EET selhává, zlobí se obchodníci. Kontroly podle nich nemíří na nepoctivce



Narovnání tuzemského maloobchodního trhu se nekoná, elektronická evidence tržeb zatím selhává. Alespoň tak hodnotí dosavadní průběh EET poctiví prodejci. Poukazují na to, že obchodníci, kteří se dlouhodobě vyhýbali placení daní, si ani po zavedení EET nedělají s evidencí tržeb hlavu. A kontroly ze strany státu se jim zatím spíše vyhýbají.

Největší problém představují vietnamské večerky, kde podle průzkumu Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) nevydává účtenky celkem 19 procent prodejců. Nereprezentativní průzkum v malých městech, který provedla redakce BusinessInfo.cz v asijských večerkách, dopadl ještě hůře. Ze sedmi asijských večerek účtenku vydali pouze ve dvou.

Polovina podvodníků

Analýza provedená pro AČTO společností Nielsen na vzorku 614 obchodů ukázala velké rozdíly mezi jednotlivými regiony. V Praze nebyla vydána účtenka ve 36 procentech případů asijských prodejen, ve Středočeském a Jihomoravském kraji nebyla účtenka vydána ve 42 procentech a 47 procentech případů vietnamských večerek.

„Proto by zejména ve městech měly být kontroly u problémových skupin obchodníků důslednější. Jedině tak lze dosáhnout požadovaného cíle narovnání tržního prostředí,“ zdůrazňuje Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).

Naopak pro české obchodníky nedopadla situace dobře v Ústeckém kraji, kde účtenku nevydalo 35 procent českých obchodníků, což je podle průzkumu o 20 procent více, než v případě asijských.

Podle asociace přitom kontroly opakovaně navštěvují především poctivé obchodníky, protože si nechtějí dělat potíže s těmi problémovými. „V kontextu těchto výsledků je nepochopitelná situace, kdy u obchodníka, jehož tržby i počty nákupů po zavedení evidence jsou zcela kontinuální s výsledky před jejím zavedením, proběhly v několika týdnech po zavedení EET celkem tři kontroly dodržování zákona, aniž by zjistily jakékoliv jeho porušení. Je příznačné, že se jednalo o prodejnu v Praze, která jinak dle výsledků průzkumu vykazuje jedna z nejhorších zjištění v rámci celé ČR,“ komentuje situaci Jiří Štorch, předseda Družstva Eso market a člen představenstva AČTO.

Jinými slovy, přestože v Praze by se měli kontroloři zaměřovat především na problematické večerky a tržnice, opakovaně kontrolovali prodejce, u kterého nebylo žádné podezření z podvodů. Finanční správa však namítá, že si kontrolami poctivých situaci neusnadňuje. Celkový počet provedených kontrol do 20. Srpna 2018 dosáhl počtu 121 374, z toho závady byly zjištěny v 29 719 případech, což představuje 27 procent. „Výše pokut dosáhla 79 milionů 321 tisíc korun,“ uvedl mluvčí Finanční správy Lukáš Heřtus. „Finanční správa se samozřejmě zaměřuje na ty, kteří porušují zákon a kontrolní akce probíhají i na tržnicích,“ doplnil Lukáš Heřtus. Celkový přínos EET pro výběr DPH odhaduje na 4,9 miliardy.  

Obchodníci: Stát nedodržel základní podmínky

Asociace českého tradičního obchodu zavedení EET podpořila, podmínila však svůj pozitivní přístup dodržením tří podmínek:

1. EET bude zavedeno plošně bez výjimek, neboť vyjmutí určité části podnikatelů z povinnosti evidovat elektronicky tržby by naopak tržní prostředí ještě více pokřivilo.
2. Náklady na zavedení EET budou všem podnikajícím subjektům refundovány.
3. Dodržování zákona bude důsledně kontrolováno a zcela zjevné pokusy o obcházení registrace tržeb budou řádně postihovány. V této souvislosti AČTO přivítalo prohlášení ministerstva financí, že u subjektů, které nebudou vykazovat žádné anomálie, nebude naopak důvod ke zbytečným a pro podnikatele velmi zatěžujícím kontrolám.

Podle asociace přitom ani jedna z podmínek vedoucích k nastavení rovných podmínek v maloobchodě nebyla dodržena. Podnikatelé také kritizují odsunutí 3. a 4. vlny EET kvůli rozhodnutí Ústavního soudu. „S cílem narovnat naše tržní prostředí vzniklo také EET. Máme tu na jedné straně například podnikatele v pohostinství, kteří jsou do systému zapojeni a jsou státem kontrolováni, na druhé straně tu máme mnoho dalších podnikatelů jiných profesí, kteří jsou toho v uvozovkách ušetřeni. To není narovnání trhu, ale jeho ještě větší deformace,“ říká Martin Laštovica, provozní ředitel společnosti KASAmax nabízející pokladní systémy.

Podle něj přitom jeho společnosti po odkladu paradoxně přibylo práce, protože řada menších firem z oboru musela kvůli výpadku v plánovaných tržbách ukončit činnost. Původně měla totiž 3. a 4. vlna EET startovat letos 1. března.

Změny přinesou další komplikace

Podle poctivých obchodníků, kteří zlepšení tuzemského ekonomického prostředí podporovali, navíc další plánované změny situaci solidním podnikatelům ještě více zkomplikují. Stát se totiž chystá zavést výjimky, které se mohou změnit v bezpečné útočiště právě pro nepoctivé prodejce.

Vláda letos v červnu schválila návrh novely ministerstva financí, která upravuje zákon o evidenci tržeb, mění náběh 3. a 4. fáze EET a především přináší nejmenším podnikatelům možnost evidovat své tržby off-line.

Podnikatelé, kteří spadají do těchto fází, začnou evidovat společně v jedné vlně, která bude spuštěna šest měsíců po platnosti zákona. „Pokud by zákon začal platit například v prosinci letošního roku, odstartovala by poslední vlna EET 1. července 2019. Přesný termín spuštění však bude samozřejmě záviset na délce legislativního procesu,“ uvádí ministryně financí Alena Schillerová.

Úprava také jako kompenzaci snižuje DPH v sektoru stravování, některých řemeslných a odborných služeb, vodného a stočného. K významnému snížení DPH dochází u kadeřnických a holičských služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úprav a oprav oděvů a textilních výrobků a prodeje točeného piva, kde by mělo dojít k poklesu ze stávající sazby 21 procent na 10 procent, tedy k více než polovičnímu snížení sazby.

Nové vlny EET povedou k poklesu DPH

Návrh počítá také s dalším snižováním DPH v sektoru stravovacích služeb a podávání nealkoholických nápojů, která již byla snížena v souvislosti s náběhem 1. fáze elektronické evidence tržeb z 21 procent na 15 procent, a to rovněž na 10 procent.

„Stejně jako při startu první vlny EET chceme podpořit podnikatele prostřednictvím snížení jejich daňové zátěže,“ říká ministryně financí Alena Schillerová. „Bilance prvního roku s evidencí tržeb v pohostinství v kombinaci se snížením daně na stravovací služby nám ukázala, že i přes nižší DPH se výběr daní zvýšil,“ říká ministryně financí.

Součástí novely zákona, kterou Ministerstvo financí zasílá k připomínkám, je návrh řešení evidence tržeb pro nejmenší podnikatele. Na základě jednání se zástupci podnikatelských svazů a asociací rozpracovalo Ministerstvo financí variantu zvláštního režimu evidence tržeb, v němž bude podnikatel vydávat účtenky z předtištěného bloku, který si vyzvedne na finančním úřadu. Tento způsob evidence vychází ze stávajících zákonných povinností poplatníků vést evidenci svých jednotlivých příjmů pro případ kontroly finančním úřadem.

Tento způsob evidence představuje řešení, které v případě zájmu umožní nejmenším podnikatelům nepořizovat si elektronické zařízení s on-line přístupem a postupovat obdobně, jak činili doposud.

Podle ministerstva zároveň nepovede k narušení elektronické evidence tržeb jako opatření, které má vést k narovnání podnikatelského prostředí. „Navrhované řešení tak nepředstavuje osvobození od zákona o evidenci tržeb, ale alternativní formu evidence pro nejmenší živnostníky a podnikatele. Jeho výhodou je, že si tito podnikatelé sami rozhodnou, zda budou evidovat on-line nebo prostřednictvím tohoto rozšířeného off-line modelu,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Princip tohoto režimu evidence spočívá v tom, že podnikatel bude vystavovat účtenky z bloku, který dostane zdarma na finančním úřadě. Jednou za čtvrt roku pak zašle speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek na finanční úřad. Aby podnikatel mohl evidovat tržby v tomto režimu, musí splnit některé podmínky (viz. boxík), na nichž se MF shodlo se zástupci podnikatelů.

Papírová evidence budí odpor

„Výši hotovostních příjmů jsme jako parametr pro udělení této výjimky zvolili po konzultaci s podnikatelskými svazy a komorami. Je to systémovější řešení, než vyjímat podnikatele na základě celkového objemu příjmů, který není možné bez EET dost dobře prověřit,“ vysvětluje ministryně financí. Stanovené podmínky pro získání off-line režimu v navržené podobě se vztahují na relativně velmi široký okruh podnikatelů – v maximální hranici může jít až o 340 tisíc subjektů.

Ministerstvo financí předpokládá, že ve skutečnosti bude počet podnikatelů, kteří se takto rozhodnou, výrazně menší. „Evidování tržeb elektronickou pokladnou přináší podnikatelům i mnohé výhody, ve svých interních procesech oceňují právě detailnější data o vstupech a výstupech, majetku, zboží, snazší organizaci a možnost lepší kontroly případného podvodného jednání ze strany zaměstnanců. Provoz EET je plně automatický a nepředstavuje žádné zdržení, ceny pokladních zařízení začínají na jednotkách tisíc korun, což spolehlivě pokrývá speciální sleva na dani z titulu jeho pořízení,“ konstatuje Alena Schillerová.

„Navrhovaná varianta vychází z toho, co podnikatel, který nemá EET, dělá již dnes. Když dnes přijdete k obchodníkovi, kterého se zatím evidence tržeb netýká, musí vám na požádání vystavit účtenku. V režimu EET vám ji vydá pokaždé,“ doplňuje Alena Schillerová.

Odborníci zavedení papírové evidence tržeb, kterou už posměšně pojmenovali jako PETka, kritizují. „PETka přidělá práci úředníkům na finančních úřadech, protože ji budou muset zaevidovat do systému. Tedy ručně přepsat a archivovat. Nelze říct, že by to byla klasická dělba práce, protože v případě EET vznik účtenky, její zaslání na finanční úřad, zaevidování do systému a archivace probíhají automatizovaně. V případě PETky se tak vracíme zpět, ke zbytečné ruční práci. Do všeho opět může vstoupit lidský faktor a tedy i možné chyby,“ upozorňuje Jan Mrvík, výkonný ředitel společnosti Editel CZ, která je předním mezinárodním poskytovatelem služeb v oblasti elektronické výměny dokumentů.

„PETka se proto jeví jako velmi důvtipné řešení, vycházející vstříc obskurním požadavkům, snažícím se decimovat koncept EET,“ dodává Jan Mrvík. Upozorňuje, že pro EET si nejmenší podnikatelé nemusejí kupovat žádné drahé zařízení, zvládají ho všechny moderní mobilní telefony.

Výjimka pro hazard

Velkou kritiku vyvolává návrh, aby kromě zrakově postižené podnikatelů byly od EET osvobozeny také tržby z hazardní hry. „Jelikož správce daně má v tomto případě možnost získat relevantní data prostřednictvím Informačního systému provozování hazardních her a neexistuje tak legitimní důvod, aby obdobná data v obdobné podobě vyžadoval po příjemcích tržeb z hazardních her ještě z titulu evidence tržeb, to znamená dvakrát,“ zdůvodňuje tento návrh Filip Běhal z tiskového odboru ministerstva financí.

Odborníci však vnímají tento záměr negativně. „Výjimku z EET pro provozovatele hazardu vnímám velmi negativně. Hazard si dlouhodobě v českém prostředí pomocí silné lobby vydobyl oproti jiným odvětvím mnoho výjimek a ústupků. Rád bych měl pocit, že doba náklonnosti a shovívavosti k tomuto společensky nebezpečnému podnikání ze strany vlády a ministerstva financí už skončila. Aktuální návrh změn v oblasti EET a velmi pomalé rušení automatů v oblastech s dávno schválenou nulovou tolerancí hazardu mě o tom však příliš nepřesvědčuje,“ zdůrazňuje Martin Svoboda, předseda sdružení Občané proti hazardu.

Dalibor Dostál