Elektronický obchod ve Světové obchodní organizaci (WTO)

6. 6. 2018 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

motiv článku - Elektronický obchod ve Světové obchodní organizaci (WTO) Elektronický obchod přináší nové ekonomické příležitosti. Pro plné využití tohoto potenciálu je třeba vytvořit globální pravidla. Na to se zaměřuj Světová obchodní organizace (World Trade Organization, WTO)

Světový obchod prochází digitální transformací. Zatímco v roce 1995 byl podíl světové populace on-line 4 %, nyní tento podíl vzrostl desetkrát. Vysokorychlostní širokopásmové připojení, snížení cen informačních a komunikačních technologií a nové inovace jako cloudové účetnictví, umělá inteligence, internet věcí, 3D tisk nebo elektronické platby vytvářejí digitální ekonomiku. Ta se přitom stále více prosazuje v mezinárodním či dokonce globálním měřítku.

V roce 2015 dosáhl světový objem elektronického obchodu 25 trilionů USD, z čehož 90 % tvořily transakce mezi podniky navzájem (B2B) a 10 % transakce mezi podnikem a zákazníkem (B2C). Přeshraniční B2C elektronický obchod pak dle odhadů UNCTAD dosáhl v daném roce objemu 189 miliard USD.

Digitální obchod přináší nové ekonomické příležitosti a umožňuje malým firmám proniknout na světové trhy a začlenit se do světového hodnotového řetězce. Tento trend bývá označován jako růst „mikro-nadnárodních“ podniků. Nicméně malé a střední podniky (SMEs) zde stále čelí řadě výzev a překážek. Zatímco 63 % občanů EU nakupuje zboží online, pouze 15 % SMEs exportuje zboží nebo služby online a pouze 8 % SMEs exportuje zboží a služby online přeshraničně. Digitální nerovnosti jsou však ještě větší mezi rozvojovým a rozvinutým světem.

Pro plné využití potenciálu elektronického obchodu a s ohledem na jeho rostoucí mezinárodní povahu je třeba vytvořit globální rámec pravidel, která nastaví férové podmínky pro všechny a umožní, aby přínosy elektronického obchodu byly rovnoměrně rozděleny i mezi malé a znevýhodněné hráče. Státy by měly spolupracovat na usnadnění vzájemného online obchodování se zbožím a službami. Klíčovou platformou pro vyjednávání multilaterálních pravidel pro globální elektronický obchod je Světová obchodní organizace (WTO).

Elektronický obchod není ve WTO novým tématem, diskuze zde probíhají od roku 1998 v rámci Pracovního programu pro elektronický obchod (WPEC). Kromě horizontálních otázek spjatých s elektronickým obchodováním se WPEC zabývá také souvisejícími specifickými otázkami v oblasti obchodu zbožím, obchodu službami, aspekty duševního vlastnictví a rozvojovými tématy. Členové WTO na ministerských konferencích každé dva roky pravidelně obnovují mandát WPEC a také prodlužují moratorium na uvalování cel z elektronických transakcí.

Výraznější výstupy však WPEC dosud nepřinesl. Mezi členy WTO nepanuje jednotný názor o potřebě multilaterálních pravidel pro elektronický obchod. Ačkoli před poslední XI. Ministerskou konferencí WTO (Buenos Aires,  prosinec 2017) bylo k dispozici několik věcných návrhů, jakým směrem by se diskuze o elektronickém obchodu ve WTO měly dále ubírat, tato konference nepřinesla tolik potřebný posun.

Také proto na okraj této konference přijala skupina zainteresovaných členů (více než 40 signatářů, mj. EU, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Brazílie či Nigérie) společné prohlášení, vyjadřující záměr zahájit přípravu a posléze samotná vyjednávání konkrétních pravidel pro elektronický obchod. Iniciativa je otevřena všem zájemcům, postup však již není podmíněn souhlasem všech členů WTO. Cílem iniciativy je formulovat v tomto vícestranném formátu společná pravidla, která by se po připojení dostatečného počtu států (tzv. kritické masy) měla stát součástí závazných pravidel WTO.

Vedení iniciativy se ujala Austrálie, ve spolupráci s Japonskem a Singapurem. Jednání se vedle signatářů společného prohlášení účastní i některé další státy (např. Čína). Při úvodních setkáních byl definován postup příslušných jednání a účastníci již také předkládají konkrétní návrhy témat, pro která chtějí formulovat obchodní pravidla. Jedná se například o otázky jako uznávání elektronických smluv, elektronických podpisů, elektronické platby, trvalé moratorium na cla, ochrana spotřebitele v online prostředí, nebo otázka volného pohybu dat či zákaz vyžadovat přístup ke zdrojovým kódům, atd., přičemž některá mohou být pro řadu účastníků kontroverzní.

Naplánována jsou již další pravidelná setkání s tím, že v červenci 2018 má být zhodnocen dosažený posun této přípravné fáze jednání a zváženy další kroky. Jednání jsou tedy stále v začátcích a jejich posun u témat, kde se postoje jednotlivých států výrazněji liší, nebude snadný. Přesto však tato iniciativa, s ohledem na aktivní zapojení velkého počtu účastníků i na dosud konstruktivní průběh jednání, vzbuzuje značná očekávání.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek