Dřevěná loterie: Kolik oborů zasáhla kůrovcová kalamita?

25. 11. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kůrovec zamíchal trhem. Surové dřevo v České republice zlevnilo, pelety, nábytek a dřevostavby nikoli

Současná kůrovcová kalamita ovlivňuje mnoho výrobních oborů v České republice. Dopadá nejenom na dřevozpracující a papírenský průmysl, ale také na stavebnictví, nábytkářství, výrobu lodí nebo sportovních potřeb. Promítá se i do výroby hudebních nástrojů.

Velmi výrazně zasahuje přebytek dříví na trhu jeden z nejmladších oborů, který se v návaznosti na lesnictví vyvinul: výrobu dřevěných pelet na topení. Pro ty se začíná stávat stále větší konkurencí topení dřevem. Zatímco palivové dřevo je kvůli kůrovcové kalamitě letos velmi levné, jeho ceny klesly v některých krajích oproti loňskému roku o 30 až 40 procent, cena dřevěného paliva, jako jsou pelety a brikety, kůrovec cenově neovlivnil.

Chybějí pily i piliny

Vyrábějí se totiž výhradně z pilin, které vznikají jako odpad na pilách. Ty přitom byly plně vytíženy již před startem kůrovcové kalamity a ani v současné době nejsou schopny zvládnout více dřeva, přestože je ho v lesích přebytek. Konečnou cenu pelet navíc určuje především vývoj na celoevropském trhu, kde česká výroba tvoří méně než tři procenta objemu.

„Naše problémy s kůrovcem a přebytkem dřeva tedy evropskou cenotvorbu skoro neovlivní,“ říká Vladimír Stupavský z národní asociace Klastr Česká peleta.

„Naše problémy s kůrovcem a přebytkem dřeva evropskou cenotvorbu skoro neovlivní.“ 
Vladimír Stupavský, Klastr Česká peleta

Výrobce pelet a briket v souvislosti s kůrovcovou kalamitou čekají brzy velké změny. Kvůli vymizení smrků z části českých lesů se tyto podniky začínají zabývat vývojem technologií, které umožní zpracovávat i pilinu z buku, dubu, jedle nebo modřínu. Už za pár let bude smrk nedostatkovým zbožím. Přitom bukové, modřínové a další pelety zatím tvoří zhruba jen deset procent výroby pelet.

„Smrkové dřevo jsme až doposud chápali jako jednoznačně nejvhodnější pro výrobu pelet. Zaprvé má nejvyšší výhřevnost. Zadruhé bylo a pořád je v naší zemi nejdostupnější. Zatřetí lze ho dobře lisovat a peletové kotle jsou pro jeho spalování ideální,“ vysvětluje Marek Řebíček z peletárny Waldera na Valašsku.

Až zmizí smrk

Očekávané vymizení smrku podle něj představuje obrovskou výzvu – výrobci pelet i briket budou muset najít náhradu za smrkovou pilinu. „My už nyní běžně vyrábíme oblíbené modřínové pelety a pilinu z buku, který se u nás na pile řeže, přimícháváme do smrkové. Musíme se ale naučit peletovat i borovicovou nebo dubovou pilinu, kterou nyní přehlížíme, za pár let to bez ní nepůjde,“ dodává Marek Řebíček.

Se zpracováním bukové i borovicové piliny na pelety i brikety už mají zkušenosti ve firmě Biomac, se sídlem v Uničově. „V budoucnu se i u nás změní sortiment. Bude se zvedat podíl listnaté kulatiny. Máme už dnes v našem portfoliu čtyři druhy pelet a každý se vyrábí z jiné suroviny. Jsme schopni přestavět všechny naše technologie na výrobu pelet například z bukových nebo dubových pilin a hoblin. Na situaci a změnu na trhu budeme schopni reagovat velmi rychle,“ uvádí Martin Černý, jednatel firmy Biomac.

„Česko bylo největším exportérem nezpracovaného dřeva v Evropě před kalamitou
a nyní svůj podíl ještě zdvojnásobuje.“ Robert Babuka,
Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR

Právě pelety přitom mohou podle odborníků přispět k odstavování starých kamen na uhlí, a tak ke zlepšení čistoty ovzduší v Česku. Podobný vývoj již v Evropě nastal. „Sledujeme trendy v malé energetice v sousedních zemích, které jsou nám blízké, jako je Německo, Rakousko a podobně, kde jednoznačně vidíme přesun od fosilních paliv k většímu využití lokálních a obnovitelných zdrojů zejména v domácích topeništích. V Rakousku jsme byli svědky masivního přechodu od LTO, tedy lehkých topných olejů, k dřevním peletám,“ vysvětluje manažer společnosti Ivory Group Pavel Fohler.

Kotlíkové dotace pomáhají

V Česku stejný trend podporuje legislativní tlak na obměnu malých zdrojů používaných v domácnostech. „Zejména zastaralé kotle na ruční přikládání výrazně přispívají ke znečištění ovzduší. Do roku 2022 by se všechny tyto zdroje měly přeměnit na automatické. Věříme, že i díky kotlíkovým dotacím, které aktuálně probíhají, významně vzroste podíl výroby tepla z dřevní biomasy, zejména dřevních pelet, které jsou lokálním obnovitelným zdrojem. Pelety se mohou stát i díky vysoké státní podpoře optimální alternativou k uhlí,“ věří Pavel Fohler.

Především v regionech bez plynofikace nabízejí komfort automatického vytápění srovnatelného s plynem. „Věříme, že lidé vyhledávající komfort vytápění budou poptávat i komfortní způsob dodávky paliva, který jim jsme schopni nabídnout bez ohledu na jejich adresu,“ zmiňuje Pavel Fohler.

Další rozšiřování domácí výroby pelet však naráží na strop. V tuzemsku je totiž málo pil, a tak i pilin, které jsou základní surovinou pro výrobu pelet. „Peletovací linky obvykle vznikají přímo v areálu pily, ušetří se náklady na převážení piliny a dřevozpracovatelské firmy nemusejí řešit, kam se zbytky z výroby. Vyrábět pelety se jim vyplatí – roste po nich poptávka jak na domácím trhu, tak u sousedů, české pelety se vyvážejí do Rakouska, Německa i Itálie,“ zmiňuje Vladimír Stupavský.

Renesance dřevařů?

Současný přebytek dřeva na tuzemském trhu by tak mohl vést ke snížení nedostatku dřevozpracujících podniků v zemi. „Česko bylo největším exportérem nezpracovaného dřeva v Evropě před kalamitou a nyní svůj podíl ještě zdvojnásobuje. Pokud by se toto dřevo u nás zpracovalo, byť jenom do výroby pelet, pak by se významně zvýšila vytvořená hodnota na jeden metr krychlový surového dřeva, která je nyní jedna z nejnižších v Evropě,“ upozorňuje Robert Babuka, viceprezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR. Podle jeho slov až 40 procent dřeva, které se v Česku těží, se v domácích podnicích nezpracovává.

V souvislosti s odumíráním části českých lesů by tak mohlo platit, že všechno zlé je k něčemu dobré. „Kůrovcová kalamita představuje zásadní zásah do budoucnosti oborů zpracování dřeva a jeho energetického využívání. Potvrdila se absence oborové hospodářské politiky, která by vytvářela podmínky pro růst kapacit na českém trhu. Na rozdíl od našich západních sousedů, naši zpracovatelé jsou zcela závislí na vnějších vlivech, které nemají pod kontrolou,“ zdůrazňuje Robert Babuka.

„V budoucnu se i u nás změní sortiment. Bude se zvedat podíl listnaté kulatiny.“ 
Martin Černý, Biomac

Pokud kůrovcová kalamita skutečně urychlí stavbu nových dřevozpracovatelských závodů, může vést k tomu, že Česko přestane vyvážet tolik dřeva v nezpracované podobě. Otevírá se tak šance na to, že se země v této oblasti začne orientovat na vytváření přidané hodnoty. Vyvážet by se tak mohl nejen nábytek a další produkty, ale také pelety a brikety vytvořené z odpadu vzniklého při zpracování dřeva.

S peletami až do Itálie

Některé tuzemské firmy již mají s exportem těchto komodit své zkušenosti. „Naší službou pokrýváme celou Českou republiku, západní část Slovenska a pohraniční oblasti Německa, tedy Bavorsko a Sasko, i celou oblast Horního Rakouska,“ zmiňuje Pavel Fohler. Pelety vyvážejí i do Itálie.

V minulém roce vstoupila i na polský energetický trh. „V Polsku vidíme velký potenciál v obou oborech. Aktuálně tam dochází k pomalému a postupnému odklonu od energetické závislosti na uhlí směrem k obnovitelným zdrojům, například i k dřevní biomase. Tento trend můžeme sledovat ve středně velké energetice, ale i u malých, domácích zdrojů,“ uzavírá Pavel Fohler.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek