEN Holding se sídlem v Brně, a to prostřednictvím své místní dceřiné společnosti Energana Gospić. Celková hodnota investice představuje 20 mil. EUR. Nové zařízení bude produkovat elektrickou i tepelnou energii spalováním biomasy.

Čeští občané také zakládají v Chorvatsku právní subjekty zejména za účelem nákupu nemovitostí. Nově se objevují i investice do obchodních center, apartmánů, wellnesových zařízení apod. Ucelené informace o investičních aktivitách nejsou k dispozici.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základní legislativní rámec pro zahraniční investice vymezuje Zákon o podniku (NN 111/93, platný od roku 1995), a Zákon o soudní registraci (NN 1/95), které zahraničním investorům a společnostem garantují stejná práva a závazky (na základě reciprocity stejná práva chorv. občanům v zemi investora), a dále stanoví pravidla pro soudní registraci firem. Zákon o podniku zajišťují též volné převody (pohyb) kapitálu/ investic a zisků.

Ústava Chorvatska zahraničním investorům garantuje:

  • ochranu vloženého kapitálu
  • volný převod zisku do zahraničí
  • volný převod volného investičního kapitálu.

V roce 2012 Chorvatská vláda a parlament schválil novelizovaný zákon stanovující pravidla udělování investičních pobídek. Pobídky jsou zaměřeny na vytváření nových pracovních míst, projekty vysoké přidané hodnoty, inovace a rozvoj. Zvláštní bonusy jsou nabízeny při investicích realizovaných v méně rozvinutých regionech země.

V listopadu 2013 (po vstupu do EU) byl přijat zákon o strategických investicích, publikovaný v Narodne Novine pod č. 133/2013, info na webových stránkách www.zakon.hr nebo na www.nn.hr. Vstupem Chorvatska do EU došlo k úplnému uvolnění investic do nemovitostí.

Agentury pro podporu investic do Chorvatska: www.hamagbicro.hr, www.aik-invest.hr. Z privátní sféry mohou zájemci o investice kontaktovat chorvatskou pobočku firmy Crowe Horwath (www.crowehowath.net) s žádostmi o konzultace.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: