Další problém na trhu práce: Zaměstnanci průmyslových firem rychle stárnou

26. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zvyšování věkového průměru české populace se úzce dotýká i pracovního trhu. Podle odborníků se za posledních dvacet let zvýšil průměrný věk pracovníků průmyslových firem o pět let. Demografický vývoj do budoucna pozitivní změnu neslibuje.

Zatímco v české populaci stoupl od začátku tisíciletí průměrný věk asi o tři roky, u průmyslových firem hovoří odborníci až o pěti letech. Tento trend může sice podnikům přinést větší stabilitu pracovního týmu, zároveň ale i budoucí nevyhnutelné změny v jeho fungování a vedení. Firmy budou muset řešit i to, jak kvůli nedostatku mladých pracovníků přenést své know-how na další generace.

Podle údajů Českého statistického úřadu stoupl průměrný věk v Česku od roku 2001 z 38,8 na loňskou hodnotu 42,2 let. U průmyslových firem uvádějí personalisté ještě vyšší rozdíl. „Věkový průměr zaměstnanců v průmyslových firmách stoupl od začátku nového tisíciletí o čtyři až pět let. Trend jde napříč všemi obory. Pracovní kolektivy jsou věkově rozmanitější. Ve firmách je stále více zaměstnanců nad 50 let a lidé odcházejí do důchodu v pozdějším věku,“ říká Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica specializující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.

Jednou z průmyslových firem, které se stárnutí zaměstnanců týká, je strojírenský koncern ZKL. „Věkový průměr ve výrobních podnicích narostl za poslední desetiletí ze 44 na 46 let, u nevýrobních podniků pak ze 40 na 42 let. Průměr výrazně určují především starší zaměstnanci, snižují ho absolventi,“ prozrazuje personální ředitel koncernu Rostislav Brodecký. Podle odborníků nemusí zvyšování průměrného věku zaměstnanců v průmyslových firmách nutně znamenat problém. „Naopak, firmám může přinášet především stabilitu. Starší lidé už tolik neprahnou po změně zaměstnání,“ říká Kodenková.

Ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon vidí jednu z hlavních výhod současného trendu ve snížení nezaměstnanosti mezi lidmi nad 50 let. „Z hlediska udržení zaměstnání mohou patřit k těm ohroženějším. Důležitým společenským efektem je změna v tom, jak jsou vnímáni, ocenění jejich zkušeností, odbornosti a loajálnosti,“ doplnil Absolon. Zmíněný koncern ZKL je přitom jednou z firem, které na loajalitě svých pracovníků dlouhodobě staví. „Někteří zaměstnanci u nás tráví většinu své profesní kariéry, u některých je to i celý život. Často se přitom stává, že na tyto zaměstnance navazují mladší generace přímo z jejich rodiny. Know-how se tak postupně předává z generace na generaci,“ doplňuje Brodecký.

Hrozí generační propast?

Podle Kodenkové patří k důvodům současného trendu zvyšující se věk odchodu do důchodu či zrušení započítávání dětí pro odchod do penze u žen, které zvedá věkový průměr zaměstnankyň. Trend ovlivňují i mladí lidé, kteří častěji studují vysoké školy nebo využívají možností vycestovat či studovat v zahraničí. Řada studentů si rozvolňuje studium, protože nespěchají do pracovního procesu. Firemní sociolog Václav Bednář v tom však částečně vidí i neschopnost mladých lidí osamostatnit se, a to i přes široké možnosti, které jim trh nabízí. „V důsledku toho odkládají klíčová rozhodnutí, jako je hypotéka či manželství, a jsou z pohledu zaměstnavatele delší dobu nestabilní,“ řekl.

To potvrzuje i Rostislav Brodecký. Podle něj celá řada mladých zaměstnanců v současnosti osciluje mezi firmami a hledá pro sebe tu pravou pracovní náplň. „Kvůli jejich momentálnímu nedostatku na trhu práce je možné, že starší generace nebudou mít komu předávat svoje zkušenosti při odchodu do penze. Zatím to není problém, ale generační propast nás čeká,“ myslí si personální ředitel koncernu.

Bednář v tom ale zásadní problém nevidí. Podle něj se již v historii ukázalo, že chybějící pracovní sílu je možné z malé části importovat. „Na druhé straně existuje také přirozená flexibilita. Starší generace bude v práci podstatně déle, ta následující také. Když se přitom dnes ptá člověk mladé generace, co očekává od práce a života, v odpovědích se objevuje vyváženost a odpočinek. V praxi to však bude paradoxně dost možná ona, která bude pracovat nejdéle,“ řekl Bednář.

Změny fungování týmu i implementace robotů

Firmy již nyní řeší přizpůsobování pracovních podmínek věku pracovníků. Může se jednat o flexibilnější úvazky či zkracování pracovní doby. Václav Bednář nastínil i další změny spojené se současným trendem. „Mění se i fungování týmů, dynamika jejich výkonnosti i způsob, jakým je potřeba kolektivy a týmy vést. Starší zaměstnanci netrpí některými problémy mladších, jsou pečlivější, nemají tak časté kázeňské výstřelky. Protože řada z nich jsou nositeli know-how, je potřeba řešit, jak je zachovat pro další generace,“ doplnil.

Ačkoliv podle Absolona nic nenasvědčuje tomu, že by se trend stárnutí zaměstnanců měl v dohledné době zásadně měnit, firmy by se měly dokázat s těmito dopady vyrovnat. „Postupně mění svoje strategie v oblasti lidských zdrojů a takzvaného age managementu. Ve výrobní oblasti s tím souvisejí i výzvy spojené s automatizací a robotizací. Silně to vnímáme i v rámci našeho klastru Industry Cluster 4.0, který se snaží pomoct svým členům s implementací prvků Průmyslu 4.0 a zvýšením přidané hodnoty jejich produkce,“ uzavřel Čeněk Absolon.

Redakčně upravená tisková zpráva lesensky.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek