Chorvatsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

9. 10. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Záhřebu (Chorvatsko)

Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, k břehům Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním sousedem země je Srbsko, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina, zcela na jihu sousedí s Černou Horou.

Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56 542 km2, teritoriální moře plochu cca 31 067 km2. Celková rozloha země činí 87 609 km2.

Celková délka mořského pobřeží činí 5835 km, z čehož pevninská část tvoří 1777 km a ostrovy 4058 km. Chorvatsku náleží celkem 1185 ostrovů, z čehož je 47 trvale obydlených.

Nejvyšší hora Chorvatska je Dinara, 1831 m n.m.

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

Země je administrativně rozdělena na dvacet žup (županija) a hlavní město Záhřeb, které má stejný statut. Nižšími stupni místní správy jsou opštiny, v zemi je 430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí), dále 21 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut, a 6694 obcí, z toho 6489 vesnického charakteru.

Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2012 činil počet jeho obyvatel přes 800 000 osob.

Dalšími velkými městy jsou:

  • Split (Dalmatinsko-splitskaá župa) - 178 000 obyvatel
  • Rijeka (Primorsko-goranská župa) - 128 000 obyvatel
  • Osijek (Osječko-baranjská župa) - 108 000 obyvatel
  • Zadar (Zadarská župa) - 75 000 obyvatel
  • Velika Gorica (Záhřebská župa) - 63 000 obyvatel
  • Slavonski Brod (Brodsko-posavská župa) - 59 000 obyvatel
  • Pula (Istrijská župa)  - 57 000 obyvatel
  • Karlovac (Karlovacká župa) - 55 000 obyvatel
  • Sisak (Sisačko-moslavanská župa)  47 000 obyvatel

Další větší města jsou Dubrovnik (49 285), Vukovar (44 342), Varaždin (41 728), Šibenik (41 077), Vinkovci (35 290), Koprivnica (24 214), Požega (20 932), Knin (12 041) atd.

Zdroj: Státní statistický úřad

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

V češtině: Chorvatská republika

V úředním jazyku země: Republika Hrvatska

Vláda:

Chorvatsko je parlamentní republika, hlavou státu je prezident volený v přímých volbách na pětileté období. Od roku 2015 je prezidentkou Chorvatska žena - paní Kolinda Grabar Kitarović. Chorvatsko je členem NATO od roku 2009 a EU od roku 2013. Úředním jazykem je chorvatština, kterou hovoří cca 96 % obyvatelstva. V národnostním složení obyvatelstva převládají Chorvaté (91 %) a dále Srbové (4,4 %), Čechů žije v Chorvatsku cca 0,22 % (cca 3.000). V náboženském složení obyvatalstva převládají katolíci  (87 %), dále pravoslavní (4,44 %).

Složení 14. vlády Chorvatské republiky, jmenované dne 19. října 2016.

 

Politická strana

funkce

Anderj Plenković

(HDZ)

předseda vlády

Marija Pejčinović Burić

(HDZ)

místopředseda vlády a ministr zahraničních a evropských záležitostí

Damir Krstičević

(HDZ)

místopředseda vlády a ministr obrany

Neobsazené (M.Dalić rezignovala v květnu 2018)

(HDZ)

místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství, malého a středního podnikání a řemesel

Predrag Štromar

(HNS)

místopředseda vlády a ministr územního plánování a výstavby

Davor Božinović

(HDZ)

ministr vnitra

Dražen Bošnjaković

(HDZ)

ministr spravedlnosti

Zdravko Marić

(HDZ)

ministr financí

Gabriela Žalac

(HDZ)

ministryně regionálního rozvoje a fondů EU

Nada Murganić

(HDZ)

ministryně demografie, rodiny, mladých a sociálních věcí

Marko Pavić

(HDZ)

ministr práce a sociálního systému

Milan Kujundžić

(HDZ)

ministr zdravotnictví

Oleg Butković

(HDZ)

ministr námořnictva, dopravy a infrastruktury

Tomislav Čorić

(HDZ)

ministr životního prostředí a energetiky

Gari Capelli

(HDZ)

ministr turismu

Goran Marić

(HDZ)

ministr státního majetku

Tomislav Tolušić

(HDZ)

ministr zemědělství

Tomo Medved

(HDZ)

ministr válečných veteránů

Nina Obuljen

(HDZ)

ministryně kultury

Lovro Kuščević

(HDZ)

ministr pro veřejnou správu

Blaženka Divjak

(HNS)

ministr vzdělání, vědy a sportu

Pozn: HDZ - (středopravá) chorvatská demokratická strana, HNS - chorvatská národní strana (liberálové)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické trendy v Chorvatsku jsou dlouhodobě negativní. Země zaznamenává dlouhodobý odliv obyvatelstva. V letech 2011 a 2012 dosahovala míra přirozeného úbytku obyvatelstva 2,3 promile ročně a v roce 2013 se tento pobyb zrychlil na 2,5 promile ročně. Každý rok klesá v důsledku negativního přírustku obyvatelstva populace o cca 10 tisíc lidí. Tento negativní jev je z velké části způsoben ekonomicky motivovanou emigrací. Státní statistický úřad Chorvatska zveřejnil v prosinci 2012 výsledky sčítání lidu, které proběhlo v březnu 2011. Uvolněny byly údaje o složení a struktuře obyvatelstva z pohledu věku, občanství, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání, regionálního rozvrstvení a mateřského jazyka. Podíl žen v chorvatské populaci je 51,8 % a muži je tedy 48,2 %. Za posledních 10 let chorvatské obyvatelstvo zestárlo o 2,4 roku na průměrných 41,7 let.

Dle tohoto sčítání lidu žije v Chorvatsku rezidentně 4 256 889 obyvatel, tj. o zhruba 152 tis. (3,4 %) méně než v roce 2001 a odliv obyvatel stále pokračuje, zejména do Západní Evropy. 

Chorvatsko má relativně jednu z největších diaspor na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů. Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, zde našly nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.

Počet obyvatel na kmčiní 75,7 obyvatel. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva  činí cca 51 % a je jeden z nejnižších v EU. 

Demografické složení:

Přirozený „přírůstek“ obyvatelstva v Chorvatsku je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách, neboť má  klesající tendenci.  V roce 2011 při sčítání lidu činil -1,8 na 1000 obyvatel.

Národnostní složení:

Z hlediska etnického složení tvoří naprostou většinu obyvatelstva Chorvaté (90,42 %, tj. 3 874 tis.). Jediná menšina, která tvoří více než jedno procento obyvatelstva jsou Srbové, kterých se při sčítání lidu v roce 2011 ke své národnosti přihlásilo přes 186 tis. (4,36 %).  Z dalších menšin je nejvíce Bosenců (0,73 %), Italů (0,42 %), Albánců (0,41 %), Romů (0,40 %), Maďarů (0,33 %), Slovinců (0,25 %) a Čechů, kterých v březnu 2011 žilo v Chorvatsku 0,22 %. 

Zdroj: Státní statistický úřad, www.dzs.hr.

Náboženské složení obyvatelstva:

  • 86,28 % katolíci
  • 4,44 % pravoslavní
  • 1,47 % muslimové
  • 3,81 % bez vyznání a ateisté
  • Ostatní náboženství mají podíl pod 1 %.

Zdroj: Státní statistický úřad

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Název

2013

2014

2015

2016 

 2017

HDP v běžných cenách (mil. euro) 

43 959

43 110

43 870

45 581 

48 623 

Reálné tempo růstu HDP (%)

-1,0

-0,4

1,6

2,9 

2,9 

HDP/obyvatele (euro per capita)

10 243

10 160

10 448

10 880 

11 698 

Deficit obchodní bilance (mil. euro)

-6 587

-6 983

- 6 951

- 7 366 

- 7 897 

Míra nezaměstnanosti (v %)

20,7

20,00

17,2

12,5 

12,1 

Míra inflace (v %)

2,2

- 0,2

-0,5

0,9 

1,5 

Příjmy z turistiky (mil. euro)

7 203 

7 390 

7 501

8 000 

10 000 

FDI (mil. euro)

728 

2 281 

189

1 714

1 840 

Zdroj: Gospodarska kretanja 1/2, 2017, str. 05

Pokud Chorvatsko bude úzce spolupracovat s Evropskou komisí a začne naplňovat požadované reformy, může chorvatská ekonomika udržet nebo dokonce zvýšit současné tempo růstu. Vývoz do Chorvatska, vzhledem k očekávané privatizaci a modernizaci, pokrývá široké spektrum zboží. Chorvatské dovozy budou navíc podpořeny možností čerpání fondů EU (do roku 2020 alokováno 10,6 mld. EUR). Výše uvedená kombinace faktorů poskytuje široké obchodní příležitosti českým firmám. Další informace jsou uvedeny v úvodu této kapitoly.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2013  

2014  

2015

2016 

2017 

Příjmy celkem (mil. HRK)

108 585

114 044

109 111

115 670

122 450

Výdaje celkem (mil. HRK)

123 505

125 689

115 456

117 069

126 779

Celkový přebytek/deficit (mil. HRK)

-16 225

-11 625

-6 354

-1 399

-4 329

Deficit státního rozpočtu podle aktuálních dat Ministerstva financí HR dosáhnul v roce 2017 -4 329 mil. HRK. Ministr financí ale předpokládá, že zpřesněná data ukáží, že HR poprvé za dobu své existence dosáhlo mírného přebytku.
Zdroj: Ministerstvo financí HR

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

v mil. euro

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

414,6

858,4

2 019,0

1 172,0

1 889

Kapitálový účet

56,2

165,0

320,6

597,5

53,4*

Finanční účet (bez devizových rezerv)

447,5

418,0

1 894,8

1 337,4

2879,1*

Devizové rezervy

1 844,3

- 529,9

745,3

- 264,7

1 009,9*

Zdroj: Gospodarska Kretanja 1-2/2018

  2013 2014 2015 2016 2017
 Veřejný dluh vůči HDP % 81,7 85,8 85,4 82,7 80,1
 Zahraniční zadluženost v mil. EUR  45 803 46 416 45 383 41 668 48 018
 Dluhová služba % (poměr k vývozu zboží a služeb) 26,2 32,3 35,5 27,5 33,5

Zdroj: Gospodarska kretanja 2/2017, str. 5, 57
* údaje za 3. čtvrtletí 2017

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka státu, která řídí měnovou politiku státu a dohlíží na komerční bankovní sektor, je Chorvatská národní banka (HNB – Hrvatska Narodna Banka). Zákon, který legislativně vymezuje její činnost je Zakon o Hrvatskoj narodnoj banci NN br. 6/2001 (www.hnb.hr).

V posledních letech docházelo v bankovním systému Chorvatska k výraznému snižování počtů komerčních bank z důvodu jejich fůzí, jakož i konkursů jednotlivých bank. V současné době je více než 90 % bankovního sektoru privatizováno, přičemž většina privatizovaných bank má zahraničního majitele. V posledních čtyřech letech je situace stabilizovaná. Na začátku roku 2018 působilo v zemi 25 bank.

Nejznámější chorvatské banky jsou Hrvatska poštanska banka, Privredna banka Zagreb d.d. a Zagrebačka banka, které se střídají v oceněních typu Podnikatel roku, Banka roku, Zlata kuna, apod. V zemi působí řada poboček zahraničních bank.
Průběžně aktualizovaný přehled chorvatských bankovních ústavů a spořitelen se nachází na webové stránce Chorvatské národní banky (HNB). Zde jsou uvedeny i bližší informace o jednotlivých bankách, vč. seznamu bank v konkurzním řízení.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Chorvatsko sukcedovalo do všech smluv o zamezení dvojího zdanění, které uzavřela bývalá SFRJ, a též již podepsalo řadu nových smluv tohoto charakteru (s ČR vstoupila nová dohoda o zamezení dvojího zdanění v platnost v prosinci 1999).

K 1. 1. 2017 byla provedena daňová reforma (balíček patnácti daňových zákonů). Cílem reformy je zjednodušení daňové soustavy a snížení daňové zátěže fyzických osob, podnikatelů a firem. Také má zvýšit konkurenceschopnost chorvatské ekonomiky. Je patrný odklon od zdaňování příjmů ke zdaňování spotřeby. V oblasti daně z příjmu obyvatelstva daňová reforma redukuje počet daňových pásem ze tří (12 %, 25 %, 40 %) na dvě (24 %, 36 %), přičemž byla výrazně zvýšena hranice pro přechod do vyššího daňového pásma.

Schváleno bylo zavedení nezdanitelného minima pro zaměstnance a progresivně i na děti. Daň za zisku firem je snížena z 20 % na 12 % u řemeslníků a malých firem s obratem do 3 milionů HRK (cca 10 mil. CZK) a na 18 % u všech ostatních. Největší kontroverze vyvolalo zařazení pohostinských služeb do základní sazby DPH ve výši 25 % z dosavadní snížené sazby 13 %. Zdražila tak jídla a nápoje podávaná v restauracích, kavárnách, cukrárnách apod. Naopak nižší sazba DPH 13 % se nyní uplatňuje na platby za dodávky elektrické energie. Daňová reforma by jako celek ve svém důsledku měla přinést většině zaměstnanců vyšší mzdy a podnikatelům nižší daňoví zatížení. Informace k nové daňové soustavě lze nalézt na webu Porezna uprava

Druhy daní v Chorvatsku:

Veškeré informace o daních jsou k dispozici opět na webové stránce: www.porezna-uprava.hr a dále klik na záložku "porezni sustav". V kategorizaci daní dochází k občasným změnám, doporučujeme proto přečíst shora uvedené webové stránky.

Pro informaci uvádíme základní rozdělení daní:

Státní daně

  • daň ze zisku - plátci daně ze zisku jsou obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, které samostatně a trvale vykonávají hospodářskou činnost s cílem tvorby zisku a to výrobou, prodejem a poskytováním služeb.
  • daň z přidané hodnoty - DPH (chorvatsky PDV)

    Od začátku 2013 je zavedena jednotná DPH ve výši 25 % na všechny druhy zboží a služeb a výjimkou 5 % DPH na mléko, chléb, léky, noviny, knihy, odborné časopisy, zdravotní pomůcky a pár dalších položek.  13% DPH se uplatňuje u časopisů, jedlých tuků a olejů, dětských potravin, cukru a vody (kromě balené) a zejména turistických služeb.  Od 1. 1. 2017 jídla a nápoje v restauracích byly převedeny zpět do 25 % základní sazby.

  • zvláštní daně a spotřební daně - jsou uvaleny např. na následující položky:
    • kávu
    • naftové deriváty
    • tabákové výrobky
    • pivo
    • alkohol
    • osobní automobily
    • luxusní výrobky
    • na prémii pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla.

Župní daně

  • dědická a darovací daň
  • daň na cestovní motorová vozidla
  • daň z automatů a výherních her
  • daň na plavební objekty

Společné daně

  • daň z převodu nemovitostí
  • daň z příjmu

Městské a opčinské daně (resp. poplatky)

  • tzv. „prirez“, což je dodatečná daň k dani z příjmu zavedená městy s více než 40 tis. obyvatel
  • daň ze spotřeby
  • daň z rekreační nemovitosti
  • daň na firmu nebo název
  • daň z využití veřejných prostor

Uplatňují se také daně zavedené některými orgány místní samosprávy. 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: