Co s přebytečnou rýžovou slámou: britští vědci z ní dělají biopalivo



Na každou vypěstovanou tunu rýže připadá přibližně tuna slámy, což při roční produkci ve výši 770 milionů tun představuje velké problémy s jejím využíváním a likvidací. Především v asijských zemích, kde se soustřeďuje devadesát procent celosvětové produkce.

Část rýžové slámy se používá například jako podestýlka pro hospodářská zvířata, krmivo, hnojivo, nebo se využívá ve stavebních materiálech. Přesto zůstává obrovské množství nevyužité slámy. Asijští farmáři proto navzdory státnímu zákazu slámu přímo na rýžových polích pálí, a uvolňují tím do ovzduší škodlivé látky.

Skupina britských vědců sdružená do projektu The Rice Straw to Biogas má pro rýžovou slámu nové uplatnění – plánuje ji přetvářet na zdroj obnovitelného paliva. Za tímto účelem už začala ve Filipínách podnikat první kroky. V provincii Laguna spustila první výrobnu a navázala spolupráci s tamními farmáři.

Proces přeměny rýžové slámy na bioplyn funguje na principu metody anaerobní digesce, uvedla členka projektu Mirjan Roederová. Po sběru z rýžových polí je sláma vložena do dvou velkých nádrží bez kyslíku, ale s velkým množstvím mikroogranismů, které se vyskytují ve vzduchu a samotné slámě a do nádrží se dostanou i přidáním hnojiva. Sláma se následně rozkládá a vzniká bioplyn.

Vědci při debatách s místními zjistili, že farmáři berou výrobu paliva jako benefit, který mohou využít ke svému dalšímu prospěchu. Hlavní ale pro ně je vyřešení problému přebytečné slámy. Vědci navíc zjistili, že zbylá sláma, která zůstává i po procesu digesce, funguje jako vhodný substrát pro pěstování hub, což představuje pro místní farmáře další možný způsob obživy, upozorňuje Roederová.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Adam Štěpnek