English version
Pět procent zaměstnanců tuzemských firem už má dokonce rozjezd vlastního byznysu naplánovaný. Vyplývá to z nedávného průzkumu agentury Ipsos.
Pro každého druhého zaměstnance, který o změně přemýšlí, je důvodem potřeba nezávislosti a větší svobody. „Vstup do podnikání zvažují výrazně častěji zaměstnanci malých firem do patnácti lidí, vysokoškolsky vzdělaní lidé, pracovníci na nižších a středních vedoucích pozicích a obyvatelé Prahy,“ doplňuje výkonná ředitelka HR & ERM agentury Ipsos Lenka Šilerová.
„V zaměstnání se lidé mnohdy nedokážou realizovat, jak by chtěli. Proto také 60 procent potenciálních budoucích podnikatelů uvažuje o změně oboru,“ dodává.
Krok do neznáma láká i odrazuje
Krok do neznáma je pro české zaměstnance lákavý, ale většina ho neudělá z jednoduchého důvodu: Jejich perspektiva je příliš nejistá. I to ukázal nejnovější průzkum Ipsos.
„Právě strach ze ztráty jistého příjmu trápí zaměstnance při zvažování samostatné výdělečné činnosti nejvíce, uvedlo to 60 procent z nich. Ztráty příjmu se více obávají lidé z větších firem, které mají padesát a více zaměstnanců, a ti, kteří jsou méně spokojeni v současném zaměstnání,“ upřesňuje Lenka Šilerová.
Z ankety také vyplynulo, že 83 procent současných podnikatelů a živnostníků pochází ze zaměstnaneckého poměru. Také v jejich případě byly motivací ke změně touha po nezávislosti, potřeba svobody a flexibility, případně zajímavá životní příležitost.
„Zhruba polovina z nich s podnikáním změnila obor. Co je ale podstatnější: drtivá většina, a to celých 90 procent, návrat zpět do zaměstnaneckého poměru naplánuje. Podnikání jim tedy pomohlo se plně realizovat,“ vypichuje Šilerová.
Bezdůvodný pesimismus?
Podobný průzkum agentury Randstad Workmonitor nedávno ukázal, že by se vstup do podnikání líbil až 56 procentům českých zaměstnanců, jenže je odrazuje riziko krachu, které považují za příliš vysoké.
A pesimismus není zcela bezdůvodný. První dva roky v České republice přežije pouze pětina nově vzniklých podniků.
„V zaměstnání se lidé mnohdy nedokážou realizovat, jak by chtěli. Proto uvažují o změně.“
Lenka Šilerová, výkonná ředitelka HR agentury Ipsos.
„Český podnikatelský stav ztrácí tah na branku. Chybí nám generace nadšenců, která tu byla v 90. letech. Byla tu obrovská nabídka, konkurence daleko slabší a možnost uspět nepochybně daleko vyšší. Po dlouhých letech nesvobody viděli lidé v podnikání lákavý způsob seberealizace, což už dnes neplatí,“ říká k tomu předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) Karel Havlíček.
Předseda AMSP přesto Čechům vstup na tenký led vlastního byznysu doporučuje. „Podnikatelské prostředí v České republice je celkem standardní a kdo má nápad a chuť, rozhodně by se neměl založení vlastní živnosti bránit,“ doporučuje Havlíček.
Bezpečný přístav franšízora
Slova o tom, že podnikatelé návrat do zaměstnaneckého poměru odmítají, potvrzují manželé Husákovi, kteří před dvěma lety v Brně vstoupili do franšízového podniku OK Point. Rychle prošli stabilizační fází a jejich pobočka, poskytující klientům finanční bankovní a realitní služby, je dnes v černých číslech.
„Podnikání nás naplňuje. Určitě nám cestu usnadnil franšízový koncept, kdy máme na jedné straně silného a spolehlivého partnera a na druhé dostatek volnosti a příležitosti se realizovat. Návrat do korporátního světa si už vůbec nedokážeme představit,“ vypráví Soňa Husáková.
Franšízy, kde mohou franšízanti využít podpory, know-how a síly značky velké a zavedené firmy, jsou ovšem zdaleka nejbezpečnějším byznysem. Dva roky nevydrží podnikat pouze každý pátý franšízant, u ostatních podniků je poměr přesně opačný.
Optimističtější mládí
Optimismus českých studentů (coby potenciálních podnikatelů) je o něco vyšší než u starších lidí, nicméně i mladí lidé z vysokých škol si uvědomují rizika. A bojí se především těžkých začátků.
Za největší výhody podnikání označili vysokoškoláci flexibilitu, možnost řídit věci po svém i větší šanci na seberealizaci. Potenciálně vyšší finanční příjem zařadili studenti českých fakult až na čtvrté místo.
Celkově chtějí podnikat dvě pětiny z nich A jaké vnímají vysokoškoláci bariéry pro rozjezd byznysu? Za hlavní překážku podnikání označili nedostatek finančních prostředků (63 procent). Třetina se obává, že nebude vědět, jak na to, a necelá třetina spatřuje překážku v legislativních podmínkách.
Zmíněná čísla ukázala nedávná anketa Hospodářské komory (HK ČR) a Výzkumného ústavu pro podnikání a inovace, do kterého se zapojilo 2539 studentů a dvanáct fakult českých vysokých škol.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.
