Čína: Vztahy země s EU

25. 5. 2019

3.1. Zastoupení EU v zemi

Jako jediný „evropský subjekt“ má EUCCC pobočky po celé Číně a je proto velmi důležitým kontaktním bodem pro české subjekty. Členství v EUCCC je zpoplatněné.

EUCCC má pobočky v Tianjinu, Shanghai, Nanjing, Shenyang, Guangzhou, Shenzhen, Chengdu a Chongqing. 

 V rámci EUCCC poboček jsou služby IPR kromě Pekingu k dispozici také v následujících městech: Chengdu, Nanjing, Guangzhou, Shenzhen, Shenyang a Tianjin.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Čína a EU v roce 2015 slavila 40. výročí navázání vztahů, které jsou velmi komplexní, zejména v obchodní rovině. Existuje více než 50 vzájemných dialogů a řada společných projektů.

 

Strategické partnerství (EU-China Comprehensive Strategic Partnership) z roku 2003 zintenzivnilo spolupráci a nová dimenze byla započata o deset let později (v listopadu 2013) přijetím EU-China 2020 Strategic Agenda for Co-operation. Agenda zahrnuje nejen ekonomická, ale také bezpečnostně-politická témata. Základním rámcem vztahů je pak pravidelný dialog – roční summit, Strategický dialog (HLSD), Ekonomický a obchodní dialog (HLTD) a Mezilidský dialog. V březnu 2019 provedla Evropská komise spolu s Vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku revizi přístupu EU vůči spolupráci s Čínou, který má být nově více realistický, asertivní a mnohostranný.

 

K prohloubení spolupráce by měla přispět tzv. Bilateral Investment Agreement, která by měla nahradit investiční dohody na úrovni jednotlivých států. V průběhu r. 2017 dospěla jednání o dohodě ke klíčovým otázkám, kde je však problém nalézt kompromisy a posunout se dále. V některých oblastech jsou pozice EU a Číny velmi vzdálené. Více než rok trvalo jednání o rozsahu dohody. Posun v jednáních se v r. 2017 podařil u transparentnosti či u regulatorní části. V roce 2018 proběhla další dvě vyjednávací kola, během kterých si obě strany mimo jiné poprvé vzájemně vyměnily nabídky ohledně vstupu na trh. Další jednání proběhlo na začátku roku 2019. Dohoda by měla vést k novým možnostem a zlepšeným podmínkám pro přístup zahraničních investorů na trhy obou stran. Dále by měla poskytnout kvalitní regulatorní prostředí, které by mělo zlepšit podmínky pro zahraniční investory.

 

V roce 2014 byla pro vztahy klíčová návštěva prezidenta Xi Jinpinga v EU v březnu, která však zároveň v kombinaci s volbou nového vedení evropských institucí znamenala odložení každoročního summitu na rok 2015. Pravidelná setkání probíhají zejména mezi vedoucími zástupci Evropské komise a členy čínské vlády. V roce 2016 převzala Čína předsednickou roli G20, což se promítlo také do intenzivnější spolupráce s EU. Poslední summit EU-Čína se uskutečnil v dubnu 2019.

 

EU a ČLR provází řada obchodních sporů. V posledních letech mezi ně patřila zejména oblast solárních panelů a telekomunikací. V r. 2016-2017 bylo důležitým tématem přiznání Číně statutu tržní ekonomiky a s tím spojená antidumpingová opatření EU vůči čínské oceli Status tržní ekonomiky nebyl ČLR v prosinci roku 2016 přiznán, neboť EU i USA se proti jeho udělení vymezily. V roce 2017 e summit EU-Čína uskutečnil v červenci. Rok 2017 byl rokem spolupráce v oblasti cestovního ruchu EU-Čína. V roce 2018 během společného summitu zástupci EU a Číny vyjádřili společnou podporu obchodu založeného na pravidlech a potvrdili, že se jsou společně odhodláni reformovat WTO. 

 

Čína je z pohledu EU největším importérem a zároveň EU představuje pro Čínu druhý nejvýznamnější exportní trh. Obecně je EU pro ČLR nejvýznamnějším obchodním partnerem. V loňském roce činil vzájemný obchod EU – Čína celkem 604,7 miliardy eur s bilancí 184.9 miliardy eur ve prospěch čínského exportu. Meziročně došlo k nárůstu importu i exportu. Tradičně nejužší vztahy má Čína s Německem, které tvoří více než třetinu vývozů z EU do ČLR, dále s Francií, Nizozemskem a Velkou Británií.

 

Více informací na stránkách DG Trade.

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Ačkoli ČLR díky bezprecedentnímu rozvoji své ekonomiky v posledních dekádách již nenaplňuje předpoklady klasického adepta na rozvojovou pomoc EU, 2 % populace Číny stále žijí pod hranicí chudoby. Tento fakt se EU snaží zohledňovat při formulování společných projektů. V oblasti rozvojové spolupráce se EU snaží stimulovat správný rozvoj ekonomiky, společnosti a životního prostředí.

 

Ekonomické projekty zahrnují obchodní spolupráci, podporu rozvoje čínského letectví, finančnictví, sociální péče a politického dialogu. Podpora občanské společnosti představuje projekty na ochranu lidských práv, zlepšení fungování justice, sociální péče i vzdělávání. Ochrana životního prostředí zahrnuje také oblast energetiky a klimatických změn. Spadá sem i dialog na téma udržitelné urbanizace.

 

Bilaterální program pro klasickou spolupráci v rozvojové oblasti (Multiannual Indicative Program, MIP) vypršel v roce 2013. Některé projekty stanovené MIP jsou však stále ve fázi realizace, nebo dokonce před ní. Členské státy se mohou zapojit na základě průběžně vyhlašovaných grantů. Konkrétní projekty a další informace ohledně MIP viz zde.

 

Aktuálně vůči Číně vznikl v rámci FPI (Foreign Policy Instrument) např. nový projekt v oblasti civilního letectví (EU-China Aviation Partership Project) a projekt zvaný “Gateway to China”, který spočívá v organizaci oborových misí do ČLR (environmentální technologie, služby, zemědělské produkty a potraviny). Oba jsou zaměřeny mj. na podporu malých a středních firem.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: