Chorvatsko: Zahraniční obchod a investice

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Základní ekonomický přehled

Růst hospodářství za rok 2018 dosáhnul průměrné úrovně cca 2,6 %. V roce 2019 by mělo dojít k dalšímu mírnému snížení tempa růstu, vzhledem ke zpomalení ekonomického růstu u hlavních obchodních partnerů Chorvatska. Snížení tempa růstu je makroekonomy očekáváno a je v souladu s prognózami pokračujícího ochlazení HR hospodářství jak v letošním, tak v příštím roce. Růst HDP v roce 2018 byl  podpořen zejména oživením domácí i průmyslové poptávky, zvýšeným vývozem a v neposlední řadě přetrvávajícími nízkými cenami komodit a úspěšnou turistickou sezónou. Stále však platí, že vzhledem k zadluženosti země a pokrytí dluhové služby by Chorvatsko potřebovalo trvalý růst HDP nejméně ve výši 4 - 5 %. S růstem ekonomiky je spojen i pokles nezaměstnanosti, která se nyní pohybuje na úrovni okolo 8,5 %, což je nejlepší výsledek za posledních 25 let. Určité negativní trendy se objevily v zahraničním obchodě, je to patrné například z nižšího pokrytí dovozu vývozem v roce 2018 oproti roku 2017 o více jak 3 procentní body. Příznivý je naopak vývoj státního rozpočtu (v roce 2016 činil deficit minus 3,4 %) v uplynulých dvou letech (2017, 2018), kdy generoval mírné přebytky.  Státní dluh se zmenšil na úroveň 74,6 % HDP.

Doposud neproběhla důsledná restrukturalizace a privatizace státních podniků, ani liberalizace trhu práce, nebyla provedena zásadní reforma důchodového a zdravotního systému, ani školská reforma. Inflace se v roce 2018 pohybovala okolo 1 %.

Dle nejnovějšího žebříčku konkurenceschopnosti, který vyjadřuje úroveň produktivity jednotlivých zemí, obsadilo Chorvatsko nepříliš lichotivé 68. místo (s již dva roky po sobě nezměněným skore 60,1 bodu). Lépe se umístilo Bulharsko, Rumunsko i Srbsko. Mezi hlavní faktory, které mají vliv na umístění Chorvatska, je nízká efektivita státní správy, výše daňových sazeb, obtížně dostupné zdroje financování, restriktivní pracovní právo, složitost daňových předpisů, nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla a korupce.

Chorvatská vláda se díky neutěšenému vývoji makroekonomických ukazatelů a váhavému reformnímu úsilí stává pravidelně terčem kritiky ze strany Evropské komise. Chorvatsko má předpoklady, aby veškeré ekonomické těžkosti zvládlo a v následujících letech vytvořilo prosperující ekonomiku. Pro ČR by Chorvatsko mohlo být (a v mnoha oblastech už je) významným odběratelem technologií a zboží ve vybraných oborech jako je potravinářský a zpracovatelský průmysl, ekologické strojírenství, odpadové hospodářství, energetika, dopravní infrastruktura, zdravotnictví a strojírenství). Český vývoz do Chorvatska v roce 2018 dosáhnul 607 mil. EUR, což je historicky nejvyšší vývoz, který má i nadále udržitelný trend.

Národní program reforem zpracovaný na základě požadavku EK

Jedná se o balík více jak šedesáti opatření, která by měla být realizována především ve čtyřech oblastech. Jedná se o opatření týkající se zadlužení státu, vytvoření zdravého podnikatelského prostředí, zjednodušení a efektivnějšího fungování státní administrativy, justice, vzdělávacího systému a zlepšení demografického vývoje. Absolutní prioritou vlády je zlepšení úvěrového ratingu země, což se daří. Ratingová Agentura Moody's zlepšila ve svém posledním hodnocení 26. 4. 2019 úvěrový rating HR z dosavadního Ba2 se stabilním výhledem na Ba2 s pozitivním výhledem. Poukázala přitom na dobrou správu veřejných financí a vyšší pravděpodobnost, že do roku 2021 klesne státní dluh na úroveň 70 % HDP. Přijatá opatření mají v ekonomické oblasti dva klíčové cíle, a to dosáhnout výrazného snížení veřejného dluhu a zrychlení ekonomického růstu.

Fiskalizace (Elektronická evidence tržeb)

Údaje o pokladním plnění státního rozpočtu Chorvatska jednoznačně potvrzují úspěšnost daňových opatření včetně tzv. fiskalizace (elektronická evidence tržeb), která byla v Chorvatsku zavedena v roce 2013. Chorvatský stát tak vybral v roce 2018 více na daních a jeho rozpočet je již podruhé v řadě za posledních deset let v přebytku. Pokračující trend růstu inkasa DPH v letošním roce potvrzuje, že zavedení fiskalizace bylo úspěšné, protože umožnila již dříve snížit daň z přidané hodnoty i daň z příjmů, a přesto vedla k absolutnímu růstu  inkasa.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Přes všechny snahy vlády o zvýšení konkurenceschopnosti je schopnost chorvatských výrobků prosadit se na zahraničních trzích stále omezená. Nepomáhají ani opatření na zpřísnění kontroly dováženého zboží, od kterých si vláda slibovala snížení objemu dovozu do Chorvatska, zvláště u méně kvalitního zboží nebo naopak zákaz vývozu některých surovin s nízkou přidanou hodnotou, např. surové dřevo. Chorvatsko se vstupem do EU (červenec 2013) stalo součástí společného trhu EU a musí čelit na trzích těchto zemí tvrdé konkurenci. Také muselo otevřít svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU.

Vstupem Chorvatska do EU došlo také k ukončení členství v zóně volného obchodu CEFTA, čímž Chorvatsko ztratilo preferenční přístup na trhy okolních nečlenských zemí EU (zejména Srbska a Bosny a Hercegoviny) s nepříznivým dopadem na obchodní bilanci s těmito zeměmi. Nepříznivý vývoj v obchodu se zbožím je částečně kompenzován službami spojenými s turistickým ruchem. Příjem z těchto služeb byl za rok  2018 cca 10,1 mld. EUR.

Zahraniční obchod: Vývoz Chorvatska činil v roce 2018 14,5 mld. EUR, dovoz 23,7 mld. EUR se schodkem přes 9 mld. EUR. Celosvětově největší obchodní partneři  jsou: Itálie, Slovinsko, Německo, BaH, Rakousko, Srbsko, Maďarsko, USA, Nizozensko a Francie.

Údaje v mil. EUR 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz zboží

10 347

11 530

12 321

14 123

14 517

Dovoz zboží

16 692

18 482

19 689

22 032

23 658

Obchodní obrat

27 039

30 012

32 010

36 155

38 175

Saldo

-6 345

-6 952

-7 367

-7 909

- 9 141

Zdroj: https://www.dzs.hr/

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury vývozu si v roce 2018 udržela první místo Itálie (2,1 mld. EUR), následovaly Německo (1,9 mld. EUR) a Slovinsko (1,6 mld. EUR). Dovozu dominovalo Německo (3,6 mld. EUR), Itálie (3,1 mld. EUR) a Slovinsko (2,6 mld. EUR).

Největší obchodní partneři HR z hlediska vývozu v letech 2014–2018 (v mld. EUR)
Země 2014 2015 2016 2017 2018
Itálie 1,5  1,6  1,7  1,9  2,1
Německo 1,2  1,3  1,5  1,7  1,9
Slovinsko 1,2  1,5  1,6  1,5  1,6
Bosna a Hercegovina 1,2  1,1 

1,1 

1,4  1,4
Rakousko 0,6 0,7  0,8  0,9  0,9

 

Největší obchodní partneři HR z hlediska dovozu v letech 2014–2018 (v mld. EUR)

Země 2014 2015  2016 2017  2018
Německo 2,7 2,9 3,2  3,3  3,6
Itálie 2,5  2,5  2,5  2,8  3,1
Slovinsko 1,9  2,0  2,2  2,4  2,6
Maďarsko 1,5  1,7  1,6  1,7  1,8
Rakousko 1,2  1,7 1,5 1,7  1,6

Obchodní výměna se zeměmi EU jasně dominovala zahraničnímu obchodu HR i v roce 2018. Podíl zahraničně-obchodní výměny s EU na celkovém zahraničním obchodu HR zůstal stejný jako v roce 2016, tj. na 74 % celkového zahraničního obchodu. Z toho vývoz z HR dosáhl výše 9,5 mld. EUR a dovoz 17,9 mld. EUR. ČR se ze zemí EU umístila na 7. místě s výší obratu 828 mil. EUR. Největším obchodním partnerem mimo EU zůstala i nadále Bosna a Hercegovina.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Název skupiny (5 nejvýznamnějších vývozních komodit)

Export (v mil. EUR)

Ropné produkty

1 214

Potraviny

1 145

Stroje a strojní zařízení, 

1 013

Elektrotechnické výrobky

957

Výrobky z kovu

951

Celkem vč. neuvedených komodit

14 517

Zdroj: Gospodarska kretanja 2019, (www.hgk.hr)

Název skupiny (5 nejvýznamnějších dovozních komodit)

Import (v mil. EUR)
Potraviny 2 088
Stroje a strojní zařízení 1 821
Chemikálie a chemické výrobky 1 876
Motorová vozidla 1 837
Počítače, elektrická a optická zařízení 1 391
Celkem vč. neuvedených komodit 23 658

Zdroj: Gospodarska kretanja 2019, (www.hgk.hr)

 

Export zpracovatelského průmyslu, který představuje 90 procent vývozu zboží z Chorvatska, dosáhl v roce 2018 hodnoty 13,04 mld. eur, což je o 1,3 % více než v roce 2017. V rámci zpracovatelského průmyslu dominovala výroba koksu a rafinovaných ropných produktů, potravinářských výrobků a strojů a zařízení. Nejvíce se na chorvatském dovozu podílel potravinářský průmysl, strojírenství,  a chemický průmysl. Podíl dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu dosáhl 87 % z celkového dovozu.

Zdroj: Gospodarska kretanja 2019, (www.hgk.hr)

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Základní legislativní rámec pro založení zón volného obchodu v Chorvatsku upravuje „Zákon o volných zónách“ (Národní Noviny č.44/96). Veškeré aktuální informace k zónám volného obchodu včetně interaktivní mapy průmyslových, investičních a výrobních zón je k dispozici na stránkách  Agentury pro investice a konkurenceschopnost.

V Chorvatské republice byly otevřeny například tyto zóny volného obchodu:

  • Krapinsko-zagorská zóna (předměstí města Krapina v blízkosti Záhřebu)
  • Škrljevo-Kukuljanovo (blízko přístavu Rijeka)
  • Podi (blízko Šibeniku, Dalmácie)
  • Osijek (říční přístav na předměstí města Osijeku)
  • přístav Rijeka (Rijeka)
  • volná zóna Zagreb (Záhřeb)
  • volná zóna Obrovac (Obrovac)
  • volná zóna Split (Split)
  • Splitsko-dalmatinská župní volná zóna
  • volná zóna Ploče (Ploče)
  • volná zóna Pula (Pula)
  • volná zóna Buje (Buje)
  • volná zóna Vukovar
  • volná zóna Slavonski Brod

Dle uvedeného zákona zřizovateli volných zón  nemohou být zahraniční podnikatelské subjekty. Zahraniční fyzické a právnické osoby mohou být pouze uživateli. Zakladateli jsou obecně lokální samosprávy, které jsou zároveň vlastníky. Zřizovatelé mohou formou tendru uzavřít dohody s obchodními partnery, investory nebo ostatními subjekty vykonávajícími jiné aktivity. Uživatel, který participuje ve výstavbě infrastruktury v těchto oblastech částkou vyšší než 1 mil. HRK,  je osvobozen od placení daně ze zisku po dobu prvních pěti let činnosti v zóně. Ostatní uživatelé, investoři podílející se částkou menší než 1 mil. HRK platí daň ze zisku do výše 50% předepsané úrovně. Cílem této úpravy (stanovení hranice 1 mil. HRK) je podpora výrobních aktivit a zvýšení zaměstnanosti v těchto oblastech.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Po období růstu v letech 2005–2008 se příliv přímých zahraničních investic (FDI) do Chorvatska zhroutil v důsledku světové finanční a hospodářské krize. Sektor cestovního ruchu byl krizí postižen více než jiné sektory. Od té doby se toky FDI marně snažily vrátit na úroveň před krizí. V roce 2015 se propadly dokonce jen na 191 mil. EUR. Kromě nepříznivého hospodářského prostředí má Chorvatsko mezi investory špatnou pověst i kvůli rozšířené korupci, vysokým daním, neefektivní státní administrativě a soudnímu systému. Podle Světového ekonomického fóra (WEF) se země zařadila v roce 2018 na 68. místo v indexu globální konkurenceschopnosti (skóre 60,1). Chorvatsko se zařadilo na 58. příčku (ze 190 hodnocených zemí) ve zprávě Světové banky Doing Business 2019 (ve vydání DB 2018 bylo HR na 43. příčce). Přes zmíněné problémy země disponuje kvalitní infrastrukturou a vysokým turistickým potenciálem.

Zahraniční investice (FDI):

FDI dosáhly za první tři čtvrtletí 2018 (poslední dostupný údaj) hodnoty 948,8 mil. EUR. Díky opožděné privatizaci a přetrvávajícímu poměrně neprůhlednému investičnímu prostředí se příliv zahraničních investic nezvětšuje. Chorvatská vláda dlouhodobě slibuje maximální zjednodušení podnikatelského prostředí, ale zatím se jí to moc nedaří, což vynikne zejména při mezinárodním srovnání. V posledních letech se k negativním faktorům přidal i nedostatek pracních sil (kvalifikovaných i nekvalifikovaných).

 

 

2014

2015

2016 

2017 

2018

Přímé zahraniční investice FDI (mil. euro)

2 299

191

1 765

1 786

948,8*

Zdroj: Gospodarska kretanja 1/2, 2019, str. 5

* údaj za 1. - 3. čtvrtletí 2018

 

Odvětvové investice - největším zahraničním investorem v Chorvatsku z nových členských zemí EU patří Maďarsko. Jeho postavení z hlediska zahraničních investorů je dáno prodejem podílu chorvatské naftové společnosti INA maďarské společnosti MOL v letech 2003 a 2009. Tento fakt se projevil na téměř dvojnásobném nárůstu FDI v roce 2003 oproti jiným létům. Dlouhodobě patří mezi největší investory v Chorvatsku hospodářsky vyspělé země jako jsou Rakousko, Nizozemsko a Německo.  Investuje se především do služeb v rámci turistického ruchu, zpracovatelského průmyslu, potravinářského průmyslu, sektoru obnovitelných energií, energetiky obecně, lodní dopravy, farmaceutického průmyslu a dopravy a finančního sektoru.

České investice v teritoriu

V květnu 2014 došlo k významné investici, když česká J&T banka, která patří do finanční skupiny J&T Group, vstoupila do chorvatské Varaždinské banky (VABE banky). Stalo se tak navýšením kapitálu o 270 mil. CZK (cca 10 mil. EUR), což představovalo získání většinového podílu 58 %. V červenci 2016 navýšila J&T banka tento podíl na 82,55 %, čímž byla Varaždinská banka pevně začleněna do J&T Financial Group. Skupina je zaměřena zejména na kapitálové vstupy do firem, které se ocitly v nebezpečí konkursu a poskytování financování bonitním klientům. VABE nyní pokračuje prostřednictvím své úvěrové politiky v rozsáhlých akvizicích malých a středních podniků na chorvatském trhu, především v oblasti potravinářství. Svými aktivitami se stala významným českým investorem v zemi.

V polovině května 2015 otevřela česká firma Signum v blízkosti města Poreč na Istrii rozsáhlý vodní park s názvem Aquacolors. Publikovaná výše investice dosáhla částky 25 mil. EUR.

Elektronický obchod Mall.cz (patřící české investiční skupině Rockaway Capital) vstoupil na chorvatský trh v únoru 2015.

Mezi úspěšné investice se řadí i nákup podílu v chorvatském výrobci minerálních vod Studenac. Tento podíl na základě smlouvy z 20. 9. 2016 koupila firma Kofola ČeskoSlovensko od chorvatské potravinářské firmy Podravka. Kofola chtěla tímto krokem posílit své pozice v jadranské oblasti. Hodnota akvizice byla okolo 9 mil. EUR.

V květnu 2017 byl položen základní kámen investice v hodnotě 80mil. EUR do pětihvězdičkového rekreačního komplexu Costa Bella u města Rijeka. Investorem je JTH Group z Teplic. Turistický komplex by měl být otevřen v průběhu roku 2020.

Dne 20. 6. 2017 byl v průmyslové zóně Smiljansko Polje u města Gospić položen základní kámen nové elektrárny a teplárny s instalovaným výkonem 5, resp. 8 MW. Elektrárna by měla být uvedena do provozu v roce 2020. Mezitím hlavní investor projektu, česká společnost GEEN Holding se sídlem v Brně, koupila dva rozpracované projekty na elektrárny v Benkovci a Županiji, které postupně uvedla do provozu v prosinci 2018 a v květnu 2019. Celková hodnota této trojí investice představuje 120 mil. EUR. Nové zařízení bude produkovat elektrickou i tepelnou energii spalováním biomasy, přidružená je výroba pelet z dřevního odpadu.

Čeští občané také zakládají v Chorvatsku právní subjekty zejména za účelem nákupu nemovitostí. Nově se objevují i investice do obchodních center, apartmánů, wellnesových zařízení, marín apod. Ucelené informace o investičních aktivitách nejsou k dispozici.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základní legislativní rámec pro zahraniční investice vymezuje Zákon o podniku (NN 111/93, platný od roku 1995), a Zákon o soudní registraci (NN 1/95), které zahraničním investorům a společnostem garantují stejná práva a závazky (na základě reciprocity stejná práva chorv. občanům v zemi investora), a dále stanoví pravidla pro soudní registraci firem. Zákon o podniku zajišťuje též volné převody (pohyb) kapitálu/ investic a zisků.

Ústava Chorvatska zahraničním investorům garantuje:

  • ochranu vloženého kapitálu
  • volný převod zisku do zahraničí
  • volný převod volného investičního kapitálu.

V roce 2015 a 2018 Chorvatská vláda a parlament schválily novely zákona o investičních pobídkách (OG č. 102/15, 2518) stanovující pravidla udělování investičních pobídek. Pobídky jsou zaměřeny na vytváření nových pracovních míst, projekty s vysokou přidanou hodnotou, inovace a rozvoj. Zvláštní bonusy jsou nabízeny při investicích realizovaných v méně rozvinutých regionech země (např. východní Slavonije).

V listopadu 2013 (po vstupu do EU) byl přijat zákon o strategických investicích, publikovaný v Narodne Novine pod č. 133/2013, info na webových stránkách www.zakon.hr nebo na www.nn.hr. Vstupem Chorvatska do EU došlo k úplnému uvolnění investic do nemovitostí.

Agentury pro podporu investic do Chorvatska: www.hamagbicro.hr, www.aik-invest.hr, www.hgk.hr. Z privátní sféry mohou zájemci o investice kontaktovat chorvatskou pobočku firmy Crowe Horwath (www.crowehowath.net) s žádostmi o konzultace.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: