Drobní živnostníci na slušný důchod od státu nedosáhnou

Drobní živnostníci musejí počítat s tím, že se jim v důchodovém věku výrazně sníží životní úroveň. Tedy pokud platí pouze důchodové pojištění, které po nich vyžaduje stát. Málokterý živnostník dosáhne na částku vyšší než 10 tisíc korun, již má zajištěnu většina zaměstnanců s průměrnými příjmy.



Výše důchodu od státu závisí na době pojištění a tzv. osobním vyměřovacím základu. Doba pojištění je u obou skupin stejná, výše základu se ale liší. Zatímco u zaměstnanců je jím průměrná hrubá měsíční mzda, u živnostníků jde o polovinu čistého zisku, tedy rozdílu mezi ročními příjmy a výdaji.

Tuto částku vyplňuje většina OSVČ v březnu do daňových přiznání jako „základ daně“. Do doby pojištění se u OSVČ i zaměstnanců započítávají ovšem pouze roky, kdy je z jejich příjmu řádně odváděno důchodové pojištění.

Minimální vyměřovací základ

kalkulačka pero účty 350Důležitou položkou pro výpočet důchodu je zmíněný „vyměřovací základ“. Živnostníci nemusejí na minimální vyměřovací základ, který se pro rok 2014 zvýší oproti loňskému roku o 180 korun na 77 832 korun (představuje 12násobek minimální měsíční mzdy), nutně mít čistý zisk ve výši dvojnásobku této částky. I když OSVČ za rok nevydělá více než 155 664 korun čistého ročně, vypočítává důchod z minimálního základu.

Pro názornost uveďme dva příklady. Pan Dvořák má za rok 2013 příjem čtyři sta tisíc korun. Při uplatnění výdajového paušálu 60 procent, který je běžný pro většinu živností, jsou jeho náklady 240 tisíc korun a jeho daňovým základem částka 160 tisíc korun. Jeho vyměřovacím základem je tedy poloviční částka, tj. 80 tisíc korun.

Pan Novotný, který má daňový základ pouze sto tisíc, nebude mít základ nižší než 77 652 korun (příští rok 77 832 Kč), přestože částka odpovídající polovině jeho zisku je daleko nižší. Na minimální důchod, vypočítávaný ze zmíněného minimálního základu, tedy dosáhne i živnostník s velmi nízkými příjmy.

Pro přiznání starobního důchodu v roce 2013 bude zapotřebí získat 29 let pojištění a dosáhnout důchodového věku. Pokud zjistíte, že potřebnou dobu s dovršením důchodového věku nezískáte, chybějící roky si můžete doplatit. A to formou dobrovolného důchodového pojištění.

Minimální důchod bude činit 5810 Kč, tedy pro ty, kteří pobírali minimální mzdu či OSVČ s minimálním vyměřovacím základem. Z tak nízkého důchodu se dá ovšem žít jen těžko, proto by si drobní živnostníci měli na penzi spořit soukromě, případně mohou podle zákona platit dobrovolně víc na důchodové pojištění státu. Jak na to si můžete přečíst na stránkách České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Zajímavostí je, že přes výši minimálního vyměřovacího základu se dostane pouze ten živnostník (uplatňující při výpočtu daně 60 procentní výdajový paušál), který za rok vydělá více než 258 840 korun, tedy dvojnásobek minimálního vyměřovacího základu plus 40 procent.

Vyděláváte dvacet tisíc? Půjdete o žebrácké holi

Živnostník, který vydělává méně, cca 250 tisíc ročně –  tedy přes dvacet tisíc měsíčně – dosáhne na stejný důchod jako zaměstnanec s minimální mzdou 6471 korun měsíčně. Musí tedy vydělávat více než trojnásobnou částku, aby dosáhl na stejný důchod. Ten se ovšem bude pohybovat jen kolem částky 6000 měsíčně! Pravděpodobnou výši důchodu si můžete spočítat na důchodové kalkulačce.

Výpočet důchodu je složitá operace, protože musíte počítat s mnoha proměnnými. Tzv. redukční hranice i výše základní výměry důchodu (viz tabulku) se odvíjí od průměrné mzdy stanovené vládním nařízením. Na základě statistických veličin se každoročně v září stanovují dva základní údaje: všeobecný vyměřovací základ za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu a přepočítací koeficient za stejné období (viz tabulku).

Průměrnou mzdu pro příští roky zatím není možné stanovit. Proto lze důchod nyní spočítat pouze orientačně.

V tabulce je vypočítán důchod pro rok 2013 pro OSVČ s minimálním vyměřovacím základem 77 652 (tj. 6471 korun měsíčně), která pracovala 42 let. Základní výměra důchodu je pro rok 2013 vždy a pro každého 2330 korun.

  Částka  
Osobní vyměřovací základ 6 471 Kč  
První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) 6 471 Kč  
Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %) 0 Kč  
Výpočtový základ 6 471 Kč  
Procentní výměra za odpracované roky (42 let x 1,5 %) 63,0  
Procentní výměra důchodu (výpočtový základ x 63 %) 4 077 Kč  
Základní výměra důchodu 2 330 Kč  
Měsíční důchod 6 407 Kč  

 

V další tabulce je vypočítán důchod pro rok 2013 pro OSVČ s  vyměřovacím základem 132 000 (tj. 11 000 korun měsíčně), která pracovala 42 let. Základní výměra důchodu je pro rok 2013 vždy a pro každého 2330 korun.

  Částka  
Osobní vyměřovací základ 11 000 Kč  
První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) 11000 Kč  
Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %) 0 Kč  
Výpočtový základ 11 000 Kč  
Procentní výměra za odpracované roky (42 let x 1,5 %) 63,0  
Procentní výměra důchodu (výpočtový základ x 63 %) 6930 Kč  
Základní výměra důchodu 2330 Kč  
Měsíční důchod 9260 Kč  

 

Ve třetí tabulce je vypočítán důchod pro rok 2013 pro OSVČ s  vyměřovacím základem 300 000 (tj. 25 000 korun měsíčně), která pracovala 42 let. Základní výměra důchodu je pro rok 2013 vždy a pro každého 2330 korun.

  Částka  
Osobní vyměřovací základ 25 000 Kč  
První redukční hranice (do 11 389 Kč, ze 100 %) 11 389 Kč  
Druhá redukční hranice (od 11 389 Kč do 30 026 Kč, z 27 %) 3675  
Výpočtový základ 15 064 Kč  
Procentní výměra za odpracované roky (42 let x 1,5 %) 63,0  
Procentní výměra důchodu (výpočtový základ x 63 %) 9490 Kč  
Základní výměra důchodu 2 330 Kč  
Měsíční důchod 11820 Kč  

Redukční hranice

Redukční hranice (viz tabulku) nejsou zákonem stanoveny přímo. Odvíjejí se od průměrné mzdy. První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, druhá 116 % a třetí 400 %. Proto se s výší průměrné mzdy redukční hranice každoročně mění. O tom, co přesně je redukční hranice, jak ji do důchodu započítat a další podrobnosti si přečtěte na stránkách ČSSZ.


Co se změní v roce 2014?

Protože se zvýší průměrná mzda pro roky 2012 a 2013, změní se opět výše redukční hranice.

  • V první redukční hranici se bude započítávat ze 100 %.
  • Ve druhé redukční hranici se bude započítávat z 26 %.
  • Ve třetí redukční hranici se bude započítávat z 22 %.
  • Ve čtvrté redukční hranici se bude započítávat z 3 %.

Doporučujeme