Čínské strojírenství – reformy, příležitosti a pobídky

17. 5. 2019 | Zdroj: CzechTrade

  • Země: CN - Čína
  • Datum zveřejnění: 17.05.2019

V posledních deseti letech si strojírenský průmysl v Číně udržoval růst okolo 30 %. Cílem čínské vlády je však posunout zemi jako výrobce hi-tech technologií, proto se objevují i nové příležitosti v různých podoborech strojírenského průmyslu, které jsou doprovázeny rozličnými pobídkami. Růst se očekává v podoborech, jako jsou produkce a modernizace průmyslových robotů, pokročilých obráběcích strojů a zemědělské techniky. Celkově se však očekává, že v příštích pěti letech bude místní produkce ve strojírenském průmyslu růst složenou roční růstovou mírou 7,5 %.
Dle údajů oborové federace (China Machinery Industry Federation) tržby (z hlavní činnosti podniků) dosáhly hodnoty 3,62 bil. USD (24,54 bil. RMB) v roce 2017, představující růst o téměř 9,5 %. Ve stejném období zisky výrobců vzrostly o 10,7 % na 272,21 mld. USD (1,71 bil. RMB).  
Čína je jedním z hlavních vývozců strojírenské produkce na světě. V roce 2017 dosáhl vývoz tohoto sektoru růstu 8,3 % na úroveň 406 mld. USD (2,75 bil. RMB). Podle údajů EU SME Centra hodnotově nejvíce vyvezly podniky investované ze zahraničí (téměř 50 %), poté čínské soukromé společnosti (38,6 %) a nakonec státem vlastněné společnosti (11,5 %).
Hlavními podobory strojírenské výroby v Číně je produkce strojních zařízení na výrobu energie (24 % na celkových tržbách strojírenství), výroba hlavních částí (9 %), těžké strojírenství (5,4 %) a obráběcí stroje (4,7 %). Teritoriálně se pak strojírenská výroba soustředí na východní pobřežní oblasti, na prvním místě je provincie Jiangsu, dále pak provincie Shandong a Guangdong.

Jaké jsou výhledy pro jednotlivé podobory?
V krátkodobém horizontu bude stále pokračovat dovoz špičkových obráběcích strojů (ne jen zařízení, ale i odborné znalosti) z rozvinutých zemí. Nicméně zahraniční výrobci musí počítat se zvýšenými požadavky na lokalizaci výroby v Číně,  kdy čínská vláda  stanovila míru lokalizace pro středně kvalitní a špičkové CNC obráběcí stroje na 80 % do roku 2020. Odhad poptávky tak po špičkových CNC obráběcích strojích v Číně je 12 mil. jednotek s tržní hodnotou přesahující 44 mld. USD (300 mld. RMB) v období 2016-2020.
Zda se lokalizační cíl podaří čínským firmám splnit v čas, je však otázka, dle odborníků v současné době méně než 20 čínských společností umí vyrábět CNC obráběcí stroje a pouze 30 % obráběcích strojů v Číně používá CNC systém. Nicméně, mnoho městských vlád zavedlo politiky na podporu R&D investic v tomto podoboru.
Plánem čínské vlády v oboru zemědělské techniky je také lokalizace. Cílem je vyrábět 90 % zemědělského vybavení v Číně a držet 60% podíl na světovém trhu vysoce kvalitní zemědělské techniky, to vše do roku 2025. Místní situace však naznačuje, že to bude také obtížný úkol. V současné době má Čína podíl na celosvětové produkci pouze 15 % a je velmi závislá na dovozu špičkových zemědělských strojů ze zahraničí.
Čínská vláda proto zavedla dotační program pro podporu mechanizace v zemědělství. Poskytuje dotace zemědělcům na použití špičkových zemědělských strojů, jako jsou traktory, kombajny, sběrače bavlny. Jak čínští výrobci, tak výrobci nečínských značek v Číně jsou oprávněni být zahrnuti do dotačního systému. Dalším poptávaným vybavením je technologie na mechanickou výsadbu a sklizeň (s vertikální osou) a další.
Jakkoli příležitosti existují, výzvou stále zůstávají bariéry vstupu, např. vyžadovaná spolupráce pouze ve formě společných podniků (např. v oboru produkce strojů pro výrobu energie), požadavek na většinové vlastnictví čínského partnera (např. u výroby elektrických strojů a zařízení) či nucený transfer technologií (jedno z aktuálních témat ve vztazích s USA). Dle odborníků pod mezinárodním tlakem bude Čína patrně zavádět opatrné liberalizační kroky, u strategických oborů se dá očekávat zmírnění limitů vlastnictví zahraničních partnerů. Stále také platí, že zahraniční firmy musí myslet na ochranu svých IPR v Číně a vytvořit vhodnou strategii.
Z výše uvedeného vyplývá, že je v Číně poptávka po transferu technologií ve vybraných podoborech strojírenství. Čínská vláda  za tímto účelem nabízí různé finanční a daňové pobídky, např. osvobození od dovozních cel a příslušné DPH na dovoz klíčových R&D zařízení, surovin a komponent. Vzhledem k současnému trendu přesunu strojírenské výroby do centrální a západní části Číny, lze také nadále počítat se zvýšenými investicemi a  pobídkami v této části Číny.

Zdroj: NDRC, China Briefing, CMIF, EU SME Centre
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Pekingu

Souborové přílohy

Tisknout Vaše hodnocení: