Diplom výdělek negarantuje

29. 10. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Vysokoškoláci v Česku mají na počátku kariéry vyšší nezaměstnanost než lidé s maturitou

Studovat vysokou školu v Česku je méně výhodné než ve vyspělejších zemích. Ukazují to data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá z nich, že zaměstnanost mladých Čechů na začátku jejich kariéry je vyšší u absolventů středoškolských oborů než u vysokoškoláků. Vyšší výhodu mezi zeměmi OECD mají středoškoláci oproti vysokoškolákům již pouze na Slovensku.

Pro mladé absolventy mezi 25 až 34 lety je tak z hlediska okamžité zaměstnanosti výhodnější jen středoškolské vzdělání. Oproti svým vrstevníkům s vysokoškolským diplomem mají totiž o dvě procenta vyšší zaměstnanost.

Zaostalá struktura

Podle odborníků se v tom odráží celková struktura tuzemského hospodářství. „Fakt, že česká, ale i slovenská ekonomika vytvářejí relativně vyšší podíl pracovních příležitostí pro absolventy se střední kvalifikací, je dalším signálem zaostalé ekonomické struktury. V rozvinutých ekonomikách, kde tvoří vyšší podíl práce s vyšší přidanou hodnotou, je situace opačná. S postupujícími vlnami automatizace v dlouhodobém horizontu a s vlivem globálního ekonomického propadu v tom krátkodobém patří Česká republika mezi nejzranitelnější země,“ upozorňuje Bohumil Kartous, vedoucí komunikace vzdělávací organizace EDUin.

„V každé profesi se dříve nebo později dostanete na tržní strop, kdy pokud byste požadovali výrazně více,
bude pro zaměstnavatele výhodnější najít si na trhu někoho jiného.“ Jiří Halbrštát, ManpowerGroup

Alarmující jsou podle něj rovněž rozdíly v zaměstnanosti vysokoškoláků podle věkové skupiny. Vysokoškolsky vzdělaní Češi ve věku 45 až 54 let mají o 18 procent vyšší zaměstnanost než ti ve věku 25 až 34 let. To může podle Bohumila Kartouse ukazovat, že je na pracovním trhu méně příležitostí pro vysokoškolské absolventy bez větších zkušeností.

Také celková čísla porovnávající středoškoláky a vysokoškoláky ukazují, že vyšší vzdělání není v Česku takovou výhodou jako v ostatních vyspělých zemích. Celková zaměstnanost vysokoškoláků je totiž jen o čtyři procenta vyšší oproti středoškolákům. Průměrem zemí OECD je přitom devět procent.

Strop po třicítce

Výhoda vzdělání se v tuzemsku projevuje až s rostoucím věkem. Zkušenosti personálních agentur totiž ukazují, že u středoškoláků se po dosažení třicítky růst platů zastavuje. Data tak boří zažitou představu, že platy rostou zaměstnancům po celý život.

„Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší než u těch vysokoškolských,“ vysvětluje Michal Novák z portálu Platy.cz, který na toto téma uspořádal rozsáhlý průzkum. Ten zkoumal dosažení platového stropu u různých profesí.

„U všech pozic, které jsme uvedli mezi nejoblíbenějšími, dosahují zaměstnanci stropu poměrně brzy po třicítce. Nejrychleji přichází vrchol v pozicích asistent/ka, kde se růst platu zastaví ve 32 letech,“ dodává Michal Novák. Obecně dosáhne zaměstnanec s maturitou platového stropu v průměru ve 34 letech.

Naopak u vysokoškolských pozic je progres delší. V případě těch nejžádanějších uvedených výše je to až po čtyřicátém roce věku. Nejvyšší platový strop z hlediska věku je viditelný u vedoucího obchodní skupiny, kde zaměstnanci dosahují nejvyšších průměrných platů ve věku 48 let.

To, že se růst platů po třicítce výrazně zpomalí a prakticky zastaví, ukazují také statistiky. Zatímco průměrná mzda podle věku je do 20 let 22 300 a do třicítky vzroste na 28 600 korun, krátce po třicítce se platy téměř nehýbou. Zatímco od 30 let mohou dosahovat 35 000 korun, kolem padesátky 35 400 korun.

Pokud by si zaměstnanci říkali v podniku o výrazně vyšší peníze, nenašli by na trhu práce uplatnění. „V soukromém sektoru sice neexistují tabulkové mzdy jako ve veřejném sektoru, ale dostupnost uchazečů a poptávka firem po konkrétních profesích jakési tržní rozpětí mezd na každé pozici vytváří. Proto v každé profesi se dříve nebo později dostanete na tržní strop, kdy pokud byste požadovali výrazně více, bude pro zaměstnavatele výhodnější najít si na trhu někoho jiného,“ vysvětluje Jiří Halbrštát, manažer náboru ManpowerGroup.

Klíčová je aktivita

To, že se růst mezd u středoškoláků po několika letech praxe obvykle zastaví, však podle expertů neznamená, že by měli na snahy o dosažení vyšší výplaty rezignovat. Všeobecné pravidlo totiž není dogma, které by platilo plošně a pro každého

„Pracovníků na volném pracovním trhu je trvalý nedostatek a firmy snižují svoje požadavky.
Středoškolák s praxí může obsadit pozici určenou pro vysokoškoláka.“ Jitka Součková, Grafton Recruitment.

Mzdy podle odborníků po třicítce především nerostou automaticky. Jak mohou zaměstnanci stagnující plat rozhýbat? „Pomoci může změna zaměstnavatele, ale ve stejné pozici nebude nárůst závratný. Z hlediska nárůstu mzdy je především potřeba rozšiřovat specializaci a projevovat zájem o více zodpovědnosti. To prakticky znamená postupnou změnu pozice. Pokud se z účetní stane hlavní účetní, tato osoba vypadne ze statistiky účetních, a tak vzniká zdání, že po třicítce přestanou mzdy růst. Ona je ale v jiné pozici s mnohem vyšší mzdou,“ dodává Jiří Halbrštát.

Také další odborníci potvrzují, že růst platu závisí především na aktivitě zaměstnance. „Pokud bude člověk roky sedět na stejné židli a neposune svoji kariéru kupředu, ať už v rámci firmy, či mimo ni, tak nemůže očekávat, že mu mzda trvale a dramaticky poroste,“ zmiňuje Jitka Součková, marketingová manažerka personální agentury Grafton Recruitment.

Práce může nahradit školu

Pomoci podle ní mohou odborné kurzy a certifikace absolvované v rámci zaměstnání i soukromě, rozvoj jazykových a dalších dovedností, studium VŠ či MBA. „A také budování a udržování sítě kontaktů a samozřejmě nesmíme zapomenout na pracovní úspěchy. Pokud člověk bude pracovat na svém rozvoji, pomůže mu to i psychologicky, protože se nebude cítit v nějakém ohledu handicapován na pracovním trhu, například právě absencí vysokoškolského titulu,“ podotýká Jitka Součková.

V současné době podle ní není trend dosažení vrcholu kariérní křivky u středoškoláků po třicítce tak silný kvůli dlouhodobě chybějícím uchazečům na trhu práce. „Pracovníků na volném pracovním trhu je trvalý nedostatek a firmy snižují svoje požadavky i tak, že středoškolák s adekvátní praxí může obsadit pozici, která by před několik lety byla určena výhradně pro vysokoškoláka,“ upozorňuje Jitka Součková. Z toho mohou podle ní těžit právě lidé po třicítce, protože v té době mají už za sebou dostatek pracovních zkušeností.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek