Důchodové pojištění osoby samostatně výdělečně činné

4. 3. 2019 | Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

Podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je osobou samostatně výdělečně činnou (dále též „OSVČ“) člověk, který vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo ta osoba, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Identifikační kód

*

Kód životní situace

*

Pojmenování (název) životní situace

Důchodové pojištění osoby samostatně výdělečně činné

Základní informace k životní situaci

Podle zákona o důchodovém pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou (dále též "OSVČ") osoba, která ukončila povinnou školní docházku, dosáhla věku alespoň 15 let a vykonává samostatnou výdělečnou činnost, nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, přičemž lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Od 1. 1. 2004 se samostatná výdělečná činnost rozděluje na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a na vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

OSVČ je účastna důchodového pojištění:

  • v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
  • v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a daňový základ, event. příjem po odpočtu vynaložených výdajů z této činnosti dosáhl tzv. rozhodné částky; pro rok 2018 činila výše rozhodné částky 71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok (pro rok 2019 je to částka  78 476 Kč),
  • v kalendářním roce po dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a přihlásila se k účasti na důchodovém pojištění.

OSVČ podává "Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018" (dále též "přehled"):

  • do 2. 5. 2019, pokud daňové přiznání OSVČ nezpracovává daňový poradce,
  • do 1. 8. 2019, pokud daňové přiznání OSVČ zpracovává daňový poradce a tuto skutečnost OSVČ doložila okresní správě sociálního zabezpečení, Pražské správě sociálního zabezpečení nebo Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též "OSSZ/ PSSZ/ MSSZ") nejpozději do 30. 4. 2019,
  • do 1 měsíce po uplynutí lhůty, kterou byla finančním úřadem prodloužena lhůta pro podání daňového přiznání,
  • do 31. 7. 2019, jestliže OSVČ není povinna podávat daňové přiznání.

Vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění za rok 2018 je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % základu daně dle § 7 zákona o daních z příjmů po úpravě podle § 5 a § 23 téhož zákona. Vyměřovací základ se zaokrouhluje vždy na celé koruny směrem nahoru.

Pojistné na důchodové pojištění činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Částka pojistného se rovněž zaokrouhluje směrem nahoru.

Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce  2018 pro výkon hlavní činnosti, tj.  7 495 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Minimálně činí vyměřovací základ OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost částku stanovenou jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu platného v roce  2018 pro vedlejší činnost, tj.  2 998 Kč a počtu kalendářních měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Povinnost platit pojistné má vždy OSVČ vykonávající hlavní činnost, OSVČ vykonávající vedlejší činnost jen v případě, že její daňový základ v roce  2018 dosáhl rozhodné částky ( 71 950 Kč pro 12 kalendářních měsíců), nebo se k tomuto pojištění přihlásí; trvala-li vedlejší činnost jen po část roku, za každý měsíc, ve kterém nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost, se z rozhodné částky odečte  5 996 Kč.

Přehled lze podat jako klasický tiskopis na adresu příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, elektronicky (e-Podání) nejlépe prostřednictvím ePortálu ČSSZ, kde je k dispozici interaktivní formulář, který poskytuje službu bezprostředního odeslání datové zprávy v požadovaném formátu (xml) do datové schránky e-Podání ČSSZ (ID 5ffu6xk), nebo přes veřejné rozhraní VREP-APEP. V jakémkoliv formátu je možné podat přehled do datové schránky příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Pokud OSVČ v Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018 uvede skutečnosti o výkonu vedlejší činnosti, je povinna tyto skutečnosti doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled, pokud skutečnosti nedoložila již dříve.

Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má OSSZ/ PSSZ/ MSSZ nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci, nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě.

Nebude-li v uvedené lhůtě doložena skutečnost, která je povinně dokládaným důvodem pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, bude tato činnost považována za hlavní činnost a k pozdějšímu doložení nebude pro účely důchodového pojištění přihlédnuto.

Důvody vedlejší činnosti, které není OSVČ povinna dokládat, jsou uvedeny v pokynech k vyplnění přehledu za rok 2018 nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

OSVČ vykonávající hlavní činnost je povinna platit zálohy na pojistné vždy (i když je OSVČ ve ztrátě). OSVČ vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší, platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění v případě, že se přihlásila k účasti na pojištění v daném kalendářním roce, nebo pokud její daňový základ v roce  2018 dosáhl výše  71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2018. V takovém případě vzniká povinnost platit zálohy na pojistné od kalendářního měsíce, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018.

Měsíční vyměřovací základ záloh na pojistné na důchodové pojištění v roce  2019 odpovídá 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž byla vykonávána činnost v roce 2018.

Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní, bude do měsíce, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018 platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění minimálně 2 198 Kč měsíčně. Nová minimální výše zálohy na pojistné bude stanovena od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok  2018, a bude činit  2 388 Kč.

Pokud OSVČ vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší a byla v roce  2017 účastna důchodového pojištění, bude do měsíce, ve kterém bude (měl by být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok  2018, platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění minimálně 876 Kč měsíčně. Zanikne-li OSVČ povinnost platit zálohy na pojistné, protože za rok 2018 nedosáhne daňový základ rozhodné částky, nebude mít OSVČ již povinnost platit zálohu za měsíc, ve kterém podala takový přehled. Bude-li OSVČ nadále účastna důchodového pojištění, bude od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl (měl být) podán Přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018, povinnost platit zálohy na pojistné i v tomto roce, a to minimálně ve výši 955 Kč.

V roce 2019 činí maximální měsíční vyměřovací základ částku 130 796 Kč.

Maximální platba měsíční zálohy na pojistné činí pro OSVČ vykonávající hlavní i vedlejší činnost částku  38 193 Kč.

Zálohy jsou splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce, přičemž za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

K podstatné změně dochází u samotné výše zálohy na pojistné, kdy si nově OSVČ nemůže určit měsíční vyměřovací základ. Výše měsíčního vyměřovacího základu, činí 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu na naposledy podaném přehledu o příjmech a výdajích OSVČ připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu SVČ, případně je stanovena ve výši minimálního měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro daný rok.

Přesto si OSVČ může platit zálohy na pojistné ve vyšší výši, než činí její předpis, rozdíl mezi předpisem a zaplacenou zálohou bude považován za zálohu do budoucna, nejdéle však do konce kalendářního roku. Částky, které převyšují předpis záloh na pojistné, jsou považovány za platby do budoucna, nejdéle do prosince daného roku. Konečná částka na prosinci je považována za zálohu na pojistné na tento měsíc. Současně dochází ke zrušení limitu maximální výše zálohy na pojistné.

OSVČ může  platit zálohy na delší než měsíční období, ale vždy jen do budoucna a nejdéle do konce daného kalendářního roku. Tuto skutečnost již nemusí příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ dopředu oznamovat. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna, mohou být vráceny jen za kalendářní měsíce po skončení činnosti. Rozdíl minimálního úhrnu předpisů záloh a uhrazených plateb do budoucna lze vrátit, pokud o to OSVČ požádá nejpozději do konce kalendářního roku.

Dále dochází ke změně platnosti období měsíčního vyměřovacího základu, jak je uvedeno již výše. Nová výše vyměřovacího základu je platná do měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled v dalším kalendářním roce. Pokud však z přehledu vyplyne nižší vyměřovací základ, tak platí již od měsíce, v němž byl přehled podán.


Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná.

Více informací naleznete v životní situaci "Nemocenské pojištění - OSVČ" nebo na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

V této věci je oprávněna jednat osoba samostatně výdělečně činná nebo osoba pověřená plnou mocí.

Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Hlavní podmínkou je výkon samostatné výdělečné činnosti.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti podejte na předepsaných tiskopisech.

Na které instituci  životní situaci řešit:

Důchodové pojištění OSVČ provádí okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze územní pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno, příslušné podle místa  trvalého pobytu OSVČ. U cizinců bez trvalého pobytu v ČR je příslušná okresní správa sociálního zabezpečení podle místa povoleného pobytu, nemá-li ani tento, podle místa výkonu SVČ.

Kontakty na OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Důchodové pojištění provádí OSSZ/ PSSZ/ MSSZ, oddělení OSVČ.

Zahájení samostatné výdělečné činnosti je třeba oznámit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy k této skutečnosti došlo.

Jaké doklady je nutné mít s sebou

Občanský průkaz (pas) a kopii oprávnění k výkonu samostatné výdělečné činnosti, které není součástí veřejně dostupných rejstříků.

Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Veškeré formuláře jsou uveřejněny na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Základní formuláře - Oznámení o zahájení (znovuzahájení) samostatné výdělečné činnosti, Přihláška k dobrovolné účasti na nemocenském pojištění a Přehled o příjmech a výdajích.

Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti je třeba oznámit do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k této skutečnosti došlo. Pro ukončení samostatné výdělečné činnosti není stanoven předepsaný formulář (je však nutné, aby měl písemnou formu); povinné i nepovinné formuláře naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Skončení důvodu pro výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti, pokud OSVČ důvod pro výkon vedlejší činnosti uplatnila, je OSVČ povinna oznámit nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém důvod skončil.

Lhůty pro podání přehledu jsou uvedeny výše.

Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

Elektronická služba, kterou lze využít

Podrobné informace naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

Jaké jsou související předpisy

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravné prostředky jsou řešeny v souladu se správním řádem.

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Za nezaplacení záloh na pojistné nebo pojistného ve stanovené lhůtě anebo zaplacení v nižší částce je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.

Za nesplnění povinností nebo za pozdní splnění povinností může být uložena pokuta.

Nejčastější dotazy

Nejčastější dotazy a odpovědi naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Další informace

Můžete se obrátit na místně příslušnou OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

Česká správa sociálního zabezpečení

Související životní situace a návody, jak je řešit

Nemocenské pojištění – OSVČ

Za správnost návodu odpovídá útvar

Česká správa sociálního zabezpečení – oddělení komunikace

Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

01.01.2017

Popis byl naposledy aktualizován

04.03.2019

Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek