Energetický trh čekají kvůli chytrým sítím změny, Česko na ně ale příliš připravené není

Odvětví stabilizace elektrické sítě, kde se ročně hraje o zhruba pět miliard korun, by se v budoucnu mohlo otočit vzhůru nohama. Na trh se snaží proniknout koncept takzvaného agregátoru flexibility, který pod sebou sdružuje jak výrobce elektřiny, tak její významné odběratele. Inovace má jasný cíl: optimalizovat toky energie. Za technologickým vývojem však podle analytiků zaostává domácí legislativa.



Zatímco v současnosti elektrárny vyrovnávají frekvenci v síti v době, kdy objem nasmlouvané vyrobené elektřiny neodpovídá poptávce, v budoucnu by těmto výkyvům mohly do značné míry předcházet agregátory flexibility. Myslí si to zakladatel společnosti Nano Energies Petr Rokůsek, který na tuzemském trhu koncept rozvíjí.

Byť je hlavním pilířem byznysu Nano Energies stále ještě obchodování s elektřinou na denním a vnitrodenním trhu, v rámci svého agregátoru flexibility už sdružuje desítky výrobců o souhrnném výkonu vyšších desítek megawattů. Podle Rokůska jejich propojení nejen umožňuje efektivnější stabilizaci sítě, ale také svým účastníkům pomáhá vydělat tím, že optimalizuje jejich výrobu či spotřebu.

„Využíváme k tomu analytické modely, které mají za cíl odhadnout vývoj cen. Ty jsou postavené na mnoha faktorech včetně předpovědi počasí, přeshraničních toků elektřiny i spotřeby domácností,“ vyjmenovává zakladatel firmy Rokůsek a přidává příklad. „V praxi to může vypadat tak, že kogenerační jednotce na základě našich dat doporučíme, že má v určitou dobu zvýšit výrobu elektřiny,“ upřesňuje Rokůsek. Vyrobenou elektřinu pak Nano Energies prodává na vnitrodenním nebo denním krátkodobém trhu.

Naopak u fabrik, například mrazíren, podle něho může dojít ke snížení spotřeby, protože v chladicím skladu se potřebná teplota dokáže udržet i několik hodin od vypnutí dodávek. Takových účastníků s flexibilní spotřebou má agregátor však zatím jen pár.

Nano Energies navíc očekává, že agregátor flexibility včetně obchodování bude v budoucnu řídit automaticky na základě chytrých kontraktů, a to prostřednictvím blockchainu. Už v tomto roce se chystá spustit pilotní projekt aplikace, v níž si zákazník bude moci nastavit, že chce spotřebovávat jenom „zelenou“ elektřinu nebo že chce odebírat elektřinu jen z konkrétní elektrárny. Blockchain má nést informaci o původu každé vyrobené kilowatthodiny elektřiny.

Technicky jsou na tento přechod české domácnosti podle Rokůska téměř připravené, legislativně to je ale složitější. Chytré sítě zatím nejsou zákonně ukotveny. „Problém je, že jsme s legislativní úpravou ještě ani nezačali. Můžeme přitom vyjít ze zkušeností v Německu nebo Nizozemska,“ říká výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS se k potenciálu agregátoru flexibility a chytrých sítí odmítl vyjádřit.

V zahraničí už jsou přitom podobné projekty v pokročilé testovací fázi. Jedná se například o megawatthodinovou virtuální baterii sonnen. Ta pomocí umělé inteligence propojuje tisíce německých domácností vybavených baterií od téže firmy. Jakmile stoupne či klesne poptávka po elektřině, baterie, jež zrovna nebudou využívané pro domácí účely, začnou automaticky dodávat elektřinu do sítě. V opačném případě si zase začnou elektřinu ukládat.

 Převzato z webu E15.cz, Autor: Ondřej Souček

• Oblasti podnikání: Energetika | Právo, právní služby | Služby

Doporučujeme