Čtyři průmyslové revoluce

24. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Český průmysl a jeho páteřní obor strojírenství urazilo dlouhou cestu od průkopníka oboru přes ztrátu dechu za socialismu až po měny a výzvy v éře nových technologií.

Stoleté výročí vzniku Československé republiky je i příležitostí k zamyšlení nad historií průmyslového rozvoje v našich zemích. Už první průmyslová revoluce, která začala v Anglii v 18. století a probíhala v 19. století, znamenala pro Čechy a Moravu rozvoj textilního průmyslu, průmyslu sklářského, došlo k rozmachu potravinářství, zejména cukrovarnictví a byl založen i plzeňský pivovar.

Druhá průmyslová revoluce je spojena s elektrifikací a se vznikem montážních linek a je datována na konec 19. století, konkrétně je spojována s r. 1879, kdy Thomas Alva Edison vynalezl žárovku. Přechod od manufaktury k dělbě práce využitím montážních linek přinesl prudký rozvoj masové výroby. První montážní linku instalovala společnost Cincinnati v roce 1870, u nás byl v roce 1894 založen obuvnický podnik Baťa, který zásadně změnil obuvnickou výrobu.

Slovutný start

Průmyslový rozvoj umožnily zásoby nerostných surovin na území Čech a Moravy, a to zejména uhlí. V 19. století zde vznikla řada významných hutnických a strojírenských podniků – například v roce 1830 v Rudolfově huti ve Vítkovicích byla zahájena výroba oceli, v roce 1869 bylo v Plzni založeno budoucí strojírenské impérium Škodovy závody, roku 1895 společnost Laurin a Klement, která vyrobila v roce 1905 první automobil. V roce zahájil Emil Kolben ve Vysočanech výrobu strojů a zařízení pro velké parní a vodní elektrárny.

Po rozpadu Rakouska-Uherska se na území Československa nacházelo přibližně 70 procent průmyslové výroby z bývalého mocnářství. Nová republika podpořila rozvoj leteckého průmyslu, v roce 1919 bylo založeno Aero a vyroben první letoun vlastní konstrukce Aero A-1, v témže roce byly v Kopřivnici vyrobeny první série nákladních automobilů Tatra, v roce 1927 vzniklo ČKD, největší strojírenský podnik v tehdejším Československu.

Na žebříčku nejbohatších zemí světa z roku 1924 se Československo umístilo na desátém místě, před Německem, Rakouskem, Nizozemskem a Itálií. V roce 1934 bylo Československo desátou průmyslově nejvyspělejší zemí světa.

Těžké časy

Po roce 1948 se výroba začala orientovat především na těžký a zbrojní průmysl. Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími v osmdesátých letech byla elektrotechnika, strojírenství, zpracování kovů, chemikálií a hutnictví železa. Hlavním exportním trhem byl Sovětský svaz a země RVHP – velká většina vyrobené oceli, strojírenských výrobků, ale například i obuvi byla vyvážena právě na tyto trhy.

V těchto letech se začaly objevovat vážné problémy – vysoká spotřeba energie a materiálů potřebných pro výrobky znamenala, že československé stroje byly často těžší než srovnatelná západoevropská zařízení a byly obvykle méně produktivní.

Nástup takzvané 3. průmyslové revoluce, která je spojována s automatizací, elektronikou a rozmachem informačních technologií a za její počátek se uvádí rok 1969, v podstatě československá ekonomika nezachytila. Nedocházelo k obměně investic, což vedlo k zastaralosti strojů, to vše se odráželo v nízké produktivitě. Problémy pramenily také z nedostatečné specializace, nedostatečného využívání zahraničních licencí a omezování výzkumných projektů.

Nový začátek

Po pádu komunismu postupně docházelo k privatizaci, která byla provázena nejen restrukturalizací privatizovaných výrob, ale i jejich zánikem. Přesto strojírenství zůstalo nejvýznamnějším českým odvětvím a je rovnoměrně rozmístěno po celé republice a kromě velkých strojírenských závodů existuje značný počet malých podniků a provozoven. Stroje a dopravní zařízení tvoří páteř českého průmyslu a zahraničního obchodu.

Zatímco v dovozu představují stroje a dopravní prostředky 47procentní podíl z celkového objemu dovozu, vývoz v loňském roce překonal 57procentní podíl. Více než 51 procento exportu strojírenské výroby pak nalezne odbyt v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Velký potenciál pro české firmy však představují tranzitivní ekonomiky, kde v loňském roce dosáhl podíl vývozu pouze 0,27 procenta.

Už v předválečných letech patřila Česká republika k předním výrobcům dopravních prostředků a tuto pozici si buduje i dnes. Kromě automobilového průmyslu, který se i v současné době podílí významným způsobem na celkových hospodářských výsledcích země, jde o také o další významné strojírenské obory. Jsou to výroba kolejových vozidel a jejich opravy a modernizace či letecká výroba, která využívá nejnovějších poznatků vědy a výzkumu a stává se tak iniciátorem technického pokroku i v dalších odvětvích. Příslibem do budoucnosti jsou měřicí přístroje, přístrojová technika nejen pro dopravu, ale také například v biomedicíně či chytrých domácnostech.

Zahraniční obchod podle zboží – stroje a dopravní prostředky
Období Stat. hodnota CZK (v tis.) Podíl na celk. vývozu ČR (v %)
2005 949 152 489 50,80
2006 1 141 747 397 53,24
2007 1 343 396 028 54,19
2008 1 331 007 214 53,81
2009 1 145 472 619 53,56
2010 1 382 306 052 54,58
2011 1 576 337 350 54,76
2012 1 663 416 309 54,14
2013 1 710 899 983 53,89
2014 1 997 378 398 55,04
2015 2 153 062 756 55,44
2016 2 236 878 863 56,29
2017 2 419 675 137 57,01

Zdroj: přeshraniční statistika ČSÚ

Čtvrtá fáze

Průmysl 4.0, čili čtvrtá průmyslová revoluce, kterou právě prožíváme, je charakterizována masovým rozšířením internetu a jeho průnikem do všech oblastí lidské činnosti. K síti se připojují kromě lidí také stroje a další zařízení ze všech oblastí lidské činnosti. Česká republika má tentokrát předpoklady k využití těchto progresivních směrů tak, aby stejně jako v počátcích průmyslového rozvoje byla úspěšnou znalostní ekonomikou založenou na využití výsledků vědy a výzkumu a inovacích. Více než stoletá tradice průmyslového rozvoje je zavazující.

Dnes si všichni plně uvědomujeme, že k tomu, aby Česká republika patřila mezi lídry čtvrté průmyslové revoluce a dlouhodobě si tuto pozici udržela, je potřeba kontinuálně zvyšovat technickou a technologickou připravenost českých firem, jejich schopnost implementovat inovativní přístupy ve výrobě, zavádět principy Průmyslu 4.0 a využívat výhod digitalizace. Jak ale může v tomto firmám pomoci stát?

Podpora od státu

Stát by měl především vytvářet pro firmu ve všech fázích jejího vývoje, tedy od jejího vzniku, přes rozvoj podnikání doma až po expanzi na zahraniční trhy, takové podmínky, aby byla motivována inovovat a tím vyrábět produkty a nabízet služby s vysokou přidanou hodnotou a s využitím vlastního know-how. Jednoduše nám jde o funkční digitální ekonomiku postavenou na propojování, integraci, lepší dostupnosti a přehlednosti poskytovaných proexportních služeb a asistence státu.

Proexportní služby a asistenci státu zde však chápeme v širším slova smyslu. Nejde jen o podporu exportu, ale i podporu podnikání, kdy asistence státu umožní firmám rozvíjet celkový životní cyklus – od nápadu (inovace), start-upu, přes rozvoj a investice až po expanzi na zahraniční trhy. Tento směr naplňuje platforma Tým Česko, v jejímž rámci agentury CzechTrade, CzechInvest, Technologická agentura České republiky, Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), Česká exportní banka (ČEB), Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) a další instituce ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky koordinují své aktivity a posilují vzájemnou spolupráci tak, aby se zvýšila efektivita poskytovaných služeb a asistence státu.

Cílem je nejen zjednodušení přístupu firem k službám všech institucí a poskytování přehledné nabídky služeb nezávisle na tom, na kterou organizaci se firma obrátí, ale především možnost vytváření individuální nabídky služeb a asistence státu dle potřeb firmy. Jednotlivé služby na sebe mohou vhodně navazovat, doplňovat se a podnikatelům ve výsledku přinést větší efekt.

Speciální příloha ČTK v PR servisu Protext.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek